ČSSZ testuje e-neschopenky. Do ostrého provozu půjdou od začátku ledna

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) začala testovat plnou verzi nové elektronické neschopenky, která se bude používat od 1. ledna příštího roku. Lékaři se budou moci do systému připojovat od listopadu, oznámilo ministerstvo práce a sociálních věcí.

Elektronické neschopenky měly původně fungovat už od letošního ledna. První Babišova vláda ale chtěla projekt zrušit a připravit nový od roku 2021.

Po nástupu ministryně Jany Maláčové (ČSSD) se práce na e-neschopence obnovily, spuštění se ale odložilo na leden 2020. Zaměstnavatelé pak dostali vládní příslib, že elektronické neschopenky začnou fungovat už od letošního července současně se zrušením karenční doby. Lékaři tak měli mít půl roku provizorní řešení, od něhož se nakonec upustilo. Zprovozní se tedy až nový systém.

„Máme před sebou informační kampaň, zátěžové testy a nějaké dokončovací práce, abychom byli bez problémů schopni e-neschopenku implementovat. Vstupujeme do fáze, kdy by vše mělo být hotovo a všichni by měli testovat,“ informoval poslance ústřední ředitel ČSSZ František Boháček.

Pro lékaře od listopadu

Podle ministerstva testuje ČSSZ neschopenky na svém portálu od září. V lékařských programech se zkoušejí od října. Upravený lékařský software by si všichni doktoři mohli instalovat od listopadu. Od ledna by v něm pak měli vystavovat e-neschopenky. Vyplnit je budou moci ale i na portálu ČSSZ po přihlášení přes datovou schránku, e-občanku či heslo s autorizační textovou zprávou.

Po kliknutí by se měl v programu či na portálu zobrazit formulář, do něhož se pacientovy údaje po zadání jeho rodného čísla samy načtou. Lékaři pak vyplní datum začátku nemoci, diagnózu a čas vycházek. Informace odešlou správě a vytisknou nemocnému jeho průkaz. Zaměstnavatel by měl na požádání dostat informace o rozhodnutí lékaře. Získat je může do datové schránky. Může také obdržet elektronickou poštou upozornění, že podrobnosti najde po přihlášení na portálu.

I firmám by se mohly údaje promítnout do jejich upravených mzdových či personálních programů. Podobně by se mělo postupovat při zasílání dat o trvání či skončení nemoci.

Vyřízení neschopenky během několika vteřin

„Řešení je vybudované tak, aby bylo pro všechny zúčastněné co nejjednodušší. Vystavení elektronické neschopenky je otázka vteřin, nebude trvat dlouhou dobu. Zaměstnavatel může s informacemi pracovat, pracovník nebude muset docházet s tiskopisem hned k zaměstnavateli,“ uvedl Boháček.

Tiskové oddělení ministerstva uvedlo, že se na testování podílí 34 vývojářů z 18 společností, jež vytvářejí software pro lékaře a nemocnice. Zapojují se také vývojáři mzdových a personálních systémů pro firmy.

Šéf sněmovního podvýboru pro dávkové a informační systémy Lukáš Kolářík (Piráti) nedávno řekl, že se projekt elektronické neschopenky „zdárně chýlí ke konci“ a jeho harmonogram se daří plnit.

Poslanec ANO David Kasal už dřív poukazoval na to, že na instalování e-neschopenek mají lékaři zhruba sedm týdnů od listopadu do Vánoc a že nastavení e-receptů trvalo tři čtvrtě roku. „Termínově to (nastavení e-neschopenky) možná bude o chlup, ale asi se to bude stíhat. Uvidíme, jak to bude v praxi,“ řekl Kasal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNa Československo před revolucí i po ní vzpomínali i zahraniční novináři

Na zásahy bezpečnostních složek proti demonstrantům i na první dojmy z porevoluční Prahy zavzpomínali ve speciálním díle Událostí, komentářů z Národní třídy americký novinář Jolyon Naegele, někdejší zpravodaj Hlasu Ameriky pro střední a východní Evropu, a britský novinář Rob Cameron, který 22 let působil jako pražský zpravodaj BBC. „Na Národní třídě mám pocit svobody, když to porovnám s tím, jaké to bylo v 80. letech,“ uvedl Naegele, který na místě zažil zásahy proti demonstrantům už v roce 1988. Cameron zase připomněl svou první návštěvu Československa v roce 1992. „Bylo to pro mě exotické. Z mého pohledu nudného šedivého Londýna jsem přijel do velmi barevné a zajímavé Prahy,“ popsal. Ve speciálu Událostí, komentářů z Národní třídy k 17. listopadu hovořil s Terezou Řezníčkovou také divadelník a disident Břetislav Rychlík a novinářka Saša Uhlová.
před 12 mminutami

Nehodu vlaků v Praze policie řeší jako obecné ohrožení, hrozí za něj až osm let

Úterní nehodu vlaků u pražského hlavního nádraží, při které se zranilo 46 lidí, prověřuje policie pro podezření ze spáchání trestného činu obecné ohrožení z nedbalosti. V případě prokázání viny za něj může hrozit až osm let vězení. Policisté o tom informovali na sociální síti X.
před 12 mminutami

Česko by mohlo vypsat zakázku na protivzdušnou obranu příští rok, uvedl Zůna

Česká republika by mohla příští rok vypsat veřejnou zakázku na pořízení nových systémů protivzdušné obrany, které by měly být schopné zasahovat taktické balistické střely, řekl českým novinářům ve středu při návštěvě Izraele ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
08:28Aktualizovánopřed 37 mminutami

O čem plánujeme informovat ve středu 18. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoProměny české společnosti po 17. listopadu probrali hosté Událostí, komentářů Speciál

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii. Význam 17. listopadu v současné době či reflexi 37 let svobody probrali ve speciálním díle Událostí, komentářů bývalá senátorka za ODS Miroslava Němcová, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček, předsedkyně Mladých starostů a nezávislých Zdena Kašparová a předseda Svobodných Libor Vondráček. Debatou provázel moderátor Petr Obrovský.
před 10 hhodinami

Česko si připomnělo výročí 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapálili svíčky a připomněli si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slavil po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde proběhl celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomínalo se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.
před 13 hhodinami

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.