„Naši chlapci“ vyvolávají v Polsku debaty. Za války sloužili u Němců

Rozruch v Polsku vyvolala první výstava o Polácích a Kašubech z okolí Gdaňska, kteří byli za druhé světové války donuceni sloužit v německé armádě a válečném námořnictvu. Výstavu nazvanou Naši chlapci zkritizoval prezident i ministr obrany. Muzeum Gdaňska, které expozici pořádá, se ohradilo proti nespravedlivým a povrchním soudům, uvedl list Gazeta Wyborcza.

Osudy hrdinů výstavy podle Muzea Gdaňska ukazují, jak odlišné byly individuální zkušenosti spjaté se službou v německých jednotkách. A někdejší vojáky spojuje společná poválečná zkušenost, kdy desítky let zůstávali stranou zájmu oficiální verze dějin. Po roce 1945 se o tomto jevu mlčelo.

„Anexe polského území, nucení Poláků přihlásit se k německé národnosti a násilné povolávání do Wehrmachtu jsou německé zločiny, které nebudeme zamlčovat. Nebudeme ani mlčet o jejich obětech. Ukazujeme utrpení lidí, kteří byli připraveni o možnost volby. Nesouhlasíme s jejich líčením jako zrádců či kolaborantů. Vylučovat oběti německého násilí z polského národa je nejen nedůstojné a nevlastenecké, ale připomíná to ostudnou komunistickou propagandu, která po desítky let postihovala oběti, a ne pachatele,“ uvedlo muzeum.

Prezident i vicepremiér mluví o falšování historie

Kritickými slovy počastoval výstavu jak konzervativní prezident Andrzej Duda, tak vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz z vlády liberálního premiéra Donalda Tuska, informuje Gazeta Wyborcza.

„Představovat vojáky třetí říše jako ‚naše‘ je nejen falšování historie, je to morální provokace, a to dokonce i v případě, že snímky mladých mužů v uniformách Hitlerovy armády představují Poláky násilně povolané do německého vojska. Poláci jako národ byli oběťmi německé okupace a německého teroru, a ne jeho pachateli či účastníky,“ napsal na sociální síti X Duda.

Z výstavy Naši chlapci
Zdroj: Muzeum Gdaňska

Zdůraznil, že Gdaňsk jako místo, kde vypukla druhá světová válka, nemůže být scénou pro líčení, které zastírá odpovědnost viníků, zpochybňuje základy polské identity a uráží polské oběti: „Kdo relativizuje zločiny, odzbrojuje svědomí národa.“

„Naši chlapci – vojáci, civilisté, Poláci – bránili vlast před nacistickým Německem do poslední kapky krve. To oni jsou hrdiny a jim patří místo na výstavách,“ zkritizoval expozici Kosiniak-Kamysz.

Dějiny nejsou černobílé, připomíná europoslanec

Na obranu gdaňské výstavy naopak stanul poslanec Evropského parlamentu Lukasz Kohut z Tuskovy Občanské koalice. Kritici podle něj hlásají pobouření nad zkreslováním dějin, ale zkreslováním dějin by podle europoslance bylo zamlčování těchto událostí. „Moji předci ze Slezska také umírali ve válce a často v jiné uniformě než polské, ale nezaslouží si zapomenutí. Dějiny nejsou černobílé,“ míní.

Podobně se za výstavu postavil někdejší šéf místního spolku Kašubů Artur Jabloński, který podotkl, že i příslušníci národnostní menšiny Kašubů a Poláci z gdaňského pobřeží Baltu povolaní do německých ozbrojených sil byli „naši chlapci“ a „našinci“ a nelze je zapřít.

Z výstavy Naši chlapci
Zdroj: Muzeum Gdaňska

Nekritizujte, co jste neviděli, vzkazuje muzeum

Samo muzeum v reakci na kritiku zdůraznilo, že výstavu odsuzuji lidé, kteří ji ani neviděli. „Název Naši chlapci není náhodný. Týká se statisíců lidí – synů, bratrů a otců místních rodin. Ocitli se v situace, ve které neměli na výběr. Naše výstava je ukazuje způsobem vzdáleným od černobílého hodnocení,“ vysvětluje muzeum.

Připomnělo, že mnoho lidí bylo za odmítnutí služby v ozbrojených silách okupanta odsouzeno k trestu smrti. „Zveme k navštívení výstavy – a k následnému vytvoření si názoru,“ dodalo muzeum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
před 8 hhodinami

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
před 10 hhodinami

V Divočině hledají Issová, Vlasák a Loj přežití i smíření

Kláru Issovou, Juraje Loje a Jana Vlasáka propojilo od 15. října v kinech psychologické rodinné drama Divočina. Film otevírá témata toxických vztahů, skrytého domácího násilí i fenoménu prepperství. Jde o celovečerní debut režisérky Evženie Brabcové.
před 16 hhodinami

VideoAmore mio, Brno! Na Provázku vaří s diváky

Uvařit domácí gnocchi nebo upéct neapolskou pizzu mohli diváci společně s herci v novém představení Divadla Husa na provázku v Brně. Inscenaci Amore mio, Brno! definují jako „večer mezi cooking class, divadlem a dovolenou v Itálii“. Menu se pokaždé obměňuje. Autorem konceptu je herec s italskými kořeny Goran Maiello.
15. 10. 2026‌‌

Velký knižní čtvrtek nabízí rozhovor s Hilským či pohádku Doležalové

Na pulty knihkupectví míří po půl roce opět patnáct novinek, které se čtenářům rozhodl představit Velký knižní čtvrtek. Jsou mezi nimi romány od českých autorů, domácí i zahraniční biografie, literatura faktu, knižní rozhovory o současném světě i příběhy pro děti a mládež.
15. 10. 2026‌‌

Máma zasáhla i lidi na druhé straně zeměkoule, těší Maximovou oceněnou v Soulu

Herečka Elizaveta Maximová obdržela cenu pro nejlepší herečku na jihokorejské přehlídce Seoul International Drama Awards. A to za hlavní roli ve snímku Máma, natočeného v koprodukci České televize. „Mám radost, že si mé a naší práce všimli i v zahraničí. Že náš komorní příběh o matce s intelektuálním postižením a její dceři zasáhl i lidi na druhé straně zeměkoule,“ podotkla herečka v rozhovoru pro Události, komentáře, které moderoval Lukáš Dolanský.
15. 10. 2026‌‌

Zemřel fejetonista Rudolf Křesťan

Zemřel spisovatel a publicista Rudolf Křesťan, bylo mu 83 let. Nejvíc ho proslavily fejetony, jichž napsal přes tři tisíce. Krátké humorné texty založené na nadsázce, recesi a slovních hříčkách psal pro časopisy, vydával je i knižně, znali ho rozhlasoví posluchači i televizní diváci.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Fjord, Velrybí pád či Street Fighter

S hlavní cenou z festivalu v Cannes míří do českých kin morální drama Fjord o norsko-rumunské rodině, která je vystavená obvinění z domácího násilí a sledovanému soudnímu procesu. Toxický vztah řeší i česko-slovenská Divočina s Klárou Issovou a Jurajem Lojem v rolích manželů. Ve slovenském snímku Láska postrádá hlavní hrdinka, lékařka, tento blízký cit od své matky i dcery, ale pak je svědkem milujícího vztahu svého nevyléčitelného pacienta. Velrybí pád nabízí bizarní, ale seriózně a vědecky přesně pojatou zápletku, kdy muže hledajícího ostatky svého otce spolkne vorvaň. Akční Street Fighter vychází ze stejnojmenné populární série videoher. A thriller Minotaur sleduje ruského podnikatele, který se po začátku invaze na Ukrajinu dostává pod tlak v byznysu i manželství.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.