Slovensko strana 4 z 5

Více než 450 vojáků na Čestném dvoře Národního památníku v Praze na Vítkově převzalo ocenění za službu v zahraniční misi v mnohonárodním bojovém uskupení na Slovensku. Češi, kteří misi od jejího vzniku v roce 2022 vedli, ji v červenci předali Španělsku. V zemi ale čeští vojáci, kteří jsou druhým nejpočetnějším národem operace, zůstávají i nadále. Příslušníci české armády působí také třeba v Pobaltí, Kosovu, Iráku nebo na Sinaji.

Okresní soud v Chomutově uvalil vazbu na aktivistu Pavla Zítka, kterého si policisté převzali od slovenských kolegů. Podezřelý je z šíření poplašné zprávy. Česká policie po Zítkovi letos v dubnu vyhlásila pátrání. Před tím se nedostavil k soudu. Později byl zadržen na Slovensku. Policie na síti X uvedla, že muže převáží do Vazební věznice Litoměřice. Hlavní líčení u Okresního soudu v Chomutově je nařízené na 30. srpna.

Státní tajemník ministerstva životního prostředí Štefan Kuffa (SNS) vyvolal na Slovensku emoce, když kvůli jeho kritickým připomínkám muselo být přerušeno představení Národního divadla Košice v obci Malá Franková. Kuffa začal prohlašovat, že představení není vhodné pro přítomné děti, a nechtěl odejít, dokud ho nevyvedl starosta, napsal slovenský Denník N s odkazem na šéfredaktora Zamagurských novin Lukáše Marhefku, který hru sledoval jako divák. Kuffa tvrdí, že ho zaměstnanci divadla napadli. Ministryně kultury Martina Šimkovičová (za SNS) se Kuffy zastala.

Slovenské opoziční strany Progresívne Slovensko (PS), Sloboda a Solidarita (SaS) a Kresťanskodemokratické hnutie (KDH) ohlásily vyvolání mimořádné schůze sněmovny o návrhu odvolat ministryni kultury Martinu Šimkovičovou (za SNS) a ministra spravedlnosti Borise Suska (Smer). Opozice ale nemá ve sněmovně dostatek hlasů na odvolání člena vlády, podobný pokus opozice Šimkovičová přečkala už letos na jaře. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) se Šimkovičové i Suska zastal.

V Bratislavě se opět protestovalo proti ministryni kultury Martině Šimkovičové (za SNS). Demonstraci za kulturu a spravedlnost svolaly dvě opoziční strany. Už v pondělí dali nesouhlas s rozhodnutími Šimkovičové v Bratislavě najevo umělci a další lidé. Ministryně nedávno odvolala ředitele národního divadla a národní galerie a prohlásila, že kultura slovenského lidu má být slovenská a žádná jiná. Kulturní obec mluví o ničivých praktikách a ideologických čistkách.

Archeologové zdokumentovali na východním Slovensku boje, kterých se na jaře 1915 účastnil 81. pěší pluk se sídlem v Jihlavě. Při snaze bránit ruskému postupu byl pluk téměř zničen. Zbylo z něj asi 400 mužů, popsal jihlavský archeolog Jakub Těsnohlídek, který je členem skupiny Zákopy.cz. Výzkumem bojišť první světové války ve slovenských Karpatech se sdružení zabývá více než deset let.

Česká policie aktuálně nemá informaci o žádné konkrétní teroristické hrozbě na území tuzemska. Kvůli bezpečnostní situaci ve světě už ale platí několik let zvýšená pohotovost. Ministerstvo zahraničí v reakci na zmařený pokus o útok ve Vídni doporučuje Čechům v Rakousku dbát zvýšené opatrnosti hlavně na frekventovaných místech.

Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová (za SNS) odvolala šéfku Slovenské národní galerie (SNG) Alexandru Kusú. Jako jeden z důvodů resort uvedl rekonstrukci hlavní budovy SNG a nedostatečnou reprezentaci umělců ze Slovenska, přiblížila Slovenská televízia a rozhlas (STVR). V úterý ministryně odvolala ředitele Slovenského národního divadla (SND) Mateje Drličku, což vyvolalo kritiku části umělců či opozice. Nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) ohlásilo nový pokus o odvolání Šimkovičové ve sněmovně a demonstraci.

Ve věku sto let zemřel v noci na úterý válečný veterán a jeden z posledních účastníků bojů na Dukle Miroslav Bernat, oznámil historik Jiří Klůc. Bernat byl volyňský Čech, který se v březnu 1944 dobrovolně přihlásil do československé zahraniční armády. V bitvě na Dukle byl raněn a později osvobozoval východní Slovensko.

Maďarsko a Slovensko trvají na tom, že potřebují ropu od ruského Lukoilu, protože Chorvatsko není spolehlivé, pokud jde o tranzit suroviny. Podle expertů ale státy nemají další alternativy. Vedoucí kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak přitom v rozhovoru pro agenturu Bloomberg tvrdí, že Kyjev navzdory novým sankcím nepodnikl žádné kroky k zastavení dodávek „černého zlata“ od Lukoilu. Podle analýzy Bloombergu to vypadá, že tak zřejmě učinila sama ruská firma.

Česká policie zadržela nezletilého Čecha v souvislosti s přípravou teroristického útoku na bratislavský Duhový Pride, největší slovenskou veřejnou akci komunity LGBT+. Uvedly to ve čtvrtek servery Deník N a Voxpot, podle nichž byl mladík na sociální síti Telegram spoluzakladatelem skupiny, jejíž členové se navzájem radikalizovali a aktivně plánovali svou první akci právě ve slovenském hlavním městě. Soud ho poslal do vazby. Čeští policisté kvůli těmto událostem posílí ochranu pražského LGBT+ průvodu Prague Pride.

Při nehodách na českých komunikacích utrpěly za posledních dvanáct let zranění desítky silničářů. Podle nich za to většinou může nepozornost řidičů nebo nedodržování bezpečné vzdálenosti mezi vozidly. Podobná nehoda se stala také ve středu na dálnici D2 na 19. kilometru ve směru z Brna na Bratislavu. Havaroval tam kamion a vozidlo údržby silničářů. Doprava stála déle než na šest hodin.

Téměř všechny členské státy EU se musely vypořádat se složitým úkolem – zbavit se závislosti na ruské ropě. Maďarsko a Slovensko se vydaly jinou cestou a vsadily na zlevněný produkt, dovážený ropovodem přes zemi, kde Rusové vraždí civilisty či bombardují nemocnice. V červnu Ukrajina ruský Lukoil zařadila na sankční seznam a tranzit ropy přes ropovod Družba zastavila. Bratislava a Budapešť nyní, po výhružkách Kyjevu, žádají EU, kterou jindy tvrdě kritizují, o pomoc. Současně neshody mezi Maďarskem a dalšími členskými státy rostou, nejnověji se diplomaticky ostře střetlo s Polskem.

Slovenský soud vzal do vydávací vazby českého občana Pavla Zítka a rozhodl, že ho na základě zatykače okresního soudu v Chomutově vydá do Česka. Vyplývá to z vyjádření mluvčí krajského soudu v Nitře Leny Kiradžievové. Zítko čelí v Česku obžalobě z trestného činu šíření poplašné zprávy. Proti verdiktu slovenského soudu podal podle mluvčí stížnost.

V Maďarsku a na Slovensku přetrvávají významné problémy ohrožující boj proti korupci, nezávislost médií či fungování občanské společnosti. V každoročním hodnocení stavu právního státu v členských zemích EU to uvedla Evropská komise (EK). Podle její místopředsedkyně Věry Jourové státy zcela či částečně splnily dvě třetiny (68 procent) doporučení vydaných v roce 2023. I když došlo ke zlepšením, v některých členských zemích podle EK přetrvávají obavy a situace se dále zhoršuje. Česko patří podle Jourové do solidního průměru. Slovensko podle eurokomisařky zahajuje legislativní proces několika norem, které EK připadají problematické. Kroky Polska naopak Komise ocenila.

Ropa může proudit do Maďarska jen z Ruska a pouze přes území Ukrajiny, alternativní řešení kvůli chybějící infrastruktuře neexistuje, prohlásil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Později uvedl, že ochotu dodávat ropné produkty vyjádřilo Bulharsko. Maďarsko a Slovensko už asi týden nedostávají naftu od ruské firmy Lukoil poté, co Kyjev firmu přidal na svůj sankční seznam. Slovenský prezident Peter Pellegrini Ukrajině pohrozil odvetou, pokud dodávky neobnoví.

Ukrajinská energetika funguje pouze na padesát procent loňského výkonu. Na vině jsou pravidelné útoky ruské invazní armády na tuto infrastrukturu. Štáb ČT natáčel v jedné z tepelných elektráren, která je nyní schopna generovat teplo pouze do sousední vesnice. Kdysi přitom patřila ke klíčovým v regionu. I proto si ukrajinská vláda klade otázku, jak po masivních útocích přežít příští zimu.

Srpnové jednání unijních ministrů zahraničí se uskuteční v Bruselu, nikoli v Budapešti. Rozhodnutí oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, reagoval tak na maďarský postoj k válce na Ukrajině. V maďarské metropoli se mělo na konci srpna uskutečnit neformální jednání ministrů zemí Evropské unie, označované jako Gymnich.

Na Slovensku přistály první dvě z celkem čtrnácti objednaných stíhaček F-16 od americké společnosti General Dynamics. Země tak naplňuje největší armádní zakázku ve své historii. Kontrakt vyšel v přepočtu na více než 38 miliard korun. Jde o první nové stíhačky po téměř třiceti letech, upozorňují slovenská média.

Budapešť a Bratislava narychlo hledají alternativní dodavatele „černého zlata“ poté, co Ukrajina zpřísnila sankce vůči ruskému Lukoilu a zakázala tranzit ropy přes své území. Podle expertů hrozí problémy zejména v Maďarsku, kde může v příštích týdnech dojít k rychlému růstu cen i blackoutům. Obě země se obrátily na Evropskou komisi, podle maďarské diplomacie má tři dny na to, aby konala, poté se Budapešť obrátí na soud. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár tvrdí, že Kyjev porušil asociační dohodu mezi Ukrajinou a EU.

Bratislava se nepřidá k bojkotu aktivit maďarského předsednictví v Radě Evropské unie, řekl ve čtvrtek slovenský prezident Peter Pellegrini při návštěvě Budapešti. Evropská komise, některé členské státy Unie i samotná znovuzvolená šéfka EK Ursula von der Leyenová v poslední době kritiku Maďarska zesilují. Jde o reakci zejména na „mírovou misi“ jeho premiéra Viktora Orbána.

Slovenský parlament schválil v úterý hlasy vládních poslanců zpřísnění trestů za některé trestné činy, které v únoru sněmovna naopak výrazněji snížila. Nejnovější změny vláda zdůvodnila výsledkem konzultací s Evropskou komisí, která stejně jako další evropské instituce měla výhrady už vůči dřívějším změnám ve slovenském trestním právu či jejich schvalování ve zrychleném režimu.

Česko má přes 4700 obcí, kde žije méně než tisíc osob. Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci opatření pro udržitelný růst navrhovala slučování, argumentovala neefektivností systému a srovnáním průměru velikosti obcí s ostatními zeměmi EU, podle kterého vyšlo Česko na posledním místě. O slučování ale obvykle nestojí starostové obcí, chtějí si udržet svou samosprávu.

V Česku bude v noci na neděli opět pršet a řeky odvodňující Šumavu, Českomoravskou vrchovinu, Orlické hory či Jeseníky se podle meteorologů mohou rozvodnit. Hasiči v pátek vyjeli k 1200 případům souvisejícím s bouřkami. Nejvíce jich měli na Vysočině a v Jihomoravském a Ústeckém kraji. Některé domácnosti zůstávají dál bez proudu, postupně jich ale ubývá.