Lea Surovcová

S násilím, týráním nebo zneužíváním má v Česku zkušenosti až třetina seniorů. S tím, jak se bránit, jim může pomoci mezinárodní projekt Express to Protect zaměřený na bezpečí a podporu v každodenních situacích. Podle lektorů nejde o sebeobranu založenou na síle, ale o nácvik účinné techniky a myšlení. Trénuje se například intenzita hlasu, aby se jej senioři nebáli ve chvílích ohrožení použít. Klíčový je proto nácvik sebevědomí i řeči těla. Kurz si zakládá na pěti principech – mysli, zakřič, utíkej, bojuj a sdílej. V rámci dvouletého pilotního projektu bude skrze program Erasmus+ vyškoleno dvanáct lektorů z Česka i zahraničí. Zúčastní se též sto dvacet seniorů, kteří společně s lektory vytvoří metodiku projektu.

Lidé, kteří v neděli odpoledne dorazili na shromáždění spolku Milion chvilek na podporu prezidenta Petra Pavla, zaplnili pražské Staroměstské a spodní část Václavského náměstí. Demonstrovalo se i v dalších městech. Shromáždění jsou reakcí na spor hlavy státu a předsedy Motoristů Petra Macinky kvůli nejmenování poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí.

Přes sto tisíc dětí se loni obrátilo na Linku bezpečí, psychické potíže řešilo čtyřiadvacet tisíc z nich. Až sedm tisíc otevřelo i téma sebevražd, těchto hovorů výrazně přibylo. Tři tisíce volajících pak vykazovaly známky týrání a zanedbávání. Psychiatrická péče pro nejmladší zůstává obtížně dostupná. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch chce zvýšit počet Center duševního zdraví a s ministrem školství Robertem Plagou (oba za ANO) se dohodli na podpoře školních psychologů.

Úniky tepla v domácnostech prodražují vytápění a zvyšují náklady na údržbu domů a bytů o tisíce korun ročně. Řada lidí je proto nyní řeší. Nízké teploty jsou zároveň ideálními pro odhalení takzvaných tepelných mostů, kudy teplo z domácnosti mizí nejvíc. Technici, kteří taková místa nacházejí, tak teď mají plno práce.

Mnohé rodiny nevědí, kde hledat pomoc během vyčerpávající péče o dlouhodobě nemocné. Ta přitom může mít mnoho podob – jak ukazuje třeba příběh dvanáctileté Ronji, kterou ve sbírce podporují dárci i radnice. Ronja má dětskou mozkovou obrnu, těžkou skoliózu, spánkovou apnoi a chronické plicní onemocnění. Rodiče se o dceru většinou nepřetržitě starají sami. Péče je ale stále náročnější a po dvanácti letech jim došly síly i peníze. „Ronja je výjimečná v objemu pomoci, kterou potřebuje, aby rodina byla schopná o ni udržitelně a dlouhodobě pečovat,“ přiblížil starosta Prahy 7 Jan Čižinský. Doporučil, aby se rodiny v podobné situaci ozývaly samy.

Samoživitelky a samoživitelé, kteří řeší rozdělení péče o děti či výživné, mohou nově získat bezplatnou právní pomoc z projektu Máš na to. Využít mohou služeb 31 advokátů a advokátek po republice. Projekt spolu s manželkou prezidenta Evou Pavlovou představily jeho organizátorky z organizací Fandi mámám a Vindica. V každém kraji jsou zatím dva experti. Pokrytí stále chybí v karlovarském regionu.

Díky benefičnímu projektu Hudba pomáhá získala rodina Štěpánkových z Pardubicka téměř jeden a půl milionu korun. Jejich synové, šestiletý Vojtěch a čtyřletý Filip, totiž mají vzácné metabolické onemocnění, chybí jim důležité enzymy. Nemoc způsobuje mentální retardaci i selhávání orgánů, a proto jezdí každý týden do pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Kluci zároveň chodí do speciální školky.

Přes dva a půl tisíce dárců poslalo na záchranu plzeňské neziskové organizace Tady a teď téměř pět a půl milionu korun. Může tak pokračovat ve své činnosti poté, co ji o peníze připravili podvodníci. Stala se obětí podvodu takzvaného falešného policisty, který pracovnici ekonomického oddělení donutil po telefonu převést 5,3 milionu korun na jiný účet. Organizace pomáhá na Plzeňsku rodinám s doučováním, bydlením i v komunikaci s úřady, aby nepropadly na sociální dno. Kriminalisté loni řešili přes 1300 podobných případů s průměrnou škodou 700 tisíc korun. Zároveň policisté překazili činnost tří call center na Ukrajině, kde se podvodníci vydávali právě za falešné policisty nebo bankéře.

Dokument Do posledního snu vypráví příběhy nevyléčitelně nemocných lidí, kteří si v posledních okamžicích života plní své sny díky Sanitce splněných snů. Autorka dokumentu, redaktorka ČT Lea Surovcová přiblížila v 90′ ČT24 zrod filmu. Jednu ze zakladatelek projektu Petru Homolovou potkala asi před dvěma lety a ta ji následně propojila i s jedním z hlavních hrdinů filmu Ondřejem Míčkem. Petra Homolová byla také hostem 90′ ČT24.

V předvánoční době darují Češi charitativním organizacím nejvíc. Během adventu totiž mimo jiné přispívají i lidé, kteří jinak sbírky nepodporují. Zajímají je příběhy nemocných dětí, samoživitelky, senioři, válkou zasažená Ukrajina nebo třeba situace v rozvojových státech. Právě organizaci, která vybírá peníze na pomoc Ukrajině, dorazil rekordní dar ve výši sto milionů od jediného přispěvatele.

Nemocnice mají stále větší zájem o dobrovolníky. V Česku jich jsou skoro čtyři tisíce. Poskytují podporu především pacientům s vážnými diagnózami. Jde o důležitou psychologickou pomoc zvlášť v čase adventu, kdy na léčené lidi doléhá samota. Dobrovolníci jim věnují pozornost a podle primářky oddělení dlouhodobé lůžkové péče v mělnické nemocnici Ireny Závadové přispívají k uzdravení. I proto ministerstvo zdravotnictví podporuje podobné programy. V posledních letech počet pomáhajících mírně roste, ale stále nedosahuje množství z roku 2018, kdy jich bylo přes 5,5 tisíce.

Nadějí pro pacienty s epilepsií jsou dva nové léky. Zmírnit záchvaty pomáhají i u takzvaného LGS syndromu, což je jedna z nejvážnějších forem nemoci. Časté epileptické záchvaty mohou vést k mentální retardaci i poruchám chování. Specialisté teď hledají rodiny, které o nových možnostech terapie ještě nevědí. Podle lékařů existují desítky typů epilepsií od závažných forem až po lehké, důležitá je proto správná léčba.

Přibližně ve 2800 prodejnách se v sobotu konalo podzimní kolo národní sbírky potravin. Lidé v něm mohli darovat potřebným potraviny či drogerii. Pomoc následně putuje opuštěným seniorům, rodinám v krizi, lidem bez domova či s handicapem. Letos se zapojilo rekordních pět tisíc dobrovolníků. Sbírka bude pokračovat ještě on-line do poloviny listopadu.

Léčbu nejzhoubnějšího nádoru na mozku – glioblastomu – začala proplácet pojišťovna. Jde o inovativní metodu, která dokáže prodloužit život. Podle lékařů pacient musí splnit daná kritéria.

Finišují přípravy na podzimní kolo Národní potravinové sbírky, a to jak v obchodech, tak v potravinových bankách, které jídlo pro potřebné shromažďují. Zájem o něj roste hlavně mezi samoživiteli a seniory. A přibylo prodejen, kde lze trvanlivé a drogistické zboží darovat, je jich 2800. Za poslední dva roky získalo jen přes výdejny pomoc 50 tisíc lidí. Jenže na hranici chudoby jich žije v Česku přes milion.

Péče o nemocného nejen jako zátěž, ale také jako příležitost k budování rodinných vztahů. Takový pohled nabízí první česká interaktivní výstava „Institut blízkosti“ v pražské The Chemistry Gallery, která se zabývá i důstojným stářím. Určená je profesionálům i lidem, kteří chtějí anebo už začínají doma pečovat o blízkého.

Lidé s trestní minulostí i bez ní se zapojili do sociálního vězeňského experimentu, který je součástí kampaně Za zdmi předsudků. Podle vězeňské služby i neziskových organizací ojedinělý projekt boří mýty o odsouzených a otvírá debatu o problematice vězeňství i snížení recidivy.

Každý pátý Čech trpí vyhořením. Poslední průzkumy zároveň ukazují, že se syndrom vyskytuje často u profesí s velkou zodpovědností. Právě personalisté proto vyhledávají psychologické kurzy, kde se učí zaměstnance pochopit a potížím předejít.

Diagnózu rakoviny prsu si ročně v Česku vyslechne přes sedm tisíc žen. Včasné odhalení problému zvyšuje naději na účinnost léčby, připomíná i v Česku mimo jiné kampaň Pink October. Součástí letošního programu bylo rovněž taneční představení, které vzniklo jako terapie pro ženy s rakovinou prsu.

Koordinátoři péče více podporují rodiny s vážně nemocnými dětmi, které tak nepropadají systémem sociální ani zdravotní pomoci. Vyplývá to z pilotního projektu, který nyní po dvou letech končí. Mezi další zjištění patří například to, že podobná opora dosud chyběla. Data budou sloužit pro jednání se zdravotními pojišťovnami i ministerstvem zdravotnictví. Resort plánuje koordinátory zavést trvale. Rodinám zařizují mimo jiné komunikaci s úřady a nadacemi nebo zajišťují vyšetření, příspěvky či odlehčovací služby.

Karlovarský kraj se dočká komplexního onkologického centra, které zlepší dostupnost péče a omezí zdlouhavé cesty. Dohodu oznámili lékaři spolu s ministerstvem zdravotnictví, od ledna tak budou daná centra ve všech krajích. Na vyšší počty pacientů s nádory reaguje také nové pracoviště pražské Všeobecné fakultní nemocnice, jenž otevřelo moderní stacionář.

V káznici v Příbrami si příslušníci vězeňské služby a policie vyzkoušeli, jak by zasahovali při vzpouře i útěku vězně. Ve společném cvičení si obě složky nastavily jednotné velení a společný postup při mimořádných událostech a připravovaly se i na práci v rizikových prostorech. Do školení se zapojilo dohromady 220 policistů, příslušníků věznice a v roli figurantů i studenti střední policejní školy. Podobná rozsáhlá akce se letos uskuteční také ve čtyřech dalších věznicích.

Těžké formy atopického ekzému lze dnes léčit účinněji než dříve. Připomíná to světový den pacientů s tímto onemocněním, který letos připadá na neděli 14. září. Novou nadějí je moderní biologická metoda, vhodná už pro děti od půl roku.

Ministerstvo zdravotnictví představilo koncepci, jak řešit nedostatek kapacit v péči o duševní zdraví. Počítá s navýšením akutních lůžek pro děti a taky podporou mladých lékařů. Dětem v těžkých situacích pomáhají i stovky nízkoprahových klubů. Některé z nich se tento týden mimořádně otevřely také veřejnosti.