Neměla chuť vyprávět, míní Sedláčková o Toyen. O první dámě surrealismu tak vypráví sama

Nahrávám video

Dítě bez rodiny, nemilovaná žena a chudá umělkyně, tvrdí mýty o Toyen. Svobodomyslná malířka a výrazná osobnost meziválečné avantgardy je i sama o sobě šířila. Podle filmařky a spisovatelky Andrey Sedláčkové lze všechny tyto mýty vyvrátit, o což se také pokusila v biografii Toyen: první dáma surrealismu. S umělkyní ji spojuje mimo jiné blízkost k francouzskému prostředí. „Snažila jsem se knihu napsat ne jako suchou práci, ale s románovým přídechem,“ uvedla autorka v Událostech, komentářích.

Toyen vyrůstala jako Marie Čermínová, brzy odešla od rodiny a živila se jako dělnice v továrně na mýdla, než začala studovat na uměleckoprůmyslové škole. Její přístup k životu byl ve své době nekonformní: oblékala se jako muž a mluvila o sobě v mužském rodě, tíhla k anarchismu.

Celoživotní přátelství ji pojilo se surrealistou Jindřichem Štýrským, v Paříži se připojila ke skupině kolem André Bretona. Po druhé světové válce do Francie odešla – a také zde v listopadu 1980 zemřela. Její díla patří v českých aukcích k nejdráže prodávaným.

Andrea Sedláčková na téměř šesti stech stranách líčí dění mezi českými a francouzskými surrealisty a levicovými intelektuály, ale také milostný život Toyen. Umělkyně si své soukromí už od mládí střežila.

„Asi to bylo i něco přirozeného, protože lidé, s kterými jsem o ní mluvila nebo kteří o ní psali, říkali, že byla málomluvná. A pak je tam asi nějaká velmi traumatická záležitost ze začátku mládí, která možná ovlivnila její vztah k mužům, k ženám, ke společnosti. Prostě neměla chuť vyprávět, co se jí stalo,“ míní Sedláčková.

Pátrání v archivech, vzpomínkách i bytě Toyen

Po osobní minulosti nekonvenční umělkyně pátrala nejprve při přípravě dokumentárního filmu Toyen, baronka surrealismu (lze přehrát v iVysílání), za nějž byla nominována na cenu Český lev. Filmařka, známá především hranými filmy jako Oběti a vrazi nebo Fair Play, se rozhodla zjištění vytěžit i v knize a pustila se do dalšího pátrání, které popisuje jako zčásti detektivní.

Nahlížela do matrik a archivů a pročítala kunsthistorickou literaturu i memoáry. K poznání Toyen využila znalost Paříže, kde malířka strávila polovinu života a kde Andrea Sedláčková také žije. „Dokonce bydlím přes řeku, kde bydlela ona, takže jsem viděla její byt a mohla tam natáčet. Stejně tak jsem poznala téměř všechna místa, kde Toyen bydlela, takže ji mám doslova nachozenou,“ říká autorka. Poznatky získala ale i z Venezuely nebo Kolumbie.

Andrea Sedláčková s knihou Toyen
Zdroj: Nakladatelství Prostor

Dostala se rovněž k nikdy nezveřejněným osobním deníkům a o vzpomínky se s ní podělili malířčini přátelé či jejich potomci. „Měla jsem nápad, který se ukázal jako plodný, že zkusím najít děti nebo vnuky Toyeniných už zesnulých současníků. Říkala jsem si, že po nich možná zůstala fotografická alba. Takže mám spoustu nových fotografií. Měla jsem pocit, že ji nějakým způsobem znovu zprostředkovávám,“ vypráví Andrea Sedláčková.

Spíš román než strohá práce

Text knihy doprovází přes dvě stě dokumentárních fotografií a reprodukcí. Autorka chtěla čtenáře seznámit i s historií Toyeniných obrazů. „Nejsem kunsthistorička, takže jsem se snažila příběhy obrazů odvyprávět jinak. Proč ten který obraz Toyen malovala a jaké cesty urazily. A vůbec jsem se snažila tu knížku napsat ne jako strohou práci, ale až s románovým přídechem,“ dodává. Mnoho věcí podle ní ale zůstává stále skryto.

V poměrně krátké době jde o druhou biografii Toyen napsanou mimo odborné kruhy. Před dvěma lety vyšel beletrizovaný životopis s názvem To je on od Mileny Štráfeldové. Ta ve svých románech přibližuje osudy skutečných osobností, dříve podobně zpracovala život sester Lídy Baarové a Zorky Janů, historičky umění Růženy Vackové či teologa a Husova současníka Jeronýma Pražského.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Musíme bojovat proti tomuto návrhu.“ Ředitelé ČT a ČRo chtějí zachovat poplatky

„Ty podmínky, které byly dneska zveřejněné, jsou nepřijatelné,“ odsoudil ředitel České televize Hynek Chudárek návrh na změnu financování veřejnoprávních médií, který v pondělí 15. června představila vláda. „Musíme bojovat proti tomuto návrhu,“ deklaroval. „Já pořád věřím, že ještě je prostor pro diskusi,“ řekl ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, ale vzápětí dodal, že je v tomto ohledu mírným pesimistou. Ředitelé ČT a ČRo odpovídali v Interview ČT24 na otázky Jiřího Václavka ohledně postupů vládní koalice i plánů obou médií, jak na změny reagovat.
před 6 hhodinami

Ve svatovítské katedrále zazněly nové varhany, požehnal jim Graubner

Konečná cena za nové varhany v katedrále sv. Víta na Pražském hradě bude do 160 milionů korun, řekl předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany Vojtěch Mátl. Většina peněz už se vybrala ve sbírce, veřejnost se do ní může stále zapojit. Novému nástroji v pondělí při liturgii vedené pražským arcibiskupem Stanislavem Přibylem požehnal jeho předchůdce Jan Graubner. Zazněly Dvořákovy, Händelovy, Haydnovy a Saint-Säensovy skladby za doprovodu České filharmonie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Strážnický modrotisk slaví 120 let. Ohrožují ho ale levné kopie

Strážnická modrotisková dílna letos oslaví 120 let od svého založení. Současně však bojovala o přežití kvůli levným napodobeninám tradičního modrotisku. Na její záchranu přispěli lidé ve veřejné sbírce téměř 700 tisíc korun. Část vybraných peněz chce dílna využít také na osvětu, aby zákazníci dokázali odlišit originál od padělku.
13. 6. 2026

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
13. 6. 2026

Disertační práci architekta Wiesnera i deník jeho ženy vystaví ve vile Stiassni

Disertační práci významného architekta Ernsta Wiesnera, deník jeho manželky Evy i rodinné fotografie převzal v Brně Národní památkový ústav. Vzácné archiválie budou k vidění ve vile Stiassni, jedné z Wiesnerových staveb. Z Velké Británie je přivezl generální konzul David Frous, který je převzal od anglického dárce Timothyho Wilkinsona, jehož rodina se s Wiesnerovými blízce přátelila.
12. 6. 2026

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
12. 6. 2026Aktualizováno12. 6. 2026

Géčko nebo Bílý dům? Ostravské divadlo buduje novou scénu

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) získá novou scénu přestavbou výstavního pavilonu G na ostravské Černé louce. Multifunkční sál nebude sloužit pouze divadlu, díky variabilnímu prostoru se v něm budou moci konat také další kulturní akce. Divadlo zároveň hledá název pro nový prostor. Pracovně se mu říká Géčko nebo Bílý dům.
11. 6. 2026

Spielberg nepochybuje o mimozemšťanech v době, kdy se zpochybňuje vše

Mimozemšťané existují, nepochybuje věhlasný hollywoodský filmař Steven Spielberg. Reakcí lidstva na toto zjištění se zaobírá ve svém nejnovějším snímku Den odhalení, kterým se po letech vrací k žánru science fiction. Jak film pohrávající si s utajenými vládními materiály rezonuje v současné době označované za postfaktickou, kdy se zdá stále těžší rozlišit pravdu od dezinformací?
11. 6. 2026
Načítání...