Maďarsko zápasí s vysokou inflací. Orbán ji chce zkrotit do roka

2 minuty
Události ČT: Zdražování v Maďarsku a tlak na vládu
Zdroj: ČT24

Maďarsko svírá rekordní inflace, která je po pobaltských zemích nejvyšší v celé Unii – v září meziročně přesáhla dvacet procent. Růst cen se promítá prakticky do všeho, a přibývá tak lidí, kteří kvůli zdražování veřejně protestují. Premiér Viktor Orbán žádá po úřadech výrazné snížení inflace už v příštím roce.

Úspory Maďarů jsou čím dál menší a protestující davy v ulicích větší. Nedávno demonstrovali za vyšší platy učitelé, které podpořili i studenti. Dosavadní přísliby vlády považují za příliš slabé.

„Problém to nevyřeší, protože pokud použijete matematiku, dvacetiprocentní zvýšení platů nepokryje ani inflaci,“ řekla učitelka a účastníce protestního pochodu Nikolett Tóth-Czeperová. 

  •  Země          4/22   5/22   6/22   7/22   8/22   9/22
  • Maďarsko      9,6   10,8   12,6   14,7   18,6   20,7
  • Česko           13,2   15,2   16,6   17,3   17,1   17,8
  • Polsko         11,4   12,8    14,2   14,2   14,8   15,7
  • Slovensko  10,9   11,8   12,6    12,8   13,4   13,6
  • Zdroj: Eurostat  

Zářijová meziroční inflace činila v Maďarsku 20,7 procenta a je čtvrtá nejvyšší v Evropské unii (česká míra inflace je nyní na pátém místě, když až do července byla na čtvrtém nejvyšším místě). „Národní měna je rekordně nízká vůči euru. Vláda už proto zkusila omezit ceny, typicky u potravin. Přesto čelí v éře Viktora Orbána dosud zřejmě největšímu tlaku – ekonomickému i politickému,“ uvedl zpravodaj Jan Šilhan. 

Právě potraviny zdražily v průměru o třetinu, nejvíce sýr, mléčné výrobky a hlavně chléb. Prodejce Atilla Bakonyi ukazuje chléb: „Cena například tohoto bochníku chleba je 799 forintů (48 korun), dříve stál 590 (36 korun).“

Někde ceny vzrostly až o osmdesát procent. Šéf kabinetu proto vyzývá úřady k razantním krokům. „Požádal jsem guvernéra centrální banky a ministra financí o opatření, které sníží inflaci minimálně o polovinu, a to do konce příštího roku,“ uvedl Orbán. 

Premiér přiznává těžkou situaci v zemi: zavírání firem i vyšší nezaměstnanost. Z problémů viní unijní sankce proti Rusku. Maďarsko přitom většinu z nich nakonec podpořilo, přísun plynu ale ohrozit nechce. Důkazem je dohoda o dalších ruských dodávkách přes Turecko.

„Budeme denně dostávat ještě vyšší množství plynu a všichni si mohou být jisti, že žádná omezení v Maďarsku nebudou potřeba,“ uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, který osobně v Moskvě vyjednával. 

Podle některých expertů ale hrozí další omezení hlavně občanům, například při nákupech. Vláda nyní odrazuje Unii od dalších protiruských sankcí. Chce znát i názor občanů, připravila proto takzvanou národní konzultaci, dodal zpravodaj ČT.

Orbán má silný mandát a chce využít výsledky národní konzultace, soudí Just

Vedoucí katedry politologie Metropolitní univerzity v Praze Jiří Just připomněl, že Orbán se před čtvrt rokem opět ujal velmi silného vládního mandátu a má dvoutřetinovou většinu v parlamentu. „Nedá se říci, že by jeho pozice byla v současné době nějak zásadně ohrožená,“ řekl politolog, který nečeká pád vlády, nebo abdikaci některých klíčových ministrů.

Maďarská vláda nyní také spustila kampaň na plakátech, kde kritizuje postoje Evropské unie a dopady na ekonomiku země. „Potřebuje občanům doma vysvětlit, k čemu dochází a na koho to svést.“

Na své předchůdce nemůže, protože je u moci nepřetržitě dvanáct let, doplnil Just. Navíc kampaň premiér vztahuje i k probíhající národní konzultaci, kdy se lidé vyjadřují k několika otázkám, jež se týkají například toho, zda lidé souhlasí s uvalenými sankcemi na ropu a zemní plyn. Ptá se také, zda souhlasí se sankcemi, které zdraží potraviny. Snaží se je tak přesvědčovat, že zdražení je vinou bruselských institucí, řekl Just.

Tato národní konzultace není právně závazná, ale Orbán to tak bude používat, dodal politolog. „Jako argumentaci navenek, vůči Evropské unii a jejím institucím, ale bude to brát i jako obhajobu svého postoje vůči Maďarům jako takovým.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 40 mminutami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 11 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...