USA pošlou vojáky do východní Evropy, uvažuje o tom i Británie. Maďarsko přítomnost amerických jednotek odmítá

3 minuty
Události: Zelenskyj uklidňuje Ukrajince
Zdroj: ČT24

Malý počet amerických vojáků se kvůli napětí souvisejícímu s Ukrajinou přesune do východní Evropy, řekl americký prezident Joe Biden. O podobném kroku, zřejmě však ve větším rozsahu, uvažuje i Velká Británie. Budapešť žádost USA o dočasné umístění amerických jednotek v Maďarsku odmítla. Podle Spojených států by mohlo v únoru na Ukrajinu zaútočit Rusko, které v posledních týdnech výrazně posílilo svou vojenskou přítomnost u hranic. Kreml ovšem popírá, že by hrozila invaze.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„V nejbližší době přesunu americké vojáky do východní Evropy a zemí NATO. Ne moc,“ prohlásil v pátek americký prezident Joe Biden. Do jakých zemí Washington vojáky pošle, Biden neupřesnil. Média nicméně v souvislosti s podobnými informacemi, které se objevily už v předchozích dnech, zmiňují především Rumunsko, Maďarsko a Bulharsko. Podle slovenského ministra zahraničí Ivana Korčoka NATO zvažuje i nasazení vojáků na Slovensku.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó v pátek sdělil, že se Spojené státy obrátily na Budapešť ohledně dočasného umístění amerických jednotek v Maďarsku. Podle maďarského ministra obrany Tibora Benköa však není v současné situaci účelné rozmisťovat na svém území další síly NATO.

Benkö prohlásil, že situace kolem Ukrajiny nepředstavuje pro Maďarsko bezprostřední nebezpečí, proto země nepotřebuje další síly NATO. Dodal také, že podle maďarské armády přesun ruských jednotek podél hranice s Ukrajinou nenasvědčuje tomu, že by Rusko chtělo na Ukrajinu zaútočit.

Pentagon uvedl do pohotovosti přibližně 8500 amerických vojáků, jsou připraveni pro případné nasazení v Evropě. Žádné z nich ale zatím nevyslal do Evropy nebo nepřesunul v rámci kontinentu. Už dříve Spojené státy oznámily, že americké jednotky nemají být nasazeny přímo na Ukrajině.

Posílit své postavení v regionu chtějí i další země Severoatlantické aliance. Španělsko se bude více angažovat v Bulharsku, Francie zase v Rumunsku. Na nasazení nových jednotek NATO v zemích jejího východního křídla by se podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) měla podílet i Praha.

I Velká Británie uvažuje o tom, že kvůli napětí mezi Ukrajinou a Ruskem pošle do východní Evropy více vojáků, případně i více letadel a válečných lodí. Rozhodnout by o tom měl premiér Boris Johnson.

Ten také bude telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a v příštích dnech plánuje východní Evropu osobně navštívit. Zároveň Londýn chystá zpřísnění protiruských sankcí. Nové má oznámit v pondělí.

Rusko odmítá, že by chystalo invazi, i podle Zelenského jsou obavy přehnané

Ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému Biden ve čtvrtečním telefonátu sdělil, že Spojené státy a jejich spojenci jsou připraveni jednat rozhodně, kdyby Rusko Ukrajinu napadlo. 

Sám Zelenskyj však zároveň v pátek varoval před přehnanými obavami. „Jezdí tu snad tanky po ulicích? Ne. Ale z médií to tak vypadá. Pokud tu nejste, máte ten pocit,“ podotkl.

Vyslání vojáků na východ Evropy by bylo dalším prostředkem nátlaku na ruského prezidenta Vladimira Putina, který by podle Američanů mohl v únoru zaútočit na Ukrajinu. „Nejsme si jisti, že by prezident Putin učinil konečné rozhodnutí použít své síly proti Ukrajině, ale má schopnost obsadit města a významná území. Stejně tak může třeba uznat separatistická teritoria,“ míní ministr obrany Spojených států Lloyd Austin.

Rusko v posledních týdnech výrazně posílilo svou vojenskou přítomnost u ukrajinských hranic, nicméně popírá, že by měla následovat invaze. „Nebude válka, pokud to závisí na Ruské federaci. Nechceme válku, ale nedovolíme, aby naše zájmy byly hrubě pošlapávány a ignorovány,“ prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 30 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...