Výstava strana 2 z 5

Poprvé v Evropě se mohou zájemci od pondělí podívat na kosterní pozůstatky Lucy a Selam. Žily před víc než třemi miliony let a jsou prapředky moderních lidí. Výstava Lidé a jejich předci popisuje lidskou evoluci. Od těch, co sestoupili ze stromů až po moderního člověka. A to včetně nálezů z českého území. Kosterní pozůstatky Lucy a Selam budou vystavené do 23. října. Do světa z Etiopie obvykle míří jen jejich replika, i proto je pražská výstava tak výjimečná. Je ale potřeba si koupit vstupenku na konkrétní den a čas. To je možné on-line na webu Národního muzea (NM).

Kateřina Ondrušková ve své tvorbě často pracuje s přírodními motivy, především pak s květinami. V nejnovějším cyklu obrazů představuje osobitou vizuální poezii inspirovanou mateřstvím. Výstavu s názvem Fialová voní nejvíc otevřela pražská Trafo Gallery.

Komiksová výstava Lidé ve válce v Liberci představuje návštěvníkům často překvapivé a neznámé osudy na velkoformátových kartách dotvořených kresbami výtvarnice Toybox. „Ona dokáže do obrazů dávat neuvěřitelnou emoci. Když ty postavy najednou mají obličej, příběh je reálný, není jenom číslo, ale stane se člověkem,“ popisuje kresby umělkyně scénograf výstavy Ricardo Hoineff. Výstava se mimo jiné soustřeďuje na život poznamenaný druhou světovou válkou. „Liberec byl hlavním městem říšské župy Sudety, takže to bylo centrum nacismu,“ doplňuje expozice výstavy historik a kurátor Ivan Rous.

Do Prahy přiletěla Lucy – nejslavnější kostra světa. Převoz pozůstatků pravěké ženy druhu Australopithecus afarensis byl ostře hlídaný. Jde totiž o jeden z nejvzácnějších dokladů o vývoji člověka. Lucy byla velká asi jako čtyřleté dítě, vážila přibližně třicet kilo a po světě chodila před víc než třemi miliony let. Po přesunu pozůstatků do Národního muzea bude nejdříve probíhat několikadenní aklimatizace. Poté se Česko stane první evropskou zemí, která tento archeologický klenot vystaví. Samotná výstava se veřejnosti otevře 25. srpna. Návštěvníci si ale musí zakoupit speciální vstupenky na konkrétní den a čas.

Před třiceti lety, v době občanské války na území někdejší Jugoslávie, zahynuli dva čeští příslušníci jednotek OSN –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Luděk Zeman z Hodonína a Petr Valeš z Rožmitálu. Na jejich stanoviště zaútočilo chorvatské dělostřelectvo. Zraněni byli další tři vojáci, mezi nimi i Jiří Suda. Exploze ho odmrštila několik metrů daleko. Byl to pocit, jako když do mě narazí auto, vzpomíná na událost.

V pražské Spot Gallery se představují práce Jitky Petrášové a Jolany Škachové. Díla dvou čerstvých absolventek pražské Akademie výtvarných umění (AVU) vznikala pro výstavu i jako součást letošních diplomových prací.

Světová výstava Expo v Ósace ve čtvrtek hostila Český národní den, zahájily ho česká a japonská hymna v podání Dětského pěveckého sboru Českého rozhlasu. Národního dne se účastnil prezident Petr Pavel i japonská princezna Takamado. Expo je podle Pavla přehlídkou špičkových technologií, výjimečné architektury a národních identit. Především je ale prostorem, kde se potkávají různé kultury a společně hledají odpověď na otázku, jak by měla vypadat budoucnost, prohlásil.

Po osmnácti letech se na zámek v Telči vrátila díla malíře Jana Zrzavého. Obrazy rodáka z Vysočiny zapůjčila Národní galerie. Je mezi nimi i Portrét slečny Tydlitátové֪ – nejnovější obraz, který galerie zakoupila ze soukromé sbírky.

Banán s milionovou hodnotou, který je součástí umělecké instalace italského autora Maurizia Cattelana, opět někdo snědl. Tentokrát se to stalo v muzeu Centre Pompidou v Métách, které se nachází poblíž hranic s Lucemburskem a je pobočkou pařížského Centre Pompidou. Banán připevněný stříbrnou lepící páskou ke zdi je součástí tamní umělecké instalace od 8. května, informoval regionální deník Le Republicain Lorrain.

Rozruch v Polsku vyvolala první výstava o Polácích a Kašubech z okolí Gdaňska, kteří byli za druhé světové války donuceni sloužit v německé armádě a válečném námořnictvu. Výstavu nazvanou Naši chlapci zkritizoval prezident i ministr obrany. Muzeum Gdaňska, které expozici pořádá, se ohradilo proti nespravedlivým a povrchním soudům, uvedl list Gazeta Wyborcza.

Za výstavou s možná zvláštním názvem Mysův Horn, již nabízí Galerie Středočeského kraje (GASK), se skrývají tři dámy zvučných jmen: Veronika Bromová, Markéta Othová a Kateřina Vincourová. Všechny se na domácí scéně etablovaly v devadesátých letech, expozice tak, i díky svému pojetí, nabízí zajímavé srovnání.

Letos uplyne sto let od narození výtvarníka Libora Fáry. Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře (GASK) při této příležitosti připomíná jeho grafické práce.

Galerie Lázně Liberec představuje výstavu děl grafičky, sochařky a básnířky Naděždy Plíškové. Na uměleckou scénu pronikla v šedesátých letech minulého století, po invazi vojsk Varšavské smlouvy patřila mezi neoficiální umělce. Tvorbě se pak věnovala i po revoluci.

Eduard Štorch zůstává zapsán především jako autor knihy Lovci mamutů. Výstava v Národním muzeu představuje i jeho další pravěká dobrodružství. Štorchovy romány přitom propojuje s autentickými archeologickými nálezy, které ho při psaní smyšlených příběhů inspirovaly. Literáta navíc představuje i jako pedagoga, byl třeba prvním, kdo vzal pražskou mládež na lyže.

Výstava Oči kůže propojuje tvůrčí generace Akademie výtvarných umění v Praze. Potkává se na ni tvorba studentů, absolventů a pedagogů ze sochařských ateliérů, která se obrací k tělesnosti a smyslovému vnímání.

Do někdejší myslivny na Březníku u Modravy se vrátila výstava věnovaná spisovateli Karlu Klostermannovi. Nová expozice v jedné z nejchráněnějších částí Šumavy připomíná román „Ze světa lesních samot“ i život horalů. Na Březník každý rok zamíří kolem třiceti tisíc lidí. V provozu bude od května do října, v zimě by jej totiž komplikoval sníh.

Nebyli jen staří mistři, ale i staré mistryně, zdůrazňuje retrospektiva připravená Národní galerií Praha. Představuje umělkyně, které působily ve střední Evropě, Nizozemí a na území Itálie od středověku do konce devatenáctého století. Podle galerie jde o první soubornou přehlídku tohoto typu v Česku.

Průkopník animovaného filmu Jiří Trnka natáčel s loutkami, ilustroval i maloval. Svou poetikou okouzlil celý svět a ovlivnil několik generací filmařů. Jeho tvorbu teď připomíná výstava v pražské Galerii Villa Pellé s názvem Trnka – Příběh legendy.

Galerie Sladovna v Písku otevřela tři nové výstavy. Dvě z nich – Plešouni a Malý princ – vycházejí z tvorby výtvarnice Elišky Podzimkové, třetí pod názvem HRAna SEBE o odvaze objevovat připravila Hana Železná. Výstavy jsou interaktivní a propojují umění a hru.

V Praze v neděli začal festival romské kultury Khamoro neboli Slunce. Program dvacátého sedmého ročníku nabízí koncerty romské hudby, výstavy, promítání filmů i tradiční průvod centrem metropole. Do Prahy dorazí kromě tuzemských také romští umělci z Itálie, Španělska, Maďarska, Francie, Srbska a vůbec poprvé z Řecka. Odborná část se pak zaměří na problém domácího násilí v romské komunitě. Přehlídka vyvrcholí v sobotu 31. května galakoncertem.

Už 250 let je veřejnosti otevřena Vědecká knihovna v Olomouci. Od té doby jejích služeb využily tisíce lidí, mezi nimi i slavné osobnosti české historie – třeba Josef Dobrovský nebo Josef Mánes. Jubileum si instituce připomíná výstavou v Červeném kostele, který je její součástí.

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.

Na Expu v japonské Ósace se vedle národního pavilonu prezentuje i soukromý český projekt – Les civilizací. Na hlavního architekta světové výstavy zapůsobil natolik, že se stal jediným nejaponským hlavním partnerem výstavy. Ukazuje tisíce let staré stromy objevené v hloubce osmi až dvanácti metrů v řečišti Olše. 133 subfosilních dubů ze severní Moravy starých 6,5 tisíce let do Ósaky přivezla malá česká firma, která se vlastním projektem postavila vedle nadnárodních korporací, které se na Expu prezentují.

Končí lhůta pro posílání připomínek k plánované stavbě obchvatu Havířova. Vést má i přes městskou část Životice, kde nacisté během druhé světové války postříleli 36 mužů – mstili se za přestřelku mezi gestapem a partyzány. Událostem se nyní věnuje i výstava v Senátu. Spolupořádá ji poslanec a hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO), ale čelí přitom kritice pozůstalých, že dlouhodobě vystupuje proti důstojnému uchování památky. Výstava je přístupná veřejnosti, ale jen v pondělí, v určitý čas a po domluvě v infocentru.