Petr Pavel strana 2 z 5

Fyzické útoky na novináře jsou sice nejviditelnějším porušením svobody tisku, závažný a skrytější problém ale představuje ekonomický tlak, varuje organizace Reportéři bez hranic (RSF). V jejím aktuálním žebříčku svobody médií si Česko meziročně polepšilo o sedm pozic a obsadilo desátou příčku. Slovensko se naopak propadlo o devět míst a skončilo 38. ze 180 hodnocených zemí. Tak jako před rokem se první umístilo Norsko, nejhůř hodnocená zůstává Eritrea.

Dvě třetiny lidí v Česku nejsou spokojené s tím, kolik peněz vydělávají. Prezidentka Asociace personalistů a generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová se domnívá, že za nízkými mzdami stojí mimo jiné i dotační ekonomika. Podle ní je v tuzemsku také nejnižší fluktuace zaměstnanců v celé Evropě, uvedla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Prezidenti zemí od Baltu po Jadran a Černé moře v úterý dali na schůzce ve Varšavě najevo podporu Ukrajině, která se více než tři roky brání agresi ze strany Ruska. Část závěrečné deklarace summitu Iniciativy Trojmoří věnující se největšímu konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války ale nepodpořilo Maďarsko, jehož vláda je vůči Moskvě vstřícná. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu prohlásil, že jeho země se toho během války hodně naučila a je připravena se o své zkušenosti podělit.

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.

Prezident Petr Pavel jako svědek vypovídal u soudu, který se zabývá žalobou generála ve výslužbě Vladimíra Halenky o odškodné za trestní stíhání. Halenka byl na jaře roku 2015 obviněn v kauze převodů vojenského materiálu, jeho stíhání státní zastupitelství později zastavilo. Pavel, který byl náčelníkem generálního štábu mezi lety 2012 a 2015, řekl, že pokud by Halenka obviněn nebyl, mohl by se pravděpodobně zúčastnit zahraničního vojenského kurzu v USA. O tom, zda by muž mohl povýšit na zástupce náčelníka generálního štábu, neuvažoval, protože pozice v té době nebyla uvolněná, uvedl.

Při ruském nočním raketovém úderu na Kyjev zahynulo nejméně dvanáct lidí a dalších více než devadesát bylo zraněno, uvádějí nejnovější zprávy záchranářů. Výbuchy bylo v noci slyšet i v Charkově na východě Ukrajiny, informovala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Americký prezident Donald Trump útoky odsoudil a vyzval ruského vůdce Vladimira Putina, aby s nimi přestal.

Pohřeb papeže Františka se uskuteční v sobotu v 10:00 v bazilice svatého Petra ve Vatikánu. O datu pohřbu v úterý ráno rozhodli kardinálové, informují tiskové agentury. Tělo papeže, který zemřel v pondělí, bude ve středu ráno převezeno do baziliky svatého Petra, kde se mu budou moci lidé poklonit.

Na zprávu o úmrtí papeže Františka, který zemřel v neděli ráno, reagují evropští i čeští politici.

Ruská imperiální politika ohrožuje bezpečnost celé Evropy a je třeba udělat maximum, aby neuspěla, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na ruský útok na ukrajinské Sumy. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona útok ukazuje na nutnost přimět Rusko k příměří. Zděšení vyjádřili britský premiér Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloniová nebo polský premiér Donald Tusk. Ministr zahraničí USA Marco Rubio označil útok za děsivý.

České firmy chtějí obnovit své projekty v Ghaně. Většinu z nich před třemi lety zastavila finanční krize a platební neschopnost západoafrického státu. Zajímají se o výstavbu mostů a nemocnic nebo spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti. Pomoci k novým vazbám má také cesta prezidenta Petra Pavla, který navštívil i Mauritánii a tamní českou jednotku.

Vláda by mohla ještě před volbami výrazně přidat policistům, hasičům a vojákům. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) navrhuje s platností od 1. července zvýšit platy policistů a hasičů v průměru o čtyři tisíce korun. Všichni policisté a hasiči by dostali 3200 korun v příplatcích a osm set korun by se týkalo odměn. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) hodlá ke stejnému datu zvýšit výdělky vojáků.

Před uzavřením schůze sněmovny k armádě měli minulý týden podle prezidenta Petra Pavla dostat možnost mluvit i opoziční řečníci s přednostním právem. Uspokojilo by to obě strany a nijak by to nenarušilo myšlenku jednat o utajených informacích za zavřenými dveřmi, řekl v rozhovoru pro Novinky.cz. Mimořádná schůze, jejíž uzavřené části se na protest odmítli zúčastnit poslanci ANO a SPD, odrážela dle Pavla nízkou úroveň politické kultury na straně vlády i opozice.

Evropa musí dávat víc peněz na svou obranu, pokud chce uchovat transatlantickou vazbu a žít v příštích desetiletích v bezpečí, řekl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar na čtvrteční konferenci Bezpečná budoucnost pořádané premiérem Petrem Fialou (ODS). Řečníci se během projevů i následné diskuse věnovali různým bezpečnostním aspektům, včetně evropské spolupráce či ruské války na Ukrajině.

Tuzemský obranný rozpočet by nakonec mohl příští rok přesáhnout hranici 200 miliard korun. Oproti letošku jde o nárůst o přibližně 40 miliard. To je víc, než doteď vláda plánovala. ODS chce totiž nově prosadit výdaje na obranu ve výši 2,3 procenta HDP. Záměr má podporu koaličních partnerů.

Ve středu se konala mimořádná schůze sněmovny svolaná opozičními stranami k tématu obrany. Zákonodárci ANO a SPD se nakonec velké části jednacího dne neúčastnili, protože nesouhlasili s tím, že bylo odhlasováno neveřejné jednání dolní komory. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v Událostech, komentářích mimo jiné řekla, že do přípravy podkladů šlo hodně času i energie. Předseda sněmovního obranného výboru a předchůdce Černochové v čele resortu Lubomír Metnar (za ANO) ale považuje rozhodnutí ze schůze odejít za správné, vláda se podle něj snažila opozici umlčet.

Poslanci ANO a SPD bojkotovali středeční jednání sněmovny o armádě poté, co ho koalice nechala uzavřít. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že s opozicí byla vždy připravena o těchto věcech diskutovat a je i nadále. Pokud bude mít opozice zájem, informace z uzavřeného jednání poskytne, uvedla po setkání s prezidentem Petrem Pavlem. ANO a SPD už oznámily, že v polovině dubna hodlají svolat nové zasedání o obraně.

Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta HDP nejpozději v roce 2030. Rozhodla o tom hlasy koalice a Pirátů po neveřejné debatě. Té se nezúčastnili poslanci opozičních ANO a SPD. Dorazil naopak prezident Petr Pavel. Opoziční hnutí kritizovala, že veřejně nedostali příležitost vystoupit všichni řečníci s přednostním právem. Koaliční politici mají neúčast opozice za důkaz snahy o show, podle hlavy státu mohla dostat odpovědi na mnoho svých otázek.

Zákonodárci ve středu na mimořádné schůzi schválili vládní reformu sociálních podpor, nynější čtyři dávky nahradí jedna. Sněmovna schválila také uzákonění dávky pro studující rodiče malých dětí a širší sociální podporu vysokoškoláků z chudších rodin. Rovněž upravila životní minimum. Poslanci začali projednávat také zákon o podpoře bydlení. Debatu k tomuto bodu ale nedokončili, protože schůze dolní komory byla ve 13 hodin přerušena. Pokračovat bude ve středu 2. dubna.

Hlavním tématem podzimních sněmovních voleb bude podle premiéra Petra Fialy (ODS) bezpečnost. Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček naopak doufá, že jím budou konkrétní otázky domácí politiky. Vláda podle něj vytváří umělá témata. Podle místopředsedkyně ODS Evy Decroix jsou témata bezpečnosti a ekonomiky úzce propojena. Oba politici v pořadu Devadesátka ČT24 reagovali také na slova premiéra pro deník Financial Times, kde uvedl, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš pomáhá ruskému vládci Vladimiru Putinovi. Vondráček to označil za „sprostou kampaň“, zatímco Decroix premiéra podpořila s tím, že pouze pojmenoval věci správným jménem.

Koalice nedokázala prosadit konání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, kterou nechala svolat k některým vládním i poslaneckým předlohám. Dolní komora návrh programu zamítla, byť se hlasování několikrát opakovalo. V posledním z hlasování chyběly vládnímu táboru dva hlasy. Měla se projednávat povinná registrace ubytovacích zařízení v připravovaném elektronickém systému eTurista či zálohování PET lahví.

Díky české muniční iniciativě by se letos na Ukrajinu podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) mělo dostat podobné množství nábojů ráže 155 milimetrů jako loni, kdy jich bylo 520 tisíc. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) vyjádřil Fiala přesvědčení, že se to pravděpodobně podaří. Česká muniční iniciativa patří k nejúspěšnějším programům na podporu země napadené Ruskem, přidali se k ní i mnozí spojenci.

Pokud odborná debata dospěje k závěru, že poslat české vojáky na Ukrajinu jako součást mírových sil po uzavření dohody o míru mezi Moskvou a Kyjevem je prospěšné a že je toho Česko schopné, pak nebude mít ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) problém takový krok podpořit. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. S účastí Česka by v případě shody napříč většinou evropských států souhlasil i poslanec Jakub Michálek (Piráti). Poslankyně Helena Válková (ANO) se obává, že tuzemsko na něco takového nemá dostatek kapacit.

Evropa musí nejdříve říci, co je její strategie pro jednání na Ukrajině, uvedl v Otázkách Václava Moravce výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe a bývalý velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. Dodal, že USA chtějí konflikt na Ukrajině vyřešit především proto, že pomáhá Číně. Europoslanec Jan Farský (STAN) pak o jednání Spojené státy – Rusko soudí, že Kreml proti sobě necítí sílu, aby uvažoval o příměří.

Součástí mírových sil na Ukrajině by po uzavření dohody o míru měly být i české jednotky, je přesvědčen český prezident Petr Pavel. Řekl to v sobotu zveřejněném rozhovoru s novinářem webu Jevropejska pravda.