Litva od začátku dubna přestala odebírat plyn z Ruska, oznámilo její ministerstvo energetiky na svých internetových stránkách. Je první zemí Evropské unie, která ruský plyn přestala nakupovat. Spojené státy pošlou Ruskem napadené Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 300 milionů dolarů (6,6 miliardy korun). Představitelé Evropské unie při páteční videokonferenci vyzvali Čínu, aby pomohla s řešením konfliktu na Ukrajině a neobcházela uvalené sankce. Představitel čínského ministerstva obchodu Wang Lu-tchung uvedl, že Peking sankce neobchází, ale chce dále udržovat obchodní vztahy s Moskvou. Papež František zvažuje, že navštíví Kyjev.
Litva oznámila, že přestala odebírat ruský plyn. Čína chce s Moskvou obchodovat
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Litva ke kroku přistoupila v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a s požadavkem Moskvy, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech. Resort energetiky této pobaltské země uvedl, že Litva svoji spotřebu suroviny pokrývá z dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG), který lodě dovážejí do terminálu v Klajpedě. Ten funguje od roku 2014.
Ministr energetiky Dainius Kreivys konec odběru ruského plynu označil za „bod obratu v energetické nezávislosti Litvy“. „Jsme první zemí Evropské unie, kterým plyn prodává (ruský, pozn. red.) Gazprom, která získala nezávislost na dodávkách ruského plynu. Jde o výsledek dlouholeté důsledné energetické politiky a dobře načasovaných rozhodnutí týkajících se infrastruktury,“ řekl.
Ministerstvo sdělilo, že v případě potřeby ho země může odebírat přes propojení s Lotyšskem a od začátku května i potrubím vedoucím z Polska.
Britská BBC ve své ruskojazyčné verzi uvedla, že loni Litva nakoupila třetinu plynu, který potřebovala, od ruského plynárenského gigantu Gazprom. Zároveň se ale už dříve Vilniusu podařilo snižovat svu závislost na ruském plynu, nekupoval ho už letos v lednu.
USA pošlou Ukrajině pomoc
Washington Kyjevu poskytne laserem naváděné střely, bezpilotní prostředky, zařízení pro noční vidění, munici či opancéřovaná vozidla. Podle mluvčího Pentagonu Johna Kirbyho USA Ukrajině poskytly od začátku ruské invaze vojenskou pomoc v celkové hodnotě 1,6 miliardy dolarů (35 miliard korun). „Toto rozhodnutí potvrzuje neotřesitelný závazek Spojených států vůči suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny,“ uvedl Kirby.
V pátek mluvčí Bílého domu Jen Psakiová řekla, že USA poskytují Kyjevu vybavení, které by mu pomohlo v případě útoků biologickými či chemickými zbraněmi.
Podle deníku The New York Times Washington pracuje se svými spojenci na předání Ukrajině tanků sovětské výroby. Požádal o to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Takový krok by dále posílil ukrajinské ozbrojené síly. Podle zdroje listu by dodávky techniky měly začít brzy, aby ukrajinská armáda mohla úspěšněji čelit očekávaným ruským útokům v Donbase.
O tom, z jakých států by tanky mohly být a jaký by měl být jejich počet, se zatím podle zpravodaje ČT ve Washingtonu Davida Miřejovského neví. „Jisté je jen podle místních analytiků to, že by stroje následně měly velice rychle zamířit do oblasti Donbasu a jihovýchodní Ukrajiny,“ řekl. Dodal, že stroje sovětské výroby, které umí ukrajinští tankisté ovládat, má ve své výzbroji několik armád ze států bývalých satelitů Moskvy. Včetně například České republiky nebo Polska.
2 minuty
Události: Zpravodaj ČT David Miřejovský k pomoci USA Ukrajině
Papež zvažuje návštěvu Kyjeva
Papež František v letadle cestou na Maltu nevyloučil návštěvu Kyjeva. „Ano, je to možné,“ řekl k výpravě. Podrobnosti podle agentury Reuters neuvedl. Pokud by se František skutečně rozhodl navštívit Kyjev, kam ho pozvali ukrajinští politici i náboženští představitelé, stal by se nejznámější osobností, která by tak během války učinila.
Velký ohlas v březnu vyvolala návštěva ukrajinské metropole českým premiérem Petrem Fialou (ODS) a jeho protějšky z Polska a Slovinska, kterou pozorovatelé hodnotili jako silný signál podpory Kyjevu, který čelí agresi Moskvy. Tento týden Ukrajinu navštívila také předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.
Na Maltě hlavu katolické církve čeká setkání s prezidentem Georgem Vellou i premiérem Robertem Abelou. Papež také pronesl projev k maltským představitelům. „Z východu Evropy, ze země, kde vychází slunce, se rozšířily temné stíny války. Mysleli jsme si, že invaze do jiných zemí, divoké pouliční boje a atomové hrozby jsou ponurými vzpomínkami na vzdálenou minulost,“ řekl. „Avšak ledové větry války, které přináší jen smrt, zkázu a nenávist, se mocně opřely do životů mnoha lidí a zasáhly nás všechny,“ dodal.
„Zase znovu nějaký potentát, bohužel v zajetí anachronických tvrzení týkajících se nacionalistických zájmů, vyvolává a podněcuje konflikty, zatímco obyčejní lidé cítí potřebu budovat budoucnost, která buď bude společná, nebo nebude vůbec,“ prohlásil také.
Čína kritizuje sankce
Ruskou vojenskou agresi naopak odmítá odsoudit a nazvat ji invazí Peking. Současně kritizoval sankce zavedené USA, Evropskou unií a dalšími zeměmi a označil je za nelegální a jednostranné, napsala agentura Reuters. Čína se také domnívá, že viníkem krize jsou Spojené státy a rozšiřování Severoatlantické aliance, řekl v pátek Wang.
Představitel čínského ministerstva uvedl, že jeho země je proti sankcím. „Je tu také riziko, že dopady těchto sankcí se rozšíří do zbytku světa a že povedou k měnovým, obchodním a finančním válkám a že ohrozí dodavatelské a průmyslové řetězce,“ míní.
„Čína nepatří mezi strany dotčené krizí na Ukrajině. Myslíme, že by (konflikt, pozn. red.) neměl ovlivnit naše normální obchodní vztahy s jakoukoliv další zemí,“ sdělil Wang, který vede na ministerstvu odbor pro evropské záležitosti. Dodal, že udržováním běžného obchodu s Moskvou Peking podporuje globální ekonomiku. Podle něj Čína podporuje jednání o příměří, ale role Pekingu v rozhovorech „by neměla být přeceňována“.
Páteční jednání mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a premiérem Li Kche-čchiangem a nejvyššími představiteli Evropské unie označil Wang za velmi otevřené a podrobné. Šéf Evropské rady Charles Michel informoval, že se obě strany shodly na tom, že konflikt „ohrožuje globální bezpečnost a světovou ekonomiku“. Unijní špičky Peking vyzvaly, aby Moskvě s invazí nepomáhal a neobcházel sankce zavedené Západem.
Roskosmos mluví o ukončení spolupráce na ISS
Protiruské sankce přijaté po invazi na Ukrajinu kritizoval šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Jejich cílem je podle něj „zabít ruskou ekonomiku a uvrhnout naše lidi do zoufalství a hladu, dostat naši zemi na kolena“.
Podle agentury Reuters na Twitteru uvedl, že Roskosmos připraví konkrétní návrhy pro politické vedení země ohledně možného ukončení spolupráce s ostatními státy na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). „Obnovení normálních vztahů mezi partnery na Mezinárodní vesmírné stanici a dalších projektech je možné pouze s úplným a bezpodmínečným zrušením nezákonných sankcí,“ napsal.
Už dříve pohrozil, že sankce mohou „zničit“ americko-ruské partnerství, pokud jde o ISS.
Protesty na Ukrajině i v Rusku
Ruští vojáci násilím rozehnali demonstraci místních obyvatel v okupovaném ukrajinském městě Enerhodar, ve kterém se nachází Záporožská jaderná elektrárna. S odvoláním na místní úřady o tom informovala agentura Reuters. Několik lidí podle ní Rusové zadrželi.
Obyvatelé Enerhodaru se podle Reuters shromáždili v centru města, aby vyjádřili svůj nesouhlas s okupací ruskými jednotkami. Agentura také uvedla, že na videu z místa je vidět, jak Rusové hází do davu zábleskové granáty. Kolik Ukrajinců se demonstrace zúčastnilo a kolik jich Rusové zadrželi, není jasné.
Protestujícím na Ukrajině poděkoval v nočním projevu Zelenskyj. „Jsem vděčný všem, kdo vyjdou do ulic v dočasně okupovaných městech. Všem, kdo se nebojí a jdou ven. Všem, kdo se bojí a jdou ven. Všem, kdo cítí, že bez jejich rozhodnutí bránit Ukrajinu a svobodu by si okupanti připsali zisky. Když lidé protestují, a lidé to dělají stále častěji, tím těžší je pro okupanty nás zničit, zničit naši svobodu. Je to náš společný boj. A bude to naše společné vítězství,“ řekl.
Nesouhlas s invazí na Ukrajinu vyjadřují i lidé v Rusku. V sobotu policisté během nepovolených demonstrací v sedmnácti ruských městech zadrželi přes dvě stě lidí. Informovala o tom nevládní organizace OVD-Info, která monitoruje zásahy ruské policie.
Organizátoři protesty svolali prostřednictvím sociálních sítí od Vladivostoku na Dálném východě až po Petrohrad. V tomto městě na severozápadě země policie zadržela téměř osmdesát lidí. Akce byly namířené nejen proti válce na Ukrajině, ale i proti „kolapsu ruské ekonomiky“, prezidentu Vladimiru Putinovi i proti věznění opozičního politika Alexeje Navalného. „Rusko si zaslouží mír, demokracii a prosperitu,“ uvedli pořadatelé.
Zadrženým hrozí v závislosti na vznesených obviněních pokuty, ale i dlouhé tresty odnětí svobody. V Rusku je zakázáno nazývat invazi na Ukrajinu válkou, podle úřadů jde o „speciální vojenskou operaci“.
Svoji podporu Ukrajině a nesouhlas s politikou maďarského premiéra Viktora Orbána vůči Rusku vyjadřovali v sobotu lidé v Budapešti. Na shromáždění vystoupili maďarští a ukrajinští umělci, píše agentura APA. V neděli se v Maďarsku konají parlamentní volby, v nichž se rozhodne, zda Orbán zůstane u moci čtvrté volební období v řadě.
Orbán je dlouhodobě známý svými dobrými vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ruskou invazi na Ukrajinu sice odsoudil, vůči šéfovi Kremlu se ale nijak nevymezil. V současné situaci odmítá ukončit odběr energetických surovin z Ruska a ani nynější konflikt nic nezměnil na tom, že ruský Rosatom dostaví maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Maďarsko také Ukrajinu nepodpořilo dodávkami zbraní ani nepovolilo, aby byly z jiných zemí převáženy přes jeho území.
