Přední český výrobce pian Petrof za sto šedesát let fungování vyprodukoval přes 635 tisíc nástrojů. Některé jsou k vidění na výstavě, která chce u příležitosti výročí této firmy především připomenout, že piano není jen hudební nástroj, ale i pozoruhodné technické dílo. V Národním technickém muzeu je vystaven mimo jiné jeden z prvních nástrojů, který vyrobil přímo zakladatel firmy. Na jiný, reprezentující současnost, si návštěvníci mohou dokonce sami zahrát.
Od kmene stromu po koncertní pódium. Výstava představuje klavír jako technické dílo
„Kolika lidem je například známo, jak se vyrábí baraš neboli půda s rezonanční deskou a litinovým rámem? Kdo opravdu ví, jak vzniká struna či jaké dřevo se používá na skříň a víko tohoto nástroje?“ pokládá řečnické otázky ředitel Národního technického muzea (NTM) Karel Ksandr.
Nejdelší klavír, který Petrof vyrábí, měří 284 centimetrů. Nejtěžší váží 588 kilo, tedy zhruba tolik, kolik dospělý lední medvěd.
Výstava „Petrof 160 – klavír jako technické dílo“ provede technickým procesem výroby. Počínaje kmenem rezonančního smrku. „Výběr dřeva je zásadní, ovlivňuje zvuk nástroje,“ upozornila marketingová manažerka Petrofu Kristýna Mlatečková. Na výstavě je umístěn průřez stromem starým symbolicky sto šedesát let.
Technická cesta pokračuje přes výrobu resonanční desky a litinových rámů, které pomáhají držet tah strun. „Struny v klavíru nebo pianinu musí být pevné a odolné, protože musí udržet velký tlak,“ podotýká Mlatečková.
Následuje lakovna. „Stálicí je černá barva s vysokým leskem, ale třeba v první polovině minulého století byly jedničkou saténové povrchy z dýhy. Kdo má rád extravaganci nebo má minimalistický moderní interiér, může si vybrat i třeba červený klavír,“ doplnila k proměnám vkusu marketingová manažerka Petrofu.
Zájemci dál blíže poznají výrobu skříně, fungování klávesnice a prostřednictvím pohyblivého modelu v nadživotní velikosti se seznámí s tím, co se děje v útrobách klavírní mechaniky, když člověk zmáčkne klávesu. A dojde i na ladění. „Intonéři a ladiči musí mít absolutní sluch, aby zajistili kulatý romantický tón, který je pro nástroje značky Petrof typický,“ dodala Mlatečková.
Levnější nástroje se budou vyrábět v Indonésii
Od druhé poloviny letošního roku nebudou piana značky Petrof vznikat jen v Hradci Králové. Firma oznámila, že přesune část výroby do Indonésie. Důvodem jsou vysoké náklady na pracovní sílu v Česku, drahé energie či rostoucí cena materiálu.
Petrof zaznamenal v roce 2022 pokles tržeb o pětinu na 247 milionů korun, zisk se propadl čtyřnásobně na 8,7 milionu. Do nižšího výdělku se promítl výpadek dodávek do Ruska a na další východní trhy kvůli ruské agresi vůči Ukrajině, a navíc poklesly prodeje v Číně, kde fungování trhu stále omezovaly restrikce kvůli epidemii koronaviru.
Petrof indonéskému výrobci odhalí kompletní dokumentaci včetně výkresů a designu. Asijský partner nástroje zhotoví, Petrof je odkoupí a poté prodá. Buď přímo v jihovýchodní Asii, kde se díky spolupráci vyhne povinnosti platit cla, nebo v Evropě či v USA. Už letos tak vznikne zhruba tři sta pian. V příštích letech má výroba v Indonésii postupně narůstat, a to až ke dvěma tisícům nástrojů ročně.
V Indonésii se Petrof chystá kompletně vyrábět ty nejlevnější piana. Výroba dražších nástrojů započne v Asii, s dokončením se počítá v Hradci Králové. Produkce vyšších modelů pianin a koncertních klavírů zůstane celá v Česku. Petrof již v licenci vyrábí piana v Číně. Produkuje je tam pod značkami Rösler, Scholze či Fibich.
První klavír Antonína Petrofa
Výstava v NTM zůstane přístupná do konce ledna příštího roku, vedle přiblížení výroby ukáže také zajímavé kousky z produkce firmy Petrof. Třeba klavír, který jako jeden z prvních vlastnoručně vyrobil Antonín Petrof v roce 1865, tedy nedlouho poté, co se vrátil z Vídně do rodného Hradce Králové a přeměnil otcovu truhlářskou dílnu na klavírnickou.
Truhlářem měl být původně i Antonín. „Ale jednoho dne dostal za úkol opravit starý nábytek u ředitele kůru. Zaujal ho moderní hudební nástroj – klavír, což ovlivnilo jeho budoucí rozhodování. A poté využil možnosti vyučit se u svého strýce, výrobce klavírů, ve Vídni,“ přiblížila historii značky Kristýna Mlatečková. Petrofově podniku se dařilo, úspěch potvrdil i titul dvorního továrníka pian pro rakousko-uherský dvůr.
Znárodnění továrny v roce 1948, kdy se k moci v Československu dostali komunisté, přerušilo rodinnou tradici. Po revoluci se továrna vrátila zpěv do rukou rodiny Petrofů, která ve výrobě pian pokračuje už šestou generací.
Piana samohrající, s neony i futuristická
Pozoruhodností z doby před druhou světovou válkou je na výstavě radioklavír neboli elektroakustický klavír. Vyráběl se pod německou licencí podle patentu Walthera Hermanna Nernsta, mimochodem nositele Nobelovy ceny za práci v oblasti termochemie. Výhodou tohoto klavíru bylo až třikrát delší znění tónu, jeho větší síla a možnost jeho zesílení a zeslabení. Klavír umožňuje napodobit zvuk varhan a pomocí speciálních dusítek také zvuk cembala.
Za unikát Petrof označuje bílý klavír osvětlený různobarevnými neony, vyroben byl na začátku devadesátých let ke stotřicátému výročí firmy.
- Piano je souhrnným označením pro klavíry i pianina.
- Klavír stojí zpravidla na třech nohách a tvarem připomíná křídlo. Spíše než v bytech stojí na koncertních pódiích. Klavírní struny jsou nataženy vodorovně.
- Pianino má struny svislé, protože jde o vzpřímeně stojící piano, většinou se umisťuje ke zdi. Nezabere tolik místa jako klavír.
Technicky zaujme i takzvaná pianola, tedy kombinace klasického piana a samočinného mechanického hracího stroje. Vystavený nástroj z roku 1929 je příkladem pianina s tichým elektromotorem a pneumatickou mechanikou. Umožňoval reprodukovat hudbu nahranou hudebníkem na zaznamenávacím pianu pomocí papírového perforovaného pásu. Vystaven je také „znělkostroj“ pro biografy.
Hudební podkres výstavy zajišťuje jeden z nejnovějších, samohrajících klavírů z roku 2024. Návštěvníci si mohou na výstavě dokonce sami opřít do kláves – k dispozici je jim pianino Magic Egg (Kouzelné vejce), které připomíná futuristickou skořápku.