Andrej Dúbravský vystavuje v Olomouci stereotypy dokonalého vzhledu i vymírání včel

Nahrávám video

Téma krásy v umění, jak z pohledu historického, tak i současného, otevřel v olomoucké galerii Telegraph slovenský malíř Andrej Dúbravský. Na lidské tělo nahlíží optikou aktuálních a často protikladných trendů sociálních sítí, které stigmatizují i osvobozují. Vystavuje také malby přírodních a zvířecích motivů. Součástí expozice je i výtvarníkův improvizovaný ateliér.

Název výstavy Good Boy Andreje Dúbravského, absolventa ateliéru malby v Bratislavě, rozhodně nevystihuje. „Je určitě diskutovaná persona, věnuje se i erotickým výjevům, které mohou některým přijít kontroverzní,“ podotýká kurátorka Erika Kovačičová.

Do veřejného prostoru se Dúbravského jméno dostalo například loni, když slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová, kterou kulturní obec obviňuje z cenzury a homofobie, vyjádřila znepokojení nad jeho obrazem, na němž se líbají dva muži.

„Jsem moc rád, že jako česká soukromá galerie si můžeme dovolit uspořádat výstavu děl významného autora, která by na Slovensku jako kontroverzní svojí queer tematikou nezískala podporu ani prostor,“ uvedl šéfkurátor Telegraph Gallery Mira Macík.

Téma krásy i ekologie

Při tvorbě děl vystavených v Telegraph Gallery se Dúbravský inspiroval rokokovými výjevy, jejichž prostřednictvím se zamýšlí nad tématy krásy. Reflektuje současné vlivy rétoriky fitness životního stylu, stereotypů dokonalého vzhledu, fatshamingu, hnutí body positivity a plus size kampaní světových módních značek.

Na řadě portrétů se zachytil se svými kočkami. Ekologicky laděná díla s tématem přírody, třeba ubývání včel, mu nejsou cizí. Začal kvůli nim i více používat barvy. Snaží se, aby obrazy působily na první pohled harmonicky, i když s sebou nesou hlubší problémy.

Psychika jako kůlna

Součástí výstavy je i prostor, který podle autora představuje částečně jeho ateliér na slovenské vesnici, částečně pohled do hlubin jeho duše. „Skoro každý dům v obci má kůlnu, kam odhazujeme haraburdí, a naše psychika je často kůlna, kam jen házíme věci a musíme to jednou za rok uklidit,“ zmiňuje Dúbravský jednu z podobností.

Jeho ateliér i tvorbu si lze v Telegraph Gallery prohlédnout do 25. července. Pak slovenského výtvarníka vystřídá Jake Champman z generace Young British Artists.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 10 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 12 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.