Ruský prezident Vladimir Putin pozval ministry zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu do Moskvy. Chce s nimi jednat o zastavení bojů v Náhorním Karabachu. Znesvářené strany pozvání přijaly. „Baku a Jerevan potvrdily, že se jednání v Moskvě zúčastní. Připravujeme ho,“ řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Kdy přesně ministři do Moskvy přijedou, ale neuvedla.
Putin se vložil do konfliktu v Karabachu. Do Moskvy pozval ministry znesvářených stran
Putinovu pozvání předcházely telefonické hovory s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a arménským premiérem Nikolou Pašinjanem. Podle Kremlu ruský prezident vyzval k zastavení vojenských akcí v konfliktu o Náhorní Karabach. Cílem setkání a rozhovorů je zastavení bojů a výměna zajatců a těl padlých vojáků.
Současný střet mezi Ázerbájdžánem a Arménií je nejvážnější za více než 25 let. Podle zdrojů agentury AFP odešla z domovů kvůli bojům až polovina obyvatel Náhorního Karabachu, tedy 70 až 75 tisíc lidí, o život přišlo podle dostupných informací více než tři sta lidí včetně civilistů.
obrázek
Ázerbájdžán je připraven jednat, ale bez ústupků
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v pátek prohlásil, že je připraven vrátit se k jednáním o Náhorním Karabachu, ovládaném arménskými separatisty, ale že není ochoten udělat ústupky Arménii. Žádná jiná země podle něj nemůže ovlivnit ázerbájdžánské odhodlání v tomto konfliktu získat zpět své území.
Alijev v televizním poselství k národu prohlásil, že k žádným rozhovorům by nemohlo dojít, pokud by Arménie trvala na tom, že Náhorní Karabach je součástí arménského území. Prohlásil také, že použití síly změnilo skutečnosti na místě a prokázalo, že spor má vojenské řešení.
Ázerbájdžánská armáda podle prezidenta v pátek „osvobodila od okupantů“ devět obcí v Karabachu, což označil za „historické vítězství“. Arménské ministerstvo obrany podle agentury TASS dobytí jedné ze zmíněných obcí, Gadrutu, popřelo. „Zrovna jsem v Gadrutu a bůhvíproč vidím okolo jen samé Armény,“ uvedl mluvčí ministerstva Arcrun Ovannisjan.
„Arménie musí přijmout základní principy urovnání konfliktu a opustit okupovaná území. Jediným východiskem, aby se Arméni zachránili, je opustit naše území,“ prohlásil Alijev. „Na všech úsecích fronty Ázerbájdžán upevňuje své pozice. Donutíme agresora k míru. V tom spočívá hlavní cíl operace,“ zdůraznil.
Arménie obvinila Ázerbájdžán z ostřelování kostela, zraněni byli zahraniční novináři
Arménie ve čtvrtek obvinila Ázerbájdžán z toho, že ostřeloval katedrálu na sporném území Náhorního Karabachu. V době, kdy se ve čtvrtek chrám Krista Spasitele ve městě Šuša poprvé ocitl pod palbou, byly uvnitř děti. Žádné z nich naštěstí neutrpělo zranění. Při druhém ostřelování kostela o několik hodin později však byli zraněni tři novináři, kteří se mezitím vydali na místo.
Nejtěžší zranění při útoku utrpěl ruský válečný pozorovatel Jurij Koťonok, spolupracovník internetového informačního portálu Segodnia.ru a autor informačního kanálu Vojenkor Koťonok na sociální síti Telegram. Podle lékařů je jeho život v ohrožení.
Arménské ministerstvo zahraničí útok označilo za „monstrózní zločin a zpochybnění civilizovanosti lidstva“ a zdůraznilo, že útočit na náboženské místo se rovná válečnému zločinu. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany však popřelo, že by na katedrálu zaútočilo, a uvedlo, že jeho armáda „necílí na historické a kulturní, a už vůbec ne na náboženské budovy a památky“.
Ostřelování může přijít v jakoukoliv hodinu, tvrdí zpravodaj
Boje poničily domy i přímo ve Stěpanakertu – správním středisku Náhorního Karabachu. Přímo na místě natáčel zpravodaj ČT David Borek. „Město není úplně prázdné. Tu a tam procházejí lidé nakoupit si a navštívit blízké. Všude jsou vojáci. Ostřelování může přijit v jakoukoliv hodinu, nejhorší to ale bývá večer a v noci,“ vylíčil tamní atmosféru Borek.
Podle něj nelze místní obyvatele před bombardováním včas varovat, protože armáda nemá dostatečně dokonalý systém protivzdušné obrany.
Horizont ČT24: David Borek o konfliktu v Náhorním Karabachu (zdroj: ČT24)
„Mají radarový systém, který dokáže detekovat útočné drony. V takovém případě se ve městě rozezní sirény. Dělostřelecké projektily ale přicházejí bez jakéhokoliv varování. Kdykoliv se může stát, že uslyšíte šum rozráženého vzduchu a vedle vás exploduje projektil,“ popisuje zpravodaj.
Podle Borka je pro cizince velmi složité se do Náhorního Karabachu dostat, turismus zde prý takřka neexistuje. Případným návštěvníkům v cestě stojí navíc byrokracie. „Čekali jsme (štáb ČT) velmi dlouho na povolení od představitelů Náhorního Karabachu i Arménie. Jsou zde navíc četná kontrolní stanoviště a člověk se musí pořád prokazovat legitimací,“ dodává.