Letošní počasí je podle odborníků mimořádně bouřlivé. Neobvyklá je i jejich síla a škody, které po nich zůstávají. Podle pojišťoven oslovených ČT zatím výše škod letos přesáhla stovky milionů korun. Další bouřky by měly do Česka dorazit o víkendu, podle meteorologů budou opět silné.
Počet dní, kdy letos v Česku bouřilo, podle klimatologů výrazně převyšuje čísla z minulých let. Zatímco v roce 2017 se třeba na Frýdecko-Místecku žádná bouřka neobjevila, letos se jich tam vyskytlo už dvacet osm. „V květnu jich je průměrně pět, v červnu šest, ale je fakt, že letos jich bylo dvanáct v květnu a čtrnáct v červnu,“ popsal klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Pavel Lipina.
Mimořádné škody evidují pojišťovny. Za květen a červen v souvislosti s bouřkami eviduje Generali Česká pojišťovna 10 085 pojistných událostí, Kooperativa pak 5183 na nemovitostech a 1549 na vozidlech. Předpokládaná celková výše škod dosáhla u každé pojišťovny asi půl miliardy korun.
To znamená značný nárůst oproti předchozímu roku. „Za květen a červen 2023 jsme zaznamenali celkem 3168 pojistných událostí. Celková výše škod byla téměř 160 milionů korun. Letošní květen a červen jsou tedy z hlediska živelních škod výrazně horší,“ shrnul mluvčí Kooperativy Milan Káňa. Podle mluvčího Generali Jana Marka jsou škody za květen a červen oproti těm roku 2023 asi dvojnásobné.
Podle pojišťovny Uniqa a České podnikatelské pojišťovny způsobovaly v uplynulých měsících většinu škod kroupy, hlavně pak na vozidlech, a také povodně a záplavy.
Odstraňování škod
V úklidu po bouřích pokračují lidé z vyplavených obcí na východě Česka. Přívalové deště zvedly v neděli hladiny potoků až na úroveň stoleté vody. Šárka Fajtlová z Milonic na Vyškovsku vidí práce na domě na několik týdnů. „O prázdniny máme postaráno, minimálně. A zajištění stavební práce ještě půl roku, než se seženou řemeslníci, než se seženou peníze,“ prohlásila.
V Palkovicích na Frýdecko-Místecku pomohlo omezit škody také opatření místních zemědělců, kteří používají speciální metodu pěstování kukuřice. „Používáme pásové zpracování půdy, kdy mezi řádkami kukuřice je zbytek meziplodin, nebo předplodině strniště, kdy drn chrání meziřadí, aby zemina neměla šanci se rozjet a stéct dolů,“ popsal agronom Ondřej Skulina z RenoFarmy Beskyd.
Zmírnit následky povodní pomohly i retenční nádrže, jako například u Dolních Nětčic. V neděli zadržela sedm a půl tisíce kubíků vody.
