Zelenskyj v Davosu apeloval na Evropu, aby se naučila sama bránit

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval Evropu za to, že nedokáže jednat sama, ale vždy čeká na rozhodnutí Spojených států. Připomněl, že již loni v Davosu prohlásil, že Evropa musí vědět, jak se bránit. „Nic se ale nezměnilo,“ řekl ve čtvrtek po jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zelenskyj dodal, že vyjednávací týmy Ukrajiny, USA a Ruska se v pátek a v sobotu setkají ve Spojených arabských emirátech. Formát takového jednání ale neupřesnil.

„Dokumenty jsou takřka hotové, a to je hlavní,“ řekl při projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) Zelenskyj. Poznamenal, že nyní je to Rusko, kdo musí být ochotné válku ukončit. K nadcházejícímu jednání později dodal, že se jej zúčastní diplomatičtí a vojenští představitelé, přičemž ukrajinskou delegaci povede hlavní vyjednavač Rustem Umerov. 

Později Zelenskyj přidal i některé podrobnosti k dosud nevyřešeným otázkám a k formátu chystaných jednání. Podle agentury Reuters řekl, že dokument, který nastiňuje bezpečnostní záruky USA pro Ukrajinu, je dokončen, ale že územní otázky dosud vyřešeny nebyly. Kyjev tak dál odmítá ruský požadavek, aby v rámci mírové dohody předal i území některých svých oblastí, které ruské síly ani po čtyřech letech bojů nebyly schopny obsadit a okupovat.

Kritika Evropy

Ukrajinský prezident v Davosu ostře kritizoval Evropu. Mimo jiné se pozastavil nad tím, že Evropa není schopná zabavovat tankery s ropou z Ruska, jako to učinily Spojené státy s tankery s ropou z Venezuely. Kyjev v minulosti opakovaně upozorňoval na to, že obchodování s ropou a plynem umožňuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi ve válce pokračovat. „Když nebude mít Putin peníze, tak žádná válka nebude,“ řekl Zelenskyj.

Evropě vytknul také to, že neumí využít zmrazené ruské fondy na podporu země, která se brání ruské invazi. Uvedl mimo jiné, že místo akcí vede Evropa debaty. „Evropa miluje diskuze,“ řekl. Zelenskyj rovněž prohlásil, že Rusko může nadále sestavovat balistické rakety díky dodávkám důležitých dílů, a to nejen z Číny, ale i Evropy, USA či Tchaj-wanu. „A Evropa nic neřekne, USA nic neřeknou,“ kritizoval postoj západních zemí.

Nahrávám video

„Poslední míle“ vyjednávání

Zelenskyj dále řekl, že světový řád je založen na činech. „A my potřebujeme (mít) odvahu jednat,“ zdůraznil v závěru svého vystoupení. Ukrajina se plnohodnotné ruské invazi brání od února 2022, tedy již bezmála čtyři roky.

Ukrajinský a americký lídr ve švýcarském Davosu mluvili o možnostech ukončení ruské války asi hodinu. Zelenskyj schůzku zhodnotil jako pozitivní a velice důležitou. Oba politici se dle něj bavili mimo jiné o bezpečnostních zárukách, které Kyjev požaduje, aby Rusko po případném uzavření míru znovu nezaútočilo.

Ukrajina podle svého prezidenta potřebuje „velmi silné“ Spojené státy, aby se jí podařilo dosáhnout míru s Ruskem. „Myslím, že máme před sebou poslední míli, která je velice obtížná,“ prohlásil o vyjednáváních.

Všichni chtějí mír, řekl Trump

Šéf Bílého domu jednání označil za velmi dobré. Ruskému vládci Vladimiru Putinovi vzkázal, že válka musí skončit, a prohlásil, že všichni chtějí mír. Další podrobnosti ze schůzky nenabídl. O dobré schůzce hovořil podle ukrajinských médií též poradce Zelenského pro komunikaci Dmytro Lytvyn.

Trump setkání s ukrajinským prezidentem ohlásil po svém středečním projevu na fóru. Zelenskyj přitom v úterý řekl, že chce jet do Davosu na zasedání WEF jen tehdy, pokud by tam se Spojenými státy podepsal dokumenty o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a o obnově země.

Trump ve středu prohlásil, že chce zastavit krveprolití na Ukrajině a že jedná také se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Zopakoval i svá dřívější tvrzení, že ruská válka na Ukrajině by v roce 2022 nezačala, kdyby on sám byl tehdy prezidentem. Rusko Ukrajinu napadlo v roce 2014, kdy anektovalo Krym a řídilo separatistické síly na Donbase. V únoru 2022 Moskva konflikt eskalovala rozsáhlou a otevřenou invazí.

Trump ve čtvrtek těsně před setkáním se Zelenským řekl, že úsilí zastavit válku míří k závěru. Na cestě do Moskvy je americký tým vyjednávačů vedený prezidentovým zmocněncem Stevem Witkoffem. Trump řekl, že s Putinem se sejdou ještě ve čtvrtek, nebo v pátek. O chystané schůzce Witkoffa s šéfem Kremlu hovořil i Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Trumpova Rada pro mír

Trump ve čtvrtek dopoledne spolu s pozvanými státníky podepsal dokument, kterým byla formálně ustavena Rada pro mír. Rada má být podle Trumpových představ mezinárodní organizace, která se bude nejprve zabývat Pásmem Gazy a poté by se měla věnovat řešení dalších konfliktů.

K členství se podle dostupných informací přihlásily Izrael a Ázerbájdžán, Vietnam, Maďarsko, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Pozvánku dostal také Kreml i Kyjev. Ukrajina reagovala sdělením, že je pro ni nepředstavitelné sedět v radě, jejíž součástí je Rusko.

Členství v Radě odmítlo například Švédsko či Norsko, Itálie chce iniciativu hlouběji přezkoumat, zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron se podle médií k radě také nechce připojit. Český zástupce se podpisové ceremonie nezúčastnil. 

Letošní 56. zasedání WEF, které potrvá do 23. ledna, se koná pod heslem A Spirit of Dialogue (Duch dialogu). Ve čtvrtek budou pokračovat debaty, které se věnují širokému spektru témat od geopolitiky a obchodu přes kyberbezpečnost po vědu a umělou inteligenci. V dopoledním programu promluvil německý kancléř Merz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hongkongský aktivista Wong přiznal vinu v procesu o „národní bezpečnosti“

Známý hongkongský prodemokratický aktivista Joshua Wong se během soudního procesu přiznal ke „spiknutí s cílem spolupracovat se zahraničními silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti“. Informovala o tom agentura AP. Hrozí mu až doživotí.
před 16 mminutami

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
01:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý zahájily další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Íránská média podle agentury Reuters hlásí výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA získají přístup k pětině venezuelské ropy, Caracas schválil smlouvu

Venezuelský parlament schválil smlouvu, podle níž Spojené státy získají přístup k pětině prokázaných ropných rezerv v zemi. O přijetí smlouvy, kterou americký prezident Donald Trump označil za „největší ve světové historii“, podle agentur Reuters a AFP informoval předseda venezuelského Národního shromáždění Jorge Rodríguez.
před 5 hhodinami

Německo trestá Rusko za útok v Lipsku. Moskva hrozí odvetou

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na rozvodnu v Německu útočily „podomácku vyrobené rakety“, došlo ke zkratům

Rozvodna nedaleko elektrárny Jänschwalde na východě Německa se v úterý ráno stala terčem útoku. V tiskové zprávě o tom informovala energetická společnost LEAG, které elektrárna patří. Po útoku došlo k technickému výpadku bloku B elektrárny. Braniborský ministr vnitra Jan Redmann označil incident za pokus o sabotáž. Cílem bylo podle něj způsobit rozsáhlý výpadek proudu. Neznámí pachatelé na rozvodnu zaútočili podomácku vyrobenými raketami a ve dvou případech se jim podařilo způsobit zkrat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Přišly úplně vyděšené.“ Migrantky v Ceutě čelí sexuálnímu násilí, místní nabídli útočiště

Od masového přílivu před měsícem bylo ve španělské exklávě Ceuta nahlášeno 23 případů sexuálního napadení migrantů. Podle vlády zůstává v Ceutě 760 dívek, z nichž je asi tři sta v komunitních centrech.
před 12 hhodinami

Při ruských úderech na Ukrajinu zemřelo 15 lidí, ruské úřady informují o pěti obětech

Celkem 12 lidí včetně jednoho občana Indie přišlo v noci na úterý o život při ruských úderech na Kyjev a okolí hlavního města, které pokračovaly šestý den v řadě, oznámil ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O dalších dvou obětech informoval náčelník Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V Chersonu ruské drony zabily jednoho muže a zranily dvě děti, uvedly úřady. Poplach před leteckými útoky v noci zněl i v mnoha dalších částech Ukrajiny. Rusko tvrdí, že se v noci zaměřilo na vojenskou a energetickou infrastrukturu v Kyjevě a Oděse. Také ukrajinská armáda útočila na ruské území, ruské úřady informují o pěti obětech.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.