Slovensko odmítlo bojkotovat maďarské předsednictví

Nahrávám video

Bratislava se nepřidá k bojkotu aktivit maďarského předsednictví v Radě Evropské unie, řekl ve čtvrtek slovenský prezident Peter Pellegrini při návštěvě Budapešti. Evropská komise, některé členské státy Unie i samotná znovuzvolená šéfka EK Ursula von der Leyenová v poslední době kritiku Maďarska zesilují. Jde o reakci zejména na „mírovou misi“ jeho premiéra Viktora Orbána.

„Nevidíme důvod, abychom kvůli suverénnímu postoji vlády jedné z členských zemí Evropské unie měli vůči ní jednat jen kvůli tomu, že se někomu jednání suverénní vlády, suverénního premiéra suverénní země nelíbí,“ řekl při návštěvě Budapešti Pellegrini.

Dodal také, že si nemyslí, že je třeba někoho trestat jen proto, že se snaží o dialog. „Slovenská republika tak ani dělat nebude,“ dodal slovenský prezident při návštěvě sousední země.

Spor o „mírovou misi“

Orbán nedávno navštívil Kyjev, krátce poté zamířil také za vůdci Ruska a Číny. Nazval to „mírovou misí“ ve snaze ukončit válku na Ukrajině. Své cesty do Moskvy a Pekingu s Evropskou komisí nekonzultoval. Unijní představitelé ihned uvedli, že šlo o cesty bilaterální, pro které neměl žádný mandát od EU. „Řešení neleží na bitevním poli, ale na vyjednávacím stole, na vyjednávacím stole o příměří. Proto se je snažím přesvědčit. Ale víte, nějaký čas to zabere,“ řekl k tomu Orbán.

Maďarsko udržuje s Ruskem kontakt jako jedna z mála evropských zemí. Naposledy v úterý jednali oba ministři zahraničí na půdě OSN.

Evropská komise tento týden oznámila, že vzhledem k vývoji od začátku maďarského předsednictví v Radě Evropské unie plánuje bojkotovat neformální jednání ministrů a posílat na ně místo eurokomisařů pouze vysoké úředníky. Zrušena byla rovněž tradiční návštěva eurokomisařů v předsednické zemi.

Některé unijní země – například Švédsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko či Polsko – už před oznámením Komise předeslaly, že na neformální ministerská jednání do Budapešti hodlají místo šéfů resortů vysílat jen níže postavené úředníky.

Europoslanci pak v první rezoluci schválené po červnových volbách do Evropského parlamentu schválili rezoluci, v níž kritizovali nedávnou cestu Orbána do Moskvy.

Ursula von der Leyenová pak ve čtvrtek ve svém projevu před volbou hlavy Komise uvedla: „Před dvěma týdny vyrazil premiér členské země EU do Moskvy. Tato takzvaná mírová mise nebyla nic jiného než mise ústupků.“

Je to reputační i praktický problém pro Maďarsko, soudí politolog

Politolog Vít Hloušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity si myslí, že v horizontu předsednictví Maďarska není šance, aby udělalo něco, co by bojkot zmírnilo. „Muselo by naprosto otočit svoji mezinárodní pozici, otočit svoji zahraniční politiku zejména vůči Ruské federaci. A to je evidentně něco, čeho Orbán ani není schopen.“

Bojkot ze strany Evropské komise a některých států považuje za primárně reputační problém. „Ale může to být praktický problém tam, kde maďarské předsednictvím má své ambice a priority, například v rodinné politice a v přístupu k migraci.“ Tam se podle politologa nedá očekávat, že by toho mohlo dosáhnout, protože nebude moci komunikovat se špičkami některých členských států a s Evropskou komisí.

Pokud jde o Slovensko, tak soudí, že to zatím nic účinně neblokovalo. „Nikdy to ani v minulosti nedělalo, nemá v tom takovou tradici jako mělo třeba Polsko. Ale co není, to může být. Necháme se překvapit, jak moc bude (slovenský premiér Robert) Fico chtít proměnit své silné rétorické výroky v nějaké konkrétní zahraniční politiky,“ dodal Hloušek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na východě Německa se koná sjezd AfD, desetitisíce lidí proti němu demonstrují

Ve východoněmeckém Erfurtu se koná sjezd strany Alternativa pro Německo (AfD), jehož začátku v deset hodin dopoledne se podle policie snažili zabránit někteří demonstranti. Asi dvacet tisíc se jich sešlo v ulicích města, aby proti sjezdu subjektu, který civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistický, protestovali. Cílem části demonstrantů bylo znemožnit účastníkům dostat se do výstavní haly, kde se stranická akce koná. Celkem 540 delegátů z 600 však na místě bylo už v 7:30.
před 14 mminutami

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb ovšem podle Reuters tvrzení o dobytí města popřel.
00:24Aktualizovánopřed 36 mminutami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica a prokuratuře

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Hlasování skončí dvě hodiny před půlnocí. Očekává se, že v pořadí desáté referendum v novodobé historii země, kterému nepředcházela výraznější kampaň, bude kvůli nízké účasti neplatné.
před 2 hhodinami

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
před 3 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 3 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 5 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled