Boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami u Náhorního Karabachu pokračují pátým dnem. Baku podle ruských agentur tvrdí, že arménské jednotky utrpěly silné ztráty. Jerevan hovoří o „stabilně napjaté“ situaci na frontě a pokračující střelbě během uplynulé noci. Obě strany zůstávají podle agentury AFP hluché k novým výzvám, aby ukončily boje. Při ostřelování arménského města utrpěli zranění dva francouzští novináři.
„V noci v oblasti konfliktu zůstalo relativně stabilní napětí. V různých částech (fronty) pokračovaly přestřelky z ručních zbraní a děl,“ uvedla podle agentury TASS mluvčí arménského ministerstva obrany Šušan Stepanjanová. Nepřítel ve snaze zlepšit své postavení se snažil o přeskupení a přesuny sil, které obránci odhalovali a zneškodňovali, dodala.
Náhorní Karabach, ovládaný arménskými separatisty, podle agentury Interfax hlásí 104 zabitých vojáků. V zatemnělé metropoli Stěpanakertu, vzdálené asi dvacet kilometrů od fronty, byly v noci na čtvrtek podle zpravodaje AFP slyšet dvě exploze.
Místní armáda oznámila, že sestřelila ázerbájdžánský vojenský vrtulník, který se zřítil na území sousedního Íránu. Ázerbájdžán to popřel jako lež, všechny helikoptéry jsou „v naprostém pořádku a v plné bojové pohotovosti“, uvedl mluvčí ministerstva obrany.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany podle listu Kommersant tvrdí, že „nepřítel utrpěl značné ztráty“ a musel se stáhnout z dřívějších pozic po celé frontě. Baku podle agentury Interfax také tvrdí, že během uplynulé noci ázerbájdžánské jednotky zasadily „drtivé dělostřelecké údery pozicím ozbrojených sil Arménie“. O vlastních ztrátách se ministerstvo nezmínilo.
Generální prokuratura podle agentury Reuters uvedla, že při arménském ostřelování města Terter byl ve čtvrtek ráno zabit civilista a těžce poškozeno nádraží. Naopak při ázerbájdžánském ostřelování arménského města Martuni byli vážně zraněni dva francouzští novináři pracující pro deník Le Monde, uvedla agentura Reuters s odvoláním na zdroj z arménské vlády. Kvůli konfliktu se v Arménii již akreditovalo okolo dvou stovek zahraničních novinářů a značná část již dorazila na místo, uvedl Interfax.
Výzvy k jednání
K okamžitému přerušení bojů a návratu představitelů Arménie a Ázerbájdžánu k jednacímu stolu vyzvali ve čtvrtek prezidenti Spojených států, Ruska a Francie.
„Žádáme okamžité zastavení nepřátelských akcí mezi všemi relevantními ozbrojenými sílami,“ uvedli ve společném prohlášení Donald Trump, Vladimir Putin a Emmanuel Macron, kteří společně stojí v čele takzvané Minské skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Ta byla vytvořena v roce 1992 právě s cílem zprostředkovat mírové řešení sporu o Náhorní Karabach.
Prezidenti Francie a Ruska vyzvali znepřátelené strany k ukončení bojů a obnovení diplomatických jednání i ve středu. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev ale podle Kommersantu prohlásil, že je nutné obnovit územní celistvost země a že boje skončí až poté, co se arménská vojska zcela stáhnou z regionu. Ve výzvách k jednání nevidí žádný smysl, protože dosavadní rozhovory byly bezvýsledné.
Takzvaný prezident mezinárodně neuznávaného Náhorního Karabachu Araik Arutjunjan vyzval k přípravě na dlouhou válku. Arménie obviňuje Turecko ze zapojení do konfliktu na ázerbájdžánské straně, Ankara to popírá.
BBC: Neověřená tvrzení o žoldnéřích
Boje mezi znepřátelenými stranami propukly v neděli ráno a jsou označovány za nejhorší od 90. let minulého století. Podle prohlášení z obou stran si vyžádaly již desítky mrtvých, včetně civilistů. Baku i Jerevan přistoupily k mobilizaci záloh a vzájemně se obvinily z útoků. Arménie v úterý uvedla, že její bitevní letoun Su-25 sestřelila turecká stíhačka F-16, což vzápětí popřela Ankara a Baku.
Arabská redakce BBC se přes sociální sítě spojila se Syřanem, který tvrdí, že ještě před propuknutím bojů byly do Ázerbájdžánu ze syrského území kontrolovaného Tureckem přepraveny stovky žoldnéřů, kteří již utrpěli ztráty. „Nevěděl jsem, že budeme muset bojovat,“ řekl s tím, že za 2000 dolarů měsíčně (asi 46 tisíc korun) přepokládal pouze strážní službu. BBC dodala, že Syřanova tvrzení nemohla ověřit.
Válka o Náhorní Karabach vypukla před více než třiceti lety
Spor o Náhorní Karabach – enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem – panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem dlouhodobě. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za existence Sovětského svazu a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na třicet tisíc mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků.
V současné době se enkláva a přilehlý Lačinský koridor, vedoucí do Arménie, nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán i mezinárodní společenství považuje území za okupované.
