Malý počet amerických vojáků se kvůli napětí souvisejícímu s Ukrajinou přesune do východní Evropy, řekl americký prezident Joe Biden. O podobném kroku, zřejmě však ve větším rozsahu, uvažuje i Velká Británie. Budapešť žádost USA o dočasné umístění amerických jednotek v Maďarsku odmítla. Podle Spojených států by mohlo v únoru na Ukrajinu zaútočit Rusko, které v posledních týdnech výrazně posílilo svou vojenskou přítomnost u hranic. Kreml ovšem popírá, že by hrozila invaze.
USA pošlou vojáky do východní Evropy, uvažuje o tom i Británie. Maďarsko přítomnost amerických jednotek odmítá
Události: Zelenskyj uklidňuje Ukrajince (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Rusko-ukrajinský konflikt
- 5:33
V ukrajinských přístavních městech Mariupol a Oděsa přistáli ruští vojáci, uvádí Interfax. Místní novináři na internetu informují o tvrdých bojích.
- 5:24
Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, uvedl na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie Kuleba. Napsal, že úderům čelí pokojná ukrajinská města.
- 5:21
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo vojenskou akci na Ukrajině a respektovalo její suverenitu a územní celistvost. Útok Ruska na Ukrajinu je hrubým porušením mezinárodního práva a vážnou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost, řekl Stoltenberg. NATO chystá mimořádnou schůzku.
„V nejbližší době přesunu americké vojáky do východní Evropy a zemí NATO. Ne moc,“ prohlásil v pátek americký prezident Joe Biden. Do jakých zemí Washington vojáky pošle, Biden neupřesnil. Média nicméně v souvislosti s podobnými informacemi, které se objevily už v předchozích dnech, zmiňují především Rumunsko, Maďarsko a Bulharsko. Podle slovenského ministra zahraničí Ivana Korčoka NATO zvažuje i nasazení vojáků na Slovensku.
Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó v pátek sdělil, že se Spojené státy obrátily na Budapešť ohledně dočasného umístění amerických jednotek v Maďarsku. Podle maďarského ministra obrany Tibora Benköa však není v současné situaci účelné rozmisťovat na svém území další síly NATO.
Benkö prohlásil, že situace kolem Ukrajiny nepředstavuje pro Maďarsko bezprostřední nebezpečí, proto země nepotřebuje další síly NATO. Dodal také, že podle maďarské armády přesun ruských jednotek podél hranice s Ukrajinou nenasvědčuje tomu, že by Rusko chtělo na Ukrajinu zaútočit.
Pentagon uvedl do pohotovosti přibližně 8500 amerických vojáků, jsou připraveni pro případné nasazení v Evropě. Žádné z nich ale zatím nevyslal do Evropy nebo nepřesunul v rámci kontinentu. Už dříve Spojené státy oznámily, že americké jednotky nemají být nasazeny přímo na Ukrajině.
Posílit své postavení v regionu chtějí i další země Severoatlantické aliance. Španělsko se bude více angažovat v Bulharsku, Francie zase v Rumunsku. Na nasazení nových jednotek NATO v zemích jejího východního křídla by se podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) měla podílet i Praha.
I Velká Británie uvažuje o tom, že kvůli napětí mezi Ukrajinou a Ruskem pošle do východní Evropy více vojáků, případně i více letadel a válečných lodí. Rozhodnout by o tom měl premiér Boris Johnson.
Ten také bude telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a v příštích dnech plánuje východní Evropu osobně navštívit. Zároveň Londýn chystá zpřísnění protiruských sankcí. Nové má oznámit v pondělí.
Rusko odmítá, že by chystalo invazi, i podle Zelenského jsou obavy přehnané
Ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému Biden ve čtvrtečním telefonátu sdělil, že Spojené státy a jejich spojenci jsou připraveni jednat rozhodně, kdyby Rusko Ukrajinu napadlo.
Sám Zelenskyj však zároveň v pátek varoval před přehnanými obavami. „Jezdí tu snad tanky po ulicích? Ne. Ale z médií to tak vypadá. Pokud tu nejste, máte ten pocit,“ podotkl.
Vyslání vojáků na východ Evropy by bylo dalším prostředkem nátlaku na ruského prezidenta Vladimira Putina, který by podle Američanů mohl v únoru zaútočit na Ukrajinu. „Nejsme si jisti, že by prezident Putin učinil konečné rozhodnutí použít své síly proti Ukrajině, ale má schopnost obsadit města a významná území. Stejně tak může třeba uznat separatistická teritoria,“ míní ministr obrany Spojených států Lloyd Austin.
Rusko v posledních týdnech výrazně posílilo svou vojenskou přítomnost u ukrajinských hranic, nicméně popírá, že by měla následovat invaze. „Nebude válka, pokud to závisí na Ruské federaci. Nechceme válku, ale nedovolíme, aby naše zájmy byly hrubě pošlapávány a ignorovány,“ prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.