EU strana 2 z 5

Americký prezident Donald Trump připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat.

Evropská komise zahájila řízení se Slovenskem kvůli nedávné novele ústavy. Bratislava do základního zákona zavedla kromě jiného ustanovení o svrchovanosti země především v otázkách národní identity. Důvodem pro řízení o porušení povinnosti je fakt, že novela zpochybňuje zásady přednosti, autonomie, účinnosti a jednotného uplatňování práva EU. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v reakci řekl, že Slovensko ústavu měnit nebude a že k tomu ani není důvod. EK také zahájila řízení vůči Česku za nesprávné provedení směrnice Euroviněta.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) v pátek končí se svým působením v Maďarsku. Stanice to uvedla na svých webových stránkách. Aktivity zastavuje na pokyn Agentury Spojených států pro globální média (USAGM), která rozhlasovou stanici s hlavní redakcí v Praze financuje.

Za necelých pět měsíců se Maďaři vydají k volbám, které by podle analytiků mohly být nejdůležitější od pádu komunismu. Viktor Orbán, jenž vládne zemi již patnáct let, čelí dosud největšímu vyzyvateli. Péter Magyar se stal v průzkumu nejpopulárnějším maďarským politikem a jeho středově-konzervativní strana TISZA podle nezávislých průzkumů nad vládním pravicovým Fideszem výrazně vede.

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko, které na jednání zastupoval odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS).

Prezident Petr Pavel s manželkou Evou ve středu dopoledne na Pražském hradě přivítali albánského prezidenta Bajrama Begaje s chotí Armandou. Česko je dlouhodobým podporovatelem vstupu Albánie do Evropské unie a bude ji plně podporovat v ambici stát se členským státem do roku 2030, řekl Pavel po jednání. Begaj se sešel i s dalšími českými politiky.

Předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš příští týden předá prezidentu Petru Pavlovi seznam navrhovaných ministrů, sdělil v úterý. O jeho slibu hlavě státu informoval i odbor komunikace prezidentské kanceláře. Pavel podle něj očekává, že list obdrží a v následujících dvou týdnech povede konzultace s kandidáty na členy kabinetu.

Gruzie zruší protikorupční úřad, který zřídila v roce 2022 na doporučení Evropské unie, oznámil podle agentury TASS šéf gruzínského parlamentu a představitel vládní strany Gruzínský sen Šalva Papuašvili. Také sdělil, že země zruší hlasování voličů ze zahraničí.

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.

Švýcarsko se po měsících vyjednávání dohodlo se Spojenými státy na snížení cel na dovoz švýcarského zboží do USA z 39 na 15 procent. Nová sazba tak bude stejná jako ta, která se vztahuje na zboží z Evropské unie. Švýcarsko výměnou za nižší cla slíbilo investice svých firem v USA. Dohoda podle vládního prohlášení zahrnuje i Lichtenštejnsko.

Europarlament schválil plán na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Česko si podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyjednalo ústupky, které v Událostech, komentářích označil za „velmi podstatné“. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou poukázal na negativní dopady, které nový cíl může pro Česko a Evropu podle něj mít. „Děsily by mě dopady toho, kdybychom řekli, že na dekarbonizaci rezignujeme,“ reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Unijní ministři financí se ve čtvrtek v Bruselu dohodli, že co nejdříve v roce 2026 zavedou cla na balíky s nízkou hodnotou přicházející do zemí Evropské unie. Tento krok zasáhne i čínské on-line prodejce Shein nebo Temu. Původní plán spočíval ve zrušení osvobození od cla pro balíky v hodnotě nižší než 150 eur (přes 3600 korun) až v roce 2028. Miliardy balíků přicházejících do EU převážně z Číny však vyvolaly negativní reakci podniků a vznikl tlak na politiky, aby jednali rychleji, poznamenala agentura Reuters.

Polsko požádalo Evropskou komisi o úplné vyjmutí z mechanismu solidarity v migračním paktu Evropské unie, a to kvůli tlaku na hranicích a přijetí uprchlíků z Ukrajiny, napsala ve středu agentura PAP s odvoláním na mluvčí polského ministerstva vnitra. O osvobození Česka od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace požádal ve středu EK také český ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN).

Irský úřad pro regulaci mediálního sektoru zahájil vyšetřování internetové sítě X amerického miliardáře Elona Muska s cílem zjistit, zda firma neporušuje nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.

Evropská agentura pro životní prostředí vydala velkou zprávu, která hodnotí, jak se vyvíjí životní prostředí členských zemí Unie. Co říká o stavu Česka?

Ministerstvo vnitra požádá Evropskou komisi o úplné osvobození od solidárních příspěvků. Úřad tak reaguje na zprávu unijní exekutivy o migraci a azylu. Podle Komise spadá Česko kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity.

První místopředseda ANO Karel Havlíček nevyloučil konec muniční iniciativy. Zjištění budoucí vlády podle něj ukazují větší problémy projektu, než ANO před volbami předpokládalo, řekl v Partii na CNN Prima News. Podle místopředsedy ODS Martina Kupky se jedná o bohapustou snahu očernit vše, čeho vláda dosáhla. Konec iniciativy opakovaně označil premiér v demisi Petr Fiala (ODS) za chybu.

Rusko má po zpřísnění západních sankcí problém s odbytem ropy, píše agentura Reuters s odkazem na údaje od společností LSEG a OilX. Dva naložené tankery s přibližně 1,5 milionu barelů ruské ropy Ural zůstávají kotvit na obou koncích Suezského průplavu již déle než týden.

Evropská komise zpřísnila vízová pravidla platná pro ruské občany, napsala agentura Reuters s odkazem na prohlášení instituce. Nově nebudou získávat víza pro opakovaný vstup a budou o ně muset žádat při každém vstupu do Evropské unie. Krok podle EK souvisí se zvýšenými bezpečnostními riziky, která vyplývají z nevyprovokované a neodůvodněné ruské agrese proti Ukrajině, včetně zneužívání migrace jako zbraně.

Evropská komise navrhuje pozastavit část svých přelomových zákonů o umělé inteligenci (AI) pod silným tlakem velkých technologických firem a vlády USA, napsal v pátek list Financial Times (FT). Odvolává se přitom na své zdroje z Bruselu.

Evropská unie se chystá dále zpřísnit vízová pravidla platná pro občany Ruska a pro většinu z nich ukončit vydávání víz pro opakovaný vstup do schengenského prostoru. Informuje o tom server Politico s odvoláním na nejmenované unijní činitele.

Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.

Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce roku 2025, uvedla Evropská komise ve své zprávě. Posun přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Rada Evropské unie také schválila pro Ukrajinu pátou platbu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard korun) z takzvaného nástroje pro Ukrajinu.

Česko získá v příštích letech dalších 5,5 miliardy korun z fondů Evropského hospodářského prostoru EHP a Norska. Vyhlášení prvních výzev se předpokládá nejdříve na přelomu let 2026 a 2027. V Praze byla v úterý slavnostními podpisy stvrzena Memoranda o porozumění mezi Českem a donorskými státy Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem pro čtvrté programové období. Za dvacet let fungování těchto fondů z nich Česko získalo jedenáct miliard korun. Podporu získalo 1900 projektů.