Máme povinnost vazbu se Slováky uchovávat, řekl Macinka po schůzce s Blanárem

Nahrávám video

Nový ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka v úterý večer absolvoval první zahraniční cestu na Slovensko, kde se sešel s tamním šéfem diplomacie Jurajem Blanárem (Smer). Po jednání konstatoval, že hodlá ve spolupráci se sousední zemí navázat tam, kde podle něj byla přerušena. Blanár zhodnotil, že nové české vládě na budování vztahů s Bratislavou záleží.

Blanár na tiskové konferenci po schůzce označil propojení Slovenska s Českem za takové jako s žádným jiným státem. „Nové vládě České republiky záleží na budování vztahů s námi,“ řekl. To je podle něj nutné, protože národy mají společné dědictví. Nestabilita vztahů z předchozího volebního období už je podle něj minulostí.

Slovenský šéf diplomacie také vidí možnost rozšířit ekonomickou spolupráci. Též v NATO nebo EU podle něj oba státy pojí témata jako například nespokojenost s migračním paktem.

Macinka ve své úvodní řeči vysvětlil, že měl dlouho v plánu navštívit Slovensko jako první zemi v ministerské funkci. Vypravil se do ní jen den po jmenování, protože ho ve středu čeká jednání v Bruselu. Dřívější „ochlazení“ vztahů ho podle jeho slov trápilo. „Budeme rádi spolupracovat. Navážeme na to, kde se přestalo,“ sdělil.

„Pro mě je Slovensko více než V4,“ uvedl také Macinka, ačkoliv i s Poláky a Maďary hodlá partnerství rozvíjet. „Je naší povinností tuto vazbu uchovávat,“ dodal k té s Bratislavou.

Macinka chce „víc diplomacie a méně PR“

Macinka už v pondělí po uvedení do úřadu za svou prioritu v resortu označil mimo jiné právě vztahy se sousedními státy. Totéž zopakoval i po setkání s Blanárem a rovněž slíbil, že na ministerstvo hodlá přinést „víc diplomacie a méně PR“.

Český ministr ve vyjádření po schůzce dál poznamenal, že Praha musí respektovat, kdo na Slovensku vládne, pokud vzešel ze svobodných voleb. To se podle něj dosud nedělo.

Blanár za nepochopitelný označil krok již bývalého ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), že se letos v září, krátce před českými sněmovními volbami, v Bratislavě zúčastnil opoziční demonstrace svolané proti návrhu nového konsolidačního balíčku slovenské vlády.

Macinka také vyjádřil své překvapení, že se na Slovensku vede debata o dekretech prezidenta Edvarda Beneše, které po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny. Blanár podpořil nedávné rozhodnutí slovenské sněmovny, že zpochybňování dekretů má být nově trestným činem. Předtím nejsilnější slovenské opoziční hnutí Progresívne Slovensko vyzvalo slovenské úřady, aby už nevyužívaly prezidentské dekrety k novým případům konfiskace.

Neshody předchozí vlády s Bratislavou

Slovensko Macinka navštívil už před dvěma týdny ještě jako poslanec v delegaci nového předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD) při jeho oficiální návštěvě této země.

Předchozí kabinet již bývalého premiéra Petra Fialy (ODS) se loni rozhodl přerušit mezivládní konzultace se Slovenskem, a to kvůli rozdílným postojům vlád ke klíčovým zahraničním tématům. Projevovaly se zejména v pohledu na válku na Ukrajině. Nynější slovenská vláda totiž po svém předloňském nástupu k moci například zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 2 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 4 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 7 hhodinami
Načítání...