Ilham Alijev strana 2 z 2

Arménie požádala francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby předsedal mírovým rozhovorům s Ázerbájdžánem. To představuje novou výzvu pro ruského vůdce Vladimira Putina, jenž má v důsledku války na Ukrajině stále slabší vliv na regionální spojence Moskvy. Tato urážka od tradičního Putinova spojence následovala po katastrofálním summitu šesti bývalých sovětských republik, píše list The Guardian.

Arménie a Ázerbájdžán souhlasí s tím, aby Evropská unie k jejich hranici vyslala civilní misi, informovala Evropská rada. Její předseda Charles Michel a francouzský prezident Emmanuel Macron se na tom s lídry obou států Nikolem Pašinjanem a Ilhamem Alijevem dohodli ve čtvrtek na okraj pražského summitu Evropského politického společenství (EPC).

Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová odsoudila „ilegální“ příhraniční útoky Ázerbájdžánu na Arménii. Podle ní je jasné, že současnou eskalaci začalo Baku. Ázerbájdžán označil tvrzení za „nepodložená a nespravedlivá“. Pelosiová je v Jerevanu od soboty a je nejvýše postavenou představitelkou USA, která Arménii od zisku její nezávislosti v roce 1991 navštívila.

Arménie a Ázerbájdžán se dohodly na příměří, které má ukončit dvoudenní boje. Ty si dosud vyžádaly celkem 155 mrtvých vojáků na obou stranách, informoval tajemník arménské rady bezpečnosti Armen Grigorjan. Klid zbraní měl začít platit ve středu ve 20:00 místního času (18:00 středoevropského času). Jak nicméně poznamenala agentura AP, předchozí příměří, které pomohlo dojednat Rusko, bylo brzy porušeno.

Arménie a Ázerbájdžán se dohodly na uspořádání mírových rozhovorů týkajících se napětí v Náhorním Karabachu. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na kancelář arménského premiéra. Země vedou o území letitý spor.

Ázerbájdžánský voják přišel o život při přestřelce s arménskými jednotkami, oznámila ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na komuniké ministerstva obrany v Baku. Incidenty s oběťmi na životech se na hranici mezi oběma znepřátelenými státy odehrávají pravidelně, k poslední přestřelce došlo dva týdny po schůzce nejvyšších představitelů, která měla situaci uklidnit.

Před rokem skončila šestitýdenní válka v Náhorním Karabachu, příměří loni v listopadu  zprostředkovalo Rusko. Boje přinesly vítězství Ázerbájdžánu, zatímco arménští separatisté přišli o velkou část karabašského území. Jak v Ázerbájdžánu, tak v Arménii se v minulých dnech demonstrovalo. V Baku si desetitisíce lidí připomněly vítězství, v Jerevanu požadovalo na deset tisíc stoupenců opozice odstoupení premiéra Nikoly Pašinjana, který na příměří přistoupil.

Vůdci Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu dospěli na schůzce v Moskvě ke společnému prohlášení o rozvoji vztahů. Oznámil to ruský prezident Vladimir Putin po jednání s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem. Schůzka v Kremlu byla vůbec první od listopadové dohody o ukončení bojů o Náhorní Karabach.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan absolvoval dvoudenní návštěvu Ázerbájdžánu. Dostalo se mu vřelého přivítání s pompézní vojenskou přehlídkou, kterou v Baku uspořádali na počest nedávného vítězství nad Arménií v bojích o Náhorní Karabach. K vidění na ní byly i zbraně českého původu. Ankara v konfliktu Baku podporovala, obě země pojí i ekonomické vazby.

Armáda Ázerbájdžánu převzala od Arménie kelbadžarský okres, který je druhým z trojice regionů, k jejichž předání se Jerevan zavázal v dohodě o ukončení bojů v Náhorním Karabachu. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na ázerbájdžánské ministerstvo obrany. Baku už převzalo okres Agdam a do 1. prosince mu má Arménie předat i lačinský okres. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev slíbil, že do oblasti vrátí život.

Arménský prezident Armen Sarkisjan v pondělí v poselství k národu vyzval k uspořádání předčasných parlamentních voleb a k odstoupení vlády premiéra Nikoly Pašinjana, kterou by měla nahradit „vláda národní svornosti“. V metropoli Jerevanu se konala další opoziční demonstrace za odstoupení premiéra, označovaného od uzavření dohody s Ázerbájdžánem o ukončení války o Náhorní Karabach za „zrádce“. Pašinjan znovu odstoupit odmítl. Naopak demisi podal ministr zahraničí Zohrab Mnacakanian.

Ázerbájdžán prodloužil Arménii lhůtu pro předání kelbadžarského okresu o deset dní do 25. listopadu. Vrácení tří okresů v Náhorním Karabachu Ázerbájdžánu předpokládá dohoda o ukončení bojů, kterou v pondělí večer podepsal arménský premiér Nikol Pašinjan s ruským a ázerbájdžánským prezidentem.

Deset předáků arménské opozice zadržely úřady po středečních protestech v Jerevanu, oznámila agentura AFP. Lidé v arménské metropoli protestovali proti mírové dohodě, která zpečetila faktické ázerbájdžánské vítězství v déle než měsíc trvajících bojích s arménskými silami o Náhorní Karabach.

V arménské metropoli Jerevanu se shromáždilo několik tisíc lidí požadujících odchod premiéra Nikola Pašinjana poté, co podepsal dohodu s Ázerbájdžánem a Ruskem o ukončení bojů v Náhorním Karabachu. Reportér agentury AFP na místě odhadl počet protestujících na dva až tři tisíce. Dohoda podle jejích odpůrců připisuje vítězství Ázerbájdžánu. Arménská policie zpočátku účastníky nepovoleného protestu zatýkala, zaměřovala se především na představitele politické strany Vzkvétající Arménie.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v neděli oznámil, že vojenské síly jeho země dobyly druhé největší město Náhorního Karabachu Šuša. Arménští představitelé však dobytí města, které se v arménštině nazývá Šuši, popírají.

Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně viní z „hrubého porušování“ nového příměří v bojích o Náhorní Karabach, které mělo začít platit od pondělního rána. Tento humanitární klid zbraní domluvili v pátek a v sobotu zástupci Arménie, Ázerbájdžánu a Spojených států ve Washingtonu. Ázerbájdžánský prezident v projevu k národu opět podmínil ukončení konfliktu stažením arménských sil ze sporné enklávy. Arménský premiér uvedl, že Baku podle něj o mírové řešení nestojí.

Boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami u Náhorního Karabachu neutichly ani v noci na středu. Ázerbájdžán oznámil, že zničil raketový komplex na území Arménie. Jerevan v reakci prohlásil, že si od nynějška vyhrazuje právo zasáhnout jakékoliv vojenské cíle na ázerbájdžánském území. Rusko vyzvalo k dodržování příměří, které mělo vstoupit v platnost v sobotu.

Ruský prezident Vladimir Putin pozval ministry zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu do Moskvy. Chce s nimi jednat o zastavení bojů v Náhorním Karabachu. Znesvářené strany pozvání přijaly. „Baku a Jerevan potvrdily, že se jednání v Moskvě zúčastní. Připravujeme ho,“ řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Kdy přesně ministři do Moskvy přijedou, ale neuvedla.

Boje o Náhorní Karabach mezi Ázerbájdžánci a Armény pokračují již desátým dnem. Arménský premiér Nikol Pašinjan v úterý prohlásil, že je připraven svolit k ústupkům, pokud druhá strana učiní stejné kroky. Ta však příměří podmiňuje úplným stažením Arménů z celého Karabachu a přilehlých okupovaných území. O situaci informovali zpravodajové ČT Václav Černohorský z ázerbájdžánského hlavního města Baku a také David Borek z Goris v jižní Arménii.

Boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami u Náhorního Karabachu pokračují pátým dnem. Baku podle ruských agentur tvrdí, že arménské jednotky utrpěly silné ztráty. Jerevan hovoří o „stabilně napjaté“ situaci na frontě a pokračující střelbě během uplynulé noci. Obě strany zůstávají podle agentury AFP hluché k novým výzvám, aby ukončily boje. Při ostřelování arménského města utrpěli zranění dva francouzští novináři.