„Naši chlapci“ vyvolávají v Polsku debaty. Za války sloužili u Němců

Rozruch v Polsku vyvolala první výstava o Polácích a Kašubech z okolí Gdaňska, kteří byli za druhé světové války donuceni sloužit v německé armádě a válečném námořnictvu. Výstavu nazvanou Naši chlapci zkritizoval prezident i ministr obrany. Muzeum Gdaňska, které expozici pořádá, se ohradilo proti nespravedlivým a povrchním soudům, uvedl list Gazeta Wyborcza.

Osudy hrdinů výstavy podle Muzea Gdaňska ukazují, jak odlišné byly individuální zkušenosti spjaté se službou v německých jednotkách. A někdejší vojáky spojuje společná poválečná zkušenost, kdy desítky let zůstávali stranou zájmu oficiální verze dějin. Po roce 1945 se o tomto jevu mlčelo.

„Anexe polského území, nucení Poláků přihlásit se k německé národnosti a násilné povolávání do Wehrmachtu jsou německé zločiny, které nebudeme zamlčovat. Nebudeme ani mlčet o jejich obětech. Ukazujeme utrpení lidí, kteří byli připraveni o možnost volby. Nesouhlasíme s jejich líčením jako zrádců či kolaborantů. Vylučovat oběti německého násilí z polského národa je nejen nedůstojné a nevlastenecké, ale připomíná to ostudnou komunistickou propagandu, která po desítky let postihovala oběti, a ne pachatele,“ uvedlo muzeum.

Prezident i vicepremiér mluví o falšování historie

Kritickými slovy počastoval výstavu jak konzervativní prezident Andrzej Duda, tak vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz z vlády liberálního premiéra Donalda Tuska, informuje Gazeta Wyborcza.

„Představovat vojáky třetí říše jako ‚naše‘ je nejen falšování historie, je to morální provokace, a to dokonce i v případě, že snímky mladých mužů v uniformách Hitlerovy armády představují Poláky násilně povolané do německého vojska. Poláci jako národ byli oběťmi německé okupace a německého teroru, a ne jeho pachateli či účastníky,“ napsal na sociální síti X Duda.

Z výstavy Naši chlapci
Zdroj: Muzeum Gdaňska

Zdůraznil, že Gdaňsk jako místo, kde vypukla druhá světová válka, nemůže být scénou pro líčení, které zastírá odpovědnost viníků, zpochybňuje základy polské identity a uráží polské oběti: „Kdo relativizuje zločiny, odzbrojuje svědomí národa.“

„Naši chlapci – vojáci, civilisté, Poláci – bránili vlast před nacistickým Německem do poslední kapky krve. To oni jsou hrdiny a jim patří místo na výstavách,“ zkritizoval expozici Kosiniak-Kamysz.

Dějiny nejsou černobílé, připomíná europoslanec

Na obranu gdaňské výstavy naopak stanul poslanec Evropského parlamentu Lukasz Kohut z Tuskovy Občanské koalice. Kritici podle něj hlásají pobouření nad zkreslováním dějin, ale zkreslováním dějin by podle europoslance bylo zamlčování těchto událostí. „Moji předci ze Slezska také umírali ve válce a často v jiné uniformě než polské, ale nezaslouží si zapomenutí. Dějiny nejsou černobílé,“ míní.

Podobně se za výstavu postavil někdejší šéf místního spolku Kašubů Artur Jabloński, který podotkl, že i příslušníci národnostní menšiny Kašubů a Poláci z gdaňského pobřeží Baltu povolaní do německých ozbrojených sil byli „naši chlapci“ a „našinci“ a nelze je zapřít.

Z výstavy Naši chlapci
Zdroj: Muzeum Gdaňska

Nekritizujte, co jste neviděli, vzkazuje muzeum

Samo muzeum v reakci na kritiku zdůraznilo, že výstavu odsuzuji lidé, kteří ji ani neviděli. „Název Naši chlapci není náhodný. Týká se statisíců lidí – synů, bratrů a otců místních rodin. Ocitli se v situace, ve které neměli na výběr. Naše výstava je ukazuje způsobem vzdáleným od černobílého hodnocení,“ vysvětluje muzeum.

Připomnělo, že mnoho lidí bylo za odmítnutí služby v ozbrojených silách okupanta odsouzeno k trestu smrti. „Zveme k navštívení výstavy – a k následnému vytvoření si názoru,“ dodalo muzeum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kocáb a Horáček ve své první opeře vyhání ďábly z Arezza

Zpěvák a skladatel Michael Kocáb s textařem Michalem Horáčkem napsali svou první operu. V kusu Vyhnání ďáblů z Arezza se inspirovali freskou z třináctého století i vlastní zkušeností s dohlížením na odsun sovětských vojsk z Československa.
před 15 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Zemřel básník, publicista a chartista Milan Ohnisko

Ve věku 61 let náhle zemřel básník, redaktor, publicista a signatář Charty 77 Milan Ohnisko. Od roku 2012 žil v Praze, spojen je ale především s Brnem.
před 16 hhodinami

Krávy, Jezero a Barva duše. Tři české romány vznikly pro Frankfurt

Tři české autorky – Iva Hadj Moussa, Veronika Opatřilová a Ludmila Svozilová – mají šanci svými dosud nevydanými prózami zaujmout zahraniční čtenáře. Umožňuje jim to vítězství v soutěži Román pro Frankfurt, která provází tuzemskou účast na letošním Frankfurtském knižním veletrhu. Česko bude v říjnu čestným hostem této největší akce svého druhu na světě.
před 18 hhodinami

Nový seriál Filter turbulence dospívání nepřikrášluje

V iVysílání už je kompletně dostupný nový seriál Filter. Šestidílný příběh o dospívání o přechodu do nové životní etapy zároveň Česká televize vysílá každou středu, počínaje 2. zářím.
před 20 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Dokonalý den, 33 kroků či Zápas století

Česká romantická komedie Dokonalý den svede dohromady dva protiklady, které se přitahují. V hlavních rolích Vladimír Polívka a Kateřina Marie Fialová. Snímek Sex a smrt v kempu Miasma se inspiroval poetikou slasher hororů, jako je Noční můra v Elm Street nebo Halloween. Česko-slovenský počin na pomezí dokumentu a fikce 33 kroků inscenuje skutečnou událost rasistického útoku na Roma Milana Daniela, který ve filmu ztvárnil sám sebe. Historické drama Samuraj a vězeň má být poctou japonským historickým velkofilmům. A sportovní dokument Zápas století se vrací ke čtvrtfinále fotbalového mistrovství světa v roce 1986, do něhož se promítlo politické napětí i osobní osudy hráčů.
před 21 hhodinami

Clooney převzal na benátském filmovém festivalu Zlatého lva za celoživotní dílo

Americký herec a režisér George Clooney při středečním zahajovacím ceremoniálu benátského filmového festivalu převzal Zlatého lva za celoživotní dílo. Pětašedesátiletý Clooney patří mezi nejznámější tváře Hollywoodu a časté hosty benátského festivalu, který ve středu zahájil svůj 83. ročník. Ceremoniálu se zúčastnil po boku své manželky Amal Clooneyové.
2. 9. 2026Aktualizováno2. 9. 2026

VideoJubileum Václava Havla připomenou přednášky, divadelní hra či videomapping

Václav Havel by letos oslavil devadesáté narozeniny. Jubileum prvního polistopadového prezidenta připomene řada akcí. Například přehlídka digitálního umění Signal Festival nabídne videomapping ukrajinské umělkyně Svitlany Reinish inspirovaný Havlem na fasádě Staroměstské radnice. Festival Havel ALIVE na Pražském hradě zase chce bývalého prezidenta připomenout napříč uměleckými formami: divadlem, hudbou, uměním a designem, filmem a sérií přednášek a debat.
2. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.