Charles Michel strana 4 z 5

Evropská unie v sobotu uvalí další sankce na Moskvu kvůli ruské agresi na Ukrajině. Členské státy Rusku pozastaví doložku nejvyšších výhod a omezí používání kryptoměn, aby jejich prostřednictvím ruský stát a elity sankce neobcházely. Zakážou také vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz výrobků ze železa a oceli, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na závěr summitu ve Francii navíc unijní lídři schválili text Versailleské deklarace slibující postupné odbourání závislosti na ruském plynu či výrazné zvýšení výdajů na obranu.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v pátek nad ránem ukončili první den neformálního summitu ve francouzském Versailles. Pohrozili Rusku přijetím dalších sankcí kvůli pokračující invazi na Ukrajinu a ve společném prohlášení také přislíbili posílení vazeb s Kyjevem. Nevyjádřili se však k ukrajinské žádosti o urychlené přijetí do řad bloku, na něž mají členské země rozdílné pohledy. Předsedkyně  Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová rovněž prohlásila, že Komise do května předloží plán postupného ukončení odběru plynu z Ruska do roku 2027.

Ve středu se na plenárním zasedání mimořádně sešel Evropský parlament. Europoslanci posléze v usnesení vyzvali, aby se Ukrajina stala kandidátskou zemí EU. Ostře také odsoudili ruskou invazi a požadují rozšíření sankcí. Prezident Volodymyr Zelenskyj před plénem prohlásil, že Ukrajinu nic nezlomí. Země podle něj obětuje své nejlepší lidi a usiluje o to, aby byla rovnocenným partnerem v Evropě. Předseda Evropské rady Charles Michel připustil, že EU musí seriózně projednat ukrajinskou žádost, dosáhnout jednomyslné shody však bude dle něj složité.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě zahájit misi na území východní Ukrajiny mimo kontrolu Kyjeva, jejímž cílem má být zajištění míru. Prezident tak rozhodl krátce poté, co uznal nezávislost těchto regionů ovládaných osm let ruskými a místními ozbrojenci. Varoval Kyjev před ostřelováním oblasti s tím, že případně ponese odpovědnost za další krveprolití. Bojovníci z okupovaného Donbasu střelbu ze strany ukrajinské armády hlásí i v noci, armáda to popírá. Na žádost Ukrajiny se sešla Rada bezpečnosti OSN. Svět kroky Kremlu vesměs odsoudil.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo záběry, které podle něj ukazují, jak kolony tanků a vojenských vozidel po železničním a silničním mostu opouštějí okupovaný Krym. Ukrajina ale žádné známky ústupu nezaznamenala a rovněž Washington tvrdí, že ruské jednotky se pohybují směrem k ukrajinské hranici, nikoliv pryč od ní, a že se posouvají „znepokojivě do bojových pozic“. Příjezd další ruské vojenské techniky k hranicím konstatovala i britská zpravodajská služba. Podle estonské rozvědky je v regionu už 170 tisíc ruských vojáků.

Česko potřebuje, aby Evropa považovala jádro za čistý zdroj energie, řekl premiér Petr Fiala (ODS) předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Ten do Strakovy akademie zavítal, aby diskutoval přípravy českého předsednictví v Radě Evropské unie, jehož se Praha ujme v červenci. Fiala také předeslal, že jeho kabinet je připraven přidat peníze do rozpočtu předsednictví, bude-li to potřeba.

Kazachstánský parlament v úterý na návrh prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva schválil jako nového premiéra země Alichana Smajlova, jenž dosud vedl prozatímní kabinet. Prezident rovněž jmenoval ministry nové vlády a ohlásil, že spojenecké jednotky z postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) zahájí během dvou dnů stahování z Kazachstánu a dokončí ho za deset dnů. Policie v Kazachstánu kvůli nepokojům zadržela skoro deset tisíc lidí, oznámilo tamní ministerstvo vnitra.

Lídři členských zemí Evropské unie za vzestupu koronavirové varianty omikron znovu vyzdvihli význam očkování proti covidu-19 a slíbili silnější podporu vakcinace po celém světě. Uvádí to závěry přijaté na čtvrtečním zasedání Evropské rady. Po debatě o vývoji pandemie se lídři přesunuli k cenám energií, kde však shodu nenašli. Pak se věnovali zahraniční politice. Vyzvali unijní orgány, aby pokročily s iniciativami spojenými s nelegální imigrací včetně návrhu na uvolnění imigračních pravidel kvůli krizi na hranicích s Běloruskem. Pohrozili také Rusku vysokou cenou za případný vpád na Ukrajinu.

Bělorusko a Polsko nesou vinu za „závažné porušování lidských práv“ migrantů a žadatelů o azyl na hranici mezi oběma zeměmi, uvedla nevládní organizace Human Rights Watch (HRW). Vlády obou zemí mají podle zprávy HRW, ze které citovala agentura AFP, za povinnost zabránit dalším úmrtím běženců tím, že zajistí pravidelný přístup humanitárních pracovníků k migrantům, kteří uvázli v pohraničí. Ukrajina zároveň zahájila speciální operaci, kdy posiluje ostrahu u hranice s Běloruskem, aby předešla krizi. Představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská vyzvala EU k důslednějším sankcím.

Dění na polsko-běloruské hranici není migrační, ale politická krize, prohlásil ve středu polský premiér Mateusz Morawiecki. Jde podle něj o projev státního terorismu režimu běloruského lídra Alexandra Lukašenka, nad kterým drží ochrannou ruku Kreml. Utečenci se v noci z úterý na středu v několika případech pokusili dostat na polské území, pohraniční stráž je zadržela. Moskva odmítá obvinění z Varšavy, že stojí v pozadí krize. EU rozšíří sankce proti Bělorusku.

Po více než čtyřhodinové debatě se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie shodli na společném postupu, jak se vyrovnat s rychle rostoucími cenami energií. Závazné závěry summitu nejprve zablokoval český premiér Andrej Babiš (ANO), který požadoval regulaci trhu s emisními povolenkami (ETS). Řada lídrů však podle diplomatického zdroje nechtěla připustit příliš velké zásahy do trhu a do společného prohlášení nakonec přibyla výzva Evropské komisi, aby prověřila fungování ETS. Summit také chce, aby Komise připravila dlouhodobější opatření k zajištění „dostupných cen“ energie a snížení závislosti na jejím dovozu. Lídři projednávali také otázku další vlny pandemie, problému Unie a Polska nebo migrace.

Přesně poloviny z 214 dosavadních summitů Evropské unie se zúčastnila odcházející německá kancléřka Angela Merkelová, s níž se v Bruselu rozloučili lídři ostatních unijních zemí. Podle mnoha kolegů byla kancléřka často ústřední postavou jednání, když moderovala řadu sporů a pomáhala najít kompromis. Šéf unijních vrcholných schůzek Charles Michel podle jednoho z činitelů prohlásil, že summity bez ní budou jako Paříž bez Eiffelovy věže či Řím bez Vatikánu.

Švédské Malmö ve středu hostilo mezinárodní konferenci o holocaustu. Výběr předních světových a především evropských politiků tam hledal odpověď na otázku, jak připomínat holocaust v době, kdy už nežije mnoho očitých svědků. A také jak potírat antisemitismus, který je v řadě zemí na kontinentu na vzestupu.

Nový rakouský kancléř Alexander Schallenberg (ÖVP) před poslanci Národní rady uvedl, že hodlá pokračovat v politickém směřování nastaveném jeho předchůdcem Sebastianem Kurzem (ÖVP). Ten minulý týden odstoupil v důsledku korupční kauzy, dosavadního ministra zahraničí Schallenberga v pondělí jmenoval do funkce prezident Alexander Van der Bellen. Opozice kontinuitu s předchozí vládou zatíženou aférami kritizovala.

Balkánské země se mohou stát členy Evropské unie, jejíž rozšíření však není samozřejmostí a bude záležet na budoucí shodě unijních států. Tak zní hlavní závěr středečního setkání prezidentů a premiérů zemí evropského bloku s vůdci šesti států západního Balkánu, kteří dlouhodobě usilují o urychlení stagnujícího přijímacího procesu.

Evropská unie musí jednat aktivněji a samostatněji v obranné a bezpečnostní politice, zároveň ale dbát na partnerství s USA a dalšími spojenci v NATO. Po neformálním jednání prezidentů a premiérů členských zemí, které nepřineslo konkrétní závěry, to uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Lídři unijních zemí se bavili o posilování společné obrany či o budoucích vztazích s Čínou, jejich rozdílné názory však pracovní večeře ve Slovinsku nesjednotila. Několik politiků včetně českého premiéra Andreje Babiše (ANO) krátce hovořilo o potřebě společně řešit růst cen energií, na větší debatu však nedošlo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kyjev udělá vše, co bude v jeho silách, pro návrat Krymu, jenž před sedmi lety anektovalo Rusko. Na summitu věnovaném Krymskému poloostrovu rovněž vyzval mezinárodní spojence, aby ho v této snaze podpořili. Apeloval také na posílení sankcí vůči Moskvě.

Evropská unie stupňuje tlak na Irák, aby zastavil lety svých aerolinek do Běloruska. Minsk od května posílá migranty na litevské území v odplatě za nové sankce, které na něj EU uvalila, připomněl server Politico. Podle něj snažení Unie směrem k Bagdádu nyní nejspíše začíná přinášet výsledky.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) v Katovicích v Polsku jednal se svými protějšky z Maďarska, Polska a Slovenska na summitu visegrádské čtyřky (V4). Na této schůzce Polsko symbolicky předalo štafetu předsednictví v tomto regionálním uskupení Maďarsku. Politici hovořili o migraci, pandemii covidu i o jaderné energetice.

Izrael zrušil jedno z posledních významných protikoronavirových omezení, v zemi už se nemusí nosit roušky ani ve vnitřních prostorách. Pro podobné kroky se rozhodla i americká Kalifornie, jež rozvolnila opatření týkající se restaurací, barů, supermarketů nebo také posiloven. O společném postupu v boji proti koronaviru jednali s americkým prezidentem Joem Bidenem lídři Evropské unie.

Evropská unie a Spojené státy se dohodly na ukončení vleklého sporu kolem subvencování výroby letadel Airbus a Boeing. Po jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem to uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Bílý dům potvrdil, že cla budou zrušena na pět let. Obě strany chtějí rovněž společně postupovat proti praktikám Číny ohrožujícím tržní prostředí. Naopak otázku amerických cel na dovoz evropské oceli a hliníku se politikům na summitu vyřešit nepodařilo.

Evropská unie je neskutečně silná a životem pulzující organizace, řekl podle Reuters americký prezident Joe Biden na summitu zemí skupiny G7. Jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron při rozhovoru s ním ocenil, že USA mají opět zájem o spolupráci na světové úrovni. Lídři EU apelovali na britského ministerského předsedu Borise Johnsona, aby dodržoval brexitovou dohodu, kterou s EU podepsal.

Do Británie se sjíždějí lídři nejvyspělejších ekonomik světa na vůbec první setkání od vypuknutí pandemie, která proměnila celou planetu. I vliv nákazy je jednou z řady výzev, které na představitele západního hospodářství čekají. Kromě covidu-19 nebo životního prostředí ale chtějí účastníci summitu v cornwallském letovisku vyslat do světa jasný vzkaz – dominance Západu není zdaleka u konce.

Americký prezident zahájil svou první zahraniční cestu setkáním s britským premiérem Borisem Johnsonem. Lídra tradičního amerického spojence varoval, aby nedopustil konflikt s Evropskou unií a neohrozil tak křehký mír v Severním Irsku. Šéfa Bílého domu v Evropě čeká summit G7, summit NATO a setkání s ruským protějškem Vladimirem Putinem.