Bělorusko strana 2 z 5

Polské úřady v úterý upřesnily, že kvůli přeletu dronu nad vládními budovami ve Varšavě zadržely v pondělí večer mladou Bělorusku a občana Ukrajiny. Původně premiér Donald Tusk informoval o zadržení dvou běloruských občanů poté, co dron zneškodnila vládní ochranka. Není jasné, čím byly nepřesné informace šéfa vlády způsobeny, poznamenala agentura AP.

Polská státní ochranná služba (SOP) zneškodnila dron, který létal nad citlivými vládními objekty, uvedl premiér Donald Tusk na síti X. V souvislosti s incidentem byli zadrženi dva běloruští občané. Policie okolnosti vyšetřuje. Událost se odehrála okolo 19. hodiny.

Polsko s pomocí NATO nasadilo vrtulníky a bojové letouny na východě země. Uzavřelo také vzdušný prostor nad letištěm v Lublinu kvůli preventivní operaci, jejímž důvodem byla hrozba ruských dronů nad Ukrajinou poblíž polských hranic. Asi po dvou hodinách polský premiér Donald Tusk na sociální síti X oznámil, že operace skončila. Pohotovost mělo v sobotu také rumunské letectvo, které vyslalo do vzduchu dvě stíhačky F-16. Jeho vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou narušil dron.

Ruská a běloruská armáda zahájily společné cvičení Západ 2025, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Manévry potrvají do úterý na území obou zemí včetně Kaliningradské oblasti a také v Baltském a Barentsově moři. Cvičení Západ se koná každé čtyři roky, to poslední využila Moskva jako přípravu k plnohodnotné pozemní invazi na Ukrajinu.

Bělorusko propustilo 52 vězňů různých národností. Oznámil to ve čtvrtek litevský prezident Gitanas Nauséda a později to potvrdilo i Bělorusko, které krok zdůvodnilo humanitárními důvody. S americkou delegací, která jejich propuštění vyjednala, propuštění zamířili do Litvy, uvedl podle agentury Reuters mluvčí velvyslanectví USA ve Vilniusu.

Česká republika označila běloruského diplomata pracujícího pro tajnou službu za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Na síti X to oznámilo ministerstvo zahraničí, podle kterého se Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Diplomat má dvaasedmdesát hodin na opuštění Česka.

Moskva a Minsk se podle některých zpráv mohou pokusit obnovit migrační krizi na bělorusko-unijních hranicích. Opakovala by se tak situace z roku 2021, kdy režim vůdce Alexandra Lukašenka cíleně posílal tisíce běženců k hranicím EU, což v menší míře pokračuje i nadále. Minsk popřel, že by krizi způsobil. Výpovědi bývalého běloruského pohraničníka i íránského běžence pro exilový ruský web The Insider ale ukazují opak.

Čína hostila vojenskou přehlídku k připomínce osmdesátého výročí konce druhé světové války v Asii. Čínský vládce Si Ťin-pching na zahájení podle agentury AFP prohlásil, že „lidstvo opět čelí volbě mezi mírem a válkou, mezi dialogem a střetem“. Podle analytiků se snaží zemi vykreslit jako „strážce mezinárodního řádu“. Přehlídky se zúčastnili také šéf Kremlu Vladimir Putin nebo severokorejský diktátor Kim Čong-un.

Bezpečnostní informační služba (BIS) upozorňuje, že z Česka do Ruska se dostává stále více zboží dvojího užití. Tedy takového, které slouží hlavně pro civilní účely, ale lze ho využít i k těm vojenským. Každoročně BIS odhalí desítky takto zapojených firem. Nejtěžší je přitom prokázat jim úmysl.

Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Vystoupení Tuska a von der Leyenové před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, sledovali přes hraniční bariéru ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.

Na bělorusko-polské hranici se v poslední době tvoří dlouhé fronty aut a autobusů mířících do Evropské unie (EU). Příčinou je průjezdnost pouze jedním hraničním přechodem, ostatní jsou z polské strany zavřené. Lidé se tam uplácením snaží dostat na začátek kolony a čekání si zkrátit. Občané Běloruska, které je spojencem Ruska v invazi na Ukrajinu, mohou do EU cestovat, jelikož jsou jim stále vydávána víza do schengenského prostoru.

V nemocnici ve městě Bialystok na východě Polska zůstává hospitalizován polský voják, který utrpěl zranění, když se snažil zabránit skupině migrantů nelegálně překročit bělorusko-polskou hranici. O incidentu, který se stal v pondělí večer, informovala armáda. Polské úřady současně upozorňují na rostoucí počty pokusů migrantů proniknout do země a dále na Západ.

Rusko a Ukrajina si ve čtvrtek vyměnily po 84 válečných zajatcích, potvrdily obě strany. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se z ruského zajetí vracejí vojáci i civilisté. Oba státy poděkovaly Spojeným arabským emirátům za zprostředkování výměny.

Polské úřady obvinily skupinu šesti lidí – tři Poláky a tři Bělorusy – ze žhářských útoků podniknutých na zakázku ruských tajných služeb, stejně jako z dalších zločinů, včetně obchodování se zbraněmi a narkotiky. S odvoláním na prokuraturu to na svém webu uvedla zpravodajská televize TVN24.

Kreml zvažuje dočasné oboustranné pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinou a Ruskem jako možnost, jak odvrátit hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně zavedení sekundárních stoprocentních cel na odběratele ruské ropy, napsala agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se situací v Kremlu. Ruský vládce Vladimir Putin chce však podle agentury ve válce nadále pokračovat.

Ruský disident Ilja Jašin se před rokem dostal na svobodu při výměně vězňů mezi Ruskem, Běloruskem a Západem. Před lety odsoudil válku proti Ukrajině, za což dostal trest osm a půl roku v ruském vězení. Emigrovat sice nechtěl, nakonec ale po dvou letech za mřížemi skončil v rámci výměny v Berlíně. Zde se snaží mobilizovat odpor proti režimu Vladimira Putina, jeho protiválečné demonstrace před ruskou ambasádou se vloni v listopadu zúčastnily asi dva tisíce lidí. Znovu se tak dostal na seznam lidí hledaných Kremlem. Ruské úřady také vyslýchaly jeho rodiče, kteří žijí v Moskvě.

Rusko chystá změny v armádě, které by umožnily celoroční odvody. Kromě toho dál mohutně zbrojí, podle Kyjeva hodlá v následující dekádě utratit za vojenské výdaje více než bilion dolarů a totálně mobilizuje celou společnost. Analytici uvádějí, že tyto a další kroky potvrzují, že se Moskva chystá na budoucí válku s NATO. Mohutně zbrojí i sousední Bělorusko.

Provoz na polské hranici s Německem už tři týdny komplikují zavedené policejní kontroly. Ty mají bránit ilegální migraci, zdržují však i řidiče a dopadají na podnikatele. Vlády v Berlíně i Varšavě přitom daly najevo, že kontroly prodlouží o další měsíc.

Ruská letecká společnost Aeroflot v úterý zrušila další desítky letů poté, co firmu v pondělí postihl výpadek informačního systému. Ten byl způsoben útokem dvou hackerských skupin stojících na straně Ukrajiny, jež se přes tři roky brání plnohodnotné ruské invazi, píše agentura Reuters.

Rusko uvádí, že se nadále snaží o normalizaci vztahů s Gruzií, jíž okupuje pětinu území. Naposledy Kreml této kavkazské zemi nabídl připojení k mezinárodnímu dopravnímu koridoru Sever-Jih. Podle experta Vincence Kopečka z Ostravské univerzity však může Tbilisi s normalizací vztahů souhlasit pouze „na oko“, jelikož gruzínská vláda nestojí o to, aby země znovu spadla do ruské náruče.

Nové reciproční hraniční kontroly, které Polsko zavádí od půlnoci, potrvají nejméně třicet dní. Pohraniční stráž doplní pět tisíc vojáků. Opatření se dotkne i hranic s Litvou. Vládu k němu vedou rostoucí obavy z nelegální migrace a napětí na domácí politické scéně.

Bělorusko nedávno propustilo skupinu politických vězňů včetně vůdce opozice Sjarheje Cichanouského. Stalo se tak v den návštěvy amerického vyslance Keitha Kellogga v Minsku. Podle analytiků usiluje běloruský vůdce Alexandr Lukašenko o zmírnění sankcí a izolace své země, USA se zase snaží získat Minsk pro ukončení ruské války na Ukrajině. Cíle obou ale narážejí na limity.

„Je to rozhodně mučení,“ řekl o uvěznění běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski v rozhovoru pro AP. Agentura píše, že po několika letech za mřížemi politik zhubl přes padesát kilogramů a je téměř k nepoznání. Cichanouski se dostal na svobodu v sobotu poté, co jej společně s dalšími politickými vězni propustil běloruský vládce Alexandr Lukašenko – podle všeho na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski byl propuštěn z vězení, uvedla na síti X jeho manželka a vůdkyně exilové opozice Svjatlana Cichanouská. Politik byl odsouzen k osmnácti letům vězení, připomněla agentura Reuters. Spolu s ním se dostalo na svobodu dalších třináct politických vězňů. Mluvčí běloruského vládce Alexandra Lukašenka sdělil, že všichni byli propuštěni na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.