Letošní zima by mohla být podle odhadů klimatologů jednou z nejteplejších, více při ní pršelo a sníh tál. Začátek prosince byl studenější než dlouhodobý normál, celkově byl ale tento měsíc teplejší, než bývá zvykem. Leden byl průměrný a teploty v první polovině února jsou zatím vysoce nadprůměrné. Tento měsíc ale zatím neskončil, upozornil Peter Huszár z Katedry fyziky atmosféry na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.
Letošní zima může být jedna z nejteplejších v dějinách měření, předpokládají klimatologové
„Vzhledem k tomu, že bylo velmi málo chladných epizod a převažovaly hodně ty teplotně nadprůměrné, tak se může tato zima zařadit mezi ty nejteplejší, ale to budeme s jistotou vědět až po skončení února,“ uvedl Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Rekordně nadprůměrným měsícem by podle něj mohl být i únor. „O atypickém začátku roku bych nemluvil, ale prvních 14 dnů února se určitě vymyká, jelikož teploty jsou na danou dobu hodně vysoké a sníh prakticky není, a to i v mnoha horských oblastech,“ řekl.
Jedním z důvodů, proč roztál sníh, bylo podle něj i větší množství dešťových srážek. „Srážkově bohatý byl hlavně prosinec a leden. V prosinci spadlo dvojnásobné množství srážek, než je obvyklé, v lednu o 23 procent více. Samotný únor zatím srážkově bohatý nějak neobvykle na většině území republiky nebyl. Bohužel velké množství srážek v této zimě bylo dešťových, protože převládalo právě teplé počasí,“ řekl.
Zima bez sněhu
Déšť převažoval také na horách, což způsobilo další tání sněhu. „Problém tkvěl v tom, že dešťové srážky byly i v těch vyšších nadmořských výškách, což znamená, že tam sníh téměř není. Skupenství těch srážek bylo jiné, než bychom v únoru očekávali,“ uvedl Radim Tolasz s Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Na přelomu loňského a letošního roku byly v Česku záplavy, které byly podle zprávy ČHMÚ výjimečné tím, jak velkou rozlohu zasáhly. „Záplavy byly způsobeny několika faktory. Díky tomu, že hodně pršelo, tak byla půda zcela nasycena a nemohla pojmout už další vodu. Do toho začátkem prosince hodně nasněžilo, ale pak se oteplilo a vše rychle odtálo, což zvedlo hladiny řek a ještě do toho začalo pršet a ani půda nebyla schopna už nic pojmout,“ doplnil Zahradníček.
Konec zimy by neměl překvapit
Podle předpovědí Českého hydrometeorologického ústavu by se ani druhá polovina února neměla výrazně lišit od té první. „V následujících týdnech se ochladí, ve srovnání s dlouhodobým normálem však zůstanou teploty stále průměrné až nadprůměrné. Minimální teploty se budou držet v nížinách většinou lehce nad bodem mrazu, mrznout bude občasně většinou od středních poloh, hlouběji pod nulu klesnou pouze při přechodně zmenšené oblačnosti. V maximech se budou nejčastěji pohybovat mezi pěti až deseti stupni Celsia, přechodně a krátkodobě může být až kolem dvanácti stupňů. V celkovém kontextu by mělo být období od 12. února do 10. března ve srovnání s dlouhodobým normálem slabě nadprůměrné nebo průměrné,“ uvádí ČHMÚ.
Meteorologická služba Evropské unie Copernicus minulý týden oznámila, že posledních dvanáct měsíců za sebou bylo poprvé průměrně o více než 1,5 stupně Celsia tepleji než v době před průmyslovou revolucí.
