Tchaj-wan strana 5 z 5

Bývalý tchajwanský prezident Ma Jing-ťiou se ve středu v Pekingu setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Ten na schůzce prohlásil, že žádné cizí zásahy nemohou zabránit sjednocení ostrova s pevninskou Čínou. Peking tak upevňuje kontakty s tchajwanskou opozicí, exprezident Ma je na návštěvě Číny již podruhé.

Zemětřesení, které ve středu zasáhlo Tchaj-wan, pozastavilo výrobu největšího světového producenta čipů. Továrny společnosti TSMC sice výrazně poškozené nebyly, proces obnovování náročných částí výroby však může podle odborníků trvat několik týdnů. Na čipech tchajwanské výroby jsou přitom závislí producenti po celém světě. Zemětřesení tak odhalilo křehkost dodavatelských řetězců soustředěných do geopoliticky výbušné oblasti ostrova, který chce kontrolovat čínská vláda v Pekingu.

Další dvě mrtvá těla našli záchranáři v národním parku Taroko na Tchaj-wanu po silném středečním zemětřesení. Podle údajů agentury Reuters tak bilance otřesů stoupla na dvanáct, tchajwanské úřady ale zatím oficiálně údaj nezvýšily.

Na deset stoupl počet obětí, které si vyžádalo středeční zemětřesení u pobřeží Tchaj-wanu. Zraněných je skoro 1070 a záchranáři pátrají po lidech, kteří se nadále pohřešují. Stovky lidí zůstávají odříznuté od okolního světa. Další zemětřesení udeřilo ve čtvrtek východně od pobřeží prefektury Fukušima na severovýchodě Japonska.

Záchranné práce v Tchaj-wanu komplikuje poškození silnic a další infrastruktury, jež v mnoha případech způsobily sesuvy půdy a kamenů. Zemětřesení si vyžádalo devět mrtvých a přes tisíc zraněných. Jeden člověk zahynul v nejhůře postiženém městě Chua-lien v devítiposchoďové budově Uranus, která zůstává nebezpečně nakloněná poté, co byla při otřesech rozdrcena její spodní část. Dělníci se za pomoci jeřábů a bagrů snaží budovu stabilizovat.

U východního pobřeží Tchaj-wanu ve středu udeřilo silné zemětřesení, které zasáhlo celý ostrov a poničilo řadu budov. Tchajwanské úřady hovoří o nejsilnějším zemětřesení za pětadvacet let, v jehož důsledku zemřelo nejméně devět lidí a více než tisíc jich utrpělo zranění. Japonské úřady po několika hodinách zrušily varování před vlnou tsunami, na jejíž příchod se chystalo pobřeží malých ostrovů na jihu země.

U východního pobřeží Tchaj-wanu udeřilo v noci na středu silné zemětřesení. Na ostrově se v tu chvíli nacházelo i několik Čechů, s nimiž se České televizi podařilo spojit. Bezprostřední reakce poskytly například zpravodajka ČT Barbora Šámalová, redaktorka Českého rozhlasu Jana Karasová nebo turistky Blanka Šugra Švancerová a Pavla Kudrnová. Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí dále oznámila, že tuzemská diplomacie nemá informace o žádných Češích přímo zasažených otřesy.

Čínské hospodářství má letos vzrůst o pět procent, výdaje na armádu pak o víc než sedm procent. Ambiciózní plán představil premiér Li Čchiang na zahájení každoroční schůze zákonodárného sboru. Země se potýká s realitní krizí, úbytkem zahraničních investic a také dopady nízké porodnosti. Ekonomická stabilita je přitom klíčová pro udržení komunistického režimu. Li Čchiang také v projevu přitvrdil vůči Tchaj-wanu. Čína bude podle něj pevně prosazovat sjednocení, oproti zvyklostem ovšem vypustil slovo „mírové“.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) zakončil návštěvu Japonska. Šéf tuzemské diplomacie vedle vzájemných vztahů mezi Prahou a Tokiem jednal s japonskými partnery také o bezpečnosti. Shodli se mimo jiné na tom, že konflikty jsou v současné době globální a vzájemně propojené, vyžadují proto užší spolupráci. V Japonsku má také v příštím roce vzniknout český pavilon.

Čína násobí přítomnost svých lodí v blízkosti sousedního Tchaj-wanu. Mají prý zajistit bezpečnost jejích rybářů. Peking tak reaguje na incident z poloviny února, kdy po pronásledování tchajwanskou pobřežní hlídkou utonula dvojice čínských rybářů. Podle analytiků však komunistická země vyvíjí nátlak na Tchaj-pej před květnovou inaugurací prezidenta Williama Laje. Ten se netají silnými protičínskými postoji a snahou o spolupráci se Spojenými státy.

Tichomořský ostrůvek Nauru v lednu zaujal zpřetrháním vazeb na Tchaj-wan a přimknutím k Číně. Atol umí využívat diplomacii k získání financí, které tamní skomírající ekonomika potřebuje. Navzdory nevelké rozloze se pravidelně ocitá v hledáčku regionálních i globálních mocností. Aktuálně zejména Číny, která se na úkor Austrálie a Spojených států snaží prosadit v jižním Pacifiku.

Oznámení ruských úřadů o smrti opozičního lídra Alexeje Navalného v době začátku mnichovské bezpečnostní konference představuje vzkaz, prohlásil v rozhovoru pro ČT24 ruský opozičník a bojovník za lidská práva Garri Kasparov. Šéf Kremlu Vladimir Putin podle něj chce demonstrovat sílu a lhostejnost. Navalnyj věřil, že se věci v Rusku mohou změnit a jeho vražda ukazuje, že jakékoliv očekávání změny v této zemi je marné, zdůraznil Kasparov.

Americký Senát schválil po dlouhé rozpravě návrh zákona o pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu ve výši 95,3 miliardy dolarů (2,2 bilionu korun), jehož přijetí už skoro čtyři měsíce požaduje americký prezident Joe Biden. Podpořila ho i část republikánů, kteří jej dlouho chtěli spojit se zpřísněním imigrační politiky, nakonec ale kompromis v této věci odmítli. Návrh by nicméně stále mohl narazit ve Sněmovně reprezentantů, jejíž republikánský předseda Mike Johnson se staví proti plánu.

Řada obyvatel Hongkongu, kteří se v minulých letech zapojili do prodemokratického hnutí, byla obviněna z výtržnictví a následně je úřady sledovaly na každém kroku. Raději se tak rozhodli odejít do exilu na Tchaj-wanu, který Čína považuje za odpadlickou provincii. Povolení k pobytu už dostaly desetitisíce lidí.

Čínské ministerstvo zahraničí v neděli obvinilo americkou diplomacii, že Tchaj-wanu vysílá špatné signály, když ministr zahraničí Antony Blinken pogratuloval tchajwanskému viceprezidentovi Williamu Lajovi k sobotnímu volebnímu vítězství v prezidentských volbách. Americká prohlášení podle Číny podporují tchajwanské separatisty. Podobnou kritiku vyjádřila i čínská velvyslanectví v řadě dalších zemí, jejichž reprezentace vzkázaly na Tchaj-wan své gratulace.

Sobotní prezidentské volby na Tchaj-wanu vyhrál vládní kandidát a současný viceprezident William Laj, vyplývá z výsledků po sečtení více než 90 procent okrsků. Druhý v pořadí, kandidát opozice Chou Jou-i, který prosazuje zlepšení vztahů s Pekingem, uznal porážku. Tchajwanci volili i nový parlament.

Na Tchaj-wanu proběhly klíčové volby. Voliči v nich rozhodli o složení nového parlamentu i příštím prezidentovi. To vše ve stínu stále asertivnější Číny, která hlasování označuje za volbu mezi „mírem a válkou“. Peking, který de facto nezávislou ostrovní republiku považuje za vlastní teritorium, se nikdy oficiálně nevzdal možnosti použití síly, aby Tchaj-wan dostal pod kontrolu. Volební místnosti jsou již uzavřené, první výsledky by měly být známé v sobotu odpoledne.

Ve stínu čínských hrozeb a provokací Tchaj-wan v sobotu zvolí nového prezidenta a parlament. V uplynulých dnech zachytil čtyři čínské balony a rozeslal obyvatelům varování kvůli přeletu rakety se satelitem. Vůbec nejblíž čínské pevnině je ostrov Ťin-men s pohnutou minulostí, na němž je také podpora tchajwansko-čínské spolupráce nejsilnější.

O křeslo prezidenta Tchaj-wanu usilují tři kandidáti. Volby, které se mají uskutečnit 13. ledna, budou s napětím sledovat i obě velmoci, Spojené státy a Čína. Vztah ostrova k Pekingu je jedním z hlavních motivů předvolební kampaně.

Spojené státy posílí takzvané Malé síly na Tchaj-wanu jako signál Číně, která kolem ostrova zintenzivňuje vojenské manévry. Americké jednotky se rozrostou ze sto na dvě stě mužů a žen. Jejich úkolem je hlavně pomáhat s výcvikem tchajwanské armády. Hlavní americké síly v oblasti mají základny nedaleko na japonské Okinawě. Česká televize natáčela cvičení japonské armády s americkou polní nemocnicí.

Nejméně 127 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení na severozápadě Číny, kde záchranáři v mrazivých podmínkách dál pátrají po možných přeživších. Na základě nové bilance o tom v úterý informovala agentura Reuters. Živel o síle 6,2 stupně udeřil v provinciích Kan-su a Čching-chaj, kde zničil mnoho domů, některé silnice a zranil více než sedm set lidí.

Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Vůbec nejvlivnější osobností bude podle webu příští rok pravděpodobný nový polský premiér Donald Tusk, který chce napravit pošramocené vztahy své země s Evropskou unií.

Premiér Petr Fiala (ODS) by měl v příštím roce navštívit Čínu, podle Otázek Václava Moravce to bude ještě před evropskými volbami. V Pekingu byl už na začátku listopadu jeho poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka by cílem diplomatického úsilí mělo být to, aby se v kontextu války na Ukrajině a konfliktu mezi Izraelem a Hamásem nezhoršila také situace na Tchaj-wanu. Cestu předsedy vlády do Pekingu nepotvrdil, opozice by takovou návštěvu podpořila.

Čína a Spojené státy se dohodly na obnovení komunikace mezi svými armádami. Ve čtvrtek to oznámil americký prezident Joe Biden po jednání v Kalifornii se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a informovala o tom také čínská státní média. Si podle nich řekl šéfovi Bílého domu, že největší a nejvíce nebezpečný problém ve vztazích mezi USA a Čínou je Tchaj-wan. Biden podle stanice BBC na tiskové konferenci uvedl, že při jednání „zdůraznil důležitost míru a stability v Tchajwanském průlivu“.