Zelenskyj v Davosu apeloval na Evropu, aby se naučila sama bránit

Nahrávám video
Projev Volodymyra Zelenského po jednání s Donaldem Trumpem
Zdroj: ČT24

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval Evropu za to, že nedokáže jednat sama, ale vždy čeká na rozhodnutí Spojených států. Připomněl, že již loni v Davosu prohlásil, že Evropa musí vědět, jak se bránit. „Nic se ale nezměnilo,“ řekl ve čtvrtek po jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zelenskyj dodal, že vyjednávací týmy Ukrajiny, USA a Ruska se v pátek a v sobotu setkají ve Spojených arabských emirátech. Formát takového jednání ale neupřesnil.

„Dokumenty jsou takřka hotové, a to je hlavní,“ řekl při projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) Zelenskyj. Poznamenal, že nyní je to Rusko, kdo musí být ochotné válku ukončit. K nadcházejícímu jednání později dodal, že se jej zúčastní diplomatičtí a vojenští představitelé, přičemž ukrajinskou delegaci povede hlavní vyjednavač Rustem Umerov. 

Později Zelenskyj přidal i některé podrobnosti k dosud nevyřešeným otázkám a k formátu chystaných jednání. Podle agentury Reuters řekl, že dokument, který nastiňuje bezpečnostní záruky USA pro Ukrajinu, je dokončen, ale že územní otázky dosud vyřešeny nebyly. Kyjev tak dál odmítá ruský požadavek, aby v rámci mírové dohody předal i území některých svých oblastí, které ruské síly ani po čtyřech letech bojů nebyly schopny obsadit a okupovat.

Kritika Evropy

Ukrajinský prezident v Davosu ostře kritizoval Evropu. Mimo jiné se pozastavil nad tím, že Evropa není schopná zabavovat tankery s ropou z Ruska, jako to učinily Spojené státy s tankery s ropou z Venezuely. Kyjev v minulosti opakovaně upozorňoval na to, že obchodování s ropou a plynem umožňuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi ve válce pokračovat. „Když nebude mít Putin peníze, tak žádná válka nebude,“ řekl Zelenskyj.

Evropě vytknul také to, že neumí využít zmrazené ruské fondy na podporu země, která se brání ruské invazi. Uvedl mimo jiné, že místo akcí vede Evropa debaty. „Evropa miluje diskuze,“ řekl. Zelenskyj rovněž prohlásil, že Rusko může nadále sestavovat balistické rakety díky dodávkám důležitých dílů, a to nejen z Číny, ale i Evropy, USA či Tchaj-wanu. „A Evropa nic neřekne, USA nic neřeknou,“ kritizoval postoj západních zemí.

Nahrávám video
Brífink Volodymyra Zelenského před odjezdem z Davosu
Zdroj: ČT24

„Poslední míle“ vyjednávání

Zelenskyj dále řekl, že světový řád je založen na činech. „A my potřebujeme (mít) odvahu jednat,“ zdůraznil v závěru svého vystoupení. Ukrajina se plnohodnotné ruské invazi brání od února 2022, tedy již bezmála čtyři roky.

Ukrajinský a americký lídr ve švýcarském Davosu mluvili o možnostech ukončení ruské války asi hodinu. Zelenskyj schůzku zhodnotil jako pozitivní a velice důležitou. Oba politici se dle něj bavili mimo jiné o bezpečnostních zárukách, které Kyjev požaduje, aby Rusko po případném uzavření míru znovu nezaútočilo.

Ukrajina podle svého prezidenta potřebuje „velmi silné“ Spojené státy, aby se jí podařilo dosáhnout míru s Ruskem. „Myslím, že máme před sebou poslední míli, která je velice obtížná,“ prohlásil o vyjednáváních.

Všichni chtějí mír, řekl Trump

Šéf Bílého domu jednání označil za velmi dobré. Ruskému vládci Vladimiru Putinovi vzkázal, že válka musí skončit, a prohlásil, že všichni chtějí mír. Další podrobnosti ze schůzky nenabídl. O dobré schůzce hovořil podle ukrajinských médií též poradce Zelenského pro komunikaci Dmytro Lytvyn.

Trump setkání s ukrajinským prezidentem ohlásil po svém středečním projevu na fóru. Zelenskyj přitom v úterý řekl, že chce jet do Davosu na zasedání WEF jen tehdy, pokud by tam se Spojenými státy podepsal dokumenty o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a o obnově země.

Trump ve středu prohlásil, že chce zastavit krveprolití na Ukrajině a že jedná také se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Zopakoval i svá dřívější tvrzení, že ruská válka na Ukrajině by v roce 2022 nezačala, kdyby on sám byl tehdy prezidentem. Rusko Ukrajinu napadlo v roce 2014, kdy anektovalo Krym a řídilo separatistické síly na Donbase. V únoru 2022 Moskva konflikt eskalovala rozsáhlou a otevřenou invazí.

Trump ve čtvrtek těsně před setkáním se Zelenským řekl, že úsilí zastavit válku míří k závěru. Na cestě do Moskvy je americký tým vyjednávačů vedený prezidentovým zmocněncem Stevem Witkoffem. Trump řekl, že s Putinem se sejdou ještě ve čtvrtek, nebo v pátek. O chystané schůzce Witkoffa s šéfem Kremlu hovořil i Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Trumpova Rada pro mír

Trump ve čtvrtek dopoledne spolu s pozvanými státníky podepsal dokument, kterým byla formálně ustavena Rada pro mír. Rada má být podle Trumpových představ mezinárodní organizace, která se bude nejprve zabývat Pásmem Gazy a poté by se měla věnovat řešení dalších konfliktů.

K členství se podle dostupných informací přihlásily Izrael a Ázerbájdžán, Vietnam, Maďarsko, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Pozvánku dostal také Kreml i Kyjev. Ukrajina reagovala sdělením, že je pro ni nepředstavitelné sedět v radě, jejíž součástí je Rusko.

Členství v Radě odmítlo například Švédsko či Norsko, Itálie chce iniciativu hlouběji přezkoumat, zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron se podle médií k radě také nechce připojit. Český zástupce se podpisové ceremonie nezúčastnil. 

Letošní 56. zasedání WEF, které potrvá do 23. ledna, se koná pod heslem A Spirit of Dialogue (Duch dialogu). Ve čtvrtek budou pokračovat debaty, které se věnují širokému spektru témat od geopolitiky a obchodu přes kyberbezpečnost po vědu a umělou inteligenci. V dopoledním programu promluvil německý kancléř Merz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Agentura Reuters napsala s odkazem na představitele kolumbijských ozbrojených sil, že v letadle bylo 125 lidí. Reuters s odkazem na armádní zdroje později uvedla, že zahynulo nejméně 66 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 1 hhodinou

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 3 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 6 hhodinami

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi. Pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky. Ve 14:00 místního času (19:00 SEČ) letiště opět otevřelo jednu ranvej, zároveň upozornilo cestující, že nadále lze očekávat zpoždění a rušení letů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...