Počasí strana 2 z 5

Podle nové studie extrémní teploty připraví o život v Evropě do konce století až 2,3 milionu lidí. Vědci navrhují adaptační i mitigační strategie – tedy jednak lepší přizpůsobení se horku, ale také snížení emisí.

Požáry, které zasáhly v uplynulých týdnech Los Angeles, byly nejničivější v dějinách Spojených států. Síle ohně podle nového výzkumu výrazně pomohlo globální oteplování spojené s lidskou činností.

V Česku třetí den po sobě padaly teplotní rekordy. Nejtepleji bylo ve Vimperku, a to 14,1 stupně. Na západě Čech ale bylo ještě ráno pod nulou a hasiči dokonce kvůli silné ledovce a nehodám uzavřeli silnici nedaleko Kraslic. V Praze teploty šplhaly k deseti stupňům. Do ulic tak vyrazili správci zeleně, kteří prořezávali stromy nebo uklízeli zbytky spadaného listí. Vysoké teploty by v části Česka měly vydržet minimálně do čtvrtka. Na Moravě a ve Slezsku by místy mohlo být až čtrnáct stupňů Celsia.

Zatímco Česko během letošní zimy zůstává ušetřeno déletrvajících epizod se silnějšími mrazy, značná část kontinentálních Spojených států zažila v posledních dnech nezvykle rozsáhlý vpád arktického vzduchu. Ten přinesl teploty o 15 až 25 stupňů Celsia nižší oproti dlouhodobým průměrům v této roční době.

Drobný déšť padající na promrzlé silnice způsobil ve čtvrtek ráno v několika krajích ledovku. Policisté evidují desítky nehod, záchranáři zranění chodců. U Kynšperka nad Ohří byla celé dopoledne kvůli nehodě uzavřená dálnice D6 ve směru na Cheb. Provoz se obnovil až krátce před polednem.

Pondělní inaugurace nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa neproběhne před Kapitolem, nýbrž uvnitř, protože tradiční venkovní ceremoniál by mohl být kvůli očekávaným mrazům nebezpečný. V pátek to oznámil samotný Trump, zatímco předpověď počasí pro Washington na den inaugurace slibovala teploty okolo deseti stupňů pod nulou.

Ježky, netopýry i další živočišné druhy mate mírná zima s teplotními výkyvy. Vycházejí ze svých zimovišť a hledají si potravu, případně mnohem běžněji trpí na napadení parazity. České televizi to potvrdily záchranné stanice evidující zvýšení počtu přijatých zvířat zmíněných druhů, které lidé nacházejí čím dál častěji. Na problematiku upozorňují i přírodovědci z českých univerzit nebo organizace Nyctalus zabývající se ochranou netopýrů.

Lavinové nebezpečí v české části Krkonoš v sobotu po vydatném sněžení vzrostlo z prvního na druhý stupeň z pětidílné mezinárodní stupnice. Druhý stupeň znamená mírné nebezpečí lavin, podmínky pro túry jsou převážně bezpečné. V neděli by mohlo vzrůst na třetí, uvedla na webu Horská služba Krkonoše. Od pátku do sobotního rána v Jizerských horách a v Krkonoších napadlo až 25 centimetrů prachového sněhu, dalších až 25 centimetrů může ještě napadnout.

V noci sníh a déšť a k tomu nad ránem teploty pod bodem mrazu. To jsou ideální podmínky pro tvorbu nebezpečné „zbraně“ na střechách aut. Přestože platí povinnost kusy ledu před jízdou odstranit, z těch nákladních je řidiči často odklidí jen stěží. Zvlášť pokud přes noc zůstávají na odpočívadlech.

Hasiči vyjížděli během čtvrtečního večera a noci na pátek k desítkám událostí v souvislosti se silným větrem a náledím. Většinou šlo o popadané větve nebo stromy, které museli odstraňovat ze silnic i železničních tratí. Došlo i ke dvěma železničním nehodám, obešly se bez zranění. Bez elektřiny byly v pátek před polednem asi dva tisíce domácností v několika krajích. Meteorologové dopoledne vydali výstrahu před vydatným sněžením a závějemi.

Průběh letošní zimy v Česku zatím milovníky sněhu a mrazivého počasí zřejmě moc netěší. Opakující se vpády teplého vzduchu omezují délky studených období spíš jen na několik dnů. To rozsáhlé oblasti Spojených států naopak zažívají od začátku roku teplotně výrazně podprůměrné počasí. Kvůli změně tryskového proudění tam mohou padat teplotní rekordy, zejména v jižních státech, kam začne pronikat chladný vzduch z Arktidy.

Na rozdíl od předchozích dvou zim přinesla ta letošní dobré podmínky pro lyžaře i na níže položených sjezdovkách. Znamená to větší dostupnost, protože malé areály jsou blíže městům a jezdí se v nich za nižší ceny. Desítky centimetrů sněhu leží i na některých kopcích ve středních Čechách. V dalších oblastech čekají na silnější mrazy, které mají přijít o víkendu. S prudkým ochlazením a silným větrem může ale náledí komplikovat cestování hlavně na silnicích.

Před čtyřiceti lety, 7. ledna 1985, zasáhla Československo a celou oblast střední Evropy šestidenní vlna silných mrazů v důsledku proniknutí velmi studeného vzduchu od severovýchodu. Druhá vlna extrémně chladného počasí přišla od 11. do 13. února téhož roku. Při obou mrazivých vlnách se teploty několik dní držely kolem minus třiceti stupňů Celsia.

Sněhová bouře zasáhla sever, centrální i východní část Spojených států, pro zhruba 60 milionů obyvatel vydaly tamní úřady varování. USA může postihnout největší sněžení za poslední desetiletí, očekávají se také velmi nízké teploty. Polární vzduch se podle předpovědí přesune přes středoatlantické státy na východě USA až na Floridu, kde jsou rovněž očekávány mrazy. Krizový stav vyhlásilo sedm států, zrušeny byly už tisíce letů.

Některá místa v Česku v pondělí ráno opět hlásila problémy v dopravě kvůli ledovce. Například v Olomouckém kraji na více místech nejezdily vlaky, silničáři nabádali k opatrnosti řidiče i na jihu Moravy či Čech. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upozornil, že ledovka se může ráno kromě Moravy objevit hlavně na Vysočině a částečně i v Čechách. Během dne ale přichází výrazné oteplení, místy se mohou teploty přehoupnout i přes deset stupňů.

Loňský rok byl v Indii nejteplejším od roku 1901, oznámil indický meteorologický úřad, podle něhož roční průměrná teplota v roce 2024 byla v zemi o 0,65 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Také čínská meteorologická data ukazují, že loňský rok byl v Číně nejteplejším od doby, kdy úřady před více než šesti desetiletími začaly vést srovnatelné záznamy.

Loňský rok byl v Česku nejteplejší od roku 1961, kdy meteorologové začali průměrné roční teploty v zemi počítat. Průměrná teplota dosáhla 10,3 stupně Celsia, a o dva stupně tak přesáhla takzvaný normál z let 1991 až 2020. Mimořádné teplo bylo hlavně v únoru a březnu. Množství srážek bylo loni také nadnormální, jejich roční úhrn byl devátý nejvyšší za sledované období. Podepsalo se na tom zejména extrémně deštivé září, kdy se Česko potýkalo i se záplavami.

Druhým dnem je v Bosně více než dvě stě tisíc domácností bez dodávek elektrického proudu v důsledku sněhové bouře, která zasáhla několik zemí v jihovýchodní Evropě. Sníh způsobil problémy také v Chorvatsku, Slovinsku a Srbsku.

Přes veškerý pokrok v technologiích je předpovídání počasí stále ještě značně nejistou aktivitou. Hlavně krátkodobé predikce jsou už velmi přesné, ale čím dál do budoucnosti se vědci pokoušejí dívat, tím méně kvalitními se odhady stávají. To teď ale mění umělá inteligence (AI).

Letošní Vánoce budou ve znamení počasí, které se zřejmě nebude vymykat tak výrazně dlouhodobému průměru jako třeba v loňském roce. Tehdy Česko zažilo masivní oblevu s deštěm, která způsobila zimní povodně poměrně nebývalého rozsahu. Letošní teploty by na Štědrý den měly být lehce nad nulou, pak se bude zřejmě jen zvolna oteplovat. Vánoce ale mohou mít i mnohem odlišnější podobu.

Světová meteorologická organizace (WMO) vybrala čtrnáct fotografií, jež zachycují vizuálně zajímavé meteorologické jevy z roku 2024. Zařadí je do kalendáře připomínajícího pětasedmdesát let, co WMO vznikla.

Cyklon Chido si na ostrově Mayotte vyžádal stovky, možná tisíce mrtvých, uvedl podle agentury AFP prefekt tohoto francouzského zámořského departementu. Francouzské ministerstvo vnitra dříve hovořilo nejméně o jedenácti obětech a místní nemocnice oznámila, že pečuje o devět osob v kritickém stavu a 246 dalších raněných.

Mořská voda pronikne do roku 2100 do podzemních zásob sladké vody přibližně ve třech ze čtyř pobřežních oblastí na světě. Kromě toho, že se voda z těchto vrstev stane nepitnou a nepoužitelnou pro zavlažování, mohou tyto změny poškodit ekosystémy a narušit průmysl a infrastrukturu, kterou lidstvo buduje desítky let.

Loňský rok byl nejteplejším v historii pozorování a téměř s jistotou ho ten letošní ještě překoná. Po skončení teplé fáze jevu El Niño v polovině loňského roku by přitom mělo spíše dojít k určitému poklesu teploty, a ne k pokračování rekordně teplé epizody. Jak je to možné, ptají se klimatologové.