Lea Surovcová

V pražském Motole čekali rodiče pětiletého Jindřicha, který onemocněl leukémií, s napětím na výsledek – zda jsou pro něj vhodnými dárci oni nebo jejich starší desetiletý syn. Výsledek byl pro ně zklamáním, stejně jako výsledek předchozí chemoterapie. Přímo v rodině se dárce kostní dřeně nenašel. Zároveň už je nyní jasné, že bez pomoci cizích lidí se neuzdraví. Podle lékařů je klíčové co nejrychleji najít vhodného kandidáta v registrech. Na chlapcovu podporu i ve prospěch dalších pacientů spustili tento týden nábor v pražském IKEMu. Noví lidé se hlásili do registru například také v Karlových Varech či v Ostrově. Akce pokračuje podle stránky kostnidren.cz v září i na dalších místech republiky.

Od skutečných lidí přebírá v některých případech pozici rádce umělá inteligence (AI). Jak upozorňuje nová kampaň Tvoje máma versus AI máma, školáci se počítači svěřují stále častěji. Samotná technická kontrola podle psychologů nestačí. Klíčová je dle nich otevřená komunikace s dětmi.

Až každá pátá rodička zažívá duševní potíže a u každé osmé je zvýšené riziko příznaků deprese, vyplynulo ze screeningu, do kterého se loni zapojilo osmnáct tisíc žen. Pilotní program Národního ústavu duševního zdraví má být součástí všech porodnic. Jeho zavedení teď připravuje mezioborová skupina na ministerstvu zdravotnictví. Dosud se zapojila téměř padesátka porodnic, přičemž v patnácti mají i koordinátorku podpory, která nabízí konzultace.

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.

Návrat do lavic představuje pro řadu dětí psychickou zátěž. Častým zdrojem potíží jsou špatné vztahy ve škole a velká míra povinností, vyplynulo z výzkumu Mladé hlasy 2026 organizace UNICEF a agentury STEM/MARK. Bezmála dvě třetiny dětí ale nevědí, na jakou krizovou linku se obrátit. Důležitý je také způsob, jakým s dětmi o škole a případných problémech komunikují jejich rodiče. Ve školách letos přibydou asistenti pedagoga v prvních třídách nebo peníze na prevenci.

Do péče o pacienty po cévní mozkové příhodě se v nemocnicích zapojují dobrovolníci. Pomáhají jim například s procvičováním řeči, motivují je k rehabilitaci a zmírňují jejich pocit sociální izolace. Přínos dobrovolnické péče potvrdil pilotní projekt ministerstva zdravotnictví, do kterého se zapojilo devět nemocnic. Resort chce na jeho základě vytvořit jednotná pravidla a rozšířit program do dalších zařízení.

Pětiletá Zuzana bojuje se spinální svalovou atrofií. Nemoc jí oslabila svaly od kolen dolů. Vrozené onemocnění jí diagnostikovali v šestnácti měsících. Záhy podstoupila genovou terapii. Díky léčbě už dokáže Zuzana ujít kratší vzdálenosti sama nebo s chodítkem. Jenže léčba stojí přes půl milionu korun ročně, a to nad rámec pomoci poskytované z pojištění. S podporou přišla matčina kamarádka Zuzana Pilzová, která založila sbírku a pro její propagaci jede na kole se dvěma dětmi sedmnáctidenní cestu od Středozemního moře až k Jadranu.

Podvodníci zneužívají transparentní účty charitativních organizací. Oběti přimějí, aby na konta neziskovek převedly menší částky, vydávané například za registrační poplatky. Díky veřejným výpisům si pak ověří, kteří lidé jsou ochotní peníze posílat. Následně je navedou na jiné, už podvodné účty.

Skoro sedm set dětí a rodičů využilo schránky důvěry, která byla součástí výstavy v Muzeu Prahy. Mimořádná odezva překvapila organizátory. Většina vzkazů se týkala duševních potíží, šikany ve škole, zneužívání i domácího násilí. O materiály teď projevili zájem psychologové.

Mezi lidmi bez domova přibývá těch, kteří jsou na invalidním vozíku nebo mají vážná kombinovaná onemocnění, shodují se desítky organizací napříč regiony, které oslovila Česká televize. Často jde o seniory, kteří propadají systémem sociální i zdravotní pomoci. Protože v Česku většina služeb vznikla v devadesátých letech, kdy se nepočítalo s tak náročnou péčí, bezbariérových míst je pro ně nedostatek. Podle platformy pro sociální bydlení umírají tito lidé o zhruba šestnáct let dříve než běžná populace.

Nový systém v darování drogerie, oblečení či nábytku má pomoci potřebným i dárcům. Poptávka po těchto komoditách roste, ale v humanitárních organizacích dochází. Dárci totiž dosud museli u tohoto zboží odvést DPH, teď by se mělo blížit nule. Podle Finanční správy zpřesnění pravidel povede k efektivnějšímu využívání ekonomických zdrojů, k omezení vzniku odpadu a k rozvoji charitativních a humanitárních aktivit.

Objevovat a podporovat mladé talenty, kteří mají často těžké podmínky pro rozvoj, si za cíl klade iniciativa Young Roma Talents. Projekt otevřel výzvu, v níž cílí na hudebníky, sportovce či jinak nadané Romy mladší šestadvaceti let. Přihlásit se do ní lze přes webové stránky. Vybrané zájemce následně podporuje finančně i strategicky. Například jednomu z prvních finalistů, hudebníkovi Janu Hronovi, pomohl natočit videoklip. Projektový manažer Josef Švejda by rád řady talentů v Česku a na Slovensku rozšířil a uvítal i zapojení mladých z dětských domovů, projekt si totiž zakládá na odstraňování bariér.

Už rok platí zákon o domácím násilí, který ho definuje jako zneužití moci a nerovného postavení. Loni policie kvůli tomu vykázala ze společného bydlení přes 1600 lidí – to je nejvíce za posledních deset let. Nová legislativa mimo jiné umožnila prodloužení lhůty vykázání na čtrnáct dní a odebrání případné zbraně násilníkovi. Oběti se stále častěji obracejí na specializované organizace.

Před sídlo České televize (ČT) na pražských Kavčích horách přišli lidé na demonstraci vyjádřit podporu veřejnoprávním médiím. Chvíli po čtvrté hodině odpoledne se tam vydali pochodem z Pražského povstání. Účastníci protestovali proti vládnímu návrhu zrušit poplatky za Českou televizi a Český rozhlas (ČRo) a přesunout je pod státní rozpočet. Na akci kromě organizátorů vystoupili také zástupci odborů České televize i lidé z řad kultury.

Rehabilitace a další služby dokážou zkvalitnit a prodloužit život lidem s nemocí ALS. Právě 21. červen je věnovaný pacientům s touto neurologickou a nevyléčitelnou chorobou. Ročně si diagnózu vyslechne až 250 lidí. Slábnou jim svaly, ztrácí pohyb i dech. Vývoj je u každého různý. V závěru života ale pacienti většinou komunikují jen očima, někteří napojení na plicní ventilaci i umělou výživu. Mozek ale stále funguje. Například čtyřiapadesátiletý Luboš Procházka si vyslechl diagnózu před dvěma a půl lety. Má problém se najíst i obléct si ponožky, snaží se být ale aktivní a podporovat osvětu.

Do závěrečné fáze míří cyklistická jízda Českem, při které lidé podpořili vážně nemocné. Do druhého ročníku Osm dní pro paliativu se více zapojily rodiny, které v minulosti pečovaly o blízkého. Sportovně-dárcovský projekt Domestici zároveň organizuje sbírku pro hospice.

Už přes 700 tisíc lidí se potýká s nějakou formou revmatického onemocnění. Číslo podobně jako u jiných nemocí roste kvůli stárnutí populace a lepší diagnostice. Jenže revmatologové chybí. I proto odborná společnost, pacientská organizace a resort zdravotnictví pracují na plánu, který by systém posílil. Mezi hlavní rizikové faktory revmatických onemocnění patří genetika, infekce, obezita i kouření.

Ministerstvo zdravotnictví v posledních letech pozoruje klesající zájem lidí o posilující dávky očkování. Pomoct s osvětou má očkovací strategie, kterou schválila už minulá vláda a jíž se drží i nynější ministr Adam Vojtěch (za ANO). Ze zákona je povinné očkování dvěma vakcínami proti devíti nemocem – záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B, infekcím Hib, spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Mezi pátým a šestým rokem je čas na posilující dávky, na začátku druhého stupně základní školy znovu. Hlídat termíny přeočkování ministerstvo doporučuje s využitím aplikace EZ karta.

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.

Preeklampsie postihuje zhruba pět procent těhotných žen. Některé nemocnice však nemoc, která v nejhorším případě může skončit smrtí dítěte i rodičky, automaticky do běžných těhotenských screeningů nezařazují. Riziko jde přitom podle lékařů odhalit až u devadesáti procent žen. Díky nízkým dávkám aspirinu se pak preeklampsie nerozvine v době, kdy žena nemá rodit. Lékaři proto doporučují, aby se o vyšetření ženy zajímaly. O osvětu mezi ženami se snaží i pacientská organizace Nedoklubko.

Přes dvě stě dvacet lidí zemřelo v loňském roce na železnici – více než tři čtvrtiny byly sebevraždy. Správa železnic proto spustila preventivní kampaň, která se soustředí na exponovaná místa, kde dochází k většímu množství sebevražd. Společně s Národním ústavem duševního zdraví na desítce tratí umístila cedule s krizovou linkou první psychické pomoci. Podle Evy Tuškové z Národního ústavu duševního zdraví může podobný impuls rozhodnutí změnit. Ministerstvo dopravy iniciativu vítá. „Každý krok, který lidem v krizi usnadní cestu k okamžité pomoci, má smysl,“ říká ke kampani ministr Ivan Bednárik (za SPD). Souběžně startuje kampaň na podporu duševního zdraví s názvem Nádech a výdech.

Muž, který je podezřelý z úterní krádeže lebky svaté Zdislavy z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku, zalil vzácnou relikvii do betonu. Odborníci nyní mluví o tom, jak je možné dostat ji ven.

Bez stálého domova žije přes šedesát tisíc dětí. V azylových domech už končí i celé rodiny nebo prarodiče s vnoučaty. Podle Armády spásy to má vliv na zdraví, vzdělávání i celkovou budoucnost dětí. Právě proto spustila novou kampaň s názvem Nenechme je do toho spadnout. „Pomohli mi ze začátku s věcmi, protože jsem sem přišla a neměla vůbec nic. Nekoukají na vás ošklivě kvůli tomu, že máte nějaký příběh,“ říká devatenáctiletá samoživitelka Adéla z Azylového domu pro matky s dětmi v Jirkově na Chomutovsku. Do nové kampaně Armády spásy se může zapojit i veřejnost. Vybrané peníze půjdou na podporu služeb, které pomáhají dětem vyrůstat v bezpečném prostředí, zvládat náročné situace i udržet je ve škole.

Pacientek, kterým lékaři diagnostikují rakovinu během těhotenství, podle odborníků v poslední době přibývá. Přičítají to včasnější diagnostice i vyššímu věku rodiček. Onkologické onemocnění ale nemusí znamenat ukončení těhotenství. Na možnosti léčby i specializované péče upozorňuje projekt Expedice Dva životy.