Odklad e-neschopenky podpořilo 50 ze 71 přítomných senátorů, přičemž občanští demokraté se hlasování většinou zdrželi. Návrh nyní dostane k posouzení prezident Miloš Zeman.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že udělá vše pro to, aby byla e-neschopenka k 1. lednu 2020 plně funkční. Maláčová také upozornila na to, že papírové neschopenky budou existovat i po zavedení těch elektronických jako záloha pro případ výpadku elektronického systému.
„Od ledna budeme mít e-neschopenku, která bude povinná a uživatelsky koncipovaná taj, aby vyhovovala lékařům, pacientům i zaměstnavatelům. Senátoři dnes podpořili spoustu technických zlepšení,“ uvedla ministryně.
Ministryně práce Maláčová (12. června 2019): E-neschopenka bude povinná a uživatelsky příjemná
Maláčová přijatý posun v zavedení e-neschopenky hájila tím, že vyhověla nejdůležitějším požadavkům zaměstnavatelů. Podle ministryně budou moci požádat Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) o automatické zasílání oznámení o vzniku pracovních neschopností svých zaměstnanců. Lékařské organizace zase prosadily jednoduché ověření identity ošetřujících lékařů. Bude rovněž možné využívat certifikáty zdravotních zařízení, které vydává Státní ústav pro kontrolu léčiv, uvedla ministryně.
Posunutí startu e-neschopenky oddálí i spuštění systému pro výplatu dávek
Návrh také přinese ministerstvu práce a sociálních věcí roční odklad pro zavedení nového jednotného informačního systému pro výplatu dávek a agendu zaměstnanosti, který měl původně fungovat od roku 2017. Projekt měl stát kolem 1,5 miliardy, nově má být spuštěn od roku 2022.
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu ministerstvo při budování systémů selhalo a porušilo rozpočtovou kázeň za 737 milionů korun. Prodlení ve spuštění podle úřadu představuje nehospodárné výdaje pro státní rozpočet
Elektronické neschopenky měly být původně zavedeny už od letošního roku. Menšinová vláda ANO před rokem navrhovala novelou projekt zrušit jako nepřipravený a vytvořit nový systém od roku 2021. ČSSD ale prosadila spuštění první etapy projektu od letošního července.
Současná vláda ANO s ČSSD se rozhodla rušící novelu stáhnout, pak se ji ale rozhodla nahradit návrhem týkajícím se půlročního odkladu projektu. Kvůli červencovému spuštění lékaři pohrozili akcemi občanské neposlušnosti.
Tlumočit nebo vyučovat budou moci členové bezpečnostních sborů i bez svolení nadřízeného
Horní komora podpořila také vládní novelu, podle které budou moci příslušníci bezpečnostních sborů dostávat stabilizační příplatky. Příplatky budou přiznávat ředitelé sborů a ročně by mohly činit až 24násobek celostátní průměrné hrubé mzdy. Nebude na ně právní nárok. Poskytování příplatků bude podmíněno dostatečným množstvím peněz v rozpočtech příslušných ministerstev.
Novela upravuje také možnosti vedlejších přivýdělků policistů nebo hasičů. V reakci na loňský verdikt Ústavního soudu stanovuje zákon podmínky pro vedlejší práce a obsahuje odkazy na činnosti, které bude moci příslušník bezpečnostních sborů ve služebním poměru vykonávat.
Souhlas nadřízeného tak nebude potřeba například pro znaleckou a tlumočnickou činnost pro soud nebo správní úřad, vědeckou a pedagogickou činnost nebo pro práci v odborové organizaci, jíž je příslušník členem. K dalším druhům výdělečné činnosti, které v zákoně uvedeny nejsou, bude podle novely stále potřeba souhlas služebního funkcionáře. Předloha nyní zamíří k podpisu prezidentovi.
Senát také schválil novelu zákona o institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění, která slaďuje zákon s požadavky nové evropské směrnice. Na jejím na základě ukládá institucím zaměstnaneckého penzijního pojištění nové povinnosti, které mají mimo jiné zlepšit informovanost účastníků tohoto pojištění nebo lépe opatrovat jejich peníze. V tuzemsku není tento systém penzijního pojištění zaveden.