Víc peněz na armádu a varování pro Tchaj-wan. Čínský premiér představil v parlamentu plány Pekingu

Události: Čínský premiér v parlamentu pohrozil Tchaj-wanu (zdroj: ČT24)

Čínské hospodářství má letos vzrůst o pět procent, výdaje na armádu pak o víc než sedm procent. Ambiciózní plán představil premiér Li Čchiang na zahájení každoroční schůze zákonodárného sboru. Země se potýká s realitní krizí, úbytkem zahraničních investic a také dopady nízké porodnosti. Ekonomická stabilita je přitom klíčová pro udržení komunistického režimu. Li Čchiang také v projevu přitvrdil vůči Tchaj-wanu. Čína bude podle něj pevně prosazovat sjednocení, oproti zvyklostem ovšem vypustil slovo „mírové“.

Během zasedání čínského parlamentu platí v Pekingu přísná bezpečnostní opatření. Kritici režimu jsou v domácím vězení nebo na výletě v doprovodu tajné policie. Nezávislá čínská novinářka a disidentka Kao Jü upozornila, že život v metropoli je po dobu schůze nesnesitelný. „Státní bezpečnost je nasazená na hlídání ve všech čtvrtích, volá lidem a chodí k nim domů,“ uvedla na síti X.

Pro vládní návrhy zvednou ruce tři tisíce delegátů. Premiér slibuje řešit nejpalčivější problémy, včetně zadluženosti provincií, nízké porodnosti a důchodové reformy. Kvůli úbytku obyvatel dochází v Číně pracovní síla. Cíl hospodářského růstu je přitom srovnatelný s loňským, který země oficiálně splnila.

„Hlavní cíle pro letošní rok jsou: růst HDP přibližně o pět procent, víc než dvanáct milionů nových pracovních míst ve městech, nezaměstnanost ve městech 5,5 procenta, růst spotřebitelských cen o tři procenta,“ oznámil Li Čchiang.

Problémové mezinárodní vztahy

Čína čelí v současnosti celé řadě výzev. Je to krize realitního trhu, pokles domácí spotřeby, trvající deflace, nestabilní akciový trh či narušené vztahy s jinými státy. Ekonomický pesimismus a geopolitické obavy přicházejí Čínu draho v době, kdy potřebuje oživit hospodářský růst.

Mimo jiné totiž vedou k poklesu přímých zahraničních investic. Loni přiteklo jen 33 miliard dolarů, což je nejmíň za třicet let. Vývoj ekonomiky a stabilita ve společnosti jsou přitom zásadní pro přežití komunistického režimu.

„Třeba státním zaměstnancům a univerzitním profesorům kvůli poklesu ekonomiky snížili platy. To vyvolává velkou nespokojenost. Ekonomika musí být Siho prioritou, chce-li zachovat legitimitu,“ poznamenává na adresu prezidenta Si Ťin-pchinga analytik tchajwanského think tanku Academia Sinica Cchaj Wen-süan.

Prioritou vlády zůstávají technologie a modernizace průmyslu: auta s novými pohony, vodíková energie, nové materiály, inovativní léky a komerční letectví.