Maďarsko je připraveno vetovat rozšíření schengenského prostoru volného cestování o Bulharsko, pokud Sofia nezruší tranzitní poplatky za ruský plyn přepravovaný přes bulharské území. Podle agentury Reuters to uvedlo maďarské ministerstvo zahraničí, které tím oficiálně potvrdilo dřívější hrozbu. Deník Financial Times již dříve napsal, že je Sofie připravená se požadavku podřídit.
Orbánova vláda udržuje i po ruské invazi na Ukrajinu kontakty s Ruskem, které pro Maďarsko zajišťuje většinu dodávek zemního plynu. Plyn je z Ruska do Maďarska a dále do Evropy přepravován plynovodem přes Bulharsko a Srbsko.
„Dali jsme Bulharům jasně najevo, že když ponechají v platnosti (toto opatření) dlouhou dobu, když budou dlouhodobě ohrožovat bezpečnost energetických dodávek Maďarska, budeme vetovat jejich vstup do Schengenu,“ řekl podle Reuters maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Dodal, že veto odvolají hned, jakmile budou poplatky zrušeny.
Bulharsko zavedlo v říjnu spotřební daň 20 lvů (asi 250 korun) za megawatthodinu tranzitu ruského plynu. Peníze ale zatím nevybralo. Hlavním cílem je vytlačit Rusy z evropského trhu, uvedli bulharští představitelé. Daň měla být uvalena na ruskou plynárenskou firmu Gazprom, nikoli na odběratele plynu, ale Maďarsko a Srbsko se ohradily s tím, že to ohrožuje jejich dovoz.
Bulharsko nejspíš couvne
Podle deníku Financial Times hrozba Budapeště poprvé zazněla již před summitem EU. Několik hodin poté vedoucí představitelé dvou hlavních bulharských vládních stran na tiskovém brífinku uvedli, že daň z tranzitu plynu zruší, aby neohrozili naděje Bulharska na vstup do Schengenu. „Kvůli dani bychom neměli propásnout tuto šanci,“ řekl bývalý premiér a předseda středopravicové strany Gerb Bojko Borisov.
Bulharská vláda uvedla, že stále usiluje o zavedení obdoby daně z tranzitu plynu na úrovni EU ve snaze udržet tlak na členské státy, aby se zbavily dovozu ruských paliv.
Zatímco západoevropské země vyvinuly velké úsilí, aby se zbavily závislosti na ruském plynu, Maďarsko dostává z Ruska 4,5 miliardy metrů krychlových plynu ročně. Podle šéfa maďarské diplomacie krok Bulharska ohrožuje nejen bezpečnost energetických dodávek pro Maďarsko, ale také pro Srbsko a Severní Makedonii, navíc podle něj porušuje evropská nařízení.
Bulharsko s Rumunskem potřebují ke vstupu do Schengenu jednomyslný souhlas členských zemí EU, na který čekají už od roku 2011, kdy rozšíření Schengenu o tyto země zablokovalo Nizozemsko společně s Finskem. Později se proti přijetí Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru výrazně odmítavě postavilo Rakousko. Amsterdam naproti tomu své veto tento pátek stáhl.
