Američtí meteorologové oslepnou, námořnictvo jim vezme data o hurikánech

Hurikánová sezona v USA by letos měla být podle předpovědí meteorologů aktivnější, než je obvyklé. V klíčových momentech ale vědci nebudou mít zásadní údaje pro předpověď pohybu, síly a nebezpečnosti bouří. Americké námořnictvo na konci července přestane data ze svých družic civilním meteorologům poskytovat.

Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) na začátku července oznámil, že dojde k ukončení satelitního programu, který byl až doposud jeho klíčovým zdrojem údajů pro předpověď počasí. Už nyní čelí NOAA značnému omezení zdrojů, od 31. července se s koncem důležitého programu situace ještě zhorší.

Původně měla tato služba skončit už na konci června, nakonec se ale ministerstvo obrany, které ji provozuje, rozhodlo, že přístup k satelitním datům utne o měsíc později.

Takzvaný Obranný meteorologický družicový program (DMSP) spadá právě pod armádu. Od 60. let 20. století každý den shromažďuje informace o životním prostředí ze satelitů na oběžné dráze Země, aby vojákům v reálném čase poskytoval podrobné informace o podmínkách v atmosféře a oceánech.

Armáda data využívá pro plánování svých operací. Tyto údaje byly po zpracování oddělením námořnictva, které se zaměřuje na meteorologii a oceánografii, zpřístupněny meteorologům pro tradiční předpovědní účely.

Podle NOAA ale od 1. srpna tato pobočka námořnictva už nebude zpracovávat ani nahrávat satelitní data do počítačového rozhraní, kde k nim doposud měli přístup meteorologové. V e-mailu, který agentura zveřejnila na internetu, zástupce ředitele Úřadu pro satelitní a produktové operace uvedl, že námořnictvo se rozhodlo provést tuto změnu ve snaze „zmírnit významné riziko kybernetické bezpečnosti“. Mluvčí námořnictva sdělil televizní stanici CBS News, že „přestává přispívat“ do satelitního programu „vzhledem k tomu, že program již nesplňuje naše požadavky na modernizaci informačních technologií“.

Bez náhrady

Mluvčí NOAA Kim Dosterová to v pondělním prohlášení pro stejnou stanici označila za „rutinní proces rotace a výměny dat“ a dodala, že zbývající zdroje dat „jsou plně schopné poskytovat kompletní sadu nejmodernějších dat a modelů, které zajišťují předpověď počasí na špičkové úrovni, jakou si americký lid zaslouží“. Podle Dosterové jde jen o jednu z datových sad, které má NOAA k dispozici pro své modelování.

Podle deníku The Guardian to ale není ani zdaleka tak jednoznačné, jak administrativa předestírá. Díky svým vlastnostem a schopnosti zmapovat celý svět dvakrát denně s extrémně vysokým rozlišením jsou tři družice DMSP hlavním zdrojem informací pro vědce, kteří sledují arktický mořský led i vývoj hurikánů.

The Guardian navíc hovořil s několika vědci z americké vlády i mimo ni, jejichž práce je na DMSP závislá, a všichni uvedli, že neexistují žádné jiné americké programy, které by mohly data DMSP adekvátně nahradit. „Jsme teď trochu slepí,“ řekla Allison Wingová, výzkumnice hurikánů z Floridské státní univerzity.

Podle Wingové jsou družice DMSP jediné, které vědcům umožňují nahlédnout do nitra vyvíjejících se hurikánů, což jim dává zásadní výhodu při předpovídání jejich dalšího vývoje. To všechno teď může být ohrožené. „Než jsme měli tento typ družic, docházelo často k situacím, kdy jste se ráno probudili a čekalo vás velké překvapení, jak hurikán vypadá,“ dodala vědkyně. Obává se, že vzhledem k nárůstu intenzity hurikánů a jejich stále rychlejšímu zesilování bude nedostatek informací bolestný.

Stejné obavy vyjádřil pro deník The Washington Post také hlavní vedoucí vědecký pracovník Berkeley Earth Robert Rohde. „Je to velmi užitečný soubor dat, který umožňuje získat spoustu detailů a funguje i v noci.“ Ztráta těchto mikrovlnných dat podle něj „pravděpodobně způsobí situace, kdy nebudeme připraveni na rychlé zesílení“.

Odstřižení dat, která agentura získávala z vojenského meteorologického družicového programu není jediným omezením, jež musí řešit. Už od začátku tohoto roku přišla o značnou část svých zaměstnanců v důsledku propouštění a výkupů; což je důsledkem snahy administrativy Donalda Trumpa snížit vládní výdaje částečně omezením počtu federálních zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 23 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...