„Naši chlapci“ vyvolávají v Polsku debaty. Za války sloužili u Němců

Rozruch v Polsku vyvolala první výstava o Polácích a Kašubech z okolí Gdaňska, kteří byli za druhé světové války donuceni sloužit v německé armádě a válečném námořnictvu. Výstavu nazvanou Naši chlapci zkritizoval prezident i ministr obrany. Muzeum Gdaňska, které expozici pořádá, se ohradilo proti nespravedlivým a povrchním soudům, uvedl list Gazeta Wyborcza.

Osudy hrdinů výstavy podle Muzea Gdaňska ukazují, jak odlišné byly individuální zkušenosti spjaté se službou v německých jednotkách. A někdejší vojáky spojuje společná poválečná zkušenost, kdy desítky let zůstávali stranou zájmu oficiální verze dějin. Po roce 1945 se o tomto jevu mlčelo.

„Anexe polského území, nucení Poláků přihlásit se k německé národnosti a násilné povolávání do Wehrmachtu jsou německé zločiny, které nebudeme zamlčovat. Nebudeme ani mlčet o jejich obětech. Ukazujeme utrpení lidí, kteří byli připraveni o možnost volby. Nesouhlasíme s jejich líčením jako zrádců či kolaborantů. Vylučovat oběti německého násilí z polského národa je nejen nedůstojné a nevlastenecké, ale připomíná to ostudnou komunistickou propagandu, která po desítky let postihovala oběti, a ne pachatele,“ uvedlo muzeum.

Prezident i vicepremiér mluví o falšování historie

Kritickými slovy počastoval výstavu jak konzervativní prezident Andrzej Duda, tak vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz z vlády liberálního premiéra Donalda Tuska, informuje Gazeta Wyborcza.

„Představovat vojáky třetí říše jako ‚naše‘ je nejen falšování historie, je to morální provokace, a to dokonce i v případě, že snímky mladých mužů v uniformách Hitlerovy armády představují Poláky násilně povolané do německého vojska. Poláci jako národ byli oběťmi německé okupace a německého teroru, a ne jeho pachateli či účastníky,“ napsal na sociální síti X Duda.

Z výstavy Naši chlapci
Zdroj: Muzeum Gdaňska

Zdůraznil, že Gdaňsk jako místo, kde vypukla druhá světová válka, nemůže být scénou pro líčení, které zastírá odpovědnost viníků, zpochybňuje základy polské identity a uráží polské oběti: „Kdo relativizuje zločiny, odzbrojuje svědomí národa.“

„Naši chlapci – vojáci, civilisté, Poláci – bránili vlast před nacistickým Německem do poslední kapky krve. To oni jsou hrdiny a jim patří místo na výstavách,“ zkritizoval expozici Kosiniak-Kamysz.

Dějiny nejsou černobílé, připomíná europoslanec

Na obranu gdaňské výstavy naopak stanul poslanec Evropského parlamentu Lukasz Kohut z Tuskovy Občanské koalice. Kritici podle něj hlásají pobouření nad zkreslováním dějin, ale zkreslováním dějin by podle europoslance bylo zamlčování těchto událostí. „Moji předci ze Slezska také umírali ve válce a často v jiné uniformě než polské, ale nezaslouží si zapomenutí. Dějiny nejsou černobílé,“ míní.

Podobně se za výstavu postavil někdejší šéf místního spolku Kašubů Artur Jabloński, který podotkl, že i příslušníci národnostní menšiny Kašubů a Poláci z gdaňského pobřeží Baltu povolaní do německých ozbrojených sil byli „naši chlapci“ a „našinci“ a nelze je zapřít.

Z výstavy Naši chlapci
Zdroj: Muzeum Gdaňska

Nekritizujte, co jste neviděli, vzkazuje muzeum

Samo muzeum v reakci na kritiku zdůraznilo, že výstavu odsuzuji lidé, kteří ji ani neviděli. „Název Naši chlapci není náhodný. Týká se statisíců lidí – synů, bratrů a otců místních rodin. Ocitli se v situace, ve které neměli na výběr. Naše výstava je ukazuje způsobem vzdáleným od černobílého hodnocení,“ vysvětluje muzeum.

Připomnělo, že mnoho lidí bylo za odmítnutí služby v ozbrojených silách okupanta odsouzeno k trestu smrti. „Zveme k navštívení výstavy – a k následnému vytvoření si názoru,“ dodalo muzeum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na „něco menšího“ Pú pomyslel před sto lety. Nebyl to ale žádný med

Na Štědrý den roku 1925 se představil dnes jeden z nejslavnějších medvědů na světě. List London Evening News totiž otiskl povídku, kterou britský autor Alan Alexander Milne napsal o hračce svého syna. Hlavní hrdina se jmenoval Medvídek Pú. A i když tisíce dětských čtenářů hloupoučké zvířátko měly a mají rádi, těm nejbližším, včetně autora, přinesla jeho sláva i dost frustrace.
24. 12. 2025

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
23. 12. 2025

Pařížský Louvre po krádeži šperků umístil na okna mříže

Pařížské muzeum Louvre nechalo nainstalovat mříže na okna galerie, kudy se dovnitř muzea před dvěma měsíci dostali lupiči, informuje agentura AFP. Při krádeži z 19. října pachatelé odcizili šperky v hodnotě 88 milionů eur (2,1 miliardy korun). Muzeum po loupeži zavádí přísnější bezpečnostní standardy.
23. 12. 2025

Zemřel Vince Zampella. Udával směr moderních videoherních stříleček

Při autonehodě v Kalifornii zemřel Vince Zampella, vývojář, který stál za řadou ikonických videoherních sérií, mimo jiné Call of Duty nebo nejnověji Battlefield. Zemřel ve věku 55 let při nehodě svého Ferrari na dálnici severně od Los Angeles. Úmrtí Zampelly potvrdila společnost Electronic Arts, vlastník herního studia Respawn Entertainment, které Zampella založil.
23. 12. 2025

Anděl Páně už dvacet let baví miliony „nenapravitelných hříšníků“

Od premiéry pohádky Anděl Páně uplynula letos dvě desetiletí. V televizi ji diváci viděli na Štědrý večer o rok později. Dnes už je tento příběh evergreenem vánočního programu, stejně jako pokračování, které vzniklo před dekádou. A tvůrci v čele s režisérem Jiřím Strachem a herci Ivanem Trojanem a Jiřím Dvořákem od té doby dostávají otázky, jestli dojde i na Anděla Páně 3.
23. 12. 2025

Zemřel britský hudebník Chris Rea, bylo mu 74 let

Ve věku 74 let v pondělí ráno po krátké nemoci zemřel britský kytarista a zpěvák Chris Rea, sdělil portálu BBC a agentuře PA mluvčí rodiny. Hudebník s charakteristickým chraplavým hlasem se proslavil mimo jiné písněmi The Road to Hell, Julia či Driving Home For Christmas. Svou bluesrockovou tvorbu představil několikrát i v Praze.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

KVÍZ: Nejen Pelíšky. Jak dobře znáte vánoční filmovou klasiku?

Ve svátečním programu České televize nemůže chybět ani tuzemská filmová klasika. Například Štědrý večer si už mnozí diváci ani nedovedou představit bez Pelíšků. A i letos pobaví během Vánoc oblíbené komediální tituly. Ověřte si v přiloženém kvízu, jak dobře je opravdu znáte.
22. 12. 2025

Třetí díl Avatara je v kinech, v plánu jsou další

Kina po světě i v Česku promítají film Avatar: Oheň a popel – další část jedné z nejdražších filmových sérií. Oscarový režisér James Cameron má v plánu další dvě pokračování, osud náročného projektu je ale nejistý.
21. 12. 2025
Načítání...