Neměla chuť vyprávět, míní Sedláčková o Toyen. O první dámě surrealismu tak vypráví sama

Nahrávám video

Dítě bez rodiny, nemilovaná žena a chudá umělkyně, tvrdí mýty o Toyen. Svobodomyslná malířka a výrazná osobnost meziválečné avantgardy je i sama o sobě šířila. Podle filmařky a spisovatelky Andrey Sedláčkové lze všechny tyto mýty vyvrátit, o což se také pokusila v biografii Toyen: první dáma surrealismu. S umělkyní ji spojuje mimo jiné blízkost k francouzskému prostředí. „Snažila jsem se knihu napsat ne jako suchou práci, ale s románovým přídechem,“ uvedla autorka v Událostech, komentářích.

Toyen vyrůstala jako Marie Čermínová, brzy odešla od rodiny a živila se jako dělnice v továrně na mýdla, než začala studovat na uměleckoprůmyslové škole. Její přístup k životu byl ve své době nekonformní: oblékala se jako muž a mluvila o sobě v mužském rodě, tíhla k anarchismu.

Celoživotní přátelství ji pojilo se surrealistou Jindřichem Štýrským, v Paříži se připojila ke skupině kolem André Bretona. Po druhé světové válce do Francie odešla – a také zde v listopadu 1980 zemřela. Její díla patří v českých aukcích k nejdráže prodávaným.

Andrea Sedláčková na téměř šesti stech stranách líčí dění mezi českými a francouzskými surrealisty a levicovými intelektuály, ale také milostný život Toyen. Umělkyně si své soukromí už od mládí střežila.

„Asi to bylo i něco přirozeného, protože lidé, s kterými jsem o ní mluvila nebo kteří o ní psali, říkali, že byla málomluvná. A pak je tam asi nějaká velmi traumatická záležitost ze začátku mládí, která možná ovlivnila její vztah k mužům, k ženám, ke společnosti. Prostě neměla chuť vyprávět, co se jí stalo,“ míní Sedláčková.

Pátrání v archivech, vzpomínkách i bytě Toyen

Po osobní minulosti nekonvenční umělkyně pátrala nejprve při přípravě dokumentárního filmu Toyen, baronka surrealismu (lze přehrát v iVysílání), za nějž byla nominována na cenu Český lev. Filmařka, známá především hranými filmy jako Oběti a vrazi nebo Fair Play, se rozhodla zjištění vytěžit i v knize a pustila se do dalšího pátrání, které popisuje jako zčásti detektivní.

Nahlížela do matrik a archivů a pročítala kunsthistorickou literaturu i memoáry. K poznání Toyen využila znalost Paříže, kde malířka strávila polovinu života a kde Andrea Sedláčková také žije. „Dokonce bydlím přes řeku, kde bydlela ona, takže jsem viděla její byt a mohla tam natáčet. Stejně tak jsem poznala téměř všechna místa, kde Toyen bydlela, takže ji mám doslova nachozenou,“ říká autorka. Poznatky získala ale i z Venezuely nebo Kolumbie.

Andrea Sedláčková s knihou Toyen
Zdroj: Nakladatelství Prostor

Dostala se rovněž k nikdy nezveřejněným osobním deníkům a o vzpomínky se s ní podělili malířčini přátelé či jejich potomci. „Měla jsem nápad, který se ukázal jako plodný, že zkusím najít děti nebo vnuky Toyeniných už zesnulých současníků. Říkala jsem si, že po nich možná zůstala fotografická alba. Takže mám spoustu nových fotografií. Měla jsem pocit, že ji nějakým způsobem znovu zprostředkovávám,“ vypráví Andrea Sedláčková.

Spíš román než strohá práce

Text knihy doprovází přes dvě stě dokumentárních fotografií a reprodukcí. Autorka chtěla čtenáře seznámit i s historií Toyeniných obrazů. „Nejsem kunsthistorička, takže jsem se snažila příběhy obrazů odvyprávět jinak. Proč ten který obraz Toyen malovala a jaké cesty urazily. A vůbec jsem se snažila tu knížku napsat ne jako strohou práci, ale až s románovým přídechem,“ dodává. Mnoho věcí podle ní ale zůstává stále skryto.

V poměrně krátké době jde o druhou biografii Toyen napsanou mimo odborné kruhy. Před dvěma lety vyšel beletrizovaný životopis s názvem To je on od Mileny Štráfeldové. Ta ve svých románech přibližuje osudy skutečných osobností, dříve podobně zpracovala život sester Lídy Baarové a Zorky Janů, historičky umění Růženy Vackové či teologa a Husova současníka Jeronýma Pražského.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Policie ukázala záznam útěku zloděje lebky svaté Zdislavy

Policie ve čtvrtek zveřejnila záznam z kamery, který zachycuje útěk pachatele po úterní krádeži lebky sv. Zdislavy z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku. Relikvii nevyčíslitelné historické hodnoty chce policie zařadit do celosvětové databáze odcizených předmětů.
před 4 hhodinami

Na Eurovizi vystoupí Daniel Žižka. Zaujmout chce písní o životních křižovatkách

Mezinárodní písňová soutěž Eurovize vyhlíží ve čtvrtek večer druhé semifinále. V něm vystoupí i zástupce Česka Daniel Žižka. Finále sedmdesátého ročníku klání je pak naplánováno na 16. května, stejně jako předchozí kola ho hostí Vídeň. I letošní Eurovizi vysílá v přímém přenosu Česká televize.
před 4 hhodinami

Eurovize znovu „objevuje“ národní jazyky

Posledních dvacet let je Eurovize spojována především s písněmi v angličtině. Ne vždy tomu tak ale bylo. Soutěž stojí na reprezentaci různých kultur a hudebních tradic evropských zemí, a zpočátku proto všechny zúčastněné státy vystupovaly ve svých národních jazycích. O tom, jak se jazyková „krajina“ na Eurovizi v průběhu desetiletí měnila, napsal pro kulturní projekt Artillery novinář Suspilne Culture Vinston Von.
před 7 hhodinami

Svět knihy se věnuje krimi, přivítá nobelistu Gurnaha či dříve vězněného Sansala

Začíná mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha. Dorazí nositel Nobelovy ceny Abdulrazak Gurnah nebo donedávna vězněný Boualem Sansal. Hlavním tématem je Historie a Evropa, program se soustředí také na krimi. Svůj stánek má na pražském Výstavišti i Edice ČT.
před 9 hhodinami

NS: K organizaci živé produkce je nutný souhlas nositelů autorských práv

Nejvyšší soud vyložil rozhodnutí o tom, koho lze považovat za provozovatele živého provedení díla podle autorského zákona. Podle rozhodnutí musí mít faktický organizátor živé kulturní produkce souhlas nositelů autorských práv, jinak odpovídá za neoprávněné užití díla a je povinen vydat bezdůvodné obohacení. Rozhodnutí souvisí se sporem o produkci Divadla Járy Cimrmana a potvrzuje úspěch Filipa Smoljaka, jehož otec Ladislav je spoluautorem her.
před 10 hhodinami

VideoPadesát let po operaci v Entebbe o ní vychází česky kniha Ida Netanjahua

Jonatan Netanjahu velel coby třicetiletý podplukovník riskantní operaci, při níž v roce 1976 elitní izraelské komando Sajeret Matkal zachránilo 102 ze 106 židovských rukojmí z ugandského letiště v Entebbe, kde zároveň zlikvidovalo všech sedm palestinských a německých teroristů, kteří je unesli. Sám při tom přišel o život. O svém bratru Jonatanovi napsal izraelský veterán a spisovatel Ido Netanjahu knihu, která nyní vychází v češtině pod názvem Joniho poslední bitva. S nejmladším z bratrů Netanjahuových, který v knize slavnou operaci popisuje díky desítkám sesbíraných svědectví minutu po minutě, mluvil pro Horizont ČT24 Jakub Szántó.
před 22 hhodinami

Peníze, vandalství, či sekta? Motiv krádeže lebky svaté Zdislavy je nejasný

Lebka svaté Zdislavy byla v bazilice sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí uložena téměř sto dvacet let, než ji neznámý pachatel v úterý ukradl. Církevním představitelům a znalcům sakrálního umění není příliš jasné, co mohlo někoho k takovému činu vést. Mluví každopádně o ztrátě relikvie s velkou duchovní a historickou hodnotou.
včera v 17:45

Režisérek v hlavní soutěži festivalu v Cannes přibývá, letošní ročník ale zaostává

O Zlatou palmu se letos uchází pět režisérek z celkem dvaadvaceti vybraných filmů. Jejich zastoupení v soutěži přitom v posledních dvaceti letech stabilně roste.
včera v 15:53
Načítání...