Počasí strana 4 z 5

Americká Federální agentura pro krizové řízení (FEMA) se v posledních dnech nesoustředí jen na odstraňování škod po posledním hurikánu a přípravy na nový. Napříč internetem se rozjela nebývalá kampaň útoků a dezinformací. Prezident Joe Biden jejich šíření, včetně kampaně Donalda Trumpa, odsoudil. Vedení agentury musí věnovat energii a čas jejich vyvracení a opakovanému uvádění informací o dostupné pomoci na pravou míru.

Pro obyvatele země ve středu Evropy, jako je Česká republika, je těžké představit si, jaké jsou dopady hurikánů. Jednak Češi nemají zkušenosti s větrem, jehož rychlost se pohybuje mezi 250 a 300 kilometry za hodinu, ale současně se liší i dopady na typické zděné evropské domy a klasické americké dřevostavby. S lepší představou může pomoci vizualizace.

Expertní organizace World Weather Attribution pravidelně hodnotí, jestli mají přírodní katastrofy nějakou souvislost se změnami klimatu. Mnohdy dospěje k tomu, že ne – a že jde jen o náhodu. V případu hurikánu Helene, který v září zasáhl Floridu, je ale podle nového výzkumu vliv oteplování jednoznačný.

Florida se nedlouho po řádění ničivé bouře Helene připravuje na příchod hurikánu Milton. Ten zesílil na nejsilnější stupeň pětibodové škály a přiměl k evakuaci část obyvatel mexického poloostrova Yucatán. Živel zasáhl i do americké prezidentské kampaně. Demokratická viceprezidentka Kamala Harrisová obvinila svého republikánského soupeře Donalda Trumpa ze šíření dezinformací o vládní pomoci zasaženým oblastem. Hurikán by pro floridské město Tampa mohl být nejnebezpečnější bouří za posledních sto let.

Po oteplení v první polovině týdne se od pátku do Česka opět vrátí chladnější počasí. Do čtvrtka se teploty přes den budou pohybovat až kolem dvaceti stupňů Celsia, ranní mlhy se někde udrží po většinu dne. Od pátku teplotní maxima klesnou k patnácti stupňům. Pršet bude výjimečně, o víkendu ale může na hřebenech nejvyšších hor i sněžit, vyplývá z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Silný tajfun, který v posledních dnech sužuje Tchaj-wan, si k pátku vyžádal nejméně dvě oběti, jeden člověk se pohřešuje. V pátek vítr zeslábl na tropickou tlakovou níži. Jih ostrova se již pustil do odklízení trosek a obnovy infrastruktury. Úřady ve městě Kao-siung a v sousedním okrese Pching-tung vyhlásily už čtvrtý den volna a doufají v brzké obnovení dodávek pitné vody a elektřiny.

V Česku vydrží deštivé počasí do soboty, trvalejší srážky očekávají meteorologové zejména v pátek na horách. V neděli ráno se mohou v Čechách místy objevit přízemní mrazíky, po víkendu se pak začne oteplovat, nejvyšší denní teploty se v první polovině příštího týdne dostanou ke 20 stupňům Celsia.

Kombinace klimatických změn s řekou, která již nepřináší písek na pláže v brazilském letovisku Atafona, způsobily jeho obyvatelům beznaděj a katastrofu. Eroze pobřeží pomalu ničí obydlí, která mizí ve vodách Atlantského oceánu. V Brazílii nejde o ojedinělou situaci. Podle zprávy OSN se u Atafony, vzdálené 320 kilometrů severně od Rio de Janeira, zvedla hladina oceánu za posledních 30 let o třináct centimetrů. Do roku 2050 by mohla stoupnout o dalších šestnáct. To by podle mořského geografa Eduarda Bulhoese mohlo znamenat, že v příštích letech dosáhnou vody oceánu až 150 metrů do vnitrozemí.

Nedělní ráno bylo především v Plzeňském, Karlovarském kraji a severních Čechách poměrně chladné. Ve dvou metrech nad zemí tam bylo většinou kolem plus dvou stupňů Celsia a na některých měřicích stanicích meteorologové zaznamenali přízemní mrazíky. Na ostatním území, hlavně na Moravě a ve Slezsku, je tepleji, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na Facebooku.

Změna klimatu zdvojnásobila pravděpodobnost výskytu nebezpečných povodní ve střední Evropě po „nejsilnějších deštích v historii". Tvrdí to rozsáhlá zpráva mezinárodního týmu klimatologů, na níž se podíleli i čeští vědci.

Podle nové studie mohou téměř tři čtvrtiny světové populace v příštích dvaceti letech očekávat výrazné a rychlé změny počasí, které se projeví nejvíc v extrémních teplotách a také srážkách. Příčinou jsou vyšší emise skleníkových plynů, jež zvyšují nestabilitu v atmosféře.

Povodně, které v minulých dnech zasáhly střední Evropu, vyvolaly výjimečně silné srážky způsobené souhrou několika meteorologických jevů. Přestože se jednalo v mnoha ohledech o historicky jedinečnou událost, dokázaly ji meteorologické modely velice přesně předpovědět.

S odchodem tlakové níže Boris se nad téměř celou Českou republikou objeví slunce. Teploty překročí dvacet stupňů a srážky v dalších dnech prakticky zmizí.

Extrémní deště způsobily povodně kromě Česka také v Rakousku, Rumunsku a Polsku, kde už podle médií zemřelo nejméně deset lidí. Situace je kritická především v Dolnoslezském vojvodství na jihu Polska. Poplach vyhlásilo město Opole, na kulminaci Odry se připravuje Vratislav. Ve Varšavě v pondělí mimořádně zasedla vláda, která v zasažených lokalitách vyhlásila stav živelní katastrofy. V Dolním Rakousku se čekají srážky až do poloviny týdne, hrozí zhroucení hrází. V regionu zemřeli při záplavách patrně už čtyři lidé. Dopravní problémy hlásí Vídeň. Na Slovensku je nejhorší situace na Dunaji.

Po intenzivních deštích se v Česku od druhé poloviny tohoto týdne vyjasní. Přeháňky se od středy objeví už jen výjimečně a odpolední teploty vystoupají k 23 stupňům Celsia. Víkend má být slunečný. Vítr, který o víkendu komplikoval povodňovou situaci, bude už jen mírný, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Počet domácností, které se kvůli počasí a záplavám ocitly bez elektřiny, do nedělních 18:00 hodin výrazně klesl na přibližně 135 tisíc. Je to zhruba polovina proti nedělnímu ránu, kdy bylo bez proudu okolo 260 tisíc odběratelů. Nejvážnější je stále situace v Moravskoslezském kraji, kde je bez energie 76 tisíc domácností, a v Olomouckém kraji s 29 tisíci odpojenými. Vyplývá to z údajů distributorů ČEZ a E.ON. Na vedení vysokého napětí energetici evidují nyní okolo 216 poruch a další desítky na vedení nízkého napětí. Skupina ČEZ večer vyhlásila kalamitní stav v dalších sedmi okresech Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Naopak ho odvolala v Ústí nad Labem a Karlových Varech.

Česko se nadále potýká se silnými dešti a rozsáhlými povodněmi, na některých místech už byly překročeny stoleté průtoky, části země jsou kvůli velké vodě zcela odříznuté. Premiér Petr Fiala (ODS) ve vyjádření pro Českou televizi před nedělním polednem mimo jiné apeloval na občany, aby poslouchali pokyny příslušných míst a úřadů, a varoval, že řada toků teprve bude kulminovat, takže to nejhorší „ještě není za námi“. Krizový systém podle něj funguje dobře, počítá se i s mimořádným zasedáním vlády. To se uskuteční hned v pondělí.

Deštivé počasí v sobotu pokračuje, zejména na Moravě a ve Slezsku, řeky proto budou dále stoupat. V Čechách mohou srážky v sobotu sice slábnout, ale vrátí se o to silněji v neděli, ukazuje předpověď.

Starosta Špindlerova Mlýna doporučil návštěvníkům, aby ještě během soboty opustili toto horské středisko. Existuje riziko, že se Labe mezi městem a Vrchlabím vylije z koryta a hlavní přístupová silnice do střediska bude obtížně průjezdná. Kulminovat by mohlo v neděli ráno, řekl starosta Martin Jandura (Špindlerův Mlýn – město s vizí) před sobotním polednem. Labe v největším krkonošském středisku už přesáhlo hranici třetího stupně povodňové aktivity, tedy stavu ohrožení a dál stoupá.

Příhraniční obec na Frýdlantsku Višňová byla od rána odříznutá od zbytku Frýdlantska na Liberecku. Voda z rozvodněné Smědé zaplavila silnice a dopravu obyvatel zajišťovali hasiči s evakuační tatrou. Do domů se voda nedostala, ale během odpoledne hasiči evakuovali několik obyvatel.

Hladiny řek v Česku stoupají. Týká se to hlavně východu země. Kolem 23:30 platil některý z povodňových stupňů na 80 místech. Na třetím stupni je Smědá ve Višňové a Frýdlantu, Labe na vodním díle Labská a ve Vestřevi, Svratka v Židlochovicích, Novohradka v Luži a Černá v Ličově. Nejhorší situace má ale nastat o víkendu. Déšť ještě zesílí, přidá se silný vítr. Počasí komplikuje i dopravu, neprůjezdných je několik železničních tratí. Tisíce domácností jsou bez elektřiny.

V obci Vikýřovice na Šumpersku během tří dnů naplnili čtyři tisíce pytlů. Hasičům s tím pomáhají vězni z Mírova. Někteří obyvatelé nečekají na pomoc zvenčí a pytle plní sami. Na povodeň se chystají také na farmě na Novojičínsku, kde měli v roce 1997 půl metru vody kvůli rozvodněné Odře. V obci Bělá pod Pradědem ještě neskončily úpravy koryta po bleskové povodni z roku 2021, tok řeky vodohospodáři narychlo zpevňují kameny. Z dolní nádrže elektrárny Dlouhé stráně bylo odpuštěno asi milion kubíků vody. Připravena jsou evakuační centra a pomoc nabídly i penziony a hotely.

Některé horské oblasti Rakouska překvapil sníh, který tam omezil dopravu. Hlášeny jsou bouře s větrem o síle orkánu a Tyrolsko očekává až dva metry sněhu. V italských Dolomitech zemřela kvůli podchlazení a vyčerpání Kanaďanka. V zemích sousedících s Českem platí výstraha před silnými dešti a povodněmi. V Rakousku se zvedne hladina Dunaje, Slovensko očekává stoletou vodu na svém úseku řeky Morava, v Německu se varování týkají především jihovýchodu a východu země. Nejvyšší povodňový stupeň je vyhlášen také v regionech u polsko-českých hranic.

Bez elektrické energie bylo v pátek ke čtvrté hodině odpolední dvacet sedm tisíc domácností. Nejhorší situace je na Trutnovsku, Semilsku a v okolí Jičína. Poruchy na vedení vysokého napětí působí vlivem silného větru a podmáčeného terénu polámané a popadané stromy a větve. Informovala o tom mluvčí ČEZ Distribuce Soňa Holingerová.