Počasí strana 3 z 5

O víkendu může být přes den kolem 15 stupňů Celsia, teploty se ale na západě a východě republiky mohou výrazně lišit. V sobotu bude hodně oblačnosti a občas zaprší. V neděli by už počasí mohlo být bez srážek, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Další nadprůměrně teplý týden má před sebou Česko, zejména jeho východní polovina. Děti, kterým začínají jarní prázdniny a míří třeba do Beskyd, na horách mnoho sněhu neuvidí – i tam budou teploty vysoko nad nulou. Hlavně v první polovině týdne se mají denní maxima na Moravě a ve Slezsku blížit 15 stupňům Celsia, v úterý a středu může být ještě tepleji. V Čechách bude o poznání chladněji, výrazně mrazivá noc a pondělní ráno ale bylo výjimkou. Teploty v západní části republiky budou většinou mírně pod 10 stupni.

Genomy motýlů a můr zůstaly po více než 250 milionů let z velké části nezměněné. A to přes jejich obrovskou druhovou rozmanitost i množství změn, které mezitím Země zažila. Vědci to popsali ve studii, která naznačuje, proč je právě tento hmyzí řád odolný vůči dramatickým změnám, a která by mohla pomoci s jeho ochranou v budoucnu.

Hladiny některých řek na severovýchodě Čech zůstávají po dešti zvýšené. Labe ve Vestřevi na Trutnovsku dosahuje druhého povodňového stupně. Na dalších místech v Královéhradeckém a Libereckém kraji vystoupaly toky na první, tedy nejnižší stupeň. Odtok z přehrad na Labi vodohospodáři zvýšili, vyplývá z dat Povodí Labe. Horní Labe momentálně klesá. S výjimkou severní části Náchodska platí v pátek v celém Královéhradeckém kraji výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před záplavami.

Závěr týdne bude v Česku deštivý, v horských oblastech nasněží. V horách na severu Česka bude vydatně pršet. Teploty přes den zůstanou nadprůměrné, na některých místech překročí i deset stupňů Celsia. V noci se v závěru týdne ochladí, ojediněle teploty klesnou i pod nulu, vyplývá z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ústav zároveň vydal ve čtvrtek výstrahu varující před rozvodněním části řek.

O hurikánech a tropických bouřích jsme zvyklí slýchat z oblastí kolem severní a střední Ameriky, případně z Karibiku. Zato nad regionem jižního Atlantiku, východně od Brazílie, znamená výskyt tropické bouře mimořádnou událost. Tedy až doposud tomu tak bylo.

Úřad pro pokročilý výzkum a vynálezy dostal od britské vlády za úkol studovat hranice vědy. Má se zaměřit na projekty, které jsou natolik zvláštní a mají tak malou pravděpodobnost uspět, že by jinak nesehnaly finance. Pokud ale uspějí, mohou zásadním způsobem pomoci.

Česko čeká oblačný až zatažený týden s přeháňkami. Na horách bude sněžit. Nová sněhová pokrývka bude podle týdenní předpovědi mokrá. Vyplývá to z informací na webu a Facebooku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Letošní zima by mohla být podle odhadů klimatologů jednou z nejteplejších, více při ní pršelo a sníh tál. Začátek prosince byl studenější než dlouhodobý normál, celkově byl ale tento měsíc teplejší, než bývá zvykem. Leden byl průměrný a teploty v první polovině února jsou zatím vysoce nadprůměrné. Tento měsíc ale zatím neskončil, upozornil Peter Huszár z Katedry fyziky atmosféry na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

Nebezpečnost hurikánů se měří na Saffirově-Simpsonově stupnici, která má pět bodů. Jenže v posledních letech přibývá bouří, které jsou tak silné, že si podle vědců zaslouží kategorii novou – šestý stupeň.

Déšť rozvodnil řeky a podvodňové stupně byly v neděli večer na 32 místech Česka. Na nejvyšším, třetím stupni, tedy stavu ohrožení, bylo Labe ve Vestřevi na Trutnovsku. Řeka krátce před 20. hodinou klesla na druhý stupeň, poté znovu stoupla. Nejvyšší povodňový stupeň hrozí také na horním toku Moravy a jeho přítocích. Druhý stupeň platil na šesti místech a první, tedy bdělost, na čtyřiadvaceti místech, vyplynulo z údajů na webu Českého hydrometeorologického ústavu.

Zima roku 1929 byla ta nejhorší, jakou Československo zažilo – 11. února to je přesně 95 let, kdy byl v Litvínovicích u Českých Budějovic naměřen absolutní rekord minimální teploty vzduchu na území Česka, a to minus 42,2 stupně Celsia. Na základě statistické analýzy českobudějovické teplotní řady meteorologové odhadují, že pravděpodobnost výskytu tak nízké teploty je jednou za tisíc let.

Uplynulých dvanáct měsíců bylo o víc než jeden a půl stupně teplejších než v době před začátkem průmyslové revoluce. Je to vůbec poprvé, kdy se globální teplota za celý rok dostala nad tuto hranici. S extrémy v počasí byli lidé konfrontováni celý minulý rok a nyní oteplování potvrzují i data. Od začátku roku je také možné sledovat to, že po ochlazení sotva na průměrné teploty následuje prudká obleva. Sníh, jako viditelný symbol zimy, je tak v přírodním stavu jen v nejvyšších polohách hor. S jeho nedostatkem se aktuálně potýkají i v Alpách. Detailní snímky z družice ukazují, že údolí jsou často úplně bez sněhu a podle odhadů bude při celkovém oteplení o dalšího půl stupně bez přírodního sněhu až polovina všech ski areálů v Evropě.

Ve čtvrtek se mohou rozvodnit řeky na Šumavě. Až na druhý povodňový stupeň by se mohly dostat Otava, Vydra a Křemelná, vzestupy hladin pak hrozí i v jiných částech Šumavy. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Kvůli odtávání sněhu na horách dál platí varování před vzestupem hladin v Polabí. Do středečního večera je v platnosti pro většinu území Česka také výstraha před silným větrem.

Druhá bouře, kterou má na svědomí takzvaná atmosférická řeka, zasáhla v pondělí jižní část Kalifornie. Zanechala za sebou statisíce lidí bez elektřiny a nejméně tři mrtvé. Atmosférická řeka Pineapple Express prozrazuje svým názvem, že vzniká v okolí Havajských ostrovů v tropické oblasti Pacifiku. Někdy může představovat až několik tisíc kilometrů dlouhý a několik set kilometrů široký pás s vysokým obsahem vlhkosti. Bouře se dotkla desítek milionů obyvatel. V neděli vyhlásil guvernér Kalifornie nouzový stav v osmi okresech. V Los Angeles hasiči vyjížděli k desítkám sesuvů a zaplavených míst, hrozba v oblasti stále nepominula.

Tento týden má být v Česku nadprůměrně teplý a v první polovině i větrný. Podle meteorologů by se měl stát nejteplejším obdobím v první dekádě února od roku 1931. V některých dnech budou odpolední maxima zřejmě až o deset stupňů nad dlouhodobým průměrem. Kvůli velké oblačnosti budou nejspíš také velmi teplé noci. Pršet, a na horách případně i sněžit, může hlavně ve středu a ve čtvrtek, kdy se přechodně ochladí, vyplývá z týdenní předpovědi ČHMÚ. V dalších třech týdnech by se ale podle dlouhodobého výhledu mělo ochladit.

Silný déšť a vítr o síle hurikánu v neděli místního času zasáhly většinu území amerického státu Kalifornie, kde miliony lidí ohrožují bleskové povodně a sesuvy půdy. Kvůli popadaným drátům elektrického vedení v pondělí ráno zůstávalo bez proudu zhruba šest set tisíc odběratelů, napsal deník The New York Times (NYT). Web PowerOutage dříve uváděl bilanci devíti set tisíc lidí bez proudu. Část obyvatel Los Angeles meteorologové vyzvali, aby nevycházeli z domů.

Pod Jizerskými, Orlickými horami a Jeseníky mohou hladiny řek vystoupat na první stupeň povodňové aktivity, v Podkrkonoší hrozí i dosažení druhého stupně. Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu, která souvisí s aktuálním počasím – na horách prší a zároveň po oteplení taje sníh. Řeky by se mohly rozvodnit večer, případně v pondělí přes den. Dál platí i výstraha před silným větrem, která se týká celé republiky, ale nejdůraznější je pro Českomoravskou vrchovinu, případně Podyjí.

Velmi silný vítr se v neděli prožene Českem. Nejprudší poryvy budou na Českomoravské vrchovině, případně v Podyjí. Pro tuto oblast vydal Český hydrometeorologický ústav výstrahu s vysokým stupněm rizika, pro zbytek republiky bude platit výstraha s nízkým stupněm rizika. Meteorologové také očekávají vydatné srážky na návětří hor, zejména v Krkonoších a Orlických horách.

Nejsilnější bouře minimálně za třicet let – tak hovoří o hluboké tlakové níži pojmenované Ingunn norští meteorologové. Ingunn zasáhla nejvíc centrální části Norska v širším okolí města Trondheim, a dále region ostrovů Lofoty v pobřežních oblastech za polárním kruhem.

Hráz o výšce třípatrové budovy, kterou staví islandští dělnici, má ochránit důležitou elektrárnu a obydlí před možným tekoucím magmatem poblíž hlavního města Rejkjavík. Podle odborníků má být šest sopečných systémů pod jihozápadním poloostrovem Reykjanes aktivní až tři staletí. Systémy sahají až k hlavnímu městu, které před třemi lety zažilo pět erupcí. Na poloostrově žije třicet tisíc obyvatel.

V Česku se od víkendu oteplí až nad deset stupňů Celsia. Nebe bude oblačné až zatažené s přeháňkami nebo deštěm, ve vyšších polohách může i sněžit, vyplývá z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ve čtvrtek ráno se podle jeho výstrahy může zejména na severu a severozápadě Čech tvořit ledovka.

Od jedné hodiny v noci byla v platnosti výstraha před ledovkou, skončila hodinu před polednem. K tomu se mohly tvořit mrznoucí mlhy. Meteorologové v té souvislosti už dříve varovali před problémy v dopravě. Ty způsobilo například několik nehod blízko u sebe na Pražském okruhu u Jinočan ve směru k dálnici D1. Rychle se tam vytvořily mnohakilometrové kolony, které se začaly rozjíždět až dopoledne.

Na většině území Česka hrozí v noci na středu a ve středu ráno a dopoledne vznik slabé ledovky, varoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Důvodem je přechod studené fronty směrem k východu v kombinaci se slabým deštěm. Varování platí od středečních 01:00 do 11:00, a to pro celé Čechy a západní část Moravy.