Péter Szijjártó strana 2 z 3

Maďarsko svírá rekordní inflace, která je po pobaltských zemích nejvyšší v celé Unii – v září meziročně přesáhla dvacet procent. Růst cen se promítá prakticky do všeho, a přibývá tak lidí, kteří kvůli zdražování veřejně protestují. Premiér Viktor Orbán žádá po úřadech výrazné snížení inflace už v příštím roce.

Francie a Německo jsou proti tomu, aby Evropská unie zcela zastavila vydávání víz ruským turistům, jak to požadují některé členské země včetně Česka. Vyplývá to z návrhu společného postoje Berlína a Paříže, o němž informovala agentura Reuters. Turistická víza pro ruské občany jsou jedním z témat neformálního zasedání unijních ministrů zahraničí, které v úterý začíná v Praze. Diplomaté už dříve avizovali, že EU se zřejmě shodne na kompromisu – pozastavení zjednodušeného vydávání víz.

Evropská komise dává členským státům Evropské unie protichůdné instrukce ohledně zajišťování plynu a přitom neplní své vlastní sliby, řekl podle agentury Reuters rakouský kancléř Karl Nehammer. Kritická slova na adresu Komise pronesl Nehammer po jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým se ve čtvrtek sešel ve Vídni.

Francouzská automobilka Renault převedla veškerá aktiva své ruské pobočky na město Moskva, svůj podíl 67,69 procenta v AvtoVAZu, výrobci automobilů Lada, na ruský výzkumný automobilový institut NAMI. Skupina Renault si vyhradila právo v následujících šesti letech odkoupit svůj podíl v AvtoVAZ zpět, uvedla v pondělí firma. Ruský trh opustí také americká firma McDonald's. Země Evropské unie se nicméně stále neshodly na nových sankcích proti Rusku.

Maďarsko přistoupilo na platební podmínky Moskvy pro odběr ruského plynu, potvrdil americké televizi CNN ministr zahraničí Péter Szijjártó. Podle něj země nemá alternativní možnosti, jak si zajistit energetické zdroje nebo trasy, které by zemi umožnily v nejbližších letech ukončit dovoz z Ruska. Ke změně plateb za ruský plyn podle požadavků Moskvy se chystá i německá společnost Uniper a podle listu Financial Times také rakouská energetická společnost OMV.

Spojené státy dodají na Ukrajinu další protitankové rakety Javelin. Kyjev oslovil Česko a Slovensko ohledně možnosti oprav poškozené techniky. Předseda Evropské rady Charles Michel připustil, že po zákazu dovozu ruského uhlí bude EU muset zakázat i ropu a plyn. Nizozemsko zadržuje jachty oligarchů a další země vyhošťují ruské diplomaty. Budapešť si naproti tomu předvolala ukrajinského velvyslance. Německo vede důvěrná jednání s Kyjevem o bezpečnostních zárukách.

Z Ukrajiny uprchlo před válkou už více než dva a půl milionu lidí. Do Polska jich přišlo přes 1,5 milionu, ale v posledních dnech běženců na hranicích výrazně ubývá. Německo registruje přes 109 tisíc osob, Česko téměř 200 tisíc, Slovensko více než 160 tisíc.

Ukrajina se podle polského prezidenta Andrzeje Dudy stala obětí brutálního, nevyprovokovaného a neopodstatněného útoku ze strany Ruska. Nad polskou pohraniční obcí Medyka se podle agentury Reuters rozezněly sirény a zástupce ministerstva zahraničí oznámil, že Polsko začne otevírat přijímací centra pro uprchlíky z Ukrajiny. Také slovenský premiér Eduard Heger uvedl, že jeho země poskytne pomoc lidem, kteří z východu prchají před válkou. Útok odsoudil i maďarský premiér Viktor Orbán, rovněž Maďarsko je na uprchlíky připraveno.  Česko podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) čeká, že přijme tisíce uprchlíků. Aktuálně zřejmě budou přicházet Ukrajinci, kteří už v Česku mají zázemí, upřesnil.

Malý počet amerických vojáků se kvůli napětí souvisejícímu s Ukrajinou přesune do východní Evropy, řekl americký prezident Joe Biden. O podobném kroku, zřejmě však ve větším rozsahu, uvažuje i Velká Británie. Budapešť žádost USA o dočasné umístění amerických jednotek v Maďarsku odmítla. Podle Spojených států by mohlo v únoru na Ukrajinu zaútočit Rusko, které v posledních týdnech výrazně posílilo svou vojenskou přítomnost u hranic. Kreml ovšem popírá, že by hrozila invaze.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) zamířil po své první zahraniční cestě, při které tradičně navštívil Slovensko, do Maďarska. Zúčastnil se tam jednání se šéfy diplomacií zemí V4 a Turecka. Ministři mluvili o situaci v Afghánistánu, koronavirové pandemii, vztazích EU a zemí V4 s Tureckem a o migraci.

Udržení jednoty členských států Evropské unie a NATO je podle nového českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) důležité v souvislosti s jejich vztahy vůči Rusku. Společná pozice podle něj nemusí být silová, musí však být jednoznačná. Lipavský to řekl po své schůzce se slovenským kolegou Ivanem Korčokem v Bratislavě, kam zavítal na svou první zahraniční pracovní cestu ve funkci šéfa české diplomacie.

Lídři států Visegrádské skupiny a Jižní Koreje po jednání v Budapešti vyzdvihovali spolupráci mezi V4 a asijskou zemí a avizovali další rozvoj tohoto partnerství. Mezi hlavní témata setkání patří boj proti změnám klimatu, zmírňování dopadů pandemie nebo vzájemná spolupráce v oblasti vědy a obchodu. Česko zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO), který měl s prezidentem Jižní Koreje Mun Če-inem i samostatnou schůzku.

Maďarské ministerstvo zahraničí si předvolalo ukrajinského velvyslance. Šéf diplomacie Péter Szijjártó uvedl, že se tak stalo na protest proti pokusu Kyjeva „bránit dlouhodobým dodávkám plynu“, což Maďarsko považuje za porušení své svrchovanosti. Budapešti vadí, že Ukrajina kritizuje její dohodu s ruským Gazpromem o dodávkách zemního plynu a že se kvůli tomu hodlá obrátit na Evropskou komisi. Ukrajina si následně v odvetném kroku předvolala maďarského velvyslance a pohrozila rozhodnými opatřeními na ochranu svých zájmů.

Maďarsko a Rusko v pondělí podepsaly novou dlouhodobou dohodu o dodávkách zemního plynu. Smlouva předpokládá, že ruská státní plynárenská společnost Gazprom bude ročně do Maďarska dodávat 4,5 miliardy krychlových metrů suroviny. Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že dohoda ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy, a odsoudilo ji. Dodávky mají do Maďarska proudit z území Srbska a z Rakouska, a Ukrajinu tak obejdou. Přijde tak o tranzitní poplatky, podobně jako u projektu Nord Stream 2, který bude dodávat plyn z Ruska do Německa.

Hnutí Taliban se obává odlivu elit, ke kábulskému letišti pouští pouze cizince. Německý parlament ve středu schválil vyslání až 600 vojáků do Afghánistánu, aby zde pomáhali s evakuací, přičemž jejich mandát platí do 30. září. Afghánistán začali podle televize CNN opouštět první američtí vojáci. USA, jejichž jednotky střeží kábulské letiště, mají v plánu dodržet dohodnutý termín odchodu 31. srpna. Ostatní země pokračují v evakuaci občanů, Británie či Francie už jsou téměř hotové, Polsko ji zastavilo. Do Kábulu odletěla i ruská transportní letadla.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek po jednání se svými protějšky ze čtyř evropských zemí nevyloučil další opatření na hranicích kvůli covidu-19. Avizoval vznik skupiny, která o opatřeních zajistí včasné informace. Šéfové diplomacie Česka, Slovinska, Slovenska, Maďarska a Rakouska se též shodli v tom, že jedinou efektivní cestou je očkování co největší části populace.

Maďarsko daruje Česku na začátku července dalších sto tisíc dávek vakcíny Pfizer/BioNTech proti koronaviru. V neděli to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda na pondělním jednání také schválí padesát milionů korun na posílení vakcinační kampaně. Šéf kabinetu to uvedl pro CNN Prima News. Příští týden podle něj přijdou dodávky asi 1,1 milionu vakcín a vláda bude řešit, jak by mohla očkování ještě posílit.

Maďarsko zrušilo téměř kompletně uzávěru hranic, kterou zavedlo v září loňského roku kvůli pandemii covidu-19. Vstupovat do něj lze nyní bez omezení a zvláštních požadavků po pozemní hranici ze všech sousedních států kromě Ukrajiny. Slovensko mezitím oznámilo, že kvůli malému zájmu prodá a daruje velkou většinu z 200 tisíc dovezených dávek ruské vakcíny Sputnik V.

Zástupci vlád členských zemí Evropské unie se v úterý po roce a půl vrátili k dlouhodobě probíhajícímu řízení s Varšavou a Budapeští. Situace kolem vlády práva a evropských hodnot v Polsku a Maďarsku se v poslední době zhoršuje, řekla před jednáním s ministry místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Jedním z dokladů horšící se situace je nový maďarský zákon zakazující na školách materiály zobrazující homosexualitu či změnu pohlaví nebo například polská soudní reforma, doplnil zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.

Pět středoevropských zemí včetně Česka zvažuje uzavření dohod, jimiž umožní přeshraniční cestování očkovaným proti koronaviru. Mohly by přitom vejít v platnost ještě před začátkem letní sezony, kdy by v EU měly být zavedeny takzvané covidové pasy. Řecko oproti tomu uvolní cestování mezi regiony, na tamní ostrovy ale bude nutný test či očkování. Tunisko mezitím oznámilo, že navzdory plným nemocnicím zruší některá omezení.

Počet hospitalizovaných s nemocí covid-19 v Česku v pátek klesl na 6530, což je nejméně od 21. února. Počet pacientů klesá už čtvrtý den v řadě. Ministerstvo zdravotnictví považuje používání léků na covid-19 za lékařské, nikoliv politické téma. Resort tak reaguje na vytýkací dopis premiéra Andreje Babiše (ANO) ministru zdravotnictví Janu Blatnému (za ANO). Maďarsko v květnu pošle do Česka 40 tisíc vakcín.

Ruská vakcína Sputnik V je podle třetí fáze klinických testů účinná z 92 procent. Studii, které se zúčastnilo 20 tisíc lidí, publikoval vědecký časopis Lancet. Výrobce už podal v Evropské unii žádost o registraci. Tu teď posuzuje Evropská léková agentura. Bez jejího svolení většina států nechce vakcínu podávat. Výjimkou je Maďarsko, které už podepsalo smlouvu na dodávku dvou milionů dávek.

Pár dní před jednáním prezidentů a premiérů zemí Evropské unie zůstává stále bez východiska spor kolem nového sedmiletého rozpočtu a krizového fondu koronavirové pomoci. Ministři zahraničí Maďarska a Polska, které blokují schválení kvůli navázání financí na dodržování pravidel právního státu, v pondělí potvrdili pozice svých vlád. Další země naproti tomu opakují hrozbu, že pokud svůj názor oba státy nepřehodnotí, vznikne mimořádný fond bez nich. Polský premiér Mateusz Morawiecki naznačil, že bude možná potřeba uspořádat další summit. Ve Varšavě s ním jednal maďarský předseda vlády Viktor Orbán.

Ruskou vakcínu Sputnik V na covid-19 testuje Maďarsko. Tamní experti mají určit, zda je vhodná pro použití, preparát totiž nemá povolení od unijní lékové agentury. Budapešť se ale chystá nakoupit i vakcíny západních firem. Podle premiéra Viktora Orbána stát brzy začne registrovat zájemce, aby zjistil, jaká je poptávka po dobrovolném očkování.