Biden založil Klimatické sbory, oživil tradici starou devadesát let

Nový program Bílého domu má zapojit mladou generaci do obrany Spojených států před změnami klimatu. Zatím devět tisíc pracovníků podpoří instalaci solárních panelů, obnovu pobřežních mokřadů nebo zateplování domů. Všechny projekty by měly pomáhat Spojeným státům, aby se lépe adaptovaly na klimatické změny.

Tento týden složili přísahu první členové Amerických klimatických sborů. Nejde o „klimatickou armádu“, jak by mohl naznačovat název, ale o federální program vyhlášený prezidentem Joem Bidenem, jehož cílem je zaměstnat mladé lidi v odvětvích čisté energie, ochrany přírody a odolnosti vůči klimatickým změnám.

Na nový program dohlíží federální agentura AmeriCorps, podle níž bude do konce měsíce ve svých rolích působit už více než devět tisíc členů.

„Chci, aby si tito mladí lidé uvědomili, že toto je naše historická chvíle,“ prohlásila Maggie Thomasová, zvláštní asistentka prezidenta Joea Bidena pro klima. „Představují naši schopnost vypořádat se s klimatickou krizí a možnost, aby tato generace mohla rozhodovat o své budoucnosti.“

Očekává se, že tento sbor bude nakonec mít asi dvacet tisíc mladých lidí, kteří budou pracovat na různých pozicích v rámci federálních, státních a místních partnerství. Většina se zaměří na podporu místních komunitních iniciativ od připojení zranitelných komunit k sítím obnovitelných zdrojů energie a pomoci při získávání grantových prostředků až po odstraňování potenciálního nebezpečí lesních požárů v lesích.

Oživení Nového údělu

Studie agentury Pew Research Center v roce 2021 zjistila, že klima je pro mladé americké voliče jedním z nejdůležitějších politických témat. Projekt klimatického sboru je Bidenovou odpovědí na hlasy mladých, kteří se v budoucnu budou častěji setkávat s lesními požáry, silnými bouřemi a narůstajícími hladinami moře, popsal projekt deník Washington Post.

Projekt může také posílit příští generaci elektrikářů, kterých je v USA nyní nedostatek a jejichž práce bude zásadní při instalování klimaticky šetrných technologií v domácnostech, jako jsou nabíječky pro elektromobily, klimatizace s vysokou účinností nebo tepelná čerpadla.

Myšlenka klimatického sboru není nová, Biden s projektem počítal už v návrhu zákona o snížení inflace roku 2022, který je nyní jednou z hlavních amerických odpovědí na klimatickou změnu; počítá mimo jiné se stomiliardovými investicemi do energetické bezpečnosti a dotacemi pro firmy, které se zabývají zelenými technologiemi. Program z návrhu nicméně vypadl po jednáních v Senátu a mnozí demokraté a klimatičtí aktivisté na Bidena v posledních měsících začali tlačit, aby projekt oživil.

V původním demokratickém návrhu v rámci IRA se pro klimatický sbor počítalo s rozpočtem třicet miliard dolarů (asi 682 miliard korun), aktuální návrh má podle administrativy být financován z již přerozdělených zdrojů.

Bidenův projekt není v americké historii ani prvním, ani největším svého druhu. V roce 1933 ustanovil tehdejší prezident Franklin Roosevelt v rámci opatření známých jako Nový úděl (New Deal) program pro více než tři miliony mladých mužů, kteří sázeli stromy, budovali cesty či jinak zkvalitňovali americkou infrastrukturu. Pomohli tak například zastavit šíření pouští, které tehdy zasáhl fenomén nazývaný Dust Bowl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 14 mminutami

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 18 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 19 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 22 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 23 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.