Výstava strana 3 z 5

V Nové budově Národního muzea v Praze se v pátek otevře nová expozice s názvem Dětské muzeum. Její koncept klade důraz na dětskou kreativitu a imaginaci. Pomocí interaktivit se zaměřuje na objevování okolního světa a objevování nových perspektiv a souvislostí. Zájemci se s exponáty budou moct seznámit zrakem a hmatem, v případě takzvaného čichoskopu poznají různá prostředí pomocí čichu.

Nové historické výzkumy lépe popsaly dějiny „lidských zoologických zahrad“, které vznikaly v Evropě. Podle vědců pomáhaly formovat rasismus v jeho lidové i vědecké formě.

Jak žili pravěcí lidé nebo jak vypadala fauna doby ledové, přibližuje návštěvníkům opět výstava v brněnském Pavilonu Anthropos. Expozice Když Brnem táhli mamuti pravěký svět ukazuje na sedmi desítkách obrazů od malíře Zdeňka Buriana, který je znám především ilustracemi k příběhům z tohoto období. Doplňují je trojrozměrné exponáty a scény z pravěku i archeologické nálezy, které upřesňují Burianův pohled o současné poznatky.

I když Putinův režim vede válku proti Ukrajině stále bezohlednějšími způsoby, těší se podle průzkumů značné podpoře veřejnosti. V Rusku, stejně jako v jeho spřízněném Bělorusku, se nicméně najdou lidé, kteří o válce smýšlejí kriticky. Někteří z odpůrců diktatury skončili za mřížemi, jiní vlast opustili a z exilu různými způsoby proti Putinovi bojují. Potýkají se přitom s negativním přijetím i vlastním pocitem viny. Pro Reportéry ČT téma sledovali Lenka Klicperová a Tomáš Vlach.

Žijeme na horizontu pozlaceného věku, upozorňuje umělec Pasta Oner v liberecké Oblastní galerii. Na výstavě The Gilded Age znázorňuje současnou společnost balancující na hraně globálních krizí a zpochybňující svůj blahobyt. Instalaci v podobě postapokalyptické krajiny, do níž zahrnul svá díla pracující s odkazy na pop-art i slavné mistry, vytvořil přímo pro prostor galerie.

Lidé mohou v píseckém Prácheňském muzeu navštívit výstavu věnovanou Žďákovskému mostu. Hlavním exponátem expozice je přes pět metrů dlouhý model stavby zapůjčený z Národního technického muzea. Výstava potrvá do 3. září.

Touze polské společnosti po svobodě, síle nezávislé umělecké scény i masovému odporu ke komunistickému režimu je věnována expozice Necenzurováno v kutnohorské GASK – Galerii Středočeského kraje. Představuje nejen polské výtvarné umění, ale i dobové fotografie, plakáty a dokumenty z protirežimních happeningů nebo nezávislé divadlo.

Vzácné rukopisy spjaté s počátky kláštera na Starém Brně přicestovaly z Vídně na hrad Špilberk. Transport provázela přísná bezpečnostní opatření, na místě byli také policejní těžkooděnci. Rukopisy budou od 1. června součástí výstavy Eliška Rejčka: Dar středověku. Právě Rejčka před sedmi sty lety klášter založila, kvůli tomu nechala zhotovit na své náklady výpravné rukopisy a věnovala je novému konventu cisterciaček.

V Olomouci se poprvé v novodobé historii otevřel veřejnosti Červený kostel na třídě Svobody v centru města. Bývalý depozitář knih Vědecké knihovny v Olomouci (VKOL) se po dva a půl roku trvající rekonstrukci proměnil v moderní kulturní centrum se sálem pro dvě stě lidí. Bude hostit nejen výstavy, přednášky, ale i projekty Moravské filharmonie či místních divadel. Náklady na opravu byly 172 milionů korun, z dotací se Olomouckému kraji vrátilo 133 milionů korun, řekl hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN). Otevření kostela bude doprovázet pětidenní festival.

Zemřela výtvarnice Jitka Svobodová. Bylo jí 81 let. Malířka, autorka kreseb a prostorových objektů patřila k respektovaným uměleckým osobnostem moderního a současného umění. Na československou výtvarnou scénu vstoupila v šedesátých letech. Galerie hlavního města Prahy jí v dubnu otevřela výstavu v Městské knihovně.

Vlastivědné muzeum v Olomouci otevřelo expozici Příběh kamene v budově na Denisově ulici. Ta byla ještě před třemi měsíci kvůli střeše v havarijním stavu. Nyní jsou problematická místa dočasně zajištěná a Olomoucký kraj se je chystá v nejbližších měsících opravit, bude to stát několik milionů korun. Budova přitom před dvanácti lety prošla rozsáhlou rekonstrukcí.

Diktát se Zdeňkem Svěrákem, postavy z oblíbených večerníčků nebo kostýmy ze seriálové a filmové tvorby České televize čekají na návštěvníky výroční expozice Telka slaví 70. Interaktivní výstava pro malé i velké diváky je otevřena denně v prostorách Galerie ČT a nabídne jim to nejzajímavější ze sedmi desetiletí televizní tvorby. Vstup je bezplatný.

Česká televize slaví sedmdesát let od zahájení vysílání. To bylo spuštěno 1. května 1953, v rámci oslav prvního máje. Úvodní slovo pronesl ředitel Československého rozhlasu, diváky pozdravil taky herec Jaroslav Marvan. Na programu byl třeba přenos inscenace Moliérova Lakomce.

Jihokorejský student snědl v muzeu v Soulu banán, který byl uměleckou instalací italského tvůrce Maurizia Cattelana. Mladík se hájil tím, že nestihl snídani a měl hlad. Jeho kamarád ho však natočil při činu. Na záběrech je vidět, že student pózoval u stříbrné slupky, která po banánu zbyla. Na kuriózní případ upozornil zpravodajský server BBC.

Oděvy, které nosili Keltové, ale i oblek, v němž pánové v Belle Époque zašli do kavárny, jsou součástí nové výstavy Muzea města Prahy. Dobový záběr exponátů naznačuje už samotný název: Od pravěku ke fraku. Výstava odívání je spojena s Virtuálním digitálním šatníkem, díky němuž si mohou návštěvníci oděvy z různých historických dob sami na obrazovce obléknout.

Výstava Bohemia: Příběh fenoménu, již otevřela pražská Kunsthalle, zkoumá momenty bohémy a jejích projevů v letech 1950 až 2000. V pařížských kavárnách, kolabujícím New Yorku i z Číny devadesátých let. Činí tak prostřednictvím uměleckých děl, fotografií, ale i filmu a hudby.

Jediný zub dravého dinosaura nalezený na území České republiky vystavuje Moravské zemské muzeum v Brně. Pochází z bývalého lomu na Švédských šancích v Brně. Jde o nejvýznamnější exponát výstavy věnované Antonu Rzehakovi, všestrannému vědci, který v Brně působil na přelomu 19. a 20. století. Některé fosilie si veřejnost prohlédne poprvé.

Národní památník druhé světové války v Hrabyni na Opavsku po rozsáhlé rekonstrukci opět bude moci navštívit veřejnost. Přibližně čtyřicet milionů korun stál nákup moderní audiovizuální techniky, světel, vitrín či výroba nebo úprava exponátů. Slezské zemské muzeum získalo dotaci 35 milionů korun. Dalších přibližně pět milionů investovalo ze svého rozpočtu. Výstavu Těžká léta 1938–1945 uvidí zájemci v sobotu 29. dubna.

Hrad Karlštejn na Berounsku se v pátek po rozsáhlé rekonstrukci za 164 milionů korun opět na plno otevírá veřejnosti. Stavební práce začaly v roce 2020, památka byla i tak návštěvníkům po celou dobu přístupná. Součástí oprav byla obnova suterénu Císařského paláce či gotických sklepení purkrabství, vznikly i nové expozice a moderní návštěvnické centrum. Obnovy se dočkalo i technické zázemí a část inženýrských sítí hradu. Práce ale nekončí, podle kastelána Lukáše Kunsta je potřeba se zaměřit ještě na další části hradu.

Národní kulturní památka Ploština na Zlínsku, která připomíná vypálení pasekářské osady v závěru druhé světové války, se otevřela po téměř tříleté rekonstrukci. V areálu je nové návštěvnické centrum, opravená je budova číslo 23. Nové jsou i expozice nazvané Tragédie na Ploštině a Nová Ploština, řekl jejich autor, historik a etnograf Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně Ondřej Machálek. Muzeum je správcem památky. V areálu je upravený také betonový památník z roku 1975. Obnova stála 151 milionů korun, necelých 110 milionů pokryla evropská dotace, zbytek financoval Zlínský kraj.

V Olomouci ve čtvrtek odstartovala jarní etapa Flory Olomouc. Hlavní expozice Mezinárodní květinové a zahradnické výstavy připomíná Království barev a dává důraz na ekologickou udržitelnost, přehlídku květin doprovodí zahradnické trhy. Připraveny jsou také workshopy, hudební vystoupení, aktivity pro děti a odpočinkové zóny. Jarní Flora Olomouc 2023 potrvá do neděle 23. dubna.

Uplnulo osmdesát let od začátku povstání ve varšavském ghettu, největšího aktu židovského odporu proti nacistické zvůli. Na pietní akci do polské metropole zavítá ve středu izraelský i německý prezident. Osudy obyvatel ghetta připomene nová výstava, kterou zaštítila jedna z posledních přeživších.

Národní galerie Praha otevírá výstavu věnovanou Josefu Mánesovi. Jak naznačuje podtitul „člověk – umělec – legenda“, kurátoři chtějí autora kalendářní desky staroměstského orloje představit třeba i jako autora návrhů praporů a dekorativních předmětů. Zároveň se snaží nahlédnout na stereotypy, které se s Mánesovou tvorbou postupem času spojily. A to doslova do hloubky, díla na výstavě totiž doplňují výsledky restaurátorského výzkumu.

Vodní elektrárna, jakou není možné vidět nikde jinde v Česku – i tak by se dala popsat ta v Háji u Mohelnice. Unikátní stavba, která je spolu s nedalekou vilou rodiny Plhákových národní kulturní památkou, nedávno oslavila sto let. Obě stavby navrhli architekti Josef Štěpánek a Bohuslav Fuchs, ovšem v době, kdy teprve začínali. Elektrárnu, vilu i těžký osud rodiny Plhákových nově představuje výstava „Pohnutá historie. Elektrárna a vila v Háji u Mohelnice“ v Muzeu moderního umění v Olomouci. Výstava potrvá do 4. června.