Zelenskyj v Davosu apeloval na Evropu, aby se naučila sama bránit

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval Evropu za to, že nedokáže jednat sama, ale vždy čeká na rozhodnutí Spojených států. Připomněl, že již loni v Davosu prohlásil, že Evropa musí vědět, jak se bránit. „Nic se ale nezměnilo,“ řekl ve čtvrtek po jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zelenskyj dodal, že vyjednávací týmy Ukrajiny, USA a Ruska se v pátek a v sobotu setkají ve Spojených arabských emirátech. Formát takového jednání ale neupřesnil.

„Dokumenty jsou takřka hotové, a to je hlavní,“ řekl při projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) Zelenskyj. Poznamenal, že nyní je to Rusko, kdo musí být ochotné válku ukončit. K nadcházejícímu jednání později dodal, že se jej zúčastní diplomatičtí a vojenští představitelé, přičemž ukrajinskou delegaci povede hlavní vyjednavač Rustem Umerov. 

Později Zelenskyj přidal i některé podrobnosti k dosud nevyřešeným otázkám a k formátu chystaných jednání. Podle agentury Reuters řekl, že dokument, který nastiňuje bezpečnostní záruky USA pro Ukrajinu, je dokončen, ale že územní otázky dosud vyřešeny nebyly. Kyjev tak dál odmítá ruský požadavek, aby v rámci mírové dohody předal i území některých svých oblastí, které ruské síly ani po čtyřech letech bojů nebyly schopny obsadit a okupovat.

Kritika Evropy

Ukrajinský prezident v Davosu ostře kritizoval Evropu. Mimo jiné se pozastavil nad tím, že Evropa není schopná zabavovat tankery s ropou z Ruska, jako to učinily Spojené státy s tankery s ropou z Venezuely. Kyjev v minulosti opakovaně upozorňoval na to, že obchodování s ropou a plynem umožňuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi ve válce pokračovat. „Když nebude mít Putin peníze, tak žádná válka nebude,“ řekl Zelenskyj.

Evropě vytknul také to, že neumí využít zmrazené ruské fondy na podporu země, která se brání ruské invazi. Uvedl mimo jiné, že místo akcí vede Evropa debaty. „Evropa miluje diskuze,“ řekl. Zelenskyj rovněž prohlásil, že Rusko může nadále sestavovat balistické rakety díky dodávkám důležitých dílů, a to nejen z Číny, ale i Evropy, USA či Tchaj-wanu. „A Evropa nic neřekne, USA nic neřeknou,“ kritizoval postoj západních zemí.

Nahrávám video

„Poslední míle“ vyjednávání

Zelenskyj dále řekl, že světový řád je založen na činech. „A my potřebujeme (mít) odvahu jednat,“ zdůraznil v závěru svého vystoupení. Ukrajina se plnohodnotné ruské invazi brání od února 2022, tedy již bezmála čtyři roky.

Ukrajinský a americký lídr ve švýcarském Davosu mluvili o možnostech ukončení ruské války asi hodinu. Zelenskyj schůzku zhodnotil jako pozitivní a velice důležitou. Oba politici se dle něj bavili mimo jiné o bezpečnostních zárukách, které Kyjev požaduje, aby Rusko po případném uzavření míru znovu nezaútočilo.

Ukrajina podle svého prezidenta potřebuje „velmi silné“ Spojené státy, aby se jí podařilo dosáhnout míru s Ruskem. „Myslím, že máme před sebou poslední míli, která je velice obtížná,“ prohlásil o vyjednáváních.

Všichni chtějí mír, řekl Trump

Šéf Bílého domu jednání označil za velmi dobré. Ruskému vládci Vladimiru Putinovi vzkázal, že válka musí skončit, a prohlásil, že všichni chtějí mír. Další podrobnosti ze schůzky nenabídl. O dobré schůzce hovořil podle ukrajinských médií též poradce Zelenského pro komunikaci Dmytro Lytvyn.

Trump setkání s ukrajinským prezidentem ohlásil po svém středečním projevu na fóru. Zelenskyj přitom v úterý řekl, že chce jet do Davosu na zasedání WEF jen tehdy, pokud by tam se Spojenými státy podepsal dokumenty o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a o obnově země.

Trump ve středu prohlásil, že chce zastavit krveprolití na Ukrajině a že jedná také se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Zopakoval i svá dřívější tvrzení, že ruská válka na Ukrajině by v roce 2022 nezačala, kdyby on sám byl tehdy prezidentem. Rusko Ukrajinu napadlo v roce 2014, kdy anektovalo Krym a řídilo separatistické síly na Donbase. V únoru 2022 Moskva konflikt eskalovala rozsáhlou a otevřenou invazí.

Trump ve čtvrtek těsně před setkáním se Zelenským řekl, že úsilí zastavit válku míří k závěru. Na cestě do Moskvy je americký tým vyjednávačů vedený prezidentovým zmocněncem Stevem Witkoffem. Trump řekl, že s Putinem se sejdou ještě ve čtvrtek, nebo v pátek. O chystané schůzce Witkoffa s šéfem Kremlu hovořil i Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Trumpova Rada pro mír

Trump ve čtvrtek dopoledne spolu s pozvanými státníky podepsal dokument, kterým byla formálně ustavena Rada pro mír. Rada má být podle Trumpových představ mezinárodní organizace, která se bude nejprve zabývat Pásmem Gazy a poté by se měla věnovat řešení dalších konfliktů.

K členství se podle dostupných informací přihlásily Izrael a Ázerbájdžán, Vietnam, Maďarsko, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Pozvánku dostal také Kreml i Kyjev. Ukrajina reagovala sdělením, že je pro ni nepředstavitelné sedět v radě, jejíž součástí je Rusko.

Členství v Radě odmítlo například Švédsko či Norsko, Itálie chce iniciativu hlouběji přezkoumat, zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron se podle médií k radě také nechce připojit. Český zástupce se podpisové ceremonie nezúčastnil. 

Letošní 56. zasedání WEF, které potrvá do 23. ledna, se koná pod heslem A Spirit of Dialogue (Duch dialogu). Ve čtvrtek budou pokračovat debaty, které se věnují širokému spektru témat od geopolitiky a obchodu přes kyberbezpečnost po vědu a umělou inteligenci. V dopoledním programu promluvil německý kancléř Merz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánoPrávě teď

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 1 hhodinou

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
21:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 3 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 7 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 7 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 7 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 7 hhodinami

Evropský pohled