Výstava strana 3 z 5

Vlastivědné muzeum v Olomouci otevřelo expozici Příběh kamene v budově na Denisově ulici. Ta byla ještě před třemi měsíci kvůli střeše v havarijním stavu. Nyní jsou problematická místa dočasně zajištěná a Olomoucký kraj se je chystá v nejbližších měsících opravit, bude to stát několik milionů korun. Budova přitom před dvanácti lety prošla rozsáhlou rekonstrukcí.

Diktát se Zdeňkem Svěrákem, postavy z oblíbených večerníčků nebo kostýmy ze seriálové a filmové tvorby České televize čekají na návštěvníky výroční expozice Telka slaví 70. Interaktivní výstava pro malé i velké diváky je otevřena denně v prostorách Galerie ČT a nabídne jim to nejzajímavější ze sedmi desetiletí televizní tvorby. Vstup je bezplatný.

Česká televize slaví sedmdesát let od zahájení vysílání. To bylo spuštěno 1. května 1953, v rámci oslav prvního máje. Úvodní slovo pronesl ředitel Československého rozhlasu, diváky pozdravil taky herec Jaroslav Marvan. Na programu byl třeba přenos inscenace Moliérova Lakomce.

Jihokorejský student snědl v muzeu v Soulu banán, který byl uměleckou instalací italského tvůrce Maurizia Cattelana. Mladík se hájil tím, že nestihl snídani a měl hlad. Jeho kamarád ho však natočil při činu. Na záběrech je vidět, že student pózoval u stříbrné slupky, která po banánu zbyla. Na kuriózní případ upozornil zpravodajský server BBC.

Oděvy, které nosili Keltové, ale i oblek, v němž pánové v Belle Époque zašli do kavárny, jsou součástí nové výstavy Muzea města Prahy. Dobový záběr exponátů naznačuje už samotný název: Od pravěku ke fraku. Výstava odívání je spojena s Virtuálním digitálním šatníkem, díky němuž si mohou návštěvníci oděvy z různých historických dob sami na obrazovce obléknout.

Výstava Bohemia: Příběh fenoménu, již otevřela pražská Kunsthalle, zkoumá momenty bohémy a jejích projevů v letech 1950 až 2000. V pařížských kavárnách, kolabujícím New Yorku i z Číny devadesátých let. Činí tak prostřednictvím uměleckých děl, fotografií, ale i filmu a hudby.

Jediný zub dravého dinosaura nalezený na území České republiky vystavuje Moravské zemské muzeum v Brně. Pochází z bývalého lomu na Švédských šancích v Brně. Jde o nejvýznamnější exponát výstavy věnované Antonu Rzehakovi, všestrannému vědci, který v Brně působil na přelomu 19. a 20. století. Některé fosilie si veřejnost prohlédne poprvé.

Národní památník druhé světové války v Hrabyni na Opavsku po rozsáhlé rekonstrukci opět bude moci navštívit veřejnost. Přibližně čtyřicet milionů korun stál nákup moderní audiovizuální techniky, světel, vitrín či výroba nebo úprava exponátů. Slezské zemské muzeum získalo dotaci 35 milionů korun. Dalších přibližně pět milionů investovalo ze svého rozpočtu. Výstavu Těžká léta 1938–1945 uvidí zájemci v sobotu 29. dubna.

Hrad Karlštejn na Berounsku se v pátek po rozsáhlé rekonstrukci za 164 milionů korun opět na plno otevírá veřejnosti. Stavební práce začaly v roce 2020, památka byla i tak návštěvníkům po celou dobu přístupná. Součástí oprav byla obnova suterénu Císařského paláce či gotických sklepení purkrabství, vznikly i nové expozice a moderní návštěvnické centrum. Obnovy se dočkalo i technické zázemí a část inženýrských sítí hradu. Práce ale nekončí, podle kastelána Lukáše Kunsta je potřeba se zaměřit ještě na další části hradu.

Národní kulturní památka Ploština na Zlínsku, která připomíná vypálení pasekářské osady v závěru druhé světové války, se otevřela po téměř tříleté rekonstrukci. V areálu je nové návštěvnické centrum, opravená je budova číslo 23. Nové jsou i expozice nazvané Tragédie na Ploštině a Nová Ploština, řekl jejich autor, historik a etnograf Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně Ondřej Machálek. Muzeum je správcem památky. V areálu je upravený také betonový památník z roku 1975. Obnova stála 151 milionů korun, necelých 110 milionů pokryla evropská dotace, zbytek financoval Zlínský kraj.

V Olomouci ve čtvrtek odstartovala jarní etapa Flory Olomouc. Hlavní expozice Mezinárodní květinové a zahradnické výstavy připomíná Království barev a dává důraz na ekologickou udržitelnost, přehlídku květin doprovodí zahradnické trhy. Připraveny jsou také workshopy, hudební vystoupení, aktivity pro děti a odpočinkové zóny. Jarní Flora Olomouc 2023 potrvá do neděle 23. dubna.

Uplnulo osmdesát let od začátku povstání ve varšavském ghettu, největšího aktu židovského odporu proti nacistické zvůli. Na pietní akci do polské metropole zavítá ve středu izraelský i německý prezident. Osudy obyvatel ghetta připomene nová výstava, kterou zaštítila jedna z posledních přeživších.

Národní galerie Praha otevírá výstavu věnovanou Josefu Mánesovi. Jak naznačuje podtitul „člověk – umělec – legenda“, kurátoři chtějí autora kalendářní desky staroměstského orloje představit třeba i jako autora návrhů praporů a dekorativních předmětů. Zároveň se snaží nahlédnout na stereotypy, které se s Mánesovou tvorbou postupem času spojily. A to doslova do hloubky, díla na výstavě totiž doplňují výsledky restaurátorského výzkumu.

Vodní elektrárna, jakou není možné vidět nikde jinde v Česku – i tak by se dala popsat ta v Háji u Mohelnice. Unikátní stavba, která je spolu s nedalekou vilou rodiny Plhákových národní kulturní památkou, nedávno oslavila sto let. Obě stavby navrhli architekti Josef Štěpánek a Bohuslav Fuchs, ovšem v době, kdy teprve začínali. Elektrárnu, vilu i těžký osud rodiny Plhákových nově představuje výstava „Pohnutá historie. Elektrárna a vila v Háji u Mohelnice“ v Muzeu moderního umění v Olomouci. Výstava potrvá do 4. června.

V prestižním pařížském výstavním pavilonu Grand Palais začala výstava o Alfonsi Muchovi. Díky moderním technologiím tu mimo jiné ožívají ženy z reklamních plakátů českého secesního malíře, který patřil k nejslavnějším umělcům přelomu 19. a 20. století. Jeho díla budou k vidění do 5. listopadu.

Korunovační klenoty jsou k vidění jednou za pět let, rukopis Švejka jednou za život, zní motto jednodenní výstavy, kterou v úterý pořádá pražské Muzeum literatury. Od smrti Jaroslava Haška letos uplynulo sto let, rukopis jeho nejznámějšího díla uvidí veřejnost vůbec poprvé.

Výstava v Paříži představuje sochy, vitráže a obrazy, které přežily ničivý požár katedrály Notre Dame před třemi lety. Některé z nich se do jednoho z nejznámějších chrámů na světě vrátí příští rok v dubnu, kdy by se po nákladné opravě měl znovu otevřít veřejnosti.

V Singapuru mohou návštěvníci výstavy nazvané Van Goghův pohlcující zážitek vidět nejméně tři sta obrazů od tohoto proslulého malíře. Do některých jeho děl mohou i vstoupit, například do jednoho z nejznámějších obrazů Hvězdná noc. Díky prostorové projekci si tak mohou tvorbu Vincenta van Gogha užít v reálném životě i ve virtuální realitě.

V Brně se otevřel Malý Mehrin, jde o prozatimní Moravské židovské muzeum. Než vznikne nová budova z dílny japonského architekta Kengo Kumy na místě stávajícího parkoviště před hotelem Grand, bude kulturně-vzdělávací paměťová instituce sídlit v prostorách domu ve Vídeňské ulici. Muzeum se v úterý otevřelo výstavou Nositelé paměti, která prostřednictvím autentických předmětů ukazuje příběhy moravských Židů. Malý Mehrin má přinášet také besedy, přednášky či program pro děti.

V lednu před devadesáti lety otiskly Lidové noviny první epizodu obrázkového seriálu Ferda Mravenec. Příběhy mravence s typickým puntíkatým šátkem, který dělá „práce všeho druhu“, jsou z tvorby Ondřeje Sekory zřejmě nejpopulárnější, není ale zdaleka jen autorem této dodnes oblíbené komiksové postavičky. Výstava s názvem Ondřej Sekora – známý i neznámý v pražské Galerii Villa Pellé ho přibližuje jako spisovatele, kreslíře, karikaturistu, ilustrátora i sportovního novináře. K vidění jsou originály loutek, ilustrací, sportovních karikatur či novinových článků.

Soud v Semilech se začal zabývat neobvyklým případem krádeže. Abraham Klein z Nizozemska se domáhá vrácení čtyřkorunové poštovní známky z první republiky. Známku jeho otci odcizil neznámý pachatel na světové výstavě v japonském Tokiu, která se konala před 32 lety. Nyní se objevila v jedné pražské aukci, kde ji policisté zajistili.

V pražské galerii Millennium jsou k vidění práce výtvarníka, divadelníka a hudebníka Petra Nikla. Ten u nich částečně potlačuje své já a nechává hrát náhodu. Říká jim Samovolnosti.

Gustav Aulehla se fotografií nikdy neživil, pracoval jako stavař, přesto jako jeden z prvních etabloval v Československu žánr pouliční fotografie. Výstava Dobře utajené fotografie představuje v pražské Leica Gallery jeho momentky z padesátých až osmdesátých let minulého století.

České korunovační klenoty, které si v uplynulém týdnu prohlédlo téměř 34 tisíc lidí, jsou znovu uloženy v Korunní komoře katedrály svatého Víta. Stejně jako před začátkem výstavy i ve středu se v katedrále muselo sejít sedm klíčníků, aby dveře komory společně zamkli. Souprava, která patří k symbolům české státnosti, se vyzvedává jen při výjimečných příležitostech. Letošní osmidenní výstava se konala u příležitosti 30. výročí vzniku České republiky. Spolu s nimi byla vystavena i lebka sv. Václava.