Polský pohled místo širšího mezinárodního kontextu. V takovém duchu mění vedení gdaňského Muzea druhé světové války tamní expozici. Má k tomu i požehnání z nejvyšších míst. Změny se ale nelíbí autorovi původního návrhu a exřediteli muzea, který proto zažaloval polskou vládu.
Spor o podobu muzea se vede už od jeho otevření loni na jaře. Polská konzervativní vláda, tehdy ještě v čele s premiérkou Beatou Szydlovou, dala okamžitě najevo, že se jí expozice, která polskou zkušenost z konfliktu zasazovala do evropského a světového kontextu, nelíbí.
Vláda začala usilovat o to, aby muzeum ukazovalo výhradně národní pohled na válečné období. Oznámila také záměr sloučit ho s menším Muzeem Westerplatte, které stojí u stejnojmenného poloostrova. Právě německým útokem na toto území začala druhá světová válka. Plány vlády nakonec posvětil i soud.
Gdaňské Muzeum druhé světové války je jedním z největších a nejmodernějších v Polsku. „Ta výstava je v Polsku, je placená polskými daňovými poplatníky. Polský pohled tu tak podle nás má převažovat,“ říká mluvčí muzea Aleksander Masłowski.
Exředitel: Změny nadhodnocují polskou roli
S tím ale nesouhlasí historik a autor výstavy Pawel Machcewicz, který je zároveň bývalým ředitelem muzea. Ministr kultury ho z vedení instituce odvolal loni, pár dní po otevření expozice. Machcewicz teď přednáší v Berlíně.
Změny podle Machcewicze narušují celkové vyznění. Výstavu například původně uzavíral film, který mapoval další konflikty až do současnosti. Nahradila ho animace oslavující polský boj s nacistickým a komunistickým režimem. Podle kritiků vlády také hrozí, že expozice nebude obsahovat problematické kapitoly týkající se mimo jiné polského antisemitismu.
Machcewicz kritizuje také změnu v části věnované zahraničnímu a polskému odboji. Význam domácího odporu je podle něj uměle nadhodnocen.
Po otevření výstavy byl přitom velký zájem například o část věnovanou atentátu na Reinharda Heydricha, o kterém Poláci příliš nevědí. Ukázalo se, že informace o situaci za hranicemi Polska mohou mnohé zaskočit.
„S jedním mužem jsme si tu zahráli hru o znalostech situace v okupovaných zemích. Oba jsme Poláci. A padli jsme na těch otázkách týkajících se jiných zemí než Polsko. Můžeme si myslet, že trpěli jen Poláci, ale asi to není úplně pravdivé,“ přiznal loni jeden z návštěvníků, učitel Waldemar Stopczynski.
Do původní verze expozice se teď naopak opřel premiér Mateusz Morawiecki. Podle něj náležitě nedocenila význam polského protinacistického odboje.
I podle vedení muzea jsou změny potřebné a budou pokračovat. Exředitel Machcewicz proto vládu žaluje u soudu v Gdaňsku i u Evropského soudu pro lidská práva. Jeho pro změnu vyšetřuje policie kvůli obvinění, že v čele muzea špatně hospodařil.
Výkladu dějin se týká i kontroverzní zákon o vině za válečné zločiny
Případ gdaňského muzea není jediný, který ukazuje na rostoucí zájem polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) o interpretaci polských dějin.
V březnu vstoupil v platnost kontroverzní zákon, jenž se týká viny za válečné zločiny a který vyvolal emotivní roztržku s Izraelem. Norma, která počítá až s tříletým vězením za připisování odpovědnosti za válečné zločiny Polákům, má podle vlády zabránit poškozování cti země.
Polské úřady řadu let bojovaly proti občas používaným frázím jako „polské tábory smrti“ nebo „polské koncentrační tábory“ v souvislosti s Osvětimí či dalšími nacistickými vyhlazovacími tábory, které zřídilo za druhé světové války hitlerovské Německo na území dnešního Polska. Takové formulace řadu let popouzely polskou společnost i politiky.
Zákon se ale dočkal kritiky nejen v samotném Polsku, nýbrž i v zahraničí a způsobil krizi ve vztazích Polska s Izraelem.
Izraelští představitelé i lidé, kteří holocaust přečkali a ještě žijí, mají podezření, že smyslem tohoto legislativního kroku Varšavy je znemožnit diskusi o zločinech, jichž se na Židech za války dopustili někteří Poláci. Polská vláda popírá, že toto by byl její záměr.
Židovský stát v reakci na změnu v polské legislativě přišel s vlastním přísným zákonem. Izraelský parlament už v prvním čtení přijal návrh zákona, který počítá až s pěti lety vězení pro ty, „kdo se pokusí popřít nebo zpochybnit vinu pomahačů nacistů při páchání zločinů na Židech“.
Publicistka: Jde o polskou kolaboraci
Doktorandka na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK a publicistka Johana Kudrnová si myslí, že podstata konfliktu bývá zjednodušována na polskou nelibost vůči užívání pojmu „polské koncentrační tábory“, který je ve své podstatě nesmyslný.
Změna článku 55 příslušného zákona ale podle ní cílí na daleko hlubší problém, který je spojený s citlivým tématem polské kolaborace v době druhé světové války.
„Národní výklad dějin v současnosti rozhodně nepopírá, že se především obyvatelé východních regionů země ve své době podíleli na udávání Židů, a v důsledku tak na jejich vraždění. Příkladem budiž pogrom v Jedwabném nebo profitování na konfiskacích židovského majetku. Co však naši sousedé zásadně odmítají, je obviňování z organizovaného podílení se na nacistických zločinech,“ napsala pro ČT Kudrnová.
Zákon vyvoval nevoli i na Ukrajině. Hrozí totiž tresty i za popírání válečných zločinů ukrajinských nacionalistů, včetně vyhlazování Židů a genocidy na Polácích ve Volyni. Kyjev to považuje za snahu zobrazovat Ukrajince výlučně jako zločince a kolaboranty s nacisty.
„Historická pravda potřebuje otevřený dialog, a ne zákazy,“ prohlásil prezident Petro Porošenko. Zákon odsoudil i ukrajinský parlament.
