Část poslanců Evropského parlamentu začala volat po tom, aby Maďarsko příští rok nepředsedalo Unii. Na Budapešť, která má s unijními institucemi spory o vládu práva nebo o vztahy s Ruskem, přichází řada v červenci 2024. Vláda premiéra Viktora Orbána trvá na tom, že úloze férového vyjednavače dostojí.
Maďarsko poprvé předsedalo Radě EU v roce 2011. Za rok by se této role mělo ujmout znovu, parlament už ale odmítá dát Viktoru Orbánovi prostor. Členské země žádá o bezprecedentní krok – aby maďarské předsednictví zrušily nebo odsunuly. Jinak hrozí reakcí.
Vláda v Budapešti může být podle europoslanců těžko z pozice předsednické země nestranným vyjednavačem ve vlastních sporech. Nebo se snažit o jednotný postoj vůči ruské agresi na Ukrajině poté co, sama zdržovala protiruské sankce a finanční pomoc napadené zemi.
„Je to úplný nesmysl. Nevede se o tom žádná diskuse. Maďarsko bude předsednickou zemí a bude plnit úlohu nestranného vyjednavače,“ brání se maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová.
Jde o formální krok
Ze strany europarlamentu se jedná o nezávaznou rezoluci, o pořadí předsednictví rozhodují výlučně státy. A i když někteří ministři zapochybovali o způsobilosti Budapešti, podle analytiků spíš převládne zdrženlivost a Maďaři Unii předsedat budou. Příští rok navíc vzejde z voleb nový europarlament, který může mít jiné priority.
Že je nepravděpodobné, aby europarlament maďarskému předsednictví zabránil, si myslí i Ondřej Houska z Hospodářských novin. „Platí, že kapři si sami rybník nevypustí, je velká neochota udělat něco, co by mohlo příště dopadnout na jiný členský stát,“ říká.
Předsednická země nemá možnost razantně změnit celoevropské postoje, míní Houska. „Má určité nástroje, jak posunout Unii podle svého vlastního vnímání, hlavně z hlediska nastolování agendy, (…) ale speciálně v zahraničněpolitických tématech máme vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepa Borella. Maďarsko ani nebude předsedat jednáním ministrů zahraničí,“ připomněl.
