Američtí meteorologové oslepnou, námořnictvo jim vezme data o hurikánech

Hurikánová sezona v USA by letos měla být podle předpovědí meteorologů aktivnější, než je obvyklé. V klíčových momentech ale vědci nebudou mít zásadní údaje pro předpověď pohybu, síly a nebezpečnosti bouří. Americké námořnictvo na konci července přestane data ze svých družic civilním meteorologům poskytovat.

Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) na začátku července oznámil, že dojde k ukončení satelitního programu, který byl až doposud jeho klíčovým zdrojem údajů pro předpověď počasí. Už nyní čelí NOAA značnému omezení zdrojů, od 31. července se s koncem důležitého programu situace ještě zhorší.

Původně měla tato služba skončit už na konci června, nakonec se ale ministerstvo obrany, které ji provozuje, rozhodlo, že přístup k satelitním datům utne o měsíc později.

Takzvaný Obranný meteorologický družicový program (DMSP) spadá právě pod armádu. Od 60. let 20. století každý den shromažďuje informace o životním prostředí ze satelitů na oběžné dráze Země, aby vojákům v reálném čase poskytoval podrobné informace o podmínkách v atmosféře a oceánech.

Armáda data využívá pro plánování svých operací. Tyto údaje byly po zpracování oddělením námořnictva, které se zaměřuje na meteorologii a oceánografii, zpřístupněny meteorologům pro tradiční předpovědní účely.

Podle NOAA ale od 1. srpna tato pobočka námořnictva už nebude zpracovávat ani nahrávat satelitní data do počítačového rozhraní, kde k nim doposud měli přístup meteorologové. V e-mailu, který agentura zveřejnila na internetu, zástupce ředitele Úřadu pro satelitní a produktové operace uvedl, že námořnictvo se rozhodlo provést tuto změnu ve snaze „zmírnit významné riziko kybernetické bezpečnosti“. Mluvčí námořnictva sdělil televizní stanici CBS News, že „přestává přispívat“ do satelitního programu „vzhledem k tomu, že program již nesplňuje naše požadavky na modernizaci informačních technologií“.

Bez náhrady

Mluvčí NOAA Kim Dosterová to v pondělním prohlášení pro stejnou stanici označila za „rutinní proces rotace a výměny dat“ a dodala, že zbývající zdroje dat „jsou plně schopné poskytovat kompletní sadu nejmodernějších dat a modelů, které zajišťují předpověď počasí na špičkové úrovni, jakou si americký lid zaslouží“. Podle Dosterové jde jen o jednu z datových sad, které má NOAA k dispozici pro své modelování.

Podle deníku The Guardian to ale není ani zdaleka tak jednoznačné, jak administrativa předestírá. Díky svým vlastnostem a schopnosti zmapovat celý svět dvakrát denně s extrémně vysokým rozlišením jsou tři družice DMSP hlavním zdrojem informací pro vědce, kteří sledují arktický mořský led i vývoj hurikánů.

The Guardian navíc hovořil s několika vědci z americké vlády i mimo ni, jejichž práce je na DMSP závislá, a všichni uvedli, že neexistují žádné jiné americké programy, které by mohly data DMSP adekvátně nahradit. „Jsme teď trochu slepí,“ řekla Allison Wingová, výzkumnice hurikánů z Floridské státní univerzity.

Podle Wingové jsou družice DMSP jediné, které vědcům umožňují nahlédnout do nitra vyvíjejících se hurikánů, což jim dává zásadní výhodu při předpovídání jejich dalšího vývoje. To všechno teď může být ohrožené. „Než jsme měli tento typ družic, docházelo často k situacím, kdy jste se ráno probudili a čekalo vás velké překvapení, jak hurikán vypadá,“ dodala vědkyně. Obává se, že vzhledem k nárůstu intenzity hurikánů a jejich stále rychlejšímu zesilování bude nedostatek informací bolestný.

Stejné obavy vyjádřil pro deník The Washington Post také hlavní vedoucí vědecký pracovník Berkeley Earth Robert Rohde. „Je to velmi užitečný soubor dat, který umožňuje získat spoustu detailů a funguje i v noci.“ Ztráta těchto mikrovlnných dat podle něj „pravděpodobně způsobí situace, kdy nebudeme připraveni na rychlé zesílení“.

Odstřižení dat, která agentura získávala z vojenského meteorologického družicového programu není jediným omezením, jež musí řešit. Už od začátku tohoto roku přišla o značnou část svých zaměstnanců v důsledku propouštění a výkupů; což je důsledkem snahy administrativy Donalda Trumpa snížit vládní výdaje částečně omezením počtu federálních zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 16 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.