Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se v Maďarsku setkal se svým protějškem Péterem Szijjártóem. Hovořili spolu o nadcházejícím maďarském předsednictví Radě Evropské unie, které se má soustředit na boj s nelegální migrací, rozšíření EU o země západního Balkánu a na energetickou bezpečnost. Lipavský zmínil i podporu Ukrajiny, v čemž se pohled Budapešti a Prahy liší. Podle ministra je však třeba o tématu s partnery upřímně mluvit.
Lipavský označil svůj vztah se Szijjártóem za korektní a profesionální. V Budapešti jednali vůbec poprvé v bilaterálním formátu.
Pokud jde o ilegální migraci, střední Evropa podle maďarského ministra bezprostředně zjistila, jak dramatické důsledky má. Szijjártó v této souvislosti ocenil spolupráci s českými, slovenskými i polskými policisty. Zapotřebí je podle něj společné úsilí premiérů čtyř zemí – Maďarska, Polska, Slovenska a Česka.
S ohledem na rozšíření Unie o státy západního Balkánu považuje Szijjártó za nedůstojné, že kandidátské země v průměru téměř patnáct let čekají na členství v bloku. Maďarsko připravilo „jízdní řád“, jak přijetí docílit, sdělil na tiskové konferenci po jednání. Lipavský tuto prioritu maďarského předsednictví ocenil.
Česko i Maďarsko jsou zeměmi, které využívají jadernou energii a potřebují ji k posílení konkurenceschopnosti svých ekonomik, míní maďarský ministr. Jadernou energii označil za bezpečnou, šetřící životní prostředí a produkující levnou elektřinu. Budapešť podle něj doufá ve spolupráci firem obou zemí v této oblasti, ale také v obranném průmyslu či dopravě.
Vzájemný obchod podle Lipavského dosáhl v loňském roce hodnoty 13,4 miliardy eur (337 miliard korun) a stále roste. „Volný obchod je možný jen díky našemu členství v Evropské unii,“ poznamenal s tím, že Česko i Maďarsko bude slavit dvacetileté výročí od vstupu.
Ministři se dotkli i pokračování spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), jež podle Szijjártóa sehrává důležitou roli a přispívá k posilování obranných schopností a konkurenceschopnosti středoevropského regionu. Lipavský poznamenal, že V4 má dlouhou tradici a je důležitou platformou pro dialog například o migraci nebo obchodu. Předsednictví V4 převezme v červenci od Česka Polsko.
Rozdílné pohledy na podporu Kyjeva
Česko a Maďarsko se výrazně liší v názorech na příčiny ruské agrese na Ukrajině i na formy pomoci, které jsou ochotny napadené zemi poskytovat. Zatímco Česká republika poskytuje i vojenskou pomoc, Maďarsko takový postoj nesdílí.
„Pohledy na ruskou hrozbu se liší, přesto si myslím, že je potřeba se státy, jako je Maďarsko, velmi pečlivě a upřímně o ruské hrozbě hovořit,“ poznamenal Lipavský před odletem do Maďarska. Celá Evropa podle něj čelí ruské hybridní válce.
„Je známo, že Česko považuje za největší hrozbu pro bezpečnost našeho regionu a celé Evropské unie právě ruský imperialismus. Věnuji se pečlivému vysvětlování tohoto pohledu,“ řekl ministr po jednání. Doplnil, že „Česko bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude nutné v jejím legitimním boji proti ruskému agresorovi (...) Je v zájmu naší bezpečnosti, aby se Ukrajina ubránila.“
Praha podle Lipavského podporuje jedině mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Důležité je bavit se o principech, že budeme o míru mluvit za účasti Ukrajiny, že Ukrajina bude jedna z plnohodnotných stran, že se nedomluví něco za zavřenými dveřmi a pak se to nenadiktuje Ukrajincům,“ upozornil Lipavský.
Rusko porušuje všechny bezpečnostní zásady včetně Mezinárodní agentury pro atomovou energii, včetně vojenských útoků na jadernou elektrárnu, řekl. „To jsou důležité bezpečnostní otázky, o kterých hovoříme,“ nastínil a poděkoval za možnost jednání vést a za maďarskou pohostinnost.
Lipavský poté na tiskové konferenci pro novináře oznámil, že Česko dál hledá v zemích Evropské unie podporu pro návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu, ještě se ale podle něj nedá říct, že bude přijat.
Lipavský by chtěl návrh zařadit do 14. balíčku protiruských sankcí, na kterém EU pracuje. Celá řada špionážních aktivit se podle šéfa české diplomacie odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“.
Česko požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém Schengenu. Zároveň chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.
Lipavský si notoval s primátorem Budapešti
Budapešťský primátor Gergely Karácsony později po jednání s Lipavským prohlásil, že oba politici nahlížejí na ukrajinsko-ruský konflikt téměř stejně. Šéf české diplomacie zase ocenil, že maďarská metropole Budapešť podporuje Kyjev i další ukrajinská města postižená ruskou invazí podobně jako Praha.
„To, co znamená pro Maďary rok 1956, pro Čechy rok 1968, tak to je nyní živou skutečností pro Ukrajinu,“ řekl Karácsony. V roce 2019 se stal primátorem maďarské metropole jako společný kandidát opozičních stran, když porazil svého předchůdce ve funkci Istvána Tarlóse. Orbánova strana Fidesz tehdy přišla o vládu v maďarské metropoli.
„Tato válka je také o bezpečnosti Evropy, o tom, jestli tady bude silnější ruský vliv a jestli můžeme ubránit mír,“ poznamenal budapešťský primátor. S ministrem Lipavským se shodli i na nutnosti snížit závislost na ruských energiích, které podle Karácsonyho omezují svobodu i možnosti přechodu na zelenou energii.
Politici dále jednali o vztazích mezi Budapeští a Prahou, ocenili fungování Paktu svobodných měst, který v roce 2019 založili primátoři hlavních měst zemí Visegrádské skupiny, tedy Prahy, Bratislavy, Varšavy a Budapešti. Podle Lipavského šlo o důležitý moment, při němž liberální hlas prolomil hradbu konzervativního myšlení.
Svaz se od té doby rozrostl o další evropská i mimoevropská města, například Vídeň, Berlín, Brusel, Řím nebo Londýn. „Města mohou být velmi důležitými činiteli mezinárodních vztahů,“ dodal budapešťský primátor. Dobré vztahy podle něj pokračují i s nynějším pražským primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS).
Lipavský měl odpoledne na programu také přednášku na univerzitě Ludovika na téma střední Evropy. Návštěvu Maďarska zakončí večerním setkáním na českém velvyslanectví se zástupci nevládních organizací a nezávislými novináři.
