Zelenskyj v Davosu apeloval na Evropu, aby se naučila sama bránit

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval Evropu za to, že nedokáže jednat sama, ale vždy čeká na rozhodnutí Spojených států. Připomněl, že již loni v Davosu prohlásil, že Evropa musí vědět, jak se bránit. „Nic se ale nezměnilo,“ řekl ve čtvrtek po jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zelenskyj dodal, že vyjednávací týmy Ukrajiny, USA a Ruska se v pátek a v sobotu setkají ve Spojených arabských emirátech. Formát takového jednání ale neupřesnil.

„Dokumenty jsou takřka hotové, a to je hlavní,“ řekl při projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) Zelenskyj. Poznamenal, že nyní je to Rusko, kdo musí být ochotné válku ukončit. K nadcházejícímu jednání později dodal, že se jej zúčastní diplomatičtí a vojenští představitelé, přičemž ukrajinskou delegaci povede hlavní vyjednavač Rustem Umerov. 

Později Zelenskyj přidal i některé podrobnosti k dosud nevyřešeným otázkám a k formátu chystaných jednání. Podle agentury Reuters řekl, že dokument, který nastiňuje bezpečnostní záruky USA pro Ukrajinu, je dokončen, ale že územní otázky dosud vyřešeny nebyly. Kyjev tak dál odmítá ruský požadavek, aby v rámci mírové dohody předal i území některých svých oblastí, které ruské síly ani po čtyřech letech bojů nebyly schopny obsadit a okupovat.

Kritika Evropy

Ukrajinský prezident v Davosu ostře kritizoval Evropu. Mimo jiné se pozastavil nad tím, že Evropa není schopná zabavovat tankery s ropou z Ruska, jako to učinily Spojené státy s tankery s ropou z Venezuely. Kyjev v minulosti opakovaně upozorňoval na to, že obchodování s ropou a plynem umožňuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi ve válce pokračovat. „Když nebude mít Putin peníze, tak žádná válka nebude,“ řekl Zelenskyj.

Evropě vytknul také to, že neumí využít zmrazené ruské fondy na podporu země, která se brání ruské invazi. Uvedl mimo jiné, že místo akcí vede Evropa debaty. „Evropa miluje diskuze,“ řekl. Zelenskyj rovněž prohlásil, že Rusko může nadále sestavovat balistické rakety díky dodávkám důležitých dílů, a to nejen z Číny, ale i Evropy, USA či Tchaj-wanu. „A Evropa nic neřekne, USA nic neřeknou,“ kritizoval postoj západních zemí.

Nahrávám video

„Poslední míle“ vyjednávání

Zelenskyj dále řekl, že světový řád je založen na činech. „A my potřebujeme (mít) odvahu jednat,“ zdůraznil v závěru svého vystoupení. Ukrajina se plnohodnotné ruské invazi brání od února 2022, tedy již bezmála čtyři roky.

Ukrajinský a americký lídr ve švýcarském Davosu mluvili o možnostech ukončení ruské války asi hodinu. Zelenskyj schůzku zhodnotil jako pozitivní a velice důležitou. Oba politici se dle něj bavili mimo jiné o bezpečnostních zárukách, které Kyjev požaduje, aby Rusko po případném uzavření míru znovu nezaútočilo.

Ukrajina podle svého prezidenta potřebuje „velmi silné“ Spojené státy, aby se jí podařilo dosáhnout míru s Ruskem. „Myslím, že máme před sebou poslední míli, která je velice obtížná,“ prohlásil o vyjednáváních.

Všichni chtějí mír, řekl Trump

Šéf Bílého domu jednání označil za velmi dobré. Ruskému vládci Vladimiru Putinovi vzkázal, že válka musí skončit, a prohlásil, že všichni chtějí mír. Další podrobnosti ze schůzky nenabídl. O dobré schůzce hovořil podle ukrajinských médií též poradce Zelenského pro komunikaci Dmytro Lytvyn.

Trump setkání s ukrajinským prezidentem ohlásil po svém středečním projevu na fóru. Zelenskyj přitom v úterý řekl, že chce jet do Davosu na zasedání WEF jen tehdy, pokud by tam se Spojenými státy podepsal dokumenty o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a o obnově země.

Trump ve středu prohlásil, že chce zastavit krveprolití na Ukrajině a že jedná také se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Zopakoval i svá dřívější tvrzení, že ruská válka na Ukrajině by v roce 2022 nezačala, kdyby on sám byl tehdy prezidentem. Rusko Ukrajinu napadlo v roce 2014, kdy anektovalo Krym a řídilo separatistické síly na Donbase. V únoru 2022 Moskva konflikt eskalovala rozsáhlou a otevřenou invazí.

Trump ve čtvrtek těsně před setkáním se Zelenským řekl, že úsilí zastavit válku míří k závěru. Na cestě do Moskvy je americký tým vyjednávačů vedený prezidentovým zmocněncem Stevem Witkoffem. Trump řekl, že s Putinem se sejdou ještě ve čtvrtek, nebo v pátek. O chystané schůzce Witkoffa s šéfem Kremlu hovořil i Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Trumpova Rada pro mír

Trump ve čtvrtek dopoledne spolu s pozvanými státníky podepsal dokument, kterým byla formálně ustavena Rada pro mír. Rada má být podle Trumpových představ mezinárodní organizace, která se bude nejprve zabývat Pásmem Gazy a poté by se měla věnovat řešení dalších konfliktů.

K členství se podle dostupných informací přihlásily Izrael a Ázerbájdžán, Vietnam, Maďarsko, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Pozvánku dostal také Kreml i Kyjev. Ukrajina reagovala sdělením, že je pro ni nepředstavitelné sedět v radě, jejíž součástí je Rusko.

Členství v Radě odmítlo například Švédsko či Norsko, Itálie chce iniciativu hlouběji přezkoumat, zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron se podle médií k radě také nechce připojit. Český zástupce se podpisové ceremonie nezúčastnil. 

Letošní 56. zasedání WEF, které potrvá do 23. ledna, se koná pod heslem A Spirit of Dialogue (Duch dialogu). Ve čtvrtek budou pokračovat debaty, které se věnují širokému spektru témat od geopolitiky a obchodu přes kyberbezpečnost po vědu a umělou inteligenci. V dopoledním programu promluvil německý kancléř Merz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočí na Írán, zásahy hlásí města na jihu země

Spojené státy zahájily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ). Íránská státní média hlásí výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sděiila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím sdělil, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 6 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 8 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 8 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 10 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.