Brusel dává unijním státům protichůdné pokyny ohledně plynu, kritizoval rakouský kancléř

Evropská komise dává členským státům Evropské unie protichůdné instrukce ohledně zajišťování plynu a přitom neplní své vlastní sliby, řekl podle agentury Reuters rakouský kancléř Karl Nehammer. Kritická slova na adresu Komise pronesl Nehammer po jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým se ve čtvrtek sešel ve Vídni.

Evropská unie apeluje na členské státy, aby spolu nesoupeřily v nákupech plynu, a přitom žádá Rakousko, aby naplnilo své zásobníky plynu, uvedl rakouský kancléř. 

„Jsme svědky mnoha oznámení Evropské komise, ale velmi mála případů uvedení do praxe,“ pokračoval v kritice Nehammer. Řekl, že užitečná by podle něj byla slibovaná společná unijní platforma pro koordinaci nákupů plynu.

Orbán prohlásil, že Maďarsko bere na vědomí unijní plán omezit poptávku po plynu a snížit postupně jeho dodávky z Ruska. Zdůraznil, že tato snaha je pro Maďarsko sice nevýhodná, ale že jeho země nechce narušovat jednotu Evropské unie. „Bereme na vědomí toto rozhodnutí, přestože je pro nás nevýhodné, a pokusíme se ho zrealizovat tak, aby nám způsobilo co nejnižší škody,“ řekl Orbán.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó minulý týden jednal v Moskvě o nových dodávkách zemního plynu. Maďarsko se na dodávkách plynu s Ruskem dohodlo už dříve, nyní platí za plyn méně než jiné země Evropské unie.

Nehammer se zastal maďarského postoje k invazi

Maďarsko dává stejně jako zbytek Evropské unie najevo nesouhlas s ruskou invazí na Ukrajinu, řekl Nehammer. Evropská unie musí podle něj dát Ukrajině najevo, že nesouhlasí s invazí na její území. „Nezdá se mi, že by se Maďarsko nebo jakákoli jiná země od tohoto (kurzu) odchylovaly,“ prohlásil rakouský kancléř. 

Na kancléře se před Orbánovou návštěvou v Rakousku snesla kritika, že přijímá předsedu maďarské vlády, který o víkendu pronesl kontroverzní projev o „nesmíšené maďarské rase“.

Orbán v sobotním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije početná maďarská menšina, znovu odmítl „multietnickou“ společnost. „Nechceme být míšenci“, smíšenými s „Neevropany“, řekl. Jeho slova kritizoval například Mezinárodní osvětimský výbor nebo místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas. 

V souvislosti s Orbánovým projevem Nehammer ve čtvrtek prohlásil, že Rakousko „tvrdě odsuzuje všechny podoby rasismu a antisemitismu“. Dodal, že s Orbánem „otevřeně hovořil“ o jeho projevu. 

Na obranu svého víkendového projevu Orbán podle maďarské agentury MTI řekl, že Maďarsko má „fantastické výsledky“ v boji proti rasismu a antisemitismu, k němuž má „nulovou toleranci“. Uvedl, že Nehammera požádal, aby jakoukoli intelektuální nebo historickou maďarskou problematiku zasazoval do kulturního kontextu.

Orbán: Nechci, aby se Maďarsko stalo cílem migrantů

„Někdy se stane, že mluvím způsobem, který si může člověk špatně vyložit, ale požádal jsem kancléře (Nehammera), aby zasazoval informace do kulturního kontextu,“ citovala Orbána agentura AFP. Šéf maďarského kabinetu zároveň zdůraznil, že nezmění svůj odmítavý postoj k migraci do Maďarska. „Nechci, aby se Maďarsko stalo cílem migrantů. Tento postoj není založen na biologii, není to pro nás otázka rasy, je to kulturní problém. Zjednodušeně řečeno, chceme zachovat naši civilizaci v současné podobě,“ prohlásil Orbán.

Nehammer uvedl, že migrace je mezi výzvami, kterým v současnosti Rakousko čelí. Alpská země přijala na svém území zhruba 80 tisíc Ukrajinců a v prvním pololetí zaregistrovala 30 tisíc žadatelů o azyl z dalších zemí. Rakousko a Maďarsko chtějí svolat společnou konferenci se Srbskem, aby se domluvily na opatřeních vedoucích ke snížení nelegální migrace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán zahájil odvetný útok na Izrael, v zemi platí varování

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Po celé zemi se rozezněly sirény. Obyvatelé v židovském státě dostali varování do mobilních telefonů s instrukcí, aby se uchýlili do krytů, píší izraelská média. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 12 mminutami

Prezident Trump potvrdil vojenský zásah USA proti Íránu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že americká armáda zahájila „velkou bojovou operaci v Íránu“. USA podle něj zajistí, aby Teherán nezískal jadernou zbraň. Ještě předtím údery oznámil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů, z míst v centru města stoupá dým, uvádí agentury. Izraelská média uvedla, že jde o společnou izraelsko-americkou operaci. Írán v odvetě vypálil rakety na Izrael. Tamní revoluční gardy uvedly, že zahájily vlnu útoků s využitím raket a dronů, píší agentury.
07:35Aktualizovánopřed 23 mminutami

VideoDěláme to pro budoucnost, řekl Trump k úderu na Írán

„Toto prohlášení nečiním lehkomyslně. Íránský režim se snaží zabíjet,“ uvedl americký prezident Donald Trump poté, co USA společně s Izraelem zaútočily na Írán. „Po 47 let íránský režim skandoval ,Smrt Americe‘ a vedl nekonečnou kampaň krveprolití a vraždění, cílící na USA, americké vojáky a nevinné osoby v mnoha zemích,“ řekl Trump. Dodal, že Írán je státním sponzorem terorismu číslo jedna. „Možná přijdeme o životy statečných amerických hrdinů a možná budeme mít oběti, jak se to ve válce často stává, ale neděláme to pro současnost. Děláme to pro naši budoucnost, je to vznešená mise,“ dodal ve vystoupení americký prezident. Trump dále vyzval členy Islámské revoluční gardy, íránských ozbrojených sil, aby složili zbraně za což jim slíbil udělení imunity. Druhou možností je jistá smrt, řekl.
před 49 mminutami

V afghánském Dželálábádu zněly exploze po průletu letadla, píše AFP

Dvě silné exploze byly v sobotu slyšet v Dželálábádu na východě Afghánistánu, napsala ráno agentura AFP s odvoláním na svého reportéra na místě. Stalo se tak den poté, co pákistánská letadla bombardovala několik afghánských měst. Agentura Reuters píše, že přestřelky přes afghánsko-pákistánskou hranici pokračovaly i přes noc, zatímco mezinárodní společenství vyjádřilo rostoucí znepokojení a vyzvalo strany k naléhavým jednáním.
před 1 hhodinou

Pád letadla s penězi v Bolívii nepřežilo nejméně dvacet lidí

Nejméně dvacet lidí zemřelo po pádu vojenského nákladního letadla, zřítilo se na silnici u bolivijské metropole La Paza. Dalších 28 osob utrpělo zranění. Letoun, který převážel peníze, poničil asi desítku aut, uvedla místní policie. Podle agentury AFP byl stroj těžce poškozen a do okolí z něj létaly bankovky. Příčina nehody zatím není známa. Policisté podle webu El Deber museli použít slzný plyn proti lidem, kteří si chtěli z místa nehody odnášet peníze.
02:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Německo chce posílit pravomoci zpravodajských služeb

Tři dny po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyhlásil tehdejší německý kancléř Olaf Scholz novou éru obranné a bezpečnostní politiky své země. Pojem Zeitenwende se vžil i mimo Německo. Největší stát Evropy začal zbrojit a zvětšovat armádu. Vláda současného kancléře Friedricha Merze v reformách pokračuje. Na řadě jsou zpravodajské služby.
před 4 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 5 hhodinami

Pentagon označil Anthropic za bezpečnostní riziko, firma se obrátí na soud

Společnost Anthropic se obrátí na soud. Reaguje tím na rozhodnutí ministerstva obrany USA, které ji označilo za bezpečnostní riziko dodavatelského řetězce. Firma v pátek nevyhověla jeho požadavkům týkajícím se používání umělé inteligence (AI). Americký prezident Donald Trump krátce před tím uvedl, že nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání jejích AI technologií.
před 6 hhodinami
Načítání...