Američtí meteorologové oslepnou, námořnictvo jim vezme data o hurikánech

Hurikánová sezona v USA by letos měla být podle předpovědí meteorologů aktivnější, než je obvyklé. V klíčových momentech ale vědci nebudou mít zásadní údaje pro předpověď pohybu, síly a nebezpečnosti bouří. Americké námořnictvo na konci července přestane data ze svých družic civilním meteorologům poskytovat.

Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) na začátku července oznámil, že dojde k ukončení satelitního programu, který byl až doposud jeho klíčovým zdrojem údajů pro předpověď počasí. Už nyní čelí NOAA značnému omezení zdrojů, od 31. července se s koncem důležitého programu situace ještě zhorší.

Původně měla tato služba skončit už na konci června, nakonec se ale ministerstvo obrany, které ji provozuje, rozhodlo, že přístup k satelitním datům utne o měsíc později.

Takzvaný Obranný meteorologický družicový program (DMSP) spadá právě pod armádu. Od 60. let 20. století každý den shromažďuje informace o životním prostředí ze satelitů na oběžné dráze Země, aby vojákům v reálném čase poskytoval podrobné informace o podmínkách v atmosféře a oceánech.

Armáda data využívá pro plánování svých operací. Tyto údaje byly po zpracování oddělením námořnictva, které se zaměřuje na meteorologii a oceánografii, zpřístupněny meteorologům pro tradiční předpovědní účely.

Podle NOAA ale od 1. srpna tato pobočka námořnictva už nebude zpracovávat ani nahrávat satelitní data do počítačového rozhraní, kde k nim doposud měli přístup meteorologové. V e-mailu, který agentura zveřejnila na internetu, zástupce ředitele Úřadu pro satelitní a produktové operace uvedl, že námořnictvo se rozhodlo provést tuto změnu ve snaze „zmírnit významné riziko kybernetické bezpečnosti“. Mluvčí námořnictva sdělil televizní stanici CBS News, že „přestává přispívat“ do satelitního programu „vzhledem k tomu, že program již nesplňuje naše požadavky na modernizaci informačních technologií“.

Bez náhrady

Mluvčí NOAA Kim Dosterová to v pondělním prohlášení pro stejnou stanici označila za „rutinní proces rotace a výměny dat“ a dodala, že zbývající zdroje dat „jsou plně schopné poskytovat kompletní sadu nejmodernějších dat a modelů, které zajišťují předpověď počasí na špičkové úrovni, jakou si americký lid zaslouží“. Podle Dosterové jde jen o jednu z datových sad, které má NOAA k dispozici pro své modelování.

Podle deníku The Guardian to ale není ani zdaleka tak jednoznačné, jak administrativa předestírá. Díky svým vlastnostem a schopnosti zmapovat celý svět dvakrát denně s extrémně vysokým rozlišením jsou tři družice DMSP hlavním zdrojem informací pro vědce, kteří sledují arktický mořský led i vývoj hurikánů.

The Guardian navíc hovořil s několika vědci z americké vlády i mimo ni, jejichž práce je na DMSP závislá, a všichni uvedli, že neexistují žádné jiné americké programy, které by mohly data DMSP adekvátně nahradit. „Jsme teď trochu slepí,“ řekla Allison Wingová, výzkumnice hurikánů z Floridské státní univerzity.

Podle Wingové jsou družice DMSP jediné, které vědcům umožňují nahlédnout do nitra vyvíjejících se hurikánů, což jim dává zásadní výhodu při předpovídání jejich dalšího vývoje. To všechno teď může být ohrožené. „Než jsme měli tento typ družic, docházelo často k situacím, kdy jste se ráno probudili a čekalo vás velké překvapení, jak hurikán vypadá,“ dodala vědkyně. Obává se, že vzhledem k nárůstu intenzity hurikánů a jejich stále rychlejšímu zesilování bude nedostatek informací bolestný.

Stejné obavy vyjádřil pro deník The Washington Post také hlavní vedoucí vědecký pracovník Berkeley Earth Robert Rohde. „Je to velmi užitečný soubor dat, který umožňuje získat spoustu detailů a funguje i v noci.“ Ztráta těchto mikrovlnných dat podle něj „pravděpodobně způsobí situace, kdy nebudeme připraveni na rychlé zesílení“.

Odstřižení dat, která agentura získávala z vojenského meteorologického družicového programu není jediným omezením, jež musí řešit. Už od začátku tohoto roku přišla o značnou část svých zaměstnanců v důsledku propouštění a výkupů; což je důsledkem snahy administrativy Donalda Trumpa snížit vládní výdaje částečně omezením počtu federálních zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělský přípravek má léčit rakovinu, rozplývají se média. Experti krotí naděje

Nová studie španělských vědců popsala, že jejich nová terapie dokáže extrémně účinně ničit nádory slinivky břišní. Tedy nádory známé svou smrtelností a špatnou léčitelností. Tato informace se v posledních dnech rychle šíří nejen médii, ale zejména po sociálních sítích, kde se objevuje v extrémně zkrácené formě, která zamlčuje některé klíčové informace. Například to, že je zatím otestován pouze na myších a potenciální lék je až desítky let daleko.
před 4 hhodinami

NASA odložila start mise Artemis k Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) odkládá plánovaný únorový start rakety Space Launch System (SLS) se čtyřčlennou posádkou k průletu kolem Měsíce na březen, oznámil šéf NASA Jared Isaacman, který změnu termínu zdůvodnil únikem kapalného vodíku během tankování. Technici v pondělí uspořádali generální předstartovní zkoušku, aby ověřili připravenost rakety k letu. Test kvůli netěsnosti NASA předčasně ukončila.
před 4 hhodinami

Před sto lety se stala státním jazykem českoslovenština. Měla dvě varianty

Oficiální řečí první republiky byl československý jazyk, o kterém se zmiňoval už jazykový zákon, přijatý koncem února 1920 spolu s ústavou masarykovského Československa. O šest let později, přesně před sto lety, tedy 3. února 1926, pak byl vydáním jazykového nařízení prohlášen „jazyk československý“ za jazyk státní.
před 10 hhodinami

Vyšetřovatel Pannwitz lživě udělal z parašutistů opilce a z Čechů udavače

Opilci a nemravní kriminálníci – tak líčil parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka německý vyšetřovatel Heinz Pannwitz. Právě jeho závěrečná zpráva o útoku na Reinharda Heydricha dlouho sloužila jako jediný zdroj informací o této události z 27. května 1942. Pannwitz, který se přesně před 70 lety vrátil do Německa jako svobodný občan, v ní přitom uvedl řadu lží. Cílem bylo také pošpinit Čechy a navzdory skutečnosti z nich udělat ochotné kolaboranty.
před 14 hhodinami

Podpora české vědy funguje, zjistil NKÚ. Daří se získávat víc evropských grantů

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že speciální programy, které mají vědcům usnadnit získávání prestižních evropských grantů ERC, fungují. Když začali vědci tuto podporu využívat, jejich úspěšnost v soutěži o granty stoupla. NKÚ ale našel i nedostatky.
včera v 16:40

Na Madagaskaru objevili plaza, který plave pískem. Dali mu jméno Šaj-Hulúd

Přes celou západní část Madagaskaru se táhne přerušovaný pás čistého bílého písku. Má délku přes patnáct set kilometrů, ale na šířku má jen několik stovek metrů. Jde o zcela unikátní a současně velmi podivný ekosystém. Na první pohled je zdánlivě mrtvý, ale ve skutečnosti tam žijí zvláštní formy života. Dvě dosud neznámé nyní popsal vědecký tým.
včera v 15:05

Astronomové objevili nejbližší obyvatelnou exoplanetu

Mezinárodní tým vědců objevil potenciálně obyvatelnou planetu vzdálenou asi 146 světelných let. Planeta s podobnou velikostí jako Země může teoreticky nabízet podmínky vhodné pro život, pokud by to ale dovolila teplota na povrchu. Nachází se totiž v oblasti, kde se může teplota pohybovat až kolem sedmdesáti stupňů pod nulou.
včera v 14:15

Archeologové našli důkazy o první pandemii v dějinách

Nejstarší pandemie v historii sice způsobila obří změny na třech kontinentech, ale dodnes chyběl jasný fyzický důkaz o jejích obětech. Teď ho vědci našli v masovém hrobu v Jordánsku.
včera v 12:15
Načítání...