„Naši chlapci“ vyvolávají v Polsku debaty. Za války sloužili u Němců

Rozruch v Polsku vyvolala první výstava o Polácích a Kašubech z okolí Gdaňska, kteří byli za druhé světové války donuceni sloužit v německé armádě a válečném námořnictvu. Výstavu nazvanou Naši chlapci zkritizoval prezident i ministr obrany. Muzeum Gdaňska, které expozici pořádá, se ohradilo proti nespravedlivým a povrchním soudům, uvedl list Gazeta Wyborcza.

Osudy hrdinů výstavy podle Muzea Gdaňska ukazují, jak odlišné byly individuální zkušenosti spjaté se službou v německých jednotkách. A někdejší vojáky spojuje společná poválečná zkušenost, kdy desítky let zůstávali stranou zájmu oficiální verze dějin. Po roce 1945 se o tomto jevu mlčelo.

„Anexe polského území, nucení Poláků přihlásit se k německé národnosti a násilné povolávání do Wehrmachtu jsou německé zločiny, které nebudeme zamlčovat. Nebudeme ani mlčet o jejich obětech. Ukazujeme utrpení lidí, kteří byli připraveni o možnost volby. Nesouhlasíme s jejich líčením jako zrádců či kolaborantů. Vylučovat oběti německého násilí z polského národa je nejen nedůstojné a nevlastenecké, ale připomíná to ostudnou komunistickou propagandu, která po desítky let postihovala oběti, a ne pachatele,“ uvedlo muzeum.

Prezident i vicepremiér mluví o falšování historie

Kritickými slovy počastoval výstavu jak konzervativní prezident Andrzej Duda, tak vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz z vlády liberálního premiéra Donalda Tuska, informuje Gazeta Wyborcza.

„Představovat vojáky třetí říše jako ‚naše‘ je nejen falšování historie, je to morální provokace, a to dokonce i v případě, že snímky mladých mužů v uniformách Hitlerovy armády představují Poláky násilně povolané do německého vojska. Poláci jako národ byli oběťmi německé okupace a německého teroru, a ne jeho pachateli či účastníky,“ napsal na sociální síti X Duda.

Z výstavy Naši chlapci
Zdroj: Muzeum Gdaňska

Zdůraznil, že Gdaňsk jako místo, kde vypukla druhá světová válka, nemůže být scénou pro líčení, které zastírá odpovědnost viníků, zpochybňuje základy polské identity a uráží polské oběti: „Kdo relativizuje zločiny, odzbrojuje svědomí národa.“

„Naši chlapci – vojáci, civilisté, Poláci – bránili vlast před nacistickým Německem do poslední kapky krve. To oni jsou hrdiny a jim patří místo na výstavách,“ zkritizoval expozici Kosiniak-Kamysz.

Dějiny nejsou černobílé, připomíná europoslanec

Na obranu gdaňské výstavy naopak stanul poslanec Evropského parlamentu Lukasz Kohut z Tuskovy Občanské koalice. Kritici podle něj hlásají pobouření nad zkreslováním dějin, ale zkreslováním dějin by podle europoslance bylo zamlčování těchto událostí. „Moji předci ze Slezska také umírali ve válce a často v jiné uniformě než polské, ale nezaslouží si zapomenutí. Dějiny nejsou černobílé,“ míní.

Podobně se za výstavu postavil někdejší šéf místního spolku Kašubů Artur Jabloński, který podotkl, že i příslušníci národnostní menšiny Kašubů a Poláci z gdaňského pobřeží Baltu povolaní do německých ozbrojených sil byli „naši chlapci“ a „našinci“ a nelze je zapřít.

Z výstavy Naši chlapci
Zdroj: Muzeum Gdaňska

Nekritizujte, co jste neviděli, vzkazuje muzeum

Samo muzeum v reakci na kritiku zdůraznilo, že výstavu odsuzuji lidé, kteří ji ani neviděli. „Název Naši chlapci není náhodný. Týká se statisíců lidí – synů, bratrů a otců místních rodin. Ocitli se v situace, ve které neměli na výběr. Naše výstava je ukazuje způsobem vzdáleným od černobílého hodnocení,“ vysvětluje muzeum.

Připomnělo, že mnoho lidí bylo za odmítnutí služby v ozbrojených silách okupanta odsouzeno k trestu smrti. „Zveme k navštívení výstavy – a k následnému vytvoření si názoru,“ dodalo muzeum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
včera v 20:27

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
včera v 18:12

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
včera v 17:27

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...