Slovensko strana 2 z 5

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) tvrdí, že za smírem s Andrejem Babišem (ANO) ohledně jeho evidence v archivních dokumentech StB jako agenta není žádná zákulisní dohoda jako třeba Babišova podpora Petra Pellegriniho v prezidentských volbách. Iniciátorem smíru byl sám český expremiér, uvedl Eštok s tím, že se chtěl vyhnout ekonomickým ztrátám. Opozice volá po jeho odvolání. Babiš později upřesnil, že smír navrhli jeho právníci a považuje to za zcela pochopitelné.

Boj proti nelegální migraci má pro Slovensko, Maďarsko a Srbsko absolutní prioritu, zásadní je pro ně ochrana vnějších hranic Evropské unie (EU). Společné stanovisko sdělil po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem šéf slovenské vlády Robert Fico.

Uzavření smíru slovenského ministerstva vnitra s Andrejem Babišem (ANO) ohledně jeho evidence jako agenta komunistické Státní bezpečnosti je podle českého historika a ředitele Muzea paměti XX. století v Praze Petra Blažka naprosto výjimečné. „Není to něco běžného,“ řekl v ČT24. „Máme dostatek důkazů k tomu, že Andrej Babiš jako tajný spolupracovník s krycím jménem Bureš spolupracoval s jednou částí Státní bezpečnosti,“ uvedl Blažek. Slovenské vnitro oznámilo, že Babiš byl jako agent totalitní rozvědky evidován neoprávněně.

Slovenské ministerstvo vnitra rozhodlo, že český expremiér Andrej Babiš (ANO) byl v dokumentech někdejší československé tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a s StB vědomě nespolupracoval. Úřad s Babišem uzavřel smír ve sporu o ochranu osobnosti týkající se neoprávněné evidence ve svazcích StB a tento smír soud schválil, informovalo ministerstvo. Jeho uzavření zdůvodnilo dvěma právními analýzami a tím, že prý existuje vysoké riziko jeho prohry ve sporu. Podle slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) je však Babiš jako agent evidován oprávněně a podle komentátorů je rozhodnutí politické. Bývalý premiér uvedl, že nikdy nepochyboval o tom, že spor ohledně evidence u komunistické Státní bezpečnosti vyhraje.

Hospodaření Slovenska bylo loni horší, než předpokládal jarní odhad. Deficit veřejných financí dosáhl v přepočtu 5,21 procenta hrubého domácího produktu (HDP) oproti dosud vykazovaným 4,89 procenta HDP. Znamenalo to i výrazné meziroční zhoršení hospodaření, země totiž v roce 2022 zaznamenala veřejný schodek 1,67 procenta HDP. Informoval o tom slovenský statistický úřad.

Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, za kterými před deseti lety stáli podle české policie agenti ruské vojenské rozvědky GRU, jsou mementem ukazujícím, že Rusko a jeho zpravodajské služby nemají zábrany, napsala na síti X přesně deset let po první explozi Bezpečnostní informační služba (BIS). Premiér Petr Fiala (ODS) v den výročí vrbětických událostí zdůraznil, že zlu se nesmí ustupovat, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) pro změnu varoval před ruskou rozpínavostí. Prezident Petr Pavel hovořil o aktu státního terorismu a Rusko označil za bezpečnostní hrozbu.

Už tento měsíc by mohlo být jasné, kdo se stane novým předsedou slovenského parlamentu, tvrdí Matúš Šutaj Eštok, lídr strany Hlas, která chce nového předsedu parlamentu nominovat. Spor o tento post, který je podle tamní ústavy druhou nejvyšší funkcí ve státě, stál v pozadí zatím největší koaliční roztržky. O křeslo totiž měly zájem hned dvě vládní strany. Předseda SNS Andrej Danko však od kandidatury ustoupil. Slovní útoky v koalici ale pokračují.

Budapešť jedná s ruským Gazpromem o dodatečných dodávkách plynu v roce 2025, řekl agentuře RIA šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Pohrozil také, že jeho země by vetovala unijní sankce vůči Moskvě, pokud by přišla o výjimku na nákup ruské ropy. Maďarsko spolu se Slovenskem a Rakouskem musejí hledat alternativu k plynu z potrubí vedoucího přes Ukrajinu. Kyjev totiž odmítá prodloužit smlouvu s Moskvou, která proti němu vede už třetím rokem válku. Problém je, že náhradní trasy se státům významně prodraží, upozorňuje server Politico.

Pavel Zítko obžalovaný z šíření poplašné zprávy byl podle informací ČTK propuštěn z vazby. Ve Vazební věznici Litoměřice byl od letošního srpna. U okresního soudu v Chomutově s ním v pátek pokračovalo hlavní líčení, ke kterému dorazil i Zítkův nový obhájce. Na toto jednání Zítka ještě vedla eskorta.

Oteplování klimatu v Evropě mění zemědělské podmínky, což umožňuje rozšíření plodin typických pro jih kontinentu na sever. V Maďarsku se například olivovníky, tradičně pěstované v teplejších oblastech, stávají novým symbolem těchto změn. Pěstitelé jako Csaba Torok popisují, že mírnější zimy a příznivé mikroklima na svazích v blízkosti Balatonu poskytují ideální podmínky pro růst olivovníků, které se stále více adaptují na tamní prostředí. Tento posun v pěstování oliv odráží širší evropský trend, kdy klimatické změny místy otevírají nové možnosti pro zemědělské plodiny, zatímco jižní oblasti čelí rostoucím problémům se suchem a vlnami veder.

V případu květnového atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) nevidí tamní nejvyšší soud terorismus. Tříčlenný senát soudců k tomuto závěru dospěl minulý měsíc, informoval nyní portál Aktuality.sk. Podle soudu sice obviněný do vazby patří, ale orgán nesouhlasí s právní kvalifikací, podle které je stíhán právě za terorismus.

Bitvu o Dukelský průsmyk si připomněli vojáci, politici i veteráni. Ti čeští u památníku na pražském Vítkově, ti slovenští přímo na místě bitvy. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) řekla, že vojáky, kteří za druhé světové války bojovali za osvobození Evropy, by současná společnost neměla rozlišovat podle jejich národnosti nebo ideového zaměření, spojovala je totiž myšlenka svobody a statečnost. Pietní akce připomněly nejen jednu z nejtvrdších bitev druhé světové války na slovenském území, vedle vzpomínek se totiž mluvilo i o současném rusko-ukrajinském konfliktu. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) zkritizoval většinu Evropské unie kvůli dodávkám zbraní na Ukrajinu.

Izraelská armáda potvrdila, že v noci na neděli provedla řadu útoků v oblasti libanonského hlavního města Bejrút. Údajně se zaměřila na skladiště zbraní a další infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Nálety patřily k dosud nejintenzivnějším. Z Libanonu se ještě v sobotu slovenským speciálem repatriovalo devět Čechů a tři jejich rodinní příslušníci. Izraelské síly během neděle provedly také údery v Pásmu Gazy na cíle spojené s teroristickým hnutím Hamás.

Medvěd napadl a usmrtil pětapadesátiletého houbaře ve slovenském okrese Liptovský Mikuláš. Podle serveru deníku Sme je to druhý takový případ v historii Slovenska, první se odehrál v roce 2021 ve stejné oblasti. Nedávno vláda zjednodušila pravidla odstřelu v situacích, kdy samosprávy v konkrétních místech vyhlásí mimořádnou situaci.

Izrael v noci podnikl další útok na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Bejrútu. Podle serveru Axios se armáda židovského státu snažila zasáhnout zbývající členy nejvyššího vedení teroristického hnutí Hizballáh. Server se odvolává na tři nejmenované izraelské představitele. Židovský stát také udeřil v blízkosti hraničního přechodu mezi Libanonem a Izraelem. Poničil tam silnici, kterou v minulých dnech používaly statisíce lidí k útěkům do Sýrie před izraelským bombardováním. Izraelská armáda ale říká, že cílila na tunel určený k pašování zbraní pro Hizballáh.

Žaloba slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) kvůli přebalu nové knihy má za cíl vyvinout tlak na novináře, aby u něj spustil proces autocenzury, řekl České televizi šéfredaktor serveru Aktuality.sk Peter Bárdy. Fico od Bárdyho, stejně jako od vydavatele knihy, požaduje omluvu a sto tisíc eur, tedy v přepočtu přes dva a půl milionu korun. Novinář v rozhovoru zdůraznil, že se zastrašit nenechá a bude pokračovat ve své práci.

Slovenská ministryně zdravotnictví Zuzana Dolinková (Hlas) oznámila demisi. Zdůvodnila ji kromě jiného schváleným konsolidačním balíčkem, který počítá se škrty v platech zdravotníků. Dolinková čelila kritice lékařů a opozice, která letos na jaře neuspěla ve sněmovně s návrhem vyslovit ministryni nedůvěru. Prezident Peter Pellegrini zatím neuvedl, zda demisi přijme, o postupu se rozhodne po jednání s ministryní a zástupci zdravotníků.

Slovenské soudy budou řešit zřejmě největší žalobu proti konkrétnímu novináři. Premiér Robert Fico (Smer) ji podal na šéfredaktora portálu Aktuality.sk Petera Bárdyho. Nelíbí se mu použití jeho snímku na přebalu knihy. Fico od Bárdyho, stejně jako od vydavatele knihy, požaduje omluvu a sto tisíc eur, tedy v přepočtu přes dva a půl milionu korun.

Slovenský parlament odsouhlasil vládní konsolidační balíček v hodnotě kolem 2,7 miliardy eur (68 miliard korun). Pokud změny podepíše prezident, v příštím roce stoupne základní sazba daně z přidané hodnoty (DPH) z dvaceti na 23 procent. Kabinet po kritice ustoupil od plánu zvýšit DPH na ubytovací služby či knihy. Neporoste ani speciální daň pro energetické firmy, balíček ale zavádí novou daň z finančních transakcí, která zatíží i nevládní organizace. Kromě opozice předlohu kritizovali i zaměstnavatelé a odbory.

Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová (SNS) odvolala generálního ředitele Slovenského národního muzea (SNM) Branislava Panise. Potvrdilo to muzeum. Panis je dalším čelným představitelem přední kulturní instituce v sousední zemi, který od loňského nástupu nynější vlády premiéra Roberta Fica (Smer) skončil ve funkci.

Senátorem ve volebním obvodu Brno-město bude Břetislav Rychlík, který získal 67,8 procenta hlasů. Kandidoval jako nezávislý kandidát a nominant TOP 09, ODS, Zelených a Pirátů. V druhém kole senátních voleb hlasovalo 13,29 procenta voličů. Druhá Karin Podivinská (ANO), která kandidovala za koalici SOCDEM a ANO, dostala 32,19 procenta hlasů. Dosavadní senátor, ministr školství Mikuláš Bek (za STAN) letos nekandidoval.

Situaci na slovenské politické a mediální scéně poznamenal atentát na slovenského premiéra Roberta Fica (SMER–SD). Podle šéfredaktorky deníku SME Beaty Balogové se v období po útoku vystupňovaly osobní útoky na její kolegy i na ni samotnou. Balogová upozornila, že vládní představitelé v čele s premiérem odmítají komunikovat s vybranými médii, což dále komplikuje novinářskou práci.

Povodňová vlna na Odře v pátek z Dolnoslezského vojvodství dorazila do severněji ležícího vojvodství Lubušského, kde v řadě okresů platí nejvyšší stupeň pohotovosti a úřady mobilizují záchranné složky. Podle lubušského vojvody na některých místech hrozí protečení protipovodňových hrází. V Německu nyní nikde neplatí třetí povodňový stupeň, ale na povodňovou vlnu na Odře se připravuje Braniborsko. V Bratislavě dál klesla hladina Dunaje i Moravy, povodňová vlna se přesunula na jih země.

Státy střední Evropy zasažené povodněmi budou moci využít deset miliard eur (250 miliard korun) z unijního fondu soudržnosti, řekla ve čtvrtek v polské Vratislavi šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Prohlásila, že je nutné postiženým zemím umožnit, aby mohly peníze použít co nejrychleji a co nejjednodušeji. Česko při jednání s von der Leyenovou a premiéry středoevropských zemí zastupoval ministerský předseda Petr Fiala (ODS).