E-neschopenka začne nejspíš platit od začátku příštího roku

Projekt elektronické neschopenky bude pravděpodobně plně zaveden až od příštího roku. Schválil to Senát navzdory žádosti Hospodářské komory, aby půlroční odklad zamítl. Podle původních plánů měli lékaři hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky už od poloviny letošního roku, tedy zároveň se zrušením karenční doby. Senátoři podpořili také novelu zákona, která upravuje stabilizační příplatky nebo možnosti vedlejšího výdělku pro členy bezpečnostních sborů.

Odklad e-neschopenky podpořilo 50 ze 71 přítomných senátorů, přičemž občanští demokraté se hlasování většinou zdrželi. Návrh nyní dostane k posouzení prezident Miloš Zeman.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že udělá vše pro to, aby byla e-neschopenka k 1. lednu 2020 plně funkční. Maláčová také upozornila na to, že papírové neschopenky budou existovat i po zavedení těch elektronických jako záloha pro případ výpadku elektronického systému.

„Od ledna budeme mít e-neschopenku, která bude povinná a uživatelsky koncipovaná taj, aby vyhovovala lékařům, pacientům i zaměstnavatelům. Senátoři dnes podpořili spoustu technických zlepšení,“ uvedla ministryně.

7 minut
Ministryně práce Maláčová (12. června 2019): E-neschopenka bude povinná a uživatelsky příjemná
Zdroj: ČT24

Maláčová přijatý posun v zavedení e-neschopenky hájila tím, že vyhověla nejdůležitějším požadavkům zaměstnavatelů. Podle ministryně budou moci požádat Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) o automatické zasílání oznámení o vzniku pracovních neschopností svých zaměstnanců. Lékařské organizace zase prosadily jednoduché ověření identity ošetřujících lékařů. Bude rovněž možné využívat certifikáty zdravotních zařízení, které vydává Státní ústav pro kontrolu léčiv, uvedla ministryně. 

Posunutí startu e-neschopenky oddálí i spuštění systému pro výplatu dávek

Návrh také přinese ministerstvu práce a sociálních věcí roční odklad pro zavedení nového jednotného informačního systému pro výplatu dávek a agendu zaměstnanosti, který měl původně fungovat od roku 2017. Projekt měl stát kolem 1,5 miliardy, nově má být spuštěn od roku 2022.

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu ministerstvo při budování systémů selhalo a porušilo rozpočtovou kázeň za 737 milionů korun. Prodlení ve spuštění podle úřadu představuje nehospodárné výdaje pro státní rozpočet 

Elektronické neschopenky měly být původně zavedeny už od letošního roku. Menšinová vláda ANO před rokem navrhovala novelou projekt zrušit jako nepřipravený a vytvořit nový systém od roku 2021. ČSSD ale prosadila spuštění první etapy projektu od letošního července.

Současná vláda ANO s ČSSD se rozhodla rušící novelu stáhnout, pak se ji ale rozhodla nahradit návrhem týkajícím se půlročního odkladu projektu. Kvůli červencovému spuštění lékaři pohrozili akcemi občanské neposlušnosti.

Tlumočit nebo vyučovat budou moci členové bezpečnostních sborů i bez svolení nadřízeného

Horní komora podpořila také vládní novelu, podle které budou moci příslušníci bezpečnostních sborů dostávat stabilizační příplatky. Příplatky budou přiznávat ředitelé sborů a ročně by mohly činit až 24násobek celostátní průměrné hrubé mzdy. Nebude na ně právní nárok. Poskytování příplatků bude podmíněno dostatečným množstvím peněz v rozpočtech příslušných ministerstev.

Novela upravuje také možnosti vedlejších přivýdělků policistů nebo hasičů. V reakci na loňský verdikt Ústavního soudu stanovuje zákon podmínky pro vedlejší práce a obsahuje odkazy na činnosti, které bude moci příslušník bezpečnostních sborů ve služebním poměru vykonávat. 

Souhlas nadřízeného tak nebude potřeba například pro znaleckou a tlumočnickou činnost pro soud nebo správní úřad, vědeckou a pedagogickou činnost nebo pro práci v odborové organizaci, jíž je příslušník členem. K dalším druhům výdělečné činnosti, které v zákoně uvedeny nejsou, bude podle novely stále potřeba souhlas služebního funkcionáře. Předloha nyní zamíří k podpisu prezidentovi.

Senát také schválil novelu zákona o institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění, která slaďuje zákon s požadavky nové evropské směrnice. Na jejím na základě ukládá institucím zaměstnaneckého penzijního pojištění nové povinnosti, které mají mimo jiné zlepšit informovanost účastníků tohoto pojištění nebo lépe opatrovat jejich peníze. V tuzemsku není tento systém penzijního pojištění zaveden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěMinistr Rakušan ke kyberútokům

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vystoupil na tiskové konferenci ke kyberútokům. Nedávno rozsáhlý kybernetický útok zasáhl nymburskou nemocnici, kde způsobil výpadky ve zdravotní péči a možná i únik dat. Podle výroční zprávy Bezpečnostní informační služby v Česku v loňském roce došlo také k několika pokusům o sabotáže.
před 5 mminutami

Soudce, jenž měl vynést rozsudek v kauze Čapí hnízdo, navrhla policie obžalovat

Policisté ukončili vyšetřování bývalého soudce pražského městského soudu Kamila Kydalky. Podle policie si měl z počítače neoprávněně stáhnout rozsudek Vrchního soudu v Praze v kauze Čapí hnízdo z roku 2023 a pak jej předat novinářům, za což ho navrhli obžalovat. ČT to řekl vedoucí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 Jan Vychyta. Kydalka přitom případ Čapí hnízdo nesoudil. Loni u městského soudu skončil, odešel do předčasného důchodu. V případě odsouzení mu hrozí až tři roky vězení.
před 11 mminutami

BIS odhalila několik pokusů o sabotáže

Přes peníze a úsilí, které ruské tajné služby věnují snahám o verbování lidí za účelem páchání sabotáží v Evropské unii, vedla tato činnost v Česku jen k méně závažným bezpečnostním incidentům, uvedla ve výroční zprávě za loňský rok Bezpečnostní informační služba (BIS). Fenomén měl tak v Česku podle kontrarozvědky spíše mediální než reálný dopad. Dodala, že odhalila několik pokusů o sabotážní akce.
10:23Aktualizovánopřed 14 mminutami

Problém způsobilo násobení poruch, řekl šéf ČEPSu k pátečnímu výpadku proudu

Provozovatel přenosové soustavy ČEPS ve čtvrtek představil dosud shromážděné informace k pátečnímu rozsáhlému výpadku elektřiny v části Česka. „Problém je, že došlo k násobení poruch. Kdyby došlo k samotnému pádu vodiče a nenásledovaly by to další tři doprovodné prvky, tak by soustava vydržela,“ sdělil šéf ČEPSu Martin Durčák. ČEPS také oznámil, že ve čtvrtek zahájil mimořádné kontroly klíčových elektrických vedení za využití termovize. Výsledky budou v řádu týdnů.
11:00Aktualizovánopřed 24 mminutami

Hřensko zpřístupní Edmundovu soutěsku

Zastupitelé Hřenska na Děčínsku schválili otevření Edmundovy soutěsky, a tedy i obnovu provozu plavby na loďkách. Jeden z hlavních turistických cílů v národním parku České Švýcarsko je z bezpečnostních důvodů uzavřený od obřího požáru v roce 2022. Otevření je naplánované na příští týden, provoz bude zatím v omezeném režimu. Na lodičky se dostane denně maximálně padesát lidí.
10:41Aktualizovánopřed 51 mminutami

Obrana pohrozila odstoupením od miliardové smlouvy na děla Caesar

Existuje riziko, že děla Caesar nesplní klíčové technické požadavky české armády, uvedlo ministerstvo obrany. V krajním případě by mohl úřad od zakázky za 10,3 miliardy korun odstoupit. Resort uzavřel s francouzskou firmou Nexter Systems, nyní KNDS France, smlouvu na 52 houfnic v roce 2021, o rok později přibyl dodatek na dalších deset. Armáda jich tak má dostat 62. Na zálohách dosud Česko uhradilo 7,2 miliardy.
10:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Politologové v Událostech, komentářích rozebírali efektivitu předvolebních koalic

Politické strany a hnutí pracují na kandidátních listinách pro podzimní volby do sněmovny. Mezi velkými i menšími uskupeními se tak vedou debaty o možném spojování do koalic a pořadí jejích zástupců na kandidátkách. U spojování politických sil záleží na konkrétní situaci, uvedla v Událostech, komentářích politoložka Vladimíra Dvořáková. Vyplatit se to podle ní může, pokud strana chce snížit konkurenci a tématy partnerské strany neodradí vlastní voliče. Spolupráce pak může drhnout například na ekonomických či bezpečnostních otázkách, upozornil politolog Miloš Brunclík. Debatu moderovala Barbora Kroužková.
před 1 hhodinou

Energie zlevňují, už ale ne tak výrazně

Ceny energií v Česku klesají. Dodavatelé své nabídky v posledních měsících zlevňují – i když ne tak výrazně jako v předešlém období. Někteří plánují další snížení cen na podzim. Analytici se proto shodují, že nadcházející topná sezona bude v průměru levnější než ta předchozí. Část z nich ale zároveň upozorňuje, že v dlouhodobějším horizontu mohou energie začít spíš zdražovat, a radí současné ceny si pojistit na delší dobu.
před 2 hhodinami
Načítání...