Požár v teheránské věznici, kde jsou i lidé zadržení z politických důvodů, si dle úřadů vyžádal čtyři mrtvé

Kvůli sobotnímu požáru ve věznici Evín v Teheránu, v níž tamní režim zadržuje i mnoho politických vězňů, zemřeli podle místních úřadů čtyři lidé, dalších 61 jich bylo zraněno. Úřady ještě v noci uváděly, že požár si vyžádal pouze několik zraněných a že při něm nikdo nezahynul, uvedla agentura Reuters.

Státní tisková agentura IRNA oznámila, že byl požár po několika hodinách uhašen a žádný z vězňů neutekl. Podle íránských úřadů požár vypukl, když se mezi vězni v jednom křídle věznice a zaměstnanci zařízení rozpoutaly střety. Vězni pak zapálili sklad uniforem.

Teheránský prokurátor Alí Sálehí tvrdí, že vzpoura nesouvisela s protivládními protesty. Ve věznici Evín jsou nicméně zadržováni političtí vězni, včetně novinářů nebo cizinců. Podle některých zdrojů tam byly zavřeny i stovky účastníků demonstrací, které trvají v Íránu už měsíc a při kterých lidé protestují proti represím autoritářského režimu. Manifestace se konaly v posledních týdnech i nedaleko věznice Evín.

V neděli demonstrace v Íránu pokračovaly na několika univerzitách, včetně měst Tabríz a Rašt. Na videích na sociálních sítích bylo rovněž vidět studenty na univerzitě v Teheránu, jak skandují: „Írán se stal velkým vězením. Z věznice Evín se stala jatka.“

Íránští aktivisté uvedli, že se před ženským křídlem věznice Evín shromáždili příbuzní zadržovaných, kteří chtěli využít návštěvních hodin, ale přístup jim byl odepřen. To vyústilo v potyčku.

Kritika Spojených států

Už v sobotu se k požáru ve věznici vyjádřilo také americké ministerstvo zahraničí. „Írán je plně zodpovědný za bezpečnost neprávem držených občanů, kteří by měli být okamžitě propuštěni,“ uvedl mluvčí ministerstva Ned Price.

Ve věznici Evín je i několik Američanů či lidí s dvojím občanstvím, včetně Siamaka Namaziho. Ten byl v Íránu zatčen v říjnu 2015, když tam přicestoval na návštěvu příbuzných, a rok nato byl odsouzen k deseti letům vězení za špionáž. Obvinění odmítá a ani podle organizací na ochranu lidských práv se špionáže nedopustil.

Namaziho právník Jared Genser uvedl, že jeho klient v neděli kontaktoval svou rodinu. „S radostí sděluji, že Siamak Namazi mluvil se svou rodinou. Je v pořádku a byl přesunut do bezpečnější části věznice Evín,“ napsal Genser na Twitteru.

V Evínu je podle agentury AFP i francouzská vědkyně íránského původu Fariba Adelkhahová, odsouzená v roce 2020 za ohrožení bezpečnosti Íránu k pěti letům vězení, anebo Američan íránského původu Emad Shargi, zatčený loni rovněž kvůli obvinění ze špionáže. V tomto vězení je podle některých zdrojů i mezinárodně uznávaný íránský režisér Džafar Panahí.

Protesty v Íránu trvají již měsíc

Protesty v Íránu vypukly v polovině září poté, co zemřela 22letá Íránka kurdského původu Mahsá Amíníová. Ta byla zadržena podle médií kvůli tomu, že měla příliš volně nasazený hidžáb – šátek, kterým si má muslimská žena zakrývat vlasy a dekolt a který ženy v Íránu musejí od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti. Podle policie žena utrpěla infarkt, podle její rodiny a dalších zdrojů zemřela na následky policejní brutality.

Íránská vláda proti účastníkům demonstrací tvrdě zasahuje. Brutalita si podle nevládních organizací vyžádala už přes dvě stě obětí na životech, včetně příslušníků bezpečnostních složek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Prezident USA Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje.
před 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 4 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...