Tchaj-wan strana 5 z 5

Spojené státy americké v sobotu podle agentury AFP vyzvaly Čínu, aby přestala s „provokativním a nebezpečným chováním“ v Jihočínském moři. Tam se k sobě v posledních dnech několikrát nebezpečně přiblížila filipínská a čínská plavidla. Manila a Peking se kvůli tomu navzájem obvinily z vyvolávání námořních incidentů.

Evropské námořnictvo by mělo hlídkovat ve sporné oblasti Tchajwanského průlivu, uvedl v komentáři pro deník Le Journal Du Dimanche šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell. Znovu zdůraznil, jak zásadní význam podle něj má Tchaj-wan pro Evropu.

Nejvyšší čínský diplomat Wang I řekl, že doufá a věří, že Německo podpoří „mírové sjednocení Číny s Tchaj-wanem.“ Během setkání s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou dodal, že Čína před lety podpořila znovusjednocení Německa. Informuje o tom agentura Reuters.

Evropa nesmí přehlížet napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem, protože vojenská eskalace v regionu by byla nejhorším možným scénářem pro globální ekonomiku. Řekla to v Číně německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Agentura Reuters si všímá, že šéfka německé diplomacie o vztahu k Číně a Tchaj-wanu hovořila odlišně od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který nejlidnatější zemi navštívil před několika dny.

Francouzský prezident Emmanuel Macron navázal na svá nedávná kritizovaná vyjádření, kdy požadoval větší nezávislost Evropy na Spojených státech ve vztahu k Číně a Tchaj-wanu. Během své aktuální návštěvy Nizozemska prohlásil, že být spojencem USA neznamená být jejich vazalem. Šéf Elysejského paláce také zdůraznil, že postoj Francie vůči Tchaj-wanu se nezměnil a že upřednostňuje „status quo“ ve vztahu k ostrovu.

Za posledních 24 hodin překročilo čtrnáct čínských vojenských letadel středovou linii v Tchajwanské úžině, která odděluje Tchaj-wan od Číny a slouží jako neoficiální bariéra mezi oběma stranami. S odvoláním na tchajwanské ministerstvo obrany to ve středu ráno napsala agentura Reuters.

Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že do pondělní desáté hodiny místního času (4:00 SELČ) zaregistrovalo v blízkosti ostrova jedenáct čínských válečných plavidel a 59 čínských vojenských letadel. Třicet devět plavidel přitom překročilo střední linii Tchajwanského průlivu, která slouží jako neoficiální hranice mezi oběma stranami. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Čínské manévry skončily v pondělí odpoledne SELČ.

Čína si uvědomuje, že v konfliktu na Ukrajině nenastal čas pro diplomatická jednání. V rozhovoru, který v neděli zveřejnil ekonomický deník Les Echos, to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který tento týden jednal v Pekingu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Ohledně střetu o Tchaj-wan pak evropské země varoval, aby si nenechaly vnutit tempo, které chtějí událostem dát Čína či Spojené státy.

Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho letectvo je ve stavu pohotovosti a Tchaj-pej také monitoruje čínské raketové síly. Čínská armáda zahájila v sobotu v okolí Tchaj-wanu třídenní vojenské manévry, které mají za cíl nacvičit „úplné obklíčení“ Pekingem nárokovaného ostrova. Nejmenovaný zdroj agentury Reuters uvedl, že Čína ve vodách u jihozápadního pobřeží Tchaj-wanu simuluje také útoky „na zahraniční vojenské cíle“.

Den po návratu tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen z cesty po Americe zahájila Čína námořní manévry nedaleko ostrova. Jejich cílem je podle státní televize CCTV nacvičit jeho obklíčení. Peking označil cvičení za varování tchajwanským separatistům. Cvičení začalo těsně poté, co skončila návštěva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a dalších evropských politiků. Čína uvedla, že považuje manévry za nezbytné pro „ochranu národní suverenity a územní celistvosti“. Washington vyzval Peking k zdrženlivosti.

Peking ohlásil sankce na dvě americké organizace. Jednou z nich je knihovna Ronalda Reagana, v jejíchž prostorách se ve středu setkal předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Ta se v pátek vrátila z cesty po Spojených státech a Jižní Americe domů. Podle Cchaj cesta ukázala, že Tchaj-wan se nenechá zastavit v mezinárodních vztazích a nepodlehne nátlaku.

Čína přijme „rozhodná a efektivní“ opatření na ochranu národní suverenity a územní celistvosti, uvedl ve čtvrtek Peking v reakci na středeční setkání tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym v Kalifornii. O prohlášení čínského ministerstva zahraničí informovala agentura Reuters. Tchaj-wan nedlouho poté uvedl, že se k ostrovu na dvě stě námořních mil (370 kilometrů) přiblížila čínská letadlová loď.

Předseda americké Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy se v Kalifornii setkal s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Stal se tak nejvyšším americkým představitelem, který se od roku 1979 setkal na americké půdě s tchajwanským vůdcem. Čína hrozí odvetou.

Nejméně devět čínských letadel v bojové pohotovosti překročilo dělicí linii v Tchajwanském průlivu. Informovalo o tom ostrovní ministerstvo obrany, podle něj jde o neodůvodněné vojenské nasazení. Napětí narůstá v době, kdy se tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen zastavila ve Spojených státech cestou za diplomatickými spojenci ve střední Americe.

Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen dorazila do New Yorku. Před svou návštěvou Spojených států a zemí střední Ameriky uvedla, že země nepodléhá vnějšímu tlaku. Peking její cestu kritizuje a hrozí zhoršením americko-čínských vztahů. Bezpečnostní mluvčí Bílého domu už dříve uvedl, že není důvod, aby Čína na cestu tchajwanské prezidentky reagovala přehnaně. Jde o neoficiální návštěvu, dodal.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) se v úterý zúčastnila jednání tchajwanského parlamentu. V projevu mluvila mimo jiné o paralelách v tuzemských a tamních dějinách. Šéf tamní komory jí pak předal nejvyšší parlamentní vyznamenání. Pekarová Adamová má za sebou už schůzku s prezidentkou i premiérem ostrovní země. Na oficiální návštěvě ji doprovází víc než stopadesátičlenná podnikatelská delegace.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová se v pondělí v Tchaj-peji setkala s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Ta podle agentury Reuters ocenila, že Pekarová Adamová na Tchaj-wan přicestovala navzdory „velkému tlaku“. Poukázala tak na kritiku návštěvy ze strany Číny, která Tchaj-wan považuje za své území. Pekarová Adamová uvedla, že nikdo nemůže Českou republiku a Tchaj-wan odradit od toho, aby ctily svobodu, demokracii a ochranu lidských práv.

Podpora demokratické vlády proti stále agresivnější politice Pekingu je hlavním cílem cesty předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) na Tchaj-wan. Jen během neděle narušily tchajwanský prostor čtyři čínské válečné lodě a jeden vrtulník. Vyostřená je také diplomatická fronta.

Honduras po mnoha desítkách let ukončil diplomatické styky s Tchaj-wanem, a otevírá si tím cestu k navázání vztahů s Čínou, uvedla v neděli agentura AP. Tchaj-wan na krok reagoval oznámením o ukončení diplomatických vztahů s Hondurasem. Asijskému ostrovnímu státu, který Čína považuje za jednu ze svých provincií, nově zůstává pouze třináct zemí, které uznávají jeho samostatnost.

Je důležité, aby se propojoval demokratický svět, řekl poslanec a člen sněmovního zahraničního výboru Hayato Okamura (KDU-ČSL) k cestě předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) na Tchaj-wan. V Interview ČT24 podotkl, že návštěva má i obranných charakter, protože cesty se účastní i ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Okamura také v pořadu zmínil, že Čínu a Rusko spojuje pragmatismus, ale Moskva je nyní v úzkých, proto přijme od Pekingu jakoukoliv podporu.

Čínská armáda tvrdí, že monitorovala a následně „odehnala“ americký torpédoborec, který podle ní nelegálně vplul do vod u Paracelských ostrovů v Jihočínském moři. Spojené státy však popřely, že by Čína torpédoborec vyhnala. Informuje o tom agentura Reuters. Na ostrovy si dělají nárok Čína, Tchaj-wan i Vietnam.

V jihovýchodní Asii padají historické teplotní rekordy, v Japonsku vykvetly sakury dříve, než je obvyklé, a Austrálii neopouští letní horka, přestože už tam nastal podzim.

Petr Pavel se pozdě odpoledne v Berlíně setkal s německým kancléřem Olafem Scholzem. Tématy jednání, jak je předem zveřejnilo kancléřství, byly bilaterální i mezinárodní otázky včetně ruské invaze na Ukrajinu. Další podporu Ukrajiny v obraně před ruskou invazí považuje Pavel za nutnost, protože rozhodující podle něj bude letošní rok. V úterý dopoledne přijal Pavla jeho německý protějšek Frank-Walter Steinmeier.

Silný odpor Západu vůči Rusku vyvolala loňská invaze na Ukrajinu, s agresorem přerušil značnou část obchodních styků a uvalil na něj ekonomické sankce. Negativní dopad však konflikt neměl na vztah mezi Ruskem a Čínou. Autoritáře stojící v čele obou zemí, Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga, totiž pojí přátelství. Ačkoliv se Peking snaží svou pozici prezentovat jako neutrální, podle odborníků nadále straní Kremlu. Čína tak sleduje své zájmy, pád Putina a jeho režimu by totiž pro Peking byl nejméně příznivým výsledkem války na Ukrajině.