Počasí strana 2 z 5

V Česku vydrží deštivé počasí do soboty, trvalejší srážky očekávají meteorologové zejména v pátek na horách. V neděli ráno se mohou v Čechách místy objevit přízemní mrazíky, po víkendu se pak začne oteplovat, nejvyšší denní teploty se v první polovině příštího týdne dostanou ke 20 stupňům Celsia.

Kombinace klimatických změn s řekou, která již nepřináší písek na pláže v brazilském letovisku Atafona, způsobily jeho obyvatelům beznaděj a katastrofu. Eroze pobřeží pomalu ničí obydlí, která mizí ve vodách Atlantského oceánu. V Brazílii nejde o ojedinělou situaci. Podle zprávy OSN se u Atafony, vzdálené 320 kilometrů severně od Rio de Janeira, zvedla hladina oceánu za posledních 30 let o třináct centimetrů. Do roku 2050 by mohla stoupnout o dalších šestnáct. To by podle mořského geografa Eduarda Bulhoese mohlo znamenat, že v příštích letech dosáhnou vody oceánu až 150 metrů do vnitrozemí.

Nedělní ráno bylo především v Plzeňském, Karlovarském kraji a severních Čechách poměrně chladné. Ve dvou metrech nad zemí tam bylo většinou kolem plus dvou stupňů Celsia a na některých měřicích stanicích meteorologové zaznamenali přízemní mrazíky. Na ostatním území, hlavně na Moravě a ve Slezsku, je tepleji, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na Facebooku.

Změna klimatu zdvojnásobila pravděpodobnost výskytu nebezpečných povodní ve střední Evropě po „nejsilnějších deštích v historii". Tvrdí to rozsáhlá zpráva mezinárodního týmu klimatologů, na níž se podíleli i čeští vědci.

Podle nové studie mohou téměř tři čtvrtiny světové populace v příštích dvaceti letech očekávat výrazné a rychlé změny počasí, které se projeví nejvíc v extrémních teplotách a také srážkách. Příčinou jsou vyšší emise skleníkových plynů, jež zvyšují nestabilitu v atmosféře.

Povodně, které v minulých dnech zasáhly střední Evropu, vyvolaly výjimečně silné srážky způsobené souhrou několika meteorologických jevů. Přestože se jednalo v mnoha ohledech o historicky jedinečnou událost, dokázaly ji meteorologické modely velice přesně předpovědět.

S odchodem tlakové níže Boris se nad téměř celou Českou republikou objeví slunce. Teploty překročí dvacet stupňů a srážky v dalších dnech prakticky zmizí.

Extrémní deště způsobily povodně kromě Česka také v Rakousku, Rumunsku a Polsku, kde už podle médií zemřelo nejméně deset lidí. Situace je kritická především v Dolnoslezském vojvodství na jihu Polska. Poplach vyhlásilo město Opole, na kulminaci Odry se připravuje Vratislav. Ve Varšavě v pondělí mimořádně zasedla vláda, která v zasažených lokalitách vyhlásila stav živelní katastrofy. V Dolním Rakousku se čekají srážky až do poloviny týdne, hrozí zhroucení hrází. V regionu zemřeli při záplavách patrně už čtyři lidé. Dopravní problémy hlásí Vídeň. Na Slovensku je nejhorší situace na Dunaji.

Po intenzivních deštích se v Česku od druhé poloviny tohoto týdne vyjasní. Přeháňky se od středy objeví už jen výjimečně a odpolední teploty vystoupají k 23 stupňům Celsia. Víkend má být slunečný. Vítr, který o víkendu komplikoval povodňovou situaci, bude už jen mírný, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Počet domácností, které se kvůli počasí a záplavám ocitly bez elektřiny, do nedělních 18:00 hodin výrazně klesl na přibližně 135 tisíc. Je to zhruba polovina proti nedělnímu ránu, kdy bylo bez proudu okolo 260 tisíc odběratelů. Nejvážnější je stále situace v Moravskoslezském kraji, kde je bez energie 76 tisíc domácností, a v Olomouckém kraji s 29 tisíci odpojenými. Vyplývá to z údajů distributorů ČEZ a E.ON. Na vedení vysokého napětí energetici evidují nyní okolo 216 poruch a další desítky na vedení nízkého napětí. Skupina ČEZ večer vyhlásila kalamitní stav v dalších sedmi okresech Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Naopak ho odvolala v Ústí nad Labem a Karlových Varech.

Česko se nadále potýká se silnými dešti a rozsáhlými povodněmi, na některých místech už byly překročeny stoleté průtoky, části země jsou kvůli velké vodě zcela odříznuté. Premiér Petr Fiala (ODS) ve vyjádření pro Českou televizi před nedělním polednem mimo jiné apeloval na občany, aby poslouchali pokyny příslušných míst a úřadů, a varoval, že řada toků teprve bude kulminovat, takže to nejhorší „ještě není za námi“. Krizový systém podle něj funguje dobře, počítá se i s mimořádným zasedáním vlády. To se uskuteční hned v pondělí.

Deštivé počasí v sobotu pokračuje, zejména na Moravě a ve Slezsku, řeky proto budou dále stoupat. V Čechách mohou srážky v sobotu sice slábnout, ale vrátí se o to silněji v neděli, ukazuje předpověď.

Starosta Špindlerova Mlýna doporučil návštěvníkům, aby ještě během soboty opustili toto horské středisko. Existuje riziko, že se Labe mezi městem a Vrchlabím vylije z koryta a hlavní přístupová silnice do střediska bude obtížně průjezdná. Kulminovat by mohlo v neděli ráno, řekl starosta Martin Jandura (Špindlerův Mlýn – město s vizí) před sobotním polednem. Labe v největším krkonošském středisku už přesáhlo hranici třetího stupně povodňové aktivity, tedy stavu ohrožení a dál stoupá.

Příhraniční obec na Frýdlantsku Višňová byla od rána odříznutá od zbytku Frýdlantska na Liberecku. Voda z rozvodněné Smědé zaplavila silnice a dopravu obyvatel zajišťovali hasiči s evakuační tatrou. Do domů se voda nedostala, ale během odpoledne hasiči evakuovali několik obyvatel.

Hladiny řek v Česku stoupají. Týká se to hlavně východu země. Kolem 23:30 platil některý z povodňových stupňů na 80 místech. Na třetím stupni je Smědá ve Višňové a Frýdlantu, Labe na vodním díle Labská a ve Vestřevi, Svratka v Židlochovicích, Novohradka v Luži a Černá v Ličově. Nejhorší situace má ale nastat o víkendu. Déšť ještě zesílí, přidá se silný vítr. Počasí komplikuje i dopravu, neprůjezdných je několik železničních tratí. Tisíce domácností jsou bez elektřiny.

V obci Vikýřovice na Šumpersku během tří dnů naplnili čtyři tisíce pytlů. Hasičům s tím pomáhají vězni z Mírova. Někteří obyvatelé nečekají na pomoc zvenčí a pytle plní sami. Na povodeň se chystají také na farmě na Novojičínsku, kde měli v roce 1997 půl metru vody kvůli rozvodněné Odře. V obci Bělá pod Pradědem ještě neskončily úpravy koryta po bleskové povodni z roku 2021, tok řeky vodohospodáři narychlo zpevňují kameny. Z dolní nádrže elektrárny Dlouhé stráně bylo odpuštěno asi milion kubíků vody. Připravena jsou evakuační centra a pomoc nabídly i penziony a hotely.

Některé horské oblasti Rakouska překvapil sníh, který tam omezil dopravu. Hlášeny jsou bouře s větrem o síle orkánu a Tyrolsko očekává až dva metry sněhu. V italských Dolomitech zemřela kvůli podchlazení a vyčerpání Kanaďanka. V zemích sousedících s Českem platí výstraha před silnými dešti a povodněmi. V Rakousku se zvedne hladina Dunaje, Slovensko očekává stoletou vodu na svém úseku řeky Morava, v Německu se varování týkají především jihovýchodu a východu země. Nejvyšší povodňový stupeň je vyhlášen také v regionech u polsko-českých hranic.

Bez elektrické energie bylo v pátek ke čtvrté hodině odpolední dvacet sedm tisíc domácností. Nejhorší situace je na Trutnovsku, Semilsku a v okolí Jičína. Poruchy na vedení vysokého napětí působí vlivem silného větru a podmáčeného terénu polámané a popadané stromy a větve. Informovala o tom mluvčí ČEZ Distribuce Soňa Holingerová.

Předpověď povodní vyžaduje úzkou spolupráci meteorologů a hydrologů, je totiž zapotřebí mít věrohodnou předpověď počasí a zároveň hydrologický model sloužící pro odhad odtoku z území, vysvětluje Václav Šípek z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR. Náročnost předpovědi podle něj závisí hlavně na očekávaném typu povodně. U těch z dlouhotrvajících dešťů, které se očekávají nyní, je dle něj předpověď snazší než u velké vody z přívalových dešťů. Pokud se naplní nynější předpověď srážek, voda může podle Šípka v některých částech Česka ohrozit majetek i životy.

Nynější silné a vytrvalé deště jsou pro září velmi netypické, je ale složité tvrdit, že jsou projevem klimatické změny. Neexistuje na to jasná odpověď, řekl Václav Rára z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V září se obyčejně teploty v noci a ráno dostávají plošně pod deset stupňů Celsia a atmosféra tak už nedokáže zadržet velké množství vodní páry. Srážky s extrémně vysokými úhrny za velmi krátkou dobu jsou proto podle Ráry typické spíše pro teplé letní měsíce, což lze vidět na povodních z července 1997 či srpna 2002.

Česko zažilo prudké ochlazení. Ještě o víkendu panovaly tropy, ve čtvrtek už bylo na většině území kolem dvanácti stupňů, na Šumavě a v Krkonoších napadl první sníh. Teplárny tak zahájily topnou sezonu zhruba o měsíc dříve než loni. Jako první v Karlovarském kraji, v dalších regionech budou podle potřeby zatím přitápět alespoň ráno a večer. „Takovou zimu na začátku září jsme zažili naposledy v letech 2010 a 2015. Vloni se začalo topit až v polovině října,“ připomněl tiskový mluvčí Teplárenského sdružení Pavel Kaufmann.

Do Česka dorazil vytrvalý déšť, hrozí rozsáhlé povodně. Hladiny řek pomalu stoupají, rozhodující bude ale vývoj z pátku na sobotu a během víkendu, kdy bude půda už nasycená. Aktuálně se odhadují největší srážky v oblasti Jeseníků. Během následujících dnů mohou na některých místech Česka spadnout stovky milimetrů srážek. Ruší se mnohé společenské akce. Ústřední povodňová komise doporučila organizátorům, aby zvážili zrušení kulturních akcí od pátečních 12 hodin. Doporučuje také občanům, aby od páteční 18. hodiny nevstupovali do parků či lesů, protože hrozí pád stromů.

Od čtvrtka do neděle zasáhly většinu území České republiky zasáhnout výjimečně intenzivní srážky, které vedly k nebezpečným situacím. Zejména povodně a v některých oblastech i silný vítr přinesly kombinaci, jež představovala až extrémní stupeň nebezpečí. V některých oblastech nebezpečí stále nepominulo, zde jsou základní rady, jak situaci zvládnout.

Nejméně 64 lidí přišlo na severu Vietnamu o život v důsledku tajfunu Yagi a po následných bleskových záplavách a sesuvech půdy způsobených prudkými lijáky. Zraněných jsou stovky. Aktualizovanou bilanci obětí dosud nejsilnější letošní tropické bouře v regionu zveřejnily v pondělí vietnamské úřady, které už dříve varovaly před dalšími povodněmi. Mnoho lidí zemřelo při pádu mostu a sesuvu půdy na autobus s dvaceti cestujícími.