Klima strana 5 z 5

Americká Sněmovna reprezentantů schválila balík sociálních a klimatických opatření v hodnotě 430 miliard dolarů (přes deset bilionů korun). Pro hlasovalo 220 demokratů a proti 207 republikánů. Prezident Joe Biden oznámil, že zákon podepíše příští týden. Schválení balíku je podle agentury Reuters vzácnou prohrou farmaceutických firem.

Horko poslední doby nešponuje teploty jen ve městech, slunce rozpálí i krajinu, když v ní chybí voda. Území Česka čelilo odvodňování víc než sto let. Teď je snaha vláhu do přírody vrátit. Důkazem jsou i Sedmihorské mokřady v Českém ráji.

Středomořským státům dramaticky narůstají škody způsobené oteplováním planety. Podle poslední zprávy Evropské centrální banky by i kvůli tomu mohl hrubý domácí produkt v celé Unii klesnout do osmi let až o čtyři procenta. Vysoké ztráty hlásí řečtí, a hlavně italští zemědělci a rybáři. Rekordní sucho postihlo například celou Pádskou nížinu.

Problémem národních parků v Česku je podle náměstka ministryně životního prostředí Tomáše Tesaře (TOP 09) to, že lidé se v přírodě shlukují jen na některých místech. V přírodě by se podle něj měli více rozptýlit, řekl v souvislosti se současným požárem v Českém Švýcarsku v Interview ČT24. Zároveň si ale nemyslí, že by bylo správnou cestou omezovat vstup do národních parků, případně vybírat vstupné. Lidé by podle něj měli hlavně změnit své chování v přírodě.

Italská letadla, která pomáhala s požárem v Českém Švýcarsku, ale musela se vrátit, by mohly nahradit obdobně vybavené letouny ze Španělska nebo Švédska. Koordinátor naléhavé pomoci Marcin Pater ze Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události při Evropské unii potvrdil, že se o jejich zapojení jedná. V pořadu Události, komentáře také uvedl, že systém mezinárodní pomoci podle něj v případě požáru zafungoval.

Klimatolog James Lovelock zemřel v úterý doma obklopen svými blízkými, uvedla jeho rodina. Vědec se proslavil svou teorií, podle níž je Země samoregulujícím se společenstvím organismů.

Letošní vlna veder je z hlediska meteorologie v mnoha ohledech výjimečná. Klimatologické modely ale ukazují, že právě tímto směrem se bude počasí vyvíjet i v budoucnosti. Jak moc, to záleží na schopnosti lidstva snížit emise skleníkových plynů.

Americký prezident Joe Biden varoval, že klimatické změny ohrožují existenci Spojených států i celého světa. Jeho administrativa proto podle exektutivního příkazu uvolní v přepočtu pětapadesát miliard korun na vybudování infrastruktury, která má zmírnit následky extrémního počasí i přírodních katastrof.

Energetická skupina ČEZ chce dosáhnout uhlíkově neutrálního provozu už v roce 2040, dosavadním cílem byl rok 2050. Vyplývá to z dobrovolné dohody o spolupráci při ochraně klimatu mezi ČEZem a ministerstvem životního prostředí, které v areálu vodní elektrárny ve Štěchovicích u Prahy podepsali ministryně Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.

Západoevropané zažívají v posledních letech početnější vlny veder, než je pro oblast obvyklé. Téměř každé léto západní část kontinentu sužuje období úmorně vysokých teplot, které mohou být pro některé obyvatele i smrtelně nebezpečné. Letos některé regiony trápila intenzivní vedra ještě před začátkem léta. Nová studie teď ukázala, že Evropa se zahřívá rychleji než mnoho jiných rizikových částí světa, včetně západního pobřeží Spojených států, uvádí The New York Times.

Nejvyšší správní soud se bude zabývat rozhodnutím v případu klimatické žaloby. Ministerstvo životního prostředí se proti němu brání kasační stížností. České televizi to potvrdila Ludmila Machyánová z Městského soudu v Praze, který v případu rozhodl v první instanci. V rozsudku z poloviny června konstatoval, že ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, dopravy a zemědělství nepodnikla kroky k dostatečnému snižování skleníkových emisí.

V Nizozemsku vygradovaly protesty zemědělských velkochovatelů. Během demonstrace dokonce zazněla policejní střelba a tři lidé skončili v cele. Farmáři odmítají návrh vlády prudce snížit množství hospodářských zvířat s cílem zásadně potlačit škodlivé emise. Stěžují si, že se ocitli mezi dvěma mlýnskými kameny – ekologickými opatřeními a cenovou politikou obchodních řetězců.

Šibelli, jedna z hlavních somálských řek, vysychá v důsledku přetrvávajícího sucha. To má výrazný dopad na život místních obyvatel, jejichž část je na toku závislá, informoval web BBC. Státní somálská televize dokonce uvedla, že koryto již vyschlo, což může zhoršit sucho v oblasti a dále prohloubit nedostatek potravin, se kterým se tato část Afriky potýká. Milionům lidí hrozí hladomor.

Městský soud v Praze rozhodl o tom, že ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy zasáhla do práv spolku Klimatická žaloba České republiky a dalších žalobců tím, že nepodnikla kroky k dostatečnému snižování skleníkových emisí. Rozsudek je pravomocný, ministerstva ale mohou podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS).

Evropský parlament (EP) ve středu schválil návrh, který by měl od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. Opatření se netýká ojetých vozů a bude ještě předmětem dalšího unijního vyjednávání. Europoslanci také jednali o zpoplatnění emisí z vytápění budov a dopravy, které je jednou z klíčových součástí klimatického balíčku navrženého loni Evropskou komisí (EK). Shodu ale v této otázce nenalezli.

Nový Zéland zveřejnil návrh zákona, který zavádí placené emisní povolenky v zemědělství. Největším zdrojem skleníkových plynů jsou v této zemi ovce a skot. Pokud začne systém platit, bude Nový Zéland první zemí, kde budou farmáři platit za emisní povolenky pro dobytek, informovala agentura Reuters.

Extrémní vlny veder jako ta, která v uplynulých týdnech trápila Indii a Pákistán a hnala teplotu vzduchu až k 50 stupňům Celsia, dnes hrozí výrazně častěji v důsledku globálních klimatických změn. Uvádí to mezinárodní klimatologická skupina, která analyzuje souvislost mezi změnou klimatu a konkrétními meteorologickými extrémy. Vědci události z posledních dvou měsíců označili za předzvěst budoucnosti oblastí na jihu Asie.

Vítěz australských sobotních voleb Anthony Albanese povede Austrálii novým směrem a od toho původního se odchýlí zejména v klimatické politice. Albanese, který má v pondělí složit přísahu jako 31. premiér země, řekl, že se Austrálie stane velmocí v oblasti obnovitelné energie.

Vědci popsali nečekané změny za polárním kruhem. Dříve neúrodná místa se začínají zelenat. A to znamená, že zde zřejmě vznikají oblasti, které umí pohlcovat atmosférický uhlík.

Před dvěma týdny bylo nebývalé chladno, teď je i 29 stupňů Celsia. Jak časté jsou takové prudké změny v teplotách, a kde v Česku bude nejdéle pokračovat sucho?

Změny klimatu pociťuje čím dál více států. Sucho bylo příčinou ničivých požárů v Austrálii v letech 2019 a 2020, hasiči v Kalifornii na jihozápadě USA plamenům vzdorují nyní. S nedostatkem vody se potýkají zemědělci na Bali. Ještě dramatičtější situace panuje v nejchudších státech Afriky. Své domovy bude muset podle Světové banky opustit kvůli suchu na 216 milionů lidí.

Čeští zemědělci po dvou poměrně dobrých letech znovu s obavami sledují nastupující sucho v době, kdy by potřebovali na polích a v sadech dostatek vláhy. Aktuálně jsou tři nejhorší stupně zemědělského sucha z šesti na 16 procentech území Česka. V dalších deseti dnech se neočekávají žádné významné deště, ale převážně slunečné a do pátku i velmi teplé počasí, které by mohlo situaci výrazně zhoršit. Tři nejhorší stupně by se mohly v polovině příštího týdne rozvinout až na 40 procentech území, vyplývá z informací projektu Intersucho.

Téměř 193 milionů lidí ve světě trpí akutním nedostatkem jídla. Jen za poslední rok jich přibylo na čtyřicet milionů, což je podle zprávy Organizace pro výživu a zemědělství OSN alarmující. Stav se dramaticky zhoršil ve víc než padesáti zemích včetně Afghánistánu, Demokratické republiky Kongo, Jemenu nebo Sýrie. OSN to přičítá změnám klimatu, dopadům pandemie covidu-19 a ozbrojeným konfliktům. Tristní situaci může navíc ztížit omezení vývozu obilí z válkou zasažené Ukrajiny.

Dlouho očekávaná debata finalistů francouzských prezidentských voleb rychle přerostla v konfrontaci kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Současný prezident Emmanuel Macron obvinil svou soupeřku Marine Le Penovou, že její zájmy jsou spjaty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Myslím, že jste byla jedním z prvních evropských politiků, kteří v roce 2014 uznali výsledek anexe Krymu,“ řekl Macron krajně pravicové političce. „Proč jste to udělala? A říkám to dnes večer s vážností, protože pro naši zemi je to špatná zpráva: protože jste závislá na ruské moci a jste závislá na Putinovi,“ prohlásil šéf Elysejského paláce. Jeho soupeřka to odmítla.