Ústavní soud se podruhé zastal muže, který kvůli pohledávce 15 692 korun přišel o družstevní byt. Že exekutor chyboval a měl by nahradit způsobenou škodu, rozhodli ústavní soudci už před pěti lety. Krajský soud v Českých Budějovicích ale označil nárok za promlčený, což Ústavní soud považuje vzhledem k okolnostem za porušení základních práv.
Dlužník nezavinil promlčení svého nároku, a i přes svůj zdravotní a sociální handicap se o svůj případ zajímal, odůvodnili ve čtvrtek soudci. „Nicméně Česká správa sociálního zabezpečení s ním náležitě nekomunikovala a vlivem chybného přístupu exekutora se pro stěžovatele stala celá situace dosti nepřehlednou a ve své podstatě i neřešitelnou,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka.
Soudci dále zdůraznili, že exekutor de facto vykonává veřejnou moc a musí si být vědom důsledků případné administrativní chyby. „O to více proto po něm lze spravedlivě požadovat náležitou opatrnost a pečlivost, když on sám ovšem ani na svoji obranu netvrdí, že ji dodržoval alespoň v elementární formě,“ pokračuje Ústavní soud. Případ se tak vrací ke krajskému soudu.
Kvůli špatnému variabilnímu symbolu přišel o bydlení
Muž čelil exekuci, měl také uhradit její náklady ve výši 15 692 korun. Exekutor chtěl tyto peníze získat srážkami z invalidního důchodu. Peníze mu ale nepřicházely, příčinou byl špatný variabilní symbol při platbách. Kvůli této chybě muž přišel o členský podíl v družstvu a ztratil tím i bydlení v hodnotě bezmála 1,7 milionu korun.
Na exekutora proto podal žalobu, s kterou ale neuspěl. V roce 2014 našel zastání u Ústavního soudu, který tehdy rozhodl, že exekutor postupoval nepřiměřeným způsobem. Poté se případ vrátil k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, který žalobě proti exekutorovi vyhověl. Jeho verdikt ale zvrátil krajský soud, který svůj závěr odůvodnil tím, že muž sice přišel o byt, ale měl kde bydlet, protože zdědil zahradu a chatu.
Ústavní soud ovšem zdůraznil, že chata není napojená na inženýrské sítě a nevyhovuje podmínkám pro život. „Už jen úvaha, že majetková ztráta v řádech milionů korun je částečně kompenzována zajištěným bydlením, je jednoduše nepřiměřená a bylo by ji snad (!) možno aplikovat jen v případě velmi bohaté osoby disponující rozsáhlým majetkem,“ konstatoval soud.
