Počasí strana 2 z 5

Americká vláda pokračuje v demontáži ekologické politiky předchozích administrativ. Naposledy přidala na seznam zboží s padesátiprocentním clem díly pro větrné elektrárny a zahájila vyšetřování jejich stavby. Po odstoupení od Pařížské dohody o změně klimatu chystá také další velký krok. Ze soupisu rizik pro veřejné zdraví plánuje vyškrtnout dopady globálního oteplování. Na základě toho americká Agentura pro ochranu prostředí doposud regulovala škodlivé emise z aut, elektráren nebo těžebního průmyslu.

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na patnácti ze 169 míst, kde se měří přes třicet let. Nejtepleji bylo na měřicí stanici Plzeň Mikulka, kde teploměr ukázal 36,2 stupně Celsia. Víc než 35 stupňů bylo v Tušimicích na Chomutovsku. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Příliv velmi teplého vzduchu do Česka od jihu bude podle meteorologů vrcholit v pátek, kdy očekávají nejvyšší teploty nad 37 stupni Celsia.

Jihovýchodní pobřeží Číny zasáhla tropická bouře Podul, která na některých místech přinesla přes 70 milimetrů srážek za hodinu, napsala v noci na čtvrtek SELČ agentura Reuters. V Hongkongu podle ní živel narušil chod nemocnic a soudů. Úřady tam kvůli počasí odročily i slyšení v procesu s mediálním magnátem a prodemokratickým aktivistou Jimmym Laiem.

V případě tropických teplot je důležité pečovat o své zdraví. Nejrizikovější jsou vedra pro starší populaci a děti, ale i mladí a zdraví lidé mohou být ohroženi úpalem, úžehem a dalšími komplikacemi. I trénovaný sportovec může být v takovém vedru vystaven riziku, pokud zapomene, že je třeba pečlivě se hydratovat a ochlazovat, říká přednosta druhé interní kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN Aleš Linhart.

Vedra mohou mít neblahý dopad na některá léčiva. Nejcitlivější jsou podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) ty v kapalné formě, biologické přípravky či injekce, u nichž horko nejčastěji snižuje účinnost. Při přepravě přípravků z lékárny i na dovolenou doporučují odborníci používat chladicí obaly. Léky by také neměly zůstávat v rozpáleném autě ani v zavazadlovém prostoru letadla.

Po více než dvou týdnech chladnějšího a deštivějšího počasí se do tuzemska vrací tropické teploty, srážky budou v příštích dnech jen výjimečné. Přes 31 stupňů Celsia naměří v pátek odpoledne na jihu Moravy, v sobotu se vedra rozšíří i na další části země. Vyplývá to z páteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na Moravě a ve Slezsku vydrží horké počasí i v neděli.

Svět letos zažil třetí nejteplejší červenec v historii měření, byla to mírná úleva od rekordních teplot po rekordně teplém červnu, uvedla unijní meteorologická služba Copernicus ve své pravidelné měsíční zprávě.

Na britské ostrovy udeřila bouře Floris, která mimo jiné komplikuje pozemní a leteckou dopravu. Železniční společnosti zrušily spoje ve velké části Skotska, nejezdí ani některé trajekty. Na Skotské vysočině naměřili nárazy větru o rychlosti více než 190 kilometrů za hodinu, uvedla stanice Sky News. Napříč Irskou republikou, Severním Irskem a Skotskem jsou bez proudu desetitisíce domácností.

Ačkoliv nejvíce zákazníků tuhá paliva shání až těsně před topnou sezonou, některé domácnosti si zásoby dělají už nyní, v létě. Sází na výhodnější ceny, které do zimy už asi jen porostou. Rozvoz ale komplikuje déšť, který některá místa znepřístupňuje. Řada rodin už také vyměnila kotle a například uhlí už tak k vytápění nepotřebuje. Naopak roste zájem o dřevo, mezi nejoblíbenější paliva patří brikety či pelety do automatických kotlů.

Ve východní polovině Čech a na západě Moravy a Slezska bude od pozdního odpoledne do nedělního rána vydatně pršet. Na části území hrozí také silné bouřky. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) proto vydal výstrahu s nízkým stupněm nebezpečí. Místy mohou toky dosáhnout prvního stupně povodňové aktivity.

Včelaři na severní Moravě a ve Slezsku zažívají náročný rok. Musí častěji řešit nemoci zvířat, například včelí mor. Jde o nákazu, kvůli které je nutné včelstva zcela zlikvidovat. Medu bude letos zřejmě méně i kvůli chladnému jaru.

I tento týden bude v Česku deštivý a bude převážně oblačno. Mohou se také objevovat bouřky. Nejvyšší denní teploty dosáhnou většinou kolem 25 stupňů Celsia, maximálně by se mohly koncem týdne dostat přechodně na 27 stupňů. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Letní počasí se podle meteorologů vrátí pravděpodobně až v půlce srpna.

Silné bouřky mohly v sobotu zasáhnout většinu Čech. Intenzivní déšť postihl odpoledne třeba oblast Jizerských hor v Libereckém kraji. U Bílého Potoka pod Smrkem spláchl kamení na železnici a zhruba na hodinu zastavil vlaky mezi Bílým Potokem a Raspenavou. Provoz už byl obnoven. V neděli a pondělí pak hrozí velmi vydatné deště na Moravě a ve Slezsku, mohou po nich stoupnout hladiny toků. V Beskydech může napršet až 110 litrů na každý metr čtvereční.

Na jih Evropy se vrátila extrémní vedra. Varují před nimi v Itálii, Řecku, Turecku, Španělsku či na Balkánu. Rtuť teploměru tam stoupá nad čtyřicet stupňů Celsia. Kvůli vysokým teplotám zemřelo na italských plážích několik lidí. Na mnoha místech navíc hasiči bojují s mohutnými plameny.

Část Čech v pátek odpoledne zasáhly silné bouřky, je možný i výskyt přívalového deště. Napršet může kolem čtyřiceti litrů vody na metr čtvereční. V horách na severu Čech je vzhledem k předchozím dešťům vyšší riziko lokálního zatopení, hrozí i přívalové povodně. Varování s nízkým stupněm nebezpečí platí kromě pátku i pro sobotu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.

Přívalové deště v Pákistánu si od konce června vyžádaly 221 mrtvých, bezmála polovinu z nich tvoří děti, napsala v úterý agentura AFP. Sesuv půdy v pondělí na severovýchodě země zabil tři lidi v autech. Monzunové období, které v jižní Asii trvá od června do září, přináší 70 až 80 procent ročních srážek.

Kvůli pondělním večerním bouřkám měli hasiči na Vysočině přes třicet výjezdů. Pomáhali i s evakuací dětského tábora. Nejčastěji odstraňovali popadané stromy, čerpali vodu a čistili silnice či kanalizaci. Úklid po dešti dnes pokračuje i v Polné na Jihlavsku, kde podle starosty Jindřicha Skočdopole (nestr.) napršelo přes osmdesát litrů vody na metr čtvereční. Následky bouřek v pondělí večer odstraňovali také hasiči v Olomouckém a Zlínském kraji.

Místo, které dalo světu důkaz, že klimatická změna je spojená s lidskou aktivitou, může zaniknout. Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa totiž už podle všeho nepočítá s dalším financováním observatoře na sopce Mauna Loa na Havaji.

Řeky odvodňující Beskydy, Javorníky, Bílé Karpaty a Jeseníky se nejvíc zvednou v noci a ve středu, v povodí Olše mohou překročit 3. stupeň, uvedl v úterý Český hydrometeorologický ústav. Meteorolog ČT Michal Žák okolo 20:30 sdělil, že úhrny srážek a vzestupy řek by zejména v Jeseníkách nakonec nemusely být tak výrazné. V Beskydech ale může do středečního večera napršet až 90 milimetrů, místy i víc, upozornil.

Adaptovat chov dobytka na stále častější a intenzivnější vlny veder je pořád náročnější, ukazuje rozsáhlý izraelský výzkum. I pokud se zavedou chlazení chovů, stále to bude mít dopady na nižší množství nadojeného mléka, popsali vědci.

V momentě, kdy se má Česko opět potýkat se silnými dešti, bude zásadní aktuální stav půdy. Pokud totiž bude úplně suchá nebo naopak již nasycená vodou, srážky se do ní budou hůře vsakovat. „Množství vody, které půda dokáže pojmout, záleží na tom, kolik vzduchu v ní je, tedy kolik volného prostoru může voda zabrat,“ vysvětlil hydrolog z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd Václav Šípek. Vlastnosti půdy, ale i to, jak se zeminou správně hospodařit, popsal vědec pro Českou televizi. Meteorologové v pondělí vydali pro část země výstrahu před extrémními srážkami.

Až polovina řek na území Česka není momentálně sjízdná pro vodáky. České televizi to potvrdil místopředseda svazu vodáků Vratislav Šembera. Podle hydrometeorologů je nejhorší situace na Vltavě nad Lipnem, nízká hladina je ale i na Sázavě nebo Ohři. Příznivější podmínky zaznamenali na horní Lužnici nebo na Vltavě pod Lipnem. Důvodem je podle nich malé množství srážek během roku nebo málo sněhu v zimě a s tím spojené sucho.

Jižní část území zasáhly bouřky, jejichž následky zkomplikovaly provoz na železnici. Kvůli spadlému stromu u Holkova na Českokrumlovsku odpoledne víc než hodinu nejezdily vlaky mezi Českými Budějovicemi a rakouským Lincem. Strom na trati dočasně zastavil dopravu také mezi Českým Krumlovem a Kájovem na železnici směřující k lipenské přehradě. Přívalový déšť, kroupy a silnější nárazy větru zasáhly například Znojemsko.