Při protestech proti válce zadrželi v Rusku stovky lidí. Demonstrovalo se i v dalších zemích

Na nedělních demonstracích proti válce na Ukrajině bylo v Rusku zatím zadrženo více než 860 lidí. Informovala o tom organizace Ovd-Info, podle níž byli lidé zatýkáni při protestech v 37 městech po celém Rusku. Agentura AFP upozornila na brutální postup pořádkových sil vůči protestujícím. Proti ruské invazi se o víkendu demonstrovalo také v mnoha dalších zemích, v Německu, Belgii, v Polsku, v USA či například na Tchaj-wanu. V Srbsku se naopak uskutečnil protest na podporu Ruska.

Protestní akce se konaly například ve Vladivostoku na ruském Dálném východě, v Irkutsku u Bajkalského jezera, v sibiřském Tomsku, ale hlavně v Moskvě a Petrohradu. Fotografie a videa na sociálních sítích ukazují, jak policisté s ochrannými helmami a těžkou výzbrojí odtahují protestující. Dohromady bylo podle údajů Ovd-Info od začátku ruského útoku na Ukrajinu z 24. února zadrženo nejméně 14 800 lidí. Jen minulou neděli to bylo kolem pěti tisíc lidí.

V hlavním městě Moskvě bylo kovovými zátarasy uzavřeno náměstí před Kremlem. Pro případ velkých protestů byly podle DPA připraveny zasáhnout jednotky zvláštní policie OMON. Někteří její příslušníci měli neprůstřelné vesty a přilby. Ozbrojenci hlídkovali i před Státní dumou. Připraveny byly policejní antony pro zadržené.

Někteří policisté měli na helmách nakreslené písmeno Z

Z Manéžního náměstí nedaleko Kremlu odvedla policie podle zpravodaje agentury AFP, který byl na místě, nejméně 100 demonstrantů a jednoho novináře. „Světový mír!“ skandovala jedna žena, když ji dva policisté násilím vlekli pryč. Několik policistů mělo na helmách nakreslené písmeno Z na znamení podpory ruských vojáků nasazených na Ukrajině.

Ministerstvo vnitra v neděli večer uvedlo, že v hlavním městě bylo zatčeno téměř 300 lidí za „různá porušení veřejného pořádku“ a že se zvažuje jejich soudní stíhání. Ovd-Info uvádí 416 zatčených v hlavním městě.

V Petrohradě bylo podle této organizace zatčeno nejméně 156 osob. Dvacetiletá Kristina přišla v modré bundě a žluté čepici, což jsou barvy Ukrajiny, aby „nějakým způsobem protestovala“. „Samozřejmě je děsivé jít ven (protestovat). Všechny odvádí, několik mých přátel bylo zatčeno, další byli vyhozeni z univerzity,“ řekla mladá žena agentuře AFP.

Kolemjdoucí šedesátnice v jednu chvíli na protestující křičela: „Všichni jste zrádci, všechny by vás měli zavřít!“

K nedělním protiválečným manifestacím vyzval mimo jiné vězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj. Zadrženým hrozí v závislosti na vznesených obviněních pokuty, ale i dlouhé tresty odnětí svobody.

Proti ruské invazi na Ukrajinu demonstrovali lidé i v Německu. V Berlíně bylo protestujících podle pořadatelů bylo na 60 tisíc, v jihoněmeckém Stuttgartu kolem 35 tisíc, ve Frankfurtu nad Mohanem 12 tisíc, uvedla agentura DPA. Demonstrovalo se i v dalších městech.

Na demonstracích byla řada lidí s ukrajinskými vlajkami nebo nápisy jako „Jsem s Ukrajinou“, „Stop Putinovi“ či „Rusko pryč z Ukrajiny“. Mezi větší patřil i protest v Hamburku s nejméně 10 tisíci účastníky a v Lipsku s osmi tisíc.

Demonstrace svolaly organizace na ochranu lidských práv i životního prostředí spolu s odbory a církvemi. Požadují, aby ruský prezident Vladimir Putin okamžitě ukončil všechny útoky, stáhnul se z Ukrajiny a umožnil obnovu její teritoriální integrity.

Koncem února v Berlíně proti válce na Ukrajině demonstrovaly až statisíce lidí, v Kolíně nad Rýnem kolem 250 tisíc.

Protest proti válce na Ukrajině se odehrál i ve Varšavě
Zdroj: PAP/ČTK/Mateusz Marek

Protestovalo se například i ve Varšavě, kde lidé stáli před byty ruských diplomatů.

Tisíce lidí se už v sobotu sešly také ve Florencii. Davy mávaly modrými a žlutými vlajkami na Piazza Santa Croce. Kostelní zvony vyzváněly sedmnáctkrát – za každý den od ruského vpádu na Ukrajinu, který Moskva nazývá „speciální operací“. Řada ukrajinských žen v davu nosila květinové koruny jako symbol míru, informovala agentura Reuters. Florencie je sesterské město Kyjeva od roku 1960, kdy jí ukrajinská metropole poslala pomoc po zničujících povodních.

Proti válce na Ukrajině se lidé sešli také na vzdáleném Tchaj-wanu, který žije v dlouhodobé obavě před útokem Číny. „Ne válce“ se objevovalo na transparentech, které nesli lidé v Tchaj-peji. 

Demonstrace v Tchaj-peji
Zdroj: ZUMA Press (ČTK)/Brennan O'Connor

Agentura AP v neděli uvedla, že naopak v Bělehradě desítky lidí v autech protestovaly na podporu ruské invaze. Mávaly srbskými vlajkami a provolávaly proputinovské slogany. Demonstraci v zemi, která se nepřipojila k protiruským sankcím, organizovala malá krajně pravicová skupina. V Bělehradě se protesty na podporu Ruska už konaly. Minulý týden se jedné z demonstrací zúčastnily až čtyři tisíce lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko opět útočilo drony na Kyjev. Ukrajina udeřila na rafinerii

Ukrajina hlásí další ruské vzdušné útoky na Kyjev. Nejméně jeden člověk ve čtvrtek v noci při nich utrpěl zranění, informovali tamní činitelé. Ruské úřady zase hlásí útoky ukrajinských dronů v Bělgorodské, Uljanovské a Voroněžské oblasti, napsala agentura Reuters. The Kyiv Independent informoval o tom, že ukrajinské síly zaútočily na rafinerii v Permu, která se nachází asi 1500 kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice.
08:17Aktualizovánopřed 10 mminutami

VideoSeniorku v Madridu po 70 letech vystěhovali z bytu. Krok vyvolal rozsáhlé protesty

Nedostatek dostupného bydlení je stále větší bolestí celé Evropy. Ve Španělsku, kde chybí 800 tisíc bytů, je krize obzvlášť hluboká a nyní doslova explodovala. Madridské úřady po dlouhé soudní bitvě vystěhovaly z bytu, kde žila více než sedm desetiletí, 87letou zdravotně postiženou seniorku. Bezohledný krok odstartoval protesty napříč velkými městy. K situaci se vyjádřil i premiér Pedro Sánchez. „Vystěhování Maricarmen (Abascalové) je společenskou tragédií, kterou nemůžeme akceptovat,“ uvedl. Levicová centrální vláda prosazuje silnější ochranu nájemníků. Tato ambice ale v rozděleném parlamentu naráží na odpor.
před 3 hhodinami

USA se musí rozhodnout, zda chtějí válku ukončit, řekl Pezeškján médiím

Je na Spojených státech, aby se rozhodly, zda chtějí válku proti Íránu ukončit, či nikoli. V rozhovoru s televizní stanicí Fox News v New Yorku to ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) řekl íránský prezident Masúd Pezeškján. Současně připomněl, že to nebyl Írán, kdo konflikt vyvolal, a zopakoval, že jeho země je odhodlána se bránit.
před 5 hhodinami

Jsem hrdý na vztahy USA a Číny, řekl Trump Si Ťin-pchingovi v Bílém domě

Vytvořili jsme se Si Ťin-pchingem skutečné přátelství, řekl americký prezident Donald Trump během návštěvy čínského prezidenta v Bílém domě. Jejich čtvrteční jednání je klíčovým bodem během třídenní návštěvy Siho v USA. Později se oba společně s prvními dámami zúčastní státní večeře v Bílém domě. Přítomni budou také zástupci předních amerických firem. Hospodářskou spolupráci oba politici zmiňovali i během projevů v úvodu jejich setkání.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Izrael se bude dále bránit, nemá jinou možnost, řekl v OSN Netanjahu

V New Yorku pokračuje třetím dnem všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Projev měl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedl, že se Izrael bude nadále bránit a bude vítězit, protože nemá jinou možnost. Zmínil také hrozbu, kterou představoval Írán, a útoky palestinských teroristů na Izrael. Netanjahu ostře odmítl obvinění své země z genocidy a ti, kteří taková obvinění vznášejí, by se podle izraelského premiéra měli stydět. Předtím vystoupil mimo jiné palestinský prezident Mahmúd Abbás, který mluvil on-line, protože mu Spojené státy opět odmítly udělit vízum. Dále vystoupí mimo jiné zástupci Evropské unie, Maďarska či Venezuely.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

CNN, MS NOW i Politico opět získaly přístup do Bílého domu

Americké stanice CNN a MS NOW i server Politico uvedly, že jim byl opět povolen přístup do Bílého domu. Federální soudce o něco dříve nařídil americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi obnovit novinářům obou stanic a serveru Politico přístup do jeho sídla. Reportéři všech tří médií však uvedli, že několik hodin po soudním rozhodnutí je do Bílého domu nepustili a média kvůli tomu požádala soud o okamžité slyšení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
před 13 hhodinami

Izraelský úřad zakázal účast všech arabských stran ve volbách

Izraelská ústřední volební komise ve středu hlasovala pro přijetí návrhů na úplné vyloučení kandidátní listiny izraelské politické aliance tří stran izraelských Arabů, píše server Times of Israel (ToI). Jedná se konkrétně o strany Balad, Chadaš a Ta'al. Další arabské straně Ra'am, známé v češtině jako Sjednocená arabská kandidátka, byla rovněž účast ve volbách zakázána. Očekává se, že rozhodnutí zvrátí nejvyšší soud.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.