„Naši chlapci“ vyvolávají v Polsku debaty. Za války sloužili u Němců

Rozruch v Polsku vyvolala první výstava o Polácích a Kašubech z okolí Gdaňska, kteří byli za druhé světové války donuceni sloužit v německé armádě a válečném námořnictvu. Výstavu nazvanou Naši chlapci zkritizoval prezident i ministr obrany. Muzeum Gdaňska, které expozici pořádá, se ohradilo proti nespravedlivým a povrchním soudům, uvedl list Gazeta Wyborcza.

Osudy hrdinů výstavy podle Muzea Gdaňska ukazují, jak odlišné byly individuální zkušenosti spjaté se službou v německých jednotkách. A někdejší vojáky spojuje společná poválečná zkušenost, kdy desítky let zůstávali stranou zájmu oficiální verze dějin. Po roce 1945 se o tomto jevu mlčelo.

„Anexe polského území, nucení Poláků přihlásit se k německé národnosti a násilné povolávání do Wehrmachtu jsou německé zločiny, které nebudeme zamlčovat. Nebudeme ani mlčet o jejich obětech. Ukazujeme utrpení lidí, kteří byli připraveni o možnost volby. Nesouhlasíme s jejich líčením jako zrádců či kolaborantů. Vylučovat oběti německého násilí z polského národa je nejen nedůstojné a nevlastenecké, ale připomíná to ostudnou komunistickou propagandu, která po desítky let postihovala oběti, a ne pachatele,“ uvedlo muzeum.

Prezident i vicepremiér mluví o falšování historie

Kritickými slovy počastoval výstavu jak konzervativní prezident Andrzej Duda, tak vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz z vlády liberálního premiéra Donalda Tuska, informuje Gazeta Wyborcza.

„Představovat vojáky třetí říše jako ‚naše‘ je nejen falšování historie, je to morální provokace, a to dokonce i v případě, že snímky mladých mužů v uniformách Hitlerovy armády představují Poláky násilně povolané do německého vojska. Poláci jako národ byli oběťmi německé okupace a německého teroru, a ne jeho pachateli či účastníky,“ napsal na sociální síti X Duda.

Z výstavy Naši chlapci
Zdroj: Muzeum Gdaňska

Zdůraznil, že Gdaňsk jako místo, kde vypukla druhá světová válka, nemůže být scénou pro líčení, které zastírá odpovědnost viníků, zpochybňuje základy polské identity a uráží polské oběti: „Kdo relativizuje zločiny, odzbrojuje svědomí národa.“

„Naši chlapci – vojáci, civilisté, Poláci – bránili vlast před nacistickým Německem do poslední kapky krve. To oni jsou hrdiny a jim patří místo na výstavách,“ zkritizoval expozici Kosiniak-Kamysz.

Dějiny nejsou černobílé, připomíná europoslanec

Na obranu gdaňské výstavy naopak stanul poslanec Evropského parlamentu Lukasz Kohut z Tuskovy Občanské koalice. Kritici podle něj hlásají pobouření nad zkreslováním dějin, ale zkreslováním dějin by podle europoslance bylo zamlčování těchto událostí. „Moji předci ze Slezska také umírali ve válce a často v jiné uniformě než polské, ale nezaslouží si zapomenutí. Dějiny nejsou černobílé,“ míní.

Podobně se za výstavu postavil někdejší šéf místního spolku Kašubů Artur Jabloński, který podotkl, že i příslušníci národnostní menšiny Kašubů a Poláci z gdaňského pobřeží Baltu povolaní do německých ozbrojených sil byli „naši chlapci“ a „našinci“ a nelze je zapřít.

Z výstavy Naši chlapci
Zdroj: Muzeum Gdaňska

Nekritizujte, co jste neviděli, vzkazuje muzeum

Samo muzeum v reakci na kritiku zdůraznilo, že výstavu odsuzuji lidé, kteří ji ani neviděli. „Název Naši chlapci není náhodný. Týká se statisíců lidí – synů, bratrů a otců místních rodin. Ocitli se v situace, ve které neměli na výběr. Naše výstava je ukazuje způsobem vzdáleným od černobílého hodnocení,“ vysvětluje muzeum.

Připomnělo, že mnoho lidí bylo za odmítnutí služby v ozbrojených silách okupanta odsouzeno k trestu smrti. „Zveme k navštívení výstavy – a k následnému vytvoření si názoru,“ dodalo muzeum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 11 mminutami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 4 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 6 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
před 23 hhodinami

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

Kontrarevolucionář v hollywoodském stylu. KLDR zatraktivňuje propagandu

V novém propagandistickém filmu, který letos odvysílala severokorejská televize, se kontrarevolucionář neúspěšně pokusí o atentát na někdejšího vůdce Kim Čong-ila. Fiktivní příběh překvapuje akčními scénami a navazuje na trend filmařů KLDR točit ve stylu Hollywoodu. Chtějí tak konkurovat zahraniční produkci, která se k Severokorejcům i přes zákazy dostává. A nabídnout propagandu v atraktivním balení.
28. 2. 2026
Načítání...