Evropská unie dosud poskytla Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 1,5 miliardy eur (36 miliard korun). V Kyjevě po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Země, která má zájem o vstup do EU, v současné době čelí nové rozsáhlé ofenzivě Ruska na východě země. Německá armáda ve středu oznámila, že chce přepravit další raněné Ukrajince do své země. Šéfka české sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ve středu dovezla na polsko-ukrajinské hranice neprůstřelné vesty.
„Dnes v Kyjevě. V srdci svobodné a demokratické Evropy,“ uvedl v příspěvku na Twitteru někdejší belgický premiér, který nyní řídí pravidelné i mimořádné schůzky šéfů států a vlád evropského bloku.
Michel se setkal s ukrajinským prezidentem. Zelenskyj na Twitteru uvedl, že s předsedou Evropské rady hovořili o dalších protiruských sankcích, obraně a finanční pomoci. Ta vojenská má dosáhnout 1,5 miliardy eur.
Zelenskyj a Michel probírali dotazník, který by se měl stát výchozím bodem pro rozhodování EU o budoucím členství Ukrajiny v Unii. Ukrajina dokument nedávno vyplnila. Zelenskyj na společné tiskové konferenci poznamenal, že členství v EU je prioritou. Také opětovně vyzval Brusel, aby na Moskvu uvalil další sankce.
Michel řekl, že sedmadvacítka udělá „vše pro to, aby Ukrajina vyhrála válku“. Na tiskové konferenci prohlásil, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi se „nepodaří zničit suverenitu Ukrajiny ani rozdělit Evropskou unii“. Ocenil také schopnost sedmadvacítky „společně a jednomyslně“ rozhodovat o protiruských sankcích.
Šéf Evropské rady také navštívil Borodjanku, kde se obyvatelé města podle ukrajinských úřadů stali oběťmi masakrů spáchaných Rusy. Prohlásil poté, že historie nezapomene na válečné zločiny.
Von der Leyenová, Borrell i Fiala
Ukrajinskou metropoli navštívilo už několik západních politiků, mezi nimi také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ještě před stažením ruských vojsk z oblasti jako první přijeli do Kyjeva premiéři České republiky, Polska a Slovinska.
Evropská sedmadvacítka před časem přijala pátý balík sankcí vůči Rusku, na jehož základě mimo jiné od srpna zcela zakáže dovoz ruského uhlí. Při přípravě dalšího balíku postihů se Evropská komise podle von der Leyenové zabývá energetickými otázkami a bankovním sektorem, zejména největší ruskou bankovní společností Sberbank. Unie také stále diskutuje o zákazu dovozu ruského plynu, což ale některé členské země odmítají kvůli vlastnímu hospodářství.
Další transport raněných do Německa
Německá armáda chce do země transportovat další raněné z Ukrajiny. Evakuační let speciálního stroje A310 MedEvac ve středu odstartoval z Kolína nad Rýnem na letiště v polském Řešově, zjistila DPA. Stějně jako nedávno mají být přivezeni dospělí a děti, o jejichž nejtěžší zranění se lze v Německu lépe medicínsky postarat. Letoun je vlastně létající jednotkou intenzivní péče německé luftwaffe. Na palubě raněné zaopatřují armádní sanitáři.
Podle DPA byli už v minulosti do Německa transportováni i ranění ukrajinští vojáci. Kromě toho se uskutečnily civilní humanitární transporty. Město Řešov je od hranic s Ukrajinou vzdálené zhruba devadesát kilometrů a je důležitým dopravním uzlem pro podporu Ukrajiny.
Německo také oznámilo, že nezveřejní informace o všech zbraních, které poskytlo na podporu Ukrajiny, uvedla tamní ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v Rize, kde jedná se svými protějšky z pobaltských států. „Dodali jsme protitankové střely, (protiletadlové střely) Stinger a další vybavení, o kterém jsme nikdy veřejně nehovořili, aby se tyto dodávky uskutečnily rychle,“ řekla.
Spojenci z NATO musí podle ministryně Ukrajinu podpořit nejen v následujících dnech a týdnech. „Je to i o příštích třech měsících a třech letech, kdy bude Německo moci přispět víc,“ citovala Baerbockovou agentura DPA. Pokud si Ukrajina do budoucna pořídí i složitější obranné systémy, které budou účinné dlouhodobě, školení by jejím vojákům mohlo poskytnout právě Německo.
Dodávky obrněných vozidel na Ukrajinu nejsou pro Německo „tabu, i když to tak v německé debatě někdy vyznívá“, dodala Baerbocková, podle které tyto dodávky už kabinet v Berlíně odsouhlasil. „V krátkodobém horizontu však nemáme k dispozici nic, co bychom mohli skutečně rychle a okamžitě dodat,“ uvedla.
Německý lídr Olaf Scholz čelí už delší dobu kritice od opozice, ukrajinských činitelů i členů vlastní koalice. Dosud Berlín Kyjevu poslal mimo jiné rakety pro protivzdušnou obranu, ruční protitankové zbraně a kulomety. Ukrajina požaduje těžké zbraně jako tanky, děla a systémy protivzdušné obrany.
Neprůstřelné vesty pro Ukrajinky
Předsedkyně tuzemské sněmovny Pekarová Adamová ve středu dovezla na polsko-ukrajinskou hranici neprůstřelné vesty pro Ukrajinky z lidskoprávních organizací, které sbírají důkazy o ruských válečných zločinech.
Vesty podle Pekarové Adamové „pomůžou chránit jejich nositelky před většinou ruských střelných zbraní, zatímco ony budou získávat důkazy o brutalitě okupantů namířené proti civilnímu obyvatelstvu.“ Doplnila také, že následovat budou ještě další vesty, pořízené za peníze „z dražby talíře od předsedy ruské Státní dumy“.
Šéfka dolní komory už dříve oznámila, že vydražila za 250 tisíc korun dary pro sněmovnu od sankcionovaných šéfů obou komor ruského parlamentu. Peníze za zlacený talíř od předsedy Státní dumy Vjačeslava Volodina a obraz od předsedkyně horní komory Valentiny Matvijenkové jsou podle české političky určeny právě na výrobu neprůstřelných vest.
Setkání evropských političek
Pekarová Adamová se ve středu na hraničním přechodu Dohorusk účastnila i pracovního setkání představitelek parlamentů EU. V plánu političek je také návštěva jednoho z přijímacích středisek pro uprchlíky a střediska humanitární pomoci, uvedl už dříve server Polska Times.
Kromě Pekarové Adamové a předsedkyně dolní komory polského parlamentu Elžbiety Witekové jsou podle informací polských a ukrajinských médií v delegaci představitelky parlamentů Rakouska, Belgie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Španělska, Evropského parlamentu a také místopředsedkyně ukrajinské Nejvyšší rady Olena Kondratjuková.
„Význam návštěvy spočívá v tom, že šéfky legislativních zákonodárných sborů napříč EU přijely podpořit právě ženy, které jsou minimálně za hranicemi Ukrajiny symbolem ruské invaze a dopadů této války. Jsou to právě ženy, které přicházejí do zemí EU společně se svými dětmi, jsou také přímými konzumenty pomoci v členských zemích,“ uvedl zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
Podle webu Polska Times se šéfky parlamentů setkaly už v úterý v polském Sejmu. „Válka na Ukrajině má ženskou tvář,“ konstatovala podle agentury Ukrinform předsedkyně dolní komory polského parlamentu Witeková, podle které kvůli ruské agresi na Ukrajině nejvíce trpí právě ženy a děti.
