Světová výstava Expo v Ósace ve čtvrtek hostila Český národní den, zahájily ho česká a japonská hymna v podání Dětského pěveckého sboru Českého rozhlasu. Národního dne se účastnil prezident Petr Pavel i japonská princezna Takamado. Expo je podle Pavla přehlídkou špičkových technologií, výjimečné architektury a národních identit. Především je ale prostorem, kde se potkávají různé kultury a společně hledají odpověď na otázku, jak by měla vypadat budoucnost, prohlásil.
„Téma letošního Expa, tvorba budoucí společnosti pro naše životy, je současně jednoduché, ale také nesmírně ambiciózní,“ řekl v krátkém projevu na zahájení Pavel. Každý člověk si podle něj přeje žít ve světě, který je bezpečný, zdravý, propojený a otevřený novým možnostem. „Ale cesta k takovému světu není samozřejmá. Vyžaduje představivost, odvahu a spolupráci napříč kontinenty, kulturami i obory, a právě k tomu slouží tato výstava,“ dodal český prezident.
Poděkoval Japonsku za to, že Expo hostí, a také za způsob, jak ho pojalo – „s vizí, velkorysostí a respektem ke globálním výzvám“. Akce jako Expo mohou být v době konfliktů nástrojem k tomu dát najevo, že země chtějí žít v prostředí upřednostňujícím svobodu před silou, zdůraznil později během dne.
Na brífinku na závěr Českého národního dne Pavel zopakoval, že konflikt na Ukrajině není omezeným regionálním střetem mezi dvěma zeměmi. „Je to konflikt principu. Na jedné straně politiky síly, na druhé straně respektu k mezinárodnímu právu,“ řekl. Česko i Japonsko patří k největším podporovatelům Ruskem napadené země. Expo podle hlavy státu může být nástrojem. „Můžeme dát najevo, že si přejeme žít v prostředí, které dává přednost životu, pokroku, svobodě,“ nastínil.
Na výstavě podle něj panuje atmosféra spolupráce, vzájemnosti a přátelství, která je odpovědí na to, jakým způsobem je třeba nahlížet na svět. „Je alternativou, která se dívá do budoucna, alternativou, která se dívá na to, jakým způsobem efektivně řešit problémy, kterým všichni čelíme a budeme čelit,“ doplnil.
Odkaz Alfonse Muchy
Pavel si prohlédl tuzemský pavilon, který Česko na letošní výstavu postavilo podle návrhu studia Apropos Architects. Transparentní budova se skleněnou spirálou odkazuje podle organizátorů expozice citlivě na český pavilon v Japonsku z roku 1970.
Podle Pavla je v něm také myšlenka z odkazu malíře Alfonse Muchy, „který dokázal spojit krásu, duchovní hloubku i společenské poselství“. Český den se konal na výročí 165 let od malířova narození, účastnil se ho jeho vnuk John Mucha.
Kam s pavilonem po skončení Expa
Český pavilon by mohl být po skončení Expo 2025 umístěn v Hradci Králové, zájem o něj projevila tamní primátorka Pavlína Springerová (Hradecký demokratický klub), uvedl komisař české účasti na Expo Ondřej Soška na zahájení programu. Springerová následně sdělila, že budovu by město mohlo odkoupit. Nyní analyzuje náklady a vytipovává lokalitu.
„Pokud se podaří najít vhodný model financování, mohl by pavilon sloužit široké veřejnosti jako inspirativní prostor pro kulturu, vzdělávání i komunitní život. Hradec Králové by tak jako salon republiky získal další architektonicky atraktivní prvek, který by podpořil jeho moderní a progresivní charakter,“ dodala Springerová. Hradci se začalo říkal salon republiky za první republiky. Působili tam významní architekti, zejména Jan Kotěra a Josef Gočár. Mezi světovými válkami ve městě vznikly soubory staveb těchto i dalších architektů.
Na slavnostním ceremoniálu se dříve ve čtvrtek v inscenaci The Strings společně představil soubor Cirk La Putyka, Česká filharmonie, Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu a zpěvačka Aiko, která loni reprezentovala Česko v soutěži Eurovize. Název vystoupení odkazoval na nitě, které podle pořadatelů propojují tradici se současností, české kořeny a technologický pokrok, a především českou kulturu, talent a kreativitu.
Umělci vybrali několik známých českých skladeb, jednotlivé části vystoupení se soustředily například na tuzemské sportovní úspěchy, umění nebo folklor.
Ej, lásko, lásko i masopustní průvod
Například v sekci věnované lidové kultuře zazněla česká lidová píseň Ej, lásko, lásko ve spojení s japonskou písní Akatombo. Provedení Dětského pěveckého sboru a České filharmonie doprovodily záběry z filmu Ještě nejsem, kým chci být fotografky Libuše Jarcovjákové, která v 80. letech fotila mimo jiné také v Japonsku.
V další části za doprovodu skladby Largo Antonína Dvořáka pak umělci vzdali hold českým sportovcům, při skladbě Pilky Leoše Janáčka zase soubor Cirk La Putyka na jeviště přenesl masopustní průvod. Představení zakončila Aiko se svou soutěžní písní z Eurovize Pedestal.
Expo se koná každých pět let v různých místech světa, japonská Ósaka ho hostí podruhé. Poprvé se tam světová výstava konala v roce 1970. Akce, které se účastní 158 zemí a sedm mezinárodních organizací, začala v dubnu a potrvá do října.
