Biden založil Klimatické sbory, oživil tradici starou devadesát let

Nový program Bílého domu má zapojit mladou generaci do obrany Spojených států před změnami klimatu. Zatím devět tisíc pracovníků podpoří instalaci solárních panelů, obnovu pobřežních mokřadů nebo zateplování domů. Všechny projekty by měly pomáhat Spojeným státům, aby se lépe adaptovaly na klimatické změny.

Tento týden složili přísahu první členové Amerických klimatických sborů. Nejde o „klimatickou armádu“, jak by mohl naznačovat název, ale o federální program vyhlášený prezidentem Joem Bidenem, jehož cílem je zaměstnat mladé lidi v odvětvích čisté energie, ochrany přírody a odolnosti vůči klimatickým změnám.

Na nový program dohlíží federální agentura AmeriCorps, podle níž bude do konce měsíce ve svých rolích působit už více než devět tisíc členů.

„Chci, aby si tito mladí lidé uvědomili, že toto je naše historická chvíle,“ prohlásila Maggie Thomasová, zvláštní asistentka prezidenta Joea Bidena pro klima. „Představují naši schopnost vypořádat se s klimatickou krizí a možnost, aby tato generace mohla rozhodovat o své budoucnosti.“

Očekává se, že tento sbor bude nakonec mít asi dvacet tisíc mladých lidí, kteří budou pracovat na různých pozicích v rámci federálních, státních a místních partnerství. Většina se zaměří na podporu místních komunitních iniciativ od připojení zranitelných komunit k sítím obnovitelných zdrojů energie a pomoci při získávání grantových prostředků až po odstraňování potenciálního nebezpečí lesních požárů v lesích.

Oživení Nového údělu

Studie agentury Pew Research Center v roce 2021 zjistila, že klima je pro mladé americké voliče jedním z nejdůležitějších politických témat. Projekt klimatického sboru je Bidenovou odpovědí na hlasy mladých, kteří se v budoucnu budou častěji setkávat s lesními požáry, silnými bouřemi a narůstajícími hladinami moře, popsal projekt deník Washington Post.

Projekt může také posílit příští generaci elektrikářů, kterých je v USA nyní nedostatek a jejichž práce bude zásadní při instalování klimaticky šetrných technologií v domácnostech, jako jsou nabíječky pro elektromobily, klimatizace s vysokou účinností nebo tepelná čerpadla.

Myšlenka klimatického sboru není nová, Biden s projektem počítal už v návrhu zákona o snížení inflace roku 2022, který je nyní jednou z hlavních amerických odpovědí na klimatickou změnu; počítá mimo jiné se stomiliardovými investicemi do energetické bezpečnosti a dotacemi pro firmy, které se zabývají zelenými technologiemi. Program z návrhu nicméně vypadl po jednáních v Senátu a mnozí demokraté a klimatičtí aktivisté na Bidena v posledních měsících začali tlačit, aby projekt oživil.

V původním demokratickém návrhu v rámci IRA se pro klimatický sbor počítalo s rozpočtem třicet miliard dolarů (asi 682 miliard korun), aktuální návrh má podle administrativy být financován z již přerozdělených zdrojů.

Bidenův projekt není v americké historii ani prvním, ani největším svého druhu. V roce 1933 ustanovil tehdejší prezident Franklin Roosevelt v rámci opatření známých jako Nový úděl (New Deal) program pro více než tři miliony mladých mužů, kteří sázeli stromy, budovali cesty či jinak zkvalitňovali americkou infrastrukturu. Pomohli tak například zastavit šíření pouští, které tehdy zasáhl fenomén nazývaný Dust Bowl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 20 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 22 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 23 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...