Charles Michel strana 2 z 5

Evropská unie je připravena investovat v Latinské Americe 45 miliard eur (přes bilion korun) do desítek projektů spojených s přechodem ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství. Na jednání lídrů zemí EU a latinskoamerických států to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Lídři zemí Evropské unie zakončili dvoudenní summit bez shody na závěrech o migraci. Nepřesvědčili premiéry Polska a Maďarska, aby přestali dohodu blokovat požadavkem na zmínku o jednomyslném rozhodování v otázkách migrace. Český premiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil z výsledku zklamání, přesto hovořil o posunu v debatě o migraci: „Zaznamenáváme velkou změnu přístupu mezi státy, které odmítaly tuto situaci dlouho řešit.“ Ještě před samotnou diskusí o migraci lídři schválili společné závěry k budoucím vztahům s Čínou.

Lídři evropských zemí, Evropské unie a mluvčí Severoatlantické aliance (NATO) shodně uvedli, že dění v Rusku bedlivě sledují. Paříž a EU vyjádřily podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které Rusko označilo za ozbrojenou vzpouru. Zelenskyj dopoledne označil dění v Rusku za „naprostou slabost“, ve večerním videoprojevu sdělil, že „pánové Ruska nic neovládají“. Události okomentovali i čeští představitelé.

Útok na ukrajinskou Kachovskou přehradu nad obydlenými oblastmi je srovnatelný s použitím zbraně hromadného ničení proti civilistům, řekl v reakci na události na Ukrajině ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ruská agrese způsobuje utrpení a tragédie. Ke zničení přehrady se vyjádřili světoví státníci. Předseda Evropské rady Charles Michel například uvedl, že ničení civilní infrastruktury je válečný zločin, podle šéfa NATO Jense Stoltenberga ukazuje útok brutalitu ruské války.

Tureckým prezidentem byl na další pětileté období po 20 letech u moci opět zvolen Recep Tayyip Erdogan. V neděli večer to potvrdila ústřední volební komise v Ankaře při oznámení oficiálních výsledků druhého kola prezidentských voleb po sečtení téměř sta procent hlasů. Erdogan získal zhruba 52,2 procenta hlasů, jeho opoziční vyzývatel Kemal Kilicdaroglu 47,8 procenta. Dosud nesečtené hlasy už podle komise nemohou výsledek změnit.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová se v Praze setkala s českým prezidentem Petrem Pavlem. Uvedla, že EK navrhne zákon o produkci munice v EU, což by mělo urychlit výrobu v Evropě. Mimo jiné také poděkovala za přijetí ukrajinských uprchlíků nebo za úspěšné předsednictví v Radě EU. Celková podpora států EU Ukrajině činila přes 68 miliard eur (zhruba 1,6 bilionu korun), každodenní hmatatelná pomoc musí pokračovat, uvedla.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přijede 2. května do Prahy. Oznámil to český prezident Petr Pavel na závěr své třídenní návštěvy Bruselu. Po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem Pavel rovněž řekl, že Česko by mělo v Evropské unii tlačit na to, aby zahájila přístupová jednání s Ukrajinou již letos, o což usiluje Kyjev.

Česko a spojenci v Severoatlantické alianci jsou připraveni dlouhodobě podporovat Ukrajinu na její cestě k ukončení války, k poválečné obnově a k členství v NATO. Po jednání s generálním tajemníkem Aliance Jensem Stoltenbergem to prohlásil český prezident Petr Pavel. Západ podle něj nemá k podpoře Ukrajiny alternativu.

Příští balík sankcí Evropské unie proti Moskvě bude mířit na komponenty v dronech, kterými Rusko útočí na Ukrajině. Podle agentury Reuters to v pátek v Kyjevě uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten řekl, že unijní sankce by měly směřovat k tomu, aby Moskva nemohla obnovit svůj vojenský potenciál.

Na zvolení Petra Pavla českým prezidentem reagují evropští politici. Blahopřání mu zaslala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová i šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Oceňují jeho zkušenosti v obraně i mezinárodních vztazích. Zvolenému prezidentovi v pondělí gratuloval také ministr zahraničí Spojených států Antony Blinken.

Zahraniční státníci gratulují Petru Pavlovi ke zvolení do úřadu hlavy státu. Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, která vítěze voleb přišla navštívit v jeho volebním štábu osobně, představuje Pavlovo vítězství naději, že mohou být silné hodnoty jako slušnost a pravdivost. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je důležité, že jeho zvolení znamená spojení „hlubokých evropských hodnot“. Zástupci EU pak vyzdvihli Pavlovu zkušenost v diplomacii. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během gratulace ocenil Pavlovu podporu a boj proti ruské agresi.

Deklaraci o dalším rozvoji vzájemné spolupráce podepsali v úterý lídři Severoatlantické aliance a Evropské unie. Jde o historicky třetí společnou deklaraci obou organizací. Chtěly by společně lépe čelit například kybernetickým a hybridním hrozbám či dezinformacím, chránit kritickou infrastrukturu nebo posilovat obranný výzkum a vývoj. Shodly se také na další podpoře Ukrajiny.

V Brazílii pronikli v neděli příznivci exprezidenta Jaira Bolsonara do budovy parlamentu a prezidentského paláce Planalto, uvedla agentura AP. Neuznávají vítězství jeho nástupce Luize Inácia Luly da Silvy. Demonstranti podle zahraničních agentur vzali útokem také blízkou budovu nejvyššího soudu. Lula da Silva toto počínání odsoudil, útočníky označil za fašisty a fanatiky a slíbil, že budou potrestáni. Před 23. hodinou středoevropského času agentura Reuters informovala, že brazilským bezpečnostním složkám se podařilo dostat budovy státních institucí znovu pod kontrolu.

Česko posledním dnem předsedá Radě Evropské unie. Na začátku předsednictví pro něj vláda stanovila pět priorit. Nakonec byl nejvýraznější její postup ohledně cen energií a reakce na válku, kterou vede Rusko proti Ukrajině. Vládní politici jsou přesvědčeni, že bylo předsednictví úspěšné a pochvalné hlasy znějí i ze zahraničí. Domácí opozice je zato velice kritická. K nejumírněnějším jejím reakcím patří tvrzení, že vláda nedokázala předsednictví naplno využít.

České předsednictví v Radě EU bylo velmi aktivní a angažované a náš obdiv patří českému premiérovi Petru Fialovi (ODS) i jeho týmu v Bruselu a v Praze, prohlásil po čtvrtečním jednodenním summitu EU předseda Evropské rady Charles Michel. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropa má vůči Česku dluh vzhledem k jeho práci za posledního půl roku. Končící české předsednictví chválí i někteří europoslanci či diplomaté.

Státy Evropské unie dokončily schválení dohody o balíku zahrnujícím 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a zdanění nadnárodních firem, oznámilo české předsednictví EU. Naopak bez shody na parametrech nouzového omezení cen plynu skončila ve čtvrtek debata prezidentů a premiérů zemí EU věnovaná receptům na řešení energetické krize. Lídři pověřili ministry energetiky, aby v pondělí dojednali parametry cenového stropu, s jehož schválením některé země spojily schválení společných nákupů plynu či jeho solidárního poskytování v nouzi. Hlavním odpůrcem stropu je Německo. Země EU se též shodly na devátém balíčku sankcí proti Rusku.

Čína bude pokračovat ve strategické komunikaci a spolupráci s Evropskou unií, slíbil v Pekingu čínský prezident Si Ťin-pching šéfovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Si ale chce, aby instituce a členské státy Unie vnímaly asijskou zemi objektivně. Čínský vůdce dal podle Michela jasně najevo, že Čína nedodává Rusku zbraně. Předseda Evropské rady zemi navštívil v době protestů proti covidovým opatřením. Čínská vláda nyní svá vyjádření o nulové toleranci vůči koronaviru mírní.

Je čas zastavit ruskou agresi vůči Ukrajině, řekl prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj ve videoprojevu na summitu hospodářsky nejsilnějších států světa G20 na indonéském ostrově Bali. K ukončení ruské války vyzval i hostitel summitu, indonéský prezident Joko Widodo. Podle agentury DPA státy v usnesení ze summitu ruskou invazi odsoudí. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který na summitu reprezentuje Moskvu, později v úterý kontroval slovy, že Kyjev si pro mírová jednání stanovuje nerealistické podmínky. V úterý odpoledne DPA informovala, že Lavrov již z akce odjel.

Lídři zemí Evropské unie se shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií. Série kroků má zajistit bezpečnost dodávek a omezit spotřebu. Zástupci unijních zemí podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Případné zastropování ceny plynu, na něž mají členské země stále různé názory, spojil summit se splněním několika podmínek.

V Bruselu zasedá Evropská rada, jejím hlavním tématem je hledání shody na společném postupu s cílem snížit ceny energií. Po sedmi hodinách diskuse lídry krátce před půlnocí stále rozdělovala především otázka zastropování ceny plynu spalovaného v elektrárnách a nebylo jasné, zda během noci budou moci oznámit dohodu. Lídři chtějí také projednat další podporu Ukrajině a tlak na Rusko. Na začátku jednání se k nim na dálku připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který podle šéfa Evropské rady Charlese Michela pronesl „silnou řeč“.

Evropská rada by měla přijmout nezbytná opatření pro snížení cen energetických zdrojů za dva týdny na jednání Evropské rady, uvedl její místopředseda Charles Michel. Část unijních zemí během neformálního summitu Evropské rady na Pražském hradě požadovala plošné stanovení maximálních cen, ale zejména Německo, Nizozemsko a Dánsko to stále odmítají. Český premiér Petr Fiala (ODS) zmínil, že v EU je stále větší podpora oddělení cen plynu od cen elektřiny. Unijní státy také stále více podporují společné nákupy plynu, doplnila ho šéfka Evropské komise von der Leyenová.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek po neformálním summitu Evropské unie oznámil plán na založení kolektivního fondu s prvotním vkladem 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), ze kterého bude moci Ukrajina nakupovat přímo od výrobců zbraně a vybavení, které nejvíce potřebuje pro obranu před ruskou agresí. Částka by se časem mohla zvýšit a prostředky budou určené výhradně na obranné systémy, dodal Macron. O podpoře Ukrajiny v pátek v Praze mluvilo více politiků.

Arménie a Ázerbájdžán souhlasí s tím, aby Evropská unie k jejich hranici vyslala civilní misi, informovala Evropská rada. Její předseda Charles Michel a francouzský prezident Emmanuel Macron se na tom s lídry obou států Nikolem Pašinjanem a Ilhamem Alijevem dohodli ve čtvrtek na okraj pražského summitu Evropského politického společenství (EPC).

Pražský hrad hostil první summit Evropského politického společenství, na který přicestovali lídři více než čtyř desítek evropských zemí. Státníci hovořili hlavně o dvou velkých tématech. Jedním je mír a bezpečnost, a to nejen v kontextu ruské války proti Ukrajině. Druhým ekonomika s ohledem na energii a klima. Hovořili spolu politici ze zemí Evropské unie i mimounijních, jednali i představitelé některých znesvářených států. Evropské politické společenství by mohlo přežít svůj zrod, již je shoda, že se představitelé států starého kontinentu opět sejdou na jaře v Moldavsku.