Sekvojovcům obrovským se nejvíce daří v Británii. V jejich domovské Kalifornii je ohrožují změny klimatu

V Británii se velmi daří nejmohutnějším stromům na světě. Sekvojovců obrovských je v zemi nyní mnohem více než v americké Kalifornii, odkud pocházejí. Mohutné stromy tam ohrožují změny klimatu. S odkazem na studii londýnské University College London (UCL) to uvedl server BBC News.

Obrovské stromy, které si mnoho lidí spojuje s kalifornskými národními parky, byly do Británie poprvé dovezeny před zhruba 160 lety. Nová studie naznačuje, že rostou podobným tempem jako jejich americké protějšky. Vědci odhadují, že v současné době je ve Spojeném království zhruba půl milionu sekvojovců oproti osmdesáti tisícům v Kalifornii.

Zatím však nejsou tak vysoké. V Kalifornii dosahují výšky až devadesáti metrů, ale v Británii nejvyšší kus měří jen 54,87 metru. To je však způsobeno tím, že nepůvodní stromy jsou ještě velmi mladé. Sekvojovce obrovské se mohou dožít více než dvou tisíc let, takže stromy v Británii mají ještě spoustu času, aby dohnaly své kalifornské příbuzné.

„Půl milionu stromů je docela dost na to, aby zde dosud byly bez povšimnutí, ale teprve když je začnete hledat v krajině a sestavovat tyto soubory dat, uvědomíte si, kolik jich je,“ řekl autor studie Phil Wilkes z britské Královské botanické zahrady v Kew.

Sekvojovce obrovské (Sequoiadendron giganteum) byly do Británie poprvé přivezeny během viktoriánského období. Představovaly symbol vysokého postavení a obvykle se vysazovaly na velkolepých panstvích bohatých lidí. Dnes některé z nich tvoří rozsáhlé aleje, jiné stojí po jednom nebo po dvou. Je však snadné si jich všimnout: jejich husté kuželovité koruny převyšují vše kolem.

Britské sekvojovce rostou stejně rychle jako ty americké

Aby vědci posoudili, jak se tito obři přizpůsobují v Británii, studovali téměř pět tisíc stromů. K měření jejich výšky, objemu a váhy použili laserové skenery. Dospěli k závěru, že sekvojovce v Británii rostou přibližně stejně rychle jako jejich americké protějšky.

Podle Wilkese se proto zdá, že jim britské klima vyhovuje. „Tam, kde rostou v Kalifornii, je chladněji a vlhčeji, než si obvykle představujeme. A u nás máme poměrně podobné klima – je velmi vlhké a ony (sekvojovce) potřebují vlhkost k růstu,“ dodal.

Vědci také sledovali, kolik oxidu uhličitého tyto stromy pohlcují, a zjistili, že zachytí velké množství, i když ne tolik jako jejich americké protějšky.

Stromy ve Wakehurstu, které jsou vysoké asi 45 metrů, v sobě podle Wilkese mají uloženo asi deset až 15 tun oxidu uhličitého. Největší strom v Kalifornii v sobě má uloženo asi 250 tun oxidu uhličitého.

Vědci podílející se na výzkumu upozornili, že vysazení lesů skládajících se ze sekvojovců by k výraznému snížení množství oxidu uhličitého v atmosféře nestačilo. Tito majestátní obři však mohou hrát roli ve smíšených lesních výsadbách s řadou dalších stromů, a to jak původních, tak dovezených.

V Kalifornii jsou tyto přírodní divy ohroženy změnou klimatu – nedaří se jim dobře kvůli teplejšímu a suššímu počasí a intenzivnějším požárům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 35 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 2 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 3 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...