Američtí meteorologové oslepnou, námořnictvo jim vezme data o hurikánech

Hurikánová sezona v USA by letos měla být podle předpovědí meteorologů aktivnější, než je obvyklé. V klíčových momentech ale vědci nebudou mít zásadní údaje pro předpověď pohybu, síly a nebezpečnosti bouří. Americké námořnictvo na konci července přestane data ze svých družic civilním meteorologům poskytovat.

Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) na začátku července oznámil, že dojde k ukončení satelitního programu, který byl až doposud jeho klíčovým zdrojem údajů pro předpověď počasí. Už nyní čelí NOAA značnému omezení zdrojů, od 31. července se s koncem důležitého programu situace ještě zhorší.

Původně měla tato služba skončit už na konci června, nakonec se ale ministerstvo obrany, které ji provozuje, rozhodlo, že přístup k satelitním datům utne o měsíc později.

Takzvaný Obranný meteorologický družicový program (DMSP) spadá právě pod armádu. Od 60. let 20. století každý den shromažďuje informace o životním prostředí ze satelitů na oběžné dráze Země, aby vojákům v reálném čase poskytoval podrobné informace o podmínkách v atmosféře a oceánech.

Armáda data využívá pro plánování svých operací. Tyto údaje byly po zpracování oddělením námořnictva, které se zaměřuje na meteorologii a oceánografii, zpřístupněny meteorologům pro tradiční předpovědní účely.

Podle NOAA ale od 1. srpna tato pobočka námořnictva už nebude zpracovávat ani nahrávat satelitní data do počítačového rozhraní, kde k nim doposud měli přístup meteorologové. V e-mailu, který agentura zveřejnila na internetu, zástupce ředitele Úřadu pro satelitní a produktové operace uvedl, že námořnictvo se rozhodlo provést tuto změnu ve snaze „zmírnit významné riziko kybernetické bezpečnosti“. Mluvčí námořnictva sdělil televizní stanici CBS News, že „přestává přispívat“ do satelitního programu „vzhledem k tomu, že program již nesplňuje naše požadavky na modernizaci informačních technologií“.

Bez náhrady

Mluvčí NOAA Kim Dosterová to v pondělním prohlášení pro stejnou stanici označila za „rutinní proces rotace a výměny dat“ a dodala, že zbývající zdroje dat „jsou plně schopné poskytovat kompletní sadu nejmodernějších dat a modelů, které zajišťují předpověď počasí na špičkové úrovni, jakou si americký lid zaslouží“. Podle Dosterové jde jen o jednu z datových sad, které má NOAA k dispozici pro své modelování.

Podle deníku The Guardian to ale není ani zdaleka tak jednoznačné, jak administrativa předestírá. Díky svým vlastnostem a schopnosti zmapovat celý svět dvakrát denně s extrémně vysokým rozlišením jsou tři družice DMSP hlavním zdrojem informací pro vědce, kteří sledují arktický mořský led i vývoj hurikánů.

The Guardian navíc hovořil s několika vědci z americké vlády i mimo ni, jejichž práce je na DMSP závislá, a všichni uvedli, že neexistují žádné jiné americké programy, které by mohly data DMSP adekvátně nahradit. „Jsme teď trochu slepí,“ řekla Allison Wingová, výzkumnice hurikánů z Floridské státní univerzity.

Podle Wingové jsou družice DMSP jediné, které vědcům umožňují nahlédnout do nitra vyvíjejících se hurikánů, což jim dává zásadní výhodu při předpovídání jejich dalšího vývoje. To všechno teď může být ohrožené. „Než jsme měli tento typ družic, docházelo často k situacím, kdy jste se ráno probudili a čekalo vás velké překvapení, jak hurikán vypadá,“ dodala vědkyně. Obává se, že vzhledem k nárůstu intenzity hurikánů a jejich stále rychlejšímu zesilování bude nedostatek informací bolestný.

Stejné obavy vyjádřil pro deník The Washington Post také hlavní vedoucí vědecký pracovník Berkeley Earth Robert Rohde. „Je to velmi užitečný soubor dat, který umožňuje získat spoustu detailů a funguje i v noci.“ Ztráta těchto mikrovlnných dat podle něj „pravděpodobně způsobí situace, kdy nebudeme připraveni na rychlé zesílení“.

Odstřižení dat, která agentura získávala z vojenského meteorologického družicového programu není jediným omezením, jež musí řešit. Už od začátku tohoto roku přišla o značnou část svých zaměstnanců v důsledku propouštění a výkupů; což je důsledkem snahy administrativy Donalda Trumpa snížit vládní výdaje částečně omezením počtu federálních zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 7 mminutami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...