Maďarsko svírá rekordní inflace, která je po pobaltských zemích nejvyšší v celé Unii – v září meziročně přesáhla dvacet procent. Růst cen se promítá prakticky do všeho, a přibývá tak lidí, kteří kvůli zdražování veřejně protestují. Premiér Viktor Orbán žádá po úřadech výrazné snížení inflace už v příštím roce.
Maďarsko zápasí s vysokou inflací. Orbán ji chce zkrotit do roka
Události ČT: Zdražování v Maďarsku a tlak na vládu (zdroj: ČT24)
Úspory Maďarů jsou čím dál menší a protestující davy v ulicích větší. Nedávno demonstrovali za vyšší platy učitelé, které podpořili i studenti. Dosavadní přísliby vlády považují za příliš slabé.
„Problém to nevyřeší, protože pokud použijete matematiku, dvacetiprocentní zvýšení platů nepokryje ani inflaci,“ řekla učitelka a účastníce protestního pochodu Nikolett Tóth-Czeperová.
- Země 4/22 5/22 6/22 7/22 8/22 9/22
- Maďarsko 9,6 10,8 12,6 14,7 18,6 20,7
- Česko 13,2 15,2 16,6 17,3 17,1 17,8
- Polsko 11,4 12,8 14,2 14,2 14,8 15,7
- Slovensko 10,9 11,8 12,6 12,8 13,4 13,6
- Zdroj: Eurostat
Zářijová meziroční inflace činila v Maďarsku 20,7 procenta a je čtvrtá nejvyšší v Evropské unii (česká míra inflace je nyní na pátém místě, když až do července byla na čtvrtém nejvyšším místě). „Národní měna je rekordně nízká vůči euru. Vláda už proto zkusila omezit ceny, typicky u potravin. Přesto čelí v éře Viktora Orbána dosud zřejmě největšímu tlaku – ekonomickému i politickému,“ uvedl zpravodaj Jan Šilhan.
Právě potraviny zdražily v průměru o třetinu, nejvíce sýr, mléčné výrobky a hlavně chléb. Prodejce Atilla Bakonyi ukazuje chléb: „Cena například tohoto bochníku chleba je 799 forintů (48 korun), dříve stál 590 (36 korun).“
Někde ceny vzrostly až o osmdesát procent. Šéf kabinetu proto vyzývá úřady k razantním krokům. „Požádal jsem guvernéra centrální banky a ministra financí o opatření, které sníží inflaci minimálně o polovinu, a to do konce příštího roku,“ uvedl Orbán.
Premiér přiznává těžkou situaci v zemi: zavírání firem i vyšší nezaměstnanost. Z problémů viní unijní sankce proti Rusku. Maďarsko přitom většinu z nich nakonec podpořilo, přísun plynu ale ohrozit nechce. Důkazem je dohoda o dalších ruských dodávkách přes Turecko.
„Budeme denně dostávat ještě vyšší množství plynu a všichni si mohou být jisti, že žádná omezení v Maďarsku nebudou potřeba,“ uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, který osobně v Moskvě vyjednával.
Podle některých expertů ale hrozí další omezení hlavně občanům, například při nákupech. Vláda nyní odrazuje Unii od dalších protiruských sankcí. Chce znát i názor občanů, připravila proto takzvanou národní konzultaci, dodal zpravodaj ČT.
Orbán má silný mandát a chce využít výsledky národní konzultace, soudí Just
Vedoucí katedry politologie Metropolitní univerzity v Praze Jiří Just připomněl, že Orbán se před čtvrt rokem opět ujal velmi silného vládního mandátu a má dvoutřetinovou většinu v parlamentu. „Nedá se říci, že by jeho pozice byla v současné době nějak zásadně ohrožená,“ řekl politolog, který nečeká pád vlády, nebo abdikaci některých klíčových ministrů.
Maďarská vláda nyní také spustila kampaň na plakátech, kde kritizuje postoje Evropské unie a dopady na ekonomiku země. „Potřebuje občanům doma vysvětlit, k čemu dochází a na koho to svést.“
Na své předchůdce nemůže, protože je u moci nepřetržitě dvanáct let, doplnil Just. Navíc kampaň premiér vztahuje i k probíhající národní konzultaci, kdy se lidé vyjadřují k několika otázkám, jež se týkají například toho, zda lidé souhlasí s uvalenými sankcemi na ropu a zemní plyn. Ptá se také, zda souhlasí se sankcemi, které zdraží potraviny. Snaží se je tak přesvědčovat, že zdražení je vinou bruselských institucí, řekl Just.
Tato národní konzultace není právně závazná, ale Orbán to tak bude používat, dodal politolog. „Jako argumentaci navenek, vůči Evropské unii a jejím institucím, ale bude to brát i jako obhajobu svého postoje vůči Maďarům jako takovým.“