Američtí meteorologové oslepnou, námořnictvo jim vezme data o hurikánech

Hurikánová sezona v USA by letos měla být podle předpovědí meteorologů aktivnější, než je obvyklé. V klíčových momentech ale vědci nebudou mít zásadní údaje pro předpověď pohybu, síly a nebezpečnosti bouří. Americké námořnictvo na konci července přestane data ze svých družic civilním meteorologům poskytovat.

Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) na začátku července oznámil, že dojde k ukončení satelitního programu, který byl až doposud jeho klíčovým zdrojem údajů pro předpověď počasí. Už nyní čelí NOAA značnému omezení zdrojů, od 31. července se s koncem důležitého programu situace ještě zhorší.

Původně měla tato služba skončit už na konci června, nakonec se ale ministerstvo obrany, které ji provozuje, rozhodlo, že přístup k satelitním datům utne o měsíc později.

Takzvaný Obranný meteorologický družicový program (DMSP) spadá právě pod armádu. Od 60. let 20. století každý den shromažďuje informace o životním prostředí ze satelitů na oběžné dráze Země, aby vojákům v reálném čase poskytoval podrobné informace o podmínkách v atmosféře a oceánech.

Armáda data využívá pro plánování svých operací. Tyto údaje byly po zpracování oddělením námořnictva, které se zaměřuje na meteorologii a oceánografii, zpřístupněny meteorologům pro tradiční předpovědní účely.

Podle NOAA ale od 1. srpna tato pobočka námořnictva už nebude zpracovávat ani nahrávat satelitní data do počítačového rozhraní, kde k nim doposud měli přístup meteorologové. V e-mailu, který agentura zveřejnila na internetu, zástupce ředitele Úřadu pro satelitní a produktové operace uvedl, že námořnictvo se rozhodlo provést tuto změnu ve snaze „zmírnit významné riziko kybernetické bezpečnosti“. Mluvčí námořnictva sdělil televizní stanici CBS News, že „přestává přispívat“ do satelitního programu „vzhledem k tomu, že program již nesplňuje naše požadavky na modernizaci informačních technologií“.

Bez náhrady

Mluvčí NOAA Kim Dosterová to v pondělním prohlášení pro stejnou stanici označila za „rutinní proces rotace a výměny dat“ a dodala, že zbývající zdroje dat „jsou plně schopné poskytovat kompletní sadu nejmodernějších dat a modelů, které zajišťují předpověď počasí na špičkové úrovni, jakou si americký lid zaslouží“. Podle Dosterové jde jen o jednu z datových sad, které má NOAA k dispozici pro své modelování.

Podle deníku The Guardian to ale není ani zdaleka tak jednoznačné, jak administrativa předestírá. Díky svým vlastnostem a schopnosti zmapovat celý svět dvakrát denně s extrémně vysokým rozlišením jsou tři družice DMSP hlavním zdrojem informací pro vědce, kteří sledují arktický mořský led i vývoj hurikánů.

The Guardian navíc hovořil s několika vědci z americké vlády i mimo ni, jejichž práce je na DMSP závislá, a všichni uvedli, že neexistují žádné jiné americké programy, které by mohly data DMSP adekvátně nahradit. „Jsme teď trochu slepí,“ řekla Allison Wingová, výzkumnice hurikánů z Floridské státní univerzity.

Podle Wingové jsou družice DMSP jediné, které vědcům umožňují nahlédnout do nitra vyvíjejících se hurikánů, což jim dává zásadní výhodu při předpovídání jejich dalšího vývoje. To všechno teď může být ohrožené. „Než jsme měli tento typ družic, docházelo často k situacím, kdy jste se ráno probudili a čekalo vás velké překvapení, jak hurikán vypadá,“ dodala vědkyně. Obává se, že vzhledem k nárůstu intenzity hurikánů a jejich stále rychlejšímu zesilování bude nedostatek informací bolestný.

Stejné obavy vyjádřil pro deník The Washington Post také hlavní vedoucí vědecký pracovník Berkeley Earth Robert Rohde. „Je to velmi užitečný soubor dat, který umožňuje získat spoustu detailů a funguje i v noci.“ Ztráta těchto mikrovlnných dat podle něj „pravděpodobně způsobí situace, kdy nebudeme připraveni na rychlé zesílení“.

Odstřižení dat, která agentura získávala z vojenského meteorologického družicového programu není jediným omezením, jež musí řešit. Už od začátku tohoto roku přišla o značnou část svých zaměstnanců v důsledku propouštění a výkupů; což je důsledkem snahy administrativy Donalda Trumpa snížit vládní výdaje částečně omezením počtu federálních zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 4 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 5 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
včera v 09:00

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...