Lea Surovcová

Mezi lidmi bez domova přibývá těch, kteří jsou na invalidním vozíku nebo mají vážná kombinovaná onemocnění, shodují se desítky organizací napříč regiony, které oslovila Česká televize. Často jde o seniory, kteří propadají systémem sociální i zdravotní pomoci. Protože v Česku většina služeb vznikla v devadesátých letech, kdy se nepočítalo s tak náročnou péčí, bezbariérových míst je pro ně nedostatek. Podle platformy pro sociální bydlení umírají tito lidé o zhruba šestnáct let dříve než běžná populace.

Nový systém v darování drogerie, oblečení či nábytku má pomoci potřebným i dárcům. Poptávka po těchto komoditách roste, ale v humanitárních organizacích dochází. Dárci totiž dosud museli u tohoto zboží odvést DPH, teď by se mělo blížit nule. Podle Finanční správy zpřesnění pravidel povede k efektivnějšímu využívání ekonomických zdrojů, k omezení vzniku odpadu a k rozvoji charitativních a humanitárních aktivit.

Objevovat a podporovat mladé talenty, kteří mají často těžké podmínky pro rozvoj, si za cíl klade iniciativa Young Roma Talents. Projekt otevřel výzvu, v níž cílí na hudebníky, sportovce či jinak nadané Romy mladší šestadvaceti let. Přihlásit se do ní lze přes webové stránky. Vybrané zájemce následně podporuje finančně i strategicky. Například jednomu z prvních finalistů, hudebníkovi Janu Hronovi, pomohl natočit videoklip. Projektový manažer Josef Švejda by rád řady talentů v Česku a na Slovensku rozšířil a uvítal i zapojení mladých z dětských domovů, projekt si totiž zakládá na odstraňování bariér.

Už rok platí zákon o domácím násilí, který ho definuje jako zneužití moci a nerovného postavení. Loni policie kvůli tomu vykázala ze společného bydlení přes 1600 lidí – to je nejvíce za posledních deset let. Nová legislativa mimo jiné umožnila prodloužení lhůty vykázání na čtrnáct dní a odebrání případné zbraně násilníkovi. Oběti se stále častěji obracejí na specializované organizace.

Před sídlo České televize (ČT) na pražských Kavčích horách přišli lidé na demonstraci vyjádřit podporu veřejnoprávním médiím. Chvíli po čtvrté hodině odpoledne se tam vydali pochodem z Pražského povstání. Účastníci protestovali proti vládnímu návrhu zrušit poplatky za Českou televizi a Český rozhlas (ČRo) a přesunout je pod státní rozpočet. Na akci kromě organizátorů vystoupili také zástupci odborů České televize i lidé z řad kultury.

Rehabilitace a další služby dokážou zkvalitnit a prodloužit život lidem s nemocí ALS. Právě 21. červen je věnovaný pacientům s touto neurologickou a nevyléčitelnou chorobou. Ročně si diagnózu vyslechne až 250 lidí. Slábnou jim svaly, ztrácí pohyb i dech. Vývoj je u každého různý. V závěru života ale pacienti většinou komunikují jen očima, někteří napojení na plicní ventilaci i umělou výživu. Mozek ale stále funguje. Například čtyřiapadesátiletý Luboš Procházka si vyslechl diagnózu před dvěma a půl lety. Má problém se najíst i obléct si ponožky, snaží se být ale aktivní a podporovat osvětu.

Do závěrečné fáze míří cyklistická jízda Českem, při které lidé podpořili vážně nemocné. Do druhého ročníku Osm dní pro paliativu se více zapojily rodiny, které v minulosti pečovaly o blízkého. Sportovně-dárcovský projekt Domestici zároveň organizuje sbírku pro hospice.

Už přes 700 tisíc lidí se potýká s nějakou formou revmatického onemocnění. Číslo podobně jako u jiných nemocí roste kvůli stárnutí populace a lepší diagnostice. Jenže revmatologové chybí. I proto odborná společnost, pacientská organizace a resort zdravotnictví pracují na plánu, který by systém posílil. Mezi hlavní rizikové faktory revmatických onemocnění patří genetika, infekce, obezita i kouření.

Ministerstvo zdravotnictví v posledních letech pozoruje klesající zájem lidí o posilující dávky očkování. Pomoct s osvětou má očkovací strategie, kterou schválila už minulá vláda a jíž se drží i nynější ministr Adam Vojtěch (za ANO). Ze zákona je povinné očkování dvěma vakcínami proti devíti nemocem – záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B, infekcím Hib, spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Mezi pátým a šestým rokem je čas na posilující dávky, na začátku druhého stupně základní školy znovu. Hlídat termíny přeočkování ministerstvo doporučuje s využitím aplikace EZ karta.

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.

Preeklampsie postihuje zhruba pět procent těhotných žen. Některé nemocnice však nemoc, která v nejhorším případě může skončit smrtí dítěte i rodičky, automaticky do běžných těhotenských screeningů nezařazují. Riziko jde přitom podle lékařů odhalit až u devadesáti procent žen. Díky nízkým dávkám aspirinu se pak preeklampsie nerozvine v době, kdy žena nemá rodit. Lékaři proto doporučují, aby se o vyšetření ženy zajímaly. O osvětu mezi ženami se snaží i pacientská organizace Nedoklubko.

Přes dvě stě dvacet lidí zemřelo v loňském roce na železnici – více než tři čtvrtiny byly sebevraždy. Správa železnic proto spustila preventivní kampaň, která se soustředí na exponovaná místa, kde dochází k většímu množství sebevražd. Společně s Národním ústavem duševního zdraví na desítce tratí umístila cedule s krizovou linkou první psychické pomoci. Podle Evy Tuškové z Národního ústavu duševního zdraví může podobný impuls rozhodnutí změnit. Ministerstvo dopravy iniciativu vítá. „Každý krok, který lidem v krizi usnadní cestu k okamžité pomoci, má smysl,“ říká ke kampani ministr Ivan Bednárik (za SPD). Souběžně startuje kampaň na podporu duševního zdraví s názvem Nádech a výdech.

Muž, který je podezřelý z úterní krádeže lebky svaté Zdislavy z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku, zalil vzácnou relikvii do betonu. Odborníci nyní mluví o tom, jak je možné dostat ji ven.

Bez stálého domova žije přes šedesát tisíc dětí. V azylových domech už končí i celé rodiny nebo prarodiče s vnoučaty. Podle Armády spásy to má vliv na zdraví, vzdělávání i celkovou budoucnost dětí. Právě proto spustila novou kampaň s názvem Nenechme je do toho spadnout. „Pomohli mi ze začátku s věcmi, protože jsem sem přišla a neměla vůbec nic. Nekoukají na vás ošklivě kvůli tomu, že máte nějaký příběh,“ říká devatenáctiletá samoživitelka Adéla z Azylového domu pro matky s dětmi v Jirkově na Chomutovsku. Do nové kampaně Armády spásy se může zapojit i veřejnost. Vybrané peníze půjdou na podporu služeb, které pomáhají dětem vyrůstat v bezpečném prostředí, zvládat náročné situace i udržet je ve škole.

Pacientek, kterým lékaři diagnostikují rakovinu během těhotenství, podle odborníků v poslední době přibývá. Přičítají to včasnější diagnostice i vyššímu věku rodiček. Onkologické onemocnění ale nemusí znamenat ukončení těhotenství. Na možnosti léčby i specializované péče upozorňuje projekt Expedice Dva životy.

Pražští kriminalisté rozkrývají největší falešnou sbírku se zhruba osmdesátimilionovou škodou. Nadační fond nových snů a nadějí obvolával od roku 2020 dárce, často důvěřivé seniory. Když poslali peníze, pachatelé jim zaslali symbolický dárek. Peníze šly na bankovní účty organizované skupiny, ta se ale v roce 2022 rozhádala. Jeden z členů založil nový projekt – Korálky pro dobro, včetně dalšího podvodného call centra. Sedmadvacetiletý muž napálil za sedm měsíců skoro deset tisíc lidí. Celková škoda se pohybuje kolem šestnácti milionů korun. Podvodníci provedli v obou případech zhruba čtyři miliony telefonátů, zhruba tři lidé z každých sta obvolaných přispěli. Vyšetřování by mohlo skončit do konce roku. Policie v něm obvinila deset lidí z podvodu a stíhá je na svobodě. Muži, který figuroval v obou případech, hrozí nejpřísnější, až desetiletý, trest.

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.

Porodní asistentky získávají stále širší kompetence a větší samostatnost, zejména při vedení porodů i návštěvách žen v šestinedělí doma. Podle ministerstva zdravotnictví i samotných zařízení je cílem přiblížit praxi evropským standardům a zároveň ženy více podpořit. V Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí jich pracuje až 170. Jedna z nich, Simona Panochová, zvládne během jediného dne asistovat u císařského řezu, pečovat o rodičku po porodu i přijímat další ženy na sál.

Pražské Bohnice jako první psychiatrická nemocnice v Česku zavedly paliativu – péči jinak běžnou u nevyléčitelných onkologických pacientů nebo na JIP. S vážnou duševní nemocí žije řada lidí dlouhé roky, diagnóza se prolíná s dalšími, a to všechno představuje pro bohnické zdravotníky novou výzvou. „Otevírají se tady s větší naléhavostí otázky, které se dotýkají lidské důstojnosti. Co vlastně můžeme dělat v jejich životě, aby byl přijatelně dobrý,“ přiblížil základní otázky primář oddělení podpůrné a paliativní péče Psychiatrické nemocnice Bohnice Ondřej Kopecký.

Příchod jara ukončil některé programy pro bezdomovce, které jim pomáhaly zvládnout chladné počasí. Podpůrné organizace ale v práci nepolevují. Lidí na ulici přibývá i mezi staršími a najít důstojné bydlení je pro ně mimořádně náročné. Jednou z takových osob je pan Luboš, který sedm let přespával v lese i na vlakovém nádraží. Nakonec ale podstoupil protialkoholní léčbu a organizace Naděje mu našla dočasné bydlení v azylovém domě. To mu změnilo život. Teď čeká na místo v domově pro seniory. U dalších lidí z azylových domů je ale cílem, aby si našli byt. To se povedlo například klientce Armády spásy Haně, která po deseti letech v azylových domech žije už půl roku v sociálním bytě. Fakt, že důvěra lidi mění, potvrdil i roční experiment odborníků, kteří dali čtyřiceti osobám bez domova sto tisíc korun. Většina z nich částku využila právě k tomu, aby si našla bydlení či práci.

Na sobotní demonstraci na pražské Letné dorazili lidé z celé republiky a napříč generacemi. Do metropole přijeli vyjádřit nesouhlas s vývojem posledních týdnů i obavy o budoucnost země, bezpečnost nebo postavení médií. Kvůli akci policie usměrňovala dopravu a dopravní podnik zavedl mimořádnou tramvajovou linku.

Až třetina žen se v těhotenství nebo po porodu potýká s depresemi, úzkostmi i nejistotou. Vyplývá to z dat ministerstva zdravotnictví. Včasnému odhalení má pomoct nový národní screening, resort se na tom dohodl s gynekology, porodníky i psychiatrickou společností. Naváže na projekt Národního ústavu duševního zdraví.

S účinným řešením šikany nebo agresivity dětí pomáhají školám preventivní programy, ne vždy jsou ale dostupné. Zlepšit to má nový projekt PREVSTART odborníků z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Pilotní školení začala v Praze i Jihomoravském kraji. Projekt je složený ze šesti základních programů a zaměřuje se na všechny věkové skupiny od první do deváté třídy.

S násilím, týráním nebo zneužíváním má v Česku zkušenosti až třetina seniorů. S tím, jak se bránit, jim může pomoci mezinárodní projekt Express to Protect zaměřený na bezpečí a podporu v každodenních situacích. Podle lektorů nejde o sebeobranu založenou na síle, ale o nácvik účinné techniky a myšlení. Trénuje se například intenzita hlasu, aby se jej senioři nebáli ve chvílích ohrožení použít. Klíčový je proto nácvik sebevědomí i řeči těla. Kurz si zakládá na pěti principech – mysli, zakřič, utíkej, bojuj a sdílej. V rámci dvouletého pilotního projektu bude skrze program Erasmus+ vyškoleno dvanáct lektorů z Česka i zahraničí. Zúčastní se též sto dvacet seniorů, kteří společně s lektory vytvoří metodiku projektu.