V polském Gdaňsku tento týden otevřeli nové Muzeum II. světové války. Polskou zkušenost z konfliktu se expozice snaží ukázat v evropském a světovém kontextu. To se ale nelíbí konzervativní vládě premiérky Szydlové, která by chtěla prezentovat výhradně národní pohled na toto období.
Gdaňské muzeum je největší historické muzeum v Polsku a jedno z největších v Evropě. V muzeu jsou ze 40 tisíc exponátů vystaveny dva tisíce, 14 metrů pod zemí se skrývá rozsáhlá expozice, kterou pomohli vytvořit lidé z celého Polska. Muzeum ale současně také vyvolalo asi největší spor, jaký si kdo kvůli muzeu pamatuje.
Hlavním kritikem je současná pravicová vláda, podle níž je v muzeu málo zdůrazněna role Polska ve válce, a chce ho proto spojit s jiným a celou expozici změnit „Nestává se každý den, abychom byli kritizováni za příliš málo polské historie, ale přitom nikdo z kritiků expozici neviděl,“ říká ředitel muzea Pawel Machcewicz.
Budoucnost muzea je tak nejistá. Pokud ho neuzavře ministr kultury, peníze na jeho provoz stačí jen na několik měsíců. A tak jen několik hodin po otevření muzea se už mluví o jeho zavření. Vedení muzea ale považuje za důležité představit válku i jinde než v Polsku.
Poláci se dozvídají o atentátu na Heydricha
Příkladem země, které je část expozice věnována, je Československo. Za klíčový moment destrukce evropského pořádku je označena Mnichovská zrada. Poláci slyší i o podílu své země na vojenském obsazení Těšínska v roce 1938. „Tady se podívejte na československý kulomet z období Mnichovské krize, vedle je přilba, což dokumentuje, že Československo bylo připraveno postavit se proti Třetí říši,“ říká historik Muzea II. světové války Piotr Majewski.
Velký zájem je například o atentát na Heydricha, o kterém Poláci příliš nevědí. Informace o situaci za hranicemi Polska mohou mnohé zaskočit. „S jedním mužem jsme si tu zahráli hru o znalostech situace v okupovaných zemích. Oba jsme Poláci. A padli jsme na těch otázkách týkajících se jiných zemí než Polsko. Můžeme si myslet, že trpěli jen Poláci, ale asi to není úplně pravdivé,“ říká jeden z návštěvníků a současně učitel Waldemar Stopczynski.
Za současného ředitele i podobu expozice se ale postavila řada historiků, kteří vítají, že muzeum nabízí jiný než jen polský pohled na nedávnou historii.
