Bělorusko strana 2 z 5

Obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu, by měla postihnout vyšší cla. Navrhla to Evropská komise, zvýšení ještě musejí kvalifikovanou většinou schválit členské státy prostřednictvím Rady EU. Patrně k tomu dojde brzy.

„Potřebuje se vymezovat vůči Západu, potřebuje Západu sdělovat, že má širokou a silnou podporu v ruské populaci,“ zhodnotil postoje ruského vůdce Vladimira Putina místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). To člen zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) se domnívá, že šéf Kremlu bude v dalších letech odvíjet svou zahraniční politiku do značné míry jako reakci vůči Západu. „Je nutné počítat se všemi scénáři,“ doplnil jejich debatu v pořadu Události, komentáře šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka.

Dovoz ruského obilí znamená podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) podporu agresora. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, v nichž se na tom shodl se stínovou ministryní zemědělství za ANO Margitou Balaštíkovou a předsedou Asociace soukromého zemědělství Jaroslavem Šebkem. Na jednání unijních ministrů zemědělství chce Výborný usilovat o zařazení komodit na sankční seznam. Podle dat Eurostatu exportovalo loni Rusko do zemí EU přes 1,5 milionu tun obilovin, což je o padesát procent víc než před plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu.

Solidní produkce firem pro zahraniční trhy přibrzdila propad tuzemské ekonomiky. Podle analytiků by bez ní české hospodářství loni kleslo o víc než 0,4 procenta, o kterých v pátek informoval Český statistický úřad. Export českého zboží na rozdíl od útrat domácností neklesl, naopak mírně posílil.

Bělorusové v neděli hlasovali v parlamentních a místních „volbách“ a zároveň v prvních volbách od potlačení rozsáhlých protestů v roce 2020. Hlasování se odehrávalo pod přísným dohledem úřadů a podle AFP bylo jeho cílem upevnit moc autoritářského vládce Alexendra Lukašenka, který v neděli oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách 2025. Opozice hlasování nazvala „nesmyslnou fraškou“ a vyzvala k jeho bojkotu. USA volby označily za zinscenované. První „výsledky“ hodlá ústřední volební komise oznámit kolem půlnoci SEČ.

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.

Dalších patnáct tanků Leopard 2A4 by mohlo darovat Německo Česku jako kompenzaci za odeslání vojenských zásob na Ukrajinu. Po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že kabinet o nabídce Berlína informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Množství leopardů ve výzbroji české armády by se tím zdvojnásobilo, v minulosti již stejným způsobem vojáci získali dalších patnáct tanků téže specifikace. Německo kromě daru nabízí také možnost nákupu dalších patnácti tanků Leopard 2A4.

Mezinárodní hokejová federace (IIHF) nepustí zpět do soutěží reprezentační týmy ani kluby Ruska a Běloruska. Oběma zemím prodloužila zákaz startů na svých akcích i pro další sezonu 2024/25, Bělorusko tak přijde i o účast v olympijské kvalifikaci. IIHF o rozhodnutí informovala na svém oficiálním webu.

Izrael bude v letošním ročníku Eurovize reprezentovat Eden Golanová. Zatímco dvacetiletá zpěvačka se na mezinárodní písňovou soutěž těší, ne všichni jsou z její účasti nadšení. Kvůli dění v Pásmu Gazy by pěvecké klání měl židovský stát podle kritiků ze severských zemí, včetně Švédska, které letošní ročník pořádá, opustit. Argumentují vyřazením Ruska kvůli agresi vůči Ukrajině. Podle pořádající Evropské vysílací unie (EBU) je takové srovnání ale složité a odvolává se na to, že není politickou organizací.

Teplický okresní soud uložil peněžitý trest a zákaz činnosti ruskému podnikateli, který čelí obžalobě z obcházení sankcí. Podle trestního příkazu by muž také přišel o více než tři miliony korun obstavených na účtu. Rus proti verdiktu podal odpor, případ se proto bude řešit v hlavním líčení. ČT to řekla mluvčí soudu Lenka Pavlasová. Obviněný se podle policie pokusil přes Bělorusko vyvézt do Ruska tři luxusní auta.

Dvě ze čtyř slovenských opozičních stran v pátek podaly v tamní sněmovně návrh na odvolání ministryně kultury Martiny Šimkovičové, jejíž rezignaci v pětimilionové zemi žádá prostřednictvím petice kolem 189 tisíc lidí. Opozice ale nemá dostatek hlasů, aby v parlamentu prosadila vyslovení nedůvěry členovi kabinetu premiéra Roberta Fica, který se Šimkovičové už dříve zastal.

Ukrajinská média si všímají výroku slovenského premiéra Roberta Fica, který se v rozhovoru pro Slovenský rozhlas vyjádřil nejen proti dodávkám zbraní napadené zemi, ale také proti přijetí Ukrajiny do NATO, které hodlá vetovat. Ukrajinu označil za zkorumpovanou zemi, ve které se ztrácí západní pomoc. Ukrajinská média výroky komentovala jako „skandální“ a „nehorázné papouškování ruské propagandy.“ Předák slovenské opozice Michal Šimečka uvedl, že se za premiéra stydí, podle něj mu už nejde o Slovensko, ale o pomstu a vlastní politické přežití. Pozornost vzbudila rovněž slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová, která obnovila kulturní spolupráci s Ruskem a Běloruskem.

Bývalý polský ministr vnitra Mariusz Kamiński odsouzený za zneužití pravomocí, kterého v úterý zadržela policie, oznámil zahájení hladovky. Informovala o tom ve středu agentura Reuters a polská média s odvoláním na prohlášení politika. Policie zatkla Kamińského společně s dalším poslancem opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Maciejem Wąsikem v prezidentském paláci a podle polských médií jsou nyní ve vazební věznici.

Státní zástupce minulý týden obžaloval muže, který se měl předloni pokusit vyvézt tři luxusní auta do Ruska. ČT to řekl žalobce Jan Scholle z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Podle dostupných informací jde o ruského občana, hrozí mu až tříleté vězení nebo peněžitý trest. Jde o první známý případ údajného obcházení protiruských sankcí, který budou řešit české soudy.

Bezprostřední nebezpečí Česku nehrozí, řekl v pořadu Události, komentáře ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v souvislosti s nárůstem migrace a hrozbou teroristických útoků v předvánočním čase. Zmínil také, že policie zvýšila kontroly vytipovaných míst. Podle místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) je současná situace pro vládu výzvou. Podle ní je migrace velké bezpečnostní riziko a to, že je Česko prozatím v bezpečí, je zásluhou i minulých vlád, které se ostře vymezily proti přerozdělování uprchlíků. Zmínila, že je potřeba se zaměřit na ochranu vnějších hranic EU. Odborná asistentka z Ústavu politologie Filozofické fakulty univerzity Karlovy Zora Hesová zmínila, že nestačí jen postavit plot, ale je potřeba migraci řešit komplexněji.

Kritéria pro označení neutrálním sportovcem podle předsedy Národní sportovní agentury Ondřeje Šebka splní jen nízký počet Rusů a Bělorusů. Na příštích olympijských hrách v Paříži jich tak podle něj budou pouze jednotky. Případný bojkot Her českými sportovci tak není namístě, je prakticky vyloučeno, že by Moskva mohla olympiádu využít ke své propagandě, prohlásil v pořadu Události, komentáře.

Kyjev se v noci na sobotu stal terčem útoku ruských dronů. Ukrajinská armáda uvedla, že se protivzdušné obraně podařilo sestřelit všech zhruba deset bezpilotních letounů, které okupanti vyslali. Úřady nehlásí žádné škody ani zranění. Ruská armáda na Kyjev útočila drony podruhé za poslední měsíc, před týdnem na ukrajinskou metropoli poprvé od konce září mířily rakety okupantů.

V kauze falešných bankéřů stíhá policie z Vysočiny deset lidí. Stovky lidí připravili o sto devadesát pět milionů korun.  Jde o největší objasněný případ v kybernetické kriminalitě. Čtyři podezřelé zadržela v Plzeňském kraji, šest lidí bylo zadrženo a postupně předáno do České republiky na Ukrajině. Všichni jsou ve vazbě. Pachatelům hrozí až 12 let vězení.

České úřady vyšetřují čím dál více kauz, které se týkají vývozu i dovozu sankcionovaného zboží přes třetí země. Často přes Turecko nebo postsovětské státy. Mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej uvedl, že jeho útvar vede trestní stíhání ve dvou případech ohledně porušování mezinárodních sankcí. Celní správa se přitom v rámci obdobného porušení norem zabývá asi čtyřiceti případy.

Právo veta v hlasování členských zemí by se mělo zrušit, Evropská unie kvůli němu není akceschopná a rozhodná, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda Pirátů a europoslanec Marcel Kolaja. Je přesvědčen, že některé státy EU právo zneužívají k prosazování vlastních zájmů v oblastech, které s vetem nesouvisí. Evropská poslankyně Veronika Vrecionová (ODS) mu naopak oponovala, že zrušení práva veta může nahrát populismu žádajícímu vystoupení z EU, jelikož bude docházet k přehlasování menšiny kvalifikovanou většinou v otázkách zahraniční, bezpečnostní nebo daňové politiky.

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko je přesvědčen o tom, že Rusko a Ukrajina se ve válce ocitly v patové situaci. Podle něj by měly usednout k jednacímu stolu a diskutovat o ukončení konfliktu. Lukašenko, který je nejbližším spojencem Moskvy, to podle agentury Reuters řekl ve videu zveřejněném na webu běloruské státní agentury Belta.

O případném jmenování nového velvyslance v Rusku je třeba se bavit s vládou a zvážit všechna pro a proti, řekl prezident Petr Pavel České televizi. Zatímco ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) i premiér Petr Fiala (ODS) trvají na tom, že Česko by mělo ambasadora v Moskvě mít, prezident minulý týden uvedl, že si v tuto chvíli nedokáže obnovení postu představit. České televizi během své návštěvy Štrasburku řekl, že je třeba zhodnotit, co dobrého by tento krok Česku přinesl.

Přes tisíc studentů z Ruska a Běloruska se v novém akademickém roce zapsalo ke studiu na českých vysokých školách. Nadále pro ně ale platí omezení, na některé obory nemohou nastoupit. Ty jsou převážně na technických fakultách.

Nápor migrantů na polsko-běloruskou hranici slábne. V pořadu Události, komentáře se na tom shodli analytik a blogger Andrej Poleščuk s komentátorem serveru Echo24 Ondřejem Šmigolem. Podle Poleščuka jsou Poláci v obtížně patové situaci, kdy mají umožnit běžencům zažádat o azyl, současně ale potřebují chránit hranice Schengenu. Klíčové je, aby si pohraničníci zachovali lidský přístup, míní analytik. Šmigol zdůraznil, že migranti překračují bariéru nelegálně. Varšava podle něj svého tvrdého postupu z minulých let nelituje.