Lea Surovcová

Dokument Do posledního snu vypráví příběhy nevyléčitelně nemocných lidí, kteří si v posledních okamžicích života plní své sny díky Sanitce splněných snů. Autorka dokumentu, redaktorka ČT Lea Surovcová přiblížila v 90′ ČT24 zrod filmu. Jednu ze zakladatelek projektu Petru Homolovou potkala asi před dvěma lety a ta ji následně propojila i s jedním z hlavních hrdinů filmu Ondřejem Míčkem. Petra Homolová byla také hostem 90′ ČT24.

V předvánoční době darují Češi charitativním organizacím nejvíc. Během adventu totiž mimo jiné přispívají i lidé, kteří jinak sbírky nepodporují. Zajímají je příběhy nemocných dětí, samoživitelky, senioři, válkou zasažená Ukrajina nebo třeba situace v rozvojových státech. Právě organizaci, která vybírá peníze na pomoc Ukrajině, dorazil rekordní dar ve výši sto milionů od jediného přispěvatele.

Nemocnice mají stále větší zájem o dobrovolníky. V Česku jich jsou skoro čtyři tisíce. Poskytují podporu především pacientům s vážnými diagnózami. Jde o důležitou psychologickou pomoc zvlášť v čase adventu, kdy na léčené lidi doléhá samota. Dobrovolníci jim věnují pozornost a podle primářky oddělení dlouhodobé lůžkové péče v mělnické nemocnici Ireny Závadové přispívají k uzdravení. I proto ministerstvo zdravotnictví podporuje podobné programy. V posledních letech počet pomáhajících mírně roste, ale stále nedosahuje množství z roku 2018, kdy jich bylo přes 5,5 tisíce.

Nadějí pro pacienty s epilepsií jsou dva nové léky. Zmírnit záchvaty pomáhají i u takzvaného LGS syndromu, což je jedna z nejvážnějších forem nemoci. Časté epileptické záchvaty mohou vést k mentální retardaci i poruchám chování. Specialisté teď hledají rodiny, které o nových možnostech terapie ještě nevědí. Podle lékařů existují desítky typů epilepsií od závažných forem až po lehké, důležitá je proto správná léčba.

Přibližně ve 2800 prodejnách se v sobotu konalo podzimní kolo národní sbírky potravin. Lidé v něm mohli darovat potřebným potraviny či drogerii. Pomoc následně putuje opuštěným seniorům, rodinám v krizi, lidem bez domova či s handicapem. Letos se zapojilo rekordních pět tisíc dobrovolníků. Sbírka bude pokračovat ještě on-line do poloviny listopadu.

Léčbu nejzhoubnějšího nádoru na mozku – glioblastomu – začala proplácet pojišťovna. Jde o inovativní metodu, která dokáže prodloužit život. Podle lékařů pacient musí splnit daná kritéria.

Finišují přípravy na podzimní kolo Národní potravinové sbírky, a to jak v obchodech, tak v potravinových bankách, které jídlo pro potřebné shromažďují. Zájem o něj roste hlavně mezi samoživiteli a seniory. A přibylo prodejen, kde lze trvanlivé a drogistické zboží darovat, je jich 2800. Za poslední dva roky získalo jen přes výdejny pomoc 50 tisíc lidí. Jenže na hranici chudoby jich žije v Česku přes milion.

Péče o nemocného nejen jako zátěž, ale také jako příležitost k budování rodinných vztahů. Takový pohled nabízí první česká interaktivní výstava „Institut blízkosti“ v pražské The Chemistry Gallery, která se zabývá i důstojným stářím. Určená je profesionálům i lidem, kteří chtějí anebo už začínají doma pečovat o blízkého.

Lidé s trestní minulostí i bez ní se zapojili do sociálního vězeňského experimentu, který je součástí kampaně Za zdmi předsudků. Podle vězeňské služby i neziskových organizací ojedinělý projekt boří mýty o odsouzených a otvírá debatu o problematice vězeňství i snížení recidivy.

Každý pátý Čech trpí vyhořením. Poslední průzkumy zároveň ukazují, že se syndrom vyskytuje často u profesí s velkou zodpovědností. Právě personalisté proto vyhledávají psychologické kurzy, kde se učí zaměstnance pochopit a potížím předejít.

Diagnózu rakoviny prsu si ročně v Česku vyslechne přes sedm tisíc žen. Včasné odhalení problému zvyšuje naději na účinnost léčby, připomíná i v Česku mimo jiné kampaň Pink October. Součástí letošního programu bylo rovněž taneční představení, které vzniklo jako terapie pro ženy s rakovinou prsu.

Koordinátoři péče více podporují rodiny s vážně nemocnými dětmi, které tak nepropadají systémem sociální ani zdravotní pomoci. Vyplývá to z pilotního projektu, který nyní po dvou letech končí. Mezi další zjištění patří například to, že podobná opora dosud chyběla. Data budou sloužit pro jednání se zdravotními pojišťovnami i ministerstvem zdravotnictví. Resort plánuje koordinátory zavést trvale. Rodinám zařizují mimo jiné komunikaci s úřady a nadacemi nebo zajišťují vyšetření, příspěvky či odlehčovací služby.

Karlovarský kraj se dočká komplexního onkologického centra, které zlepší dostupnost péče a omezí zdlouhavé cesty. Dohodu oznámili lékaři spolu s ministerstvem zdravotnictví, od ledna tak budou daná centra ve všech krajích. Na vyšší počty pacientů s nádory reaguje také nové pracoviště pražské Všeobecné fakultní nemocnice, jenž otevřelo moderní stacionář.

V káznici v Příbrami si příslušníci vězeňské služby a policie vyzkoušeli, jak by zasahovali při vzpouře i útěku vězně. Ve společném cvičení si obě složky nastavily jednotné velení a společný postup při mimořádných událostech a připravovaly se i na práci v rizikových prostorech. Do školení se zapojilo dohromady 220 policistů, příslušníků věznice a v roli figurantů i studenti střední policejní školy. Podobná rozsáhlá akce se letos uskuteční také ve čtyřech dalších věznicích.

Těžké formy atopického ekzému lze dnes léčit účinněji než dříve. Připomíná to světový den pacientů s tímto onemocněním, který letos připadá na neděli 14. září. Novou nadějí je moderní biologická metoda, vhodná už pro děti od půl roku.

Ministerstvo zdravotnictví představilo koncepci, jak řešit nedostatek kapacit v péči o duševní zdraví. Počítá s navýšením akutních lůžek pro děti a taky podporou mladých lékařů. Dětem v těžkých situacích pomáhají i stovky nízkoprahových klubů. Některé z nich se tento týden mimořádně otevřely také veřejnosti.

Agresivita mládeže roste. Podle nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové spáchali mladiství loni o osm procent trestných činů víc než rok předtím. Současně se podle ní zvyšuje typová závažnost těchto činů a jejich následky. Například v Třeboni řeší gang teenagerů, který vícekrát zaútočil na kolemjdoucí. Odborníci upozorňují, že trestnou činnost páchají čím dál mladší děti. S politiky se shodují, že samotné zpřísnění trestů u mladistvých problém nevyřeší.

V Česku žije zhruba čtyři sta lidí s Duchennovou svalovou dystrofií. Vzácná genetická nemoc postihuje hlavně chlapce, zatím na ni neexistuje stoprocentně účinný lék. O to větší význam má pro pacienty podpora specializovaných center i veřejnosti. Pomoci by nyní mohly dva nové preparáty, které dají šanci na delší život pacientům, ale i sílu jejich rodině. Náročná péče se totiž často podepisuje na jejich zdraví – skoro každý druhý trpí chronickým onemocněním, depresemi a mnozí nechodí na prevenci.

Domácnosti, školy, nemocnice i domovy pro seniory vyhazují tuny jídla, vyplynulo z dvouletého společného projektu organizace Zachraň jídlo a Mendelovy univerzity. První ucelená data ukázala, že například u obědů v domovech pro seniory připadá na sto kilogramů jídla třicet kilogramů odpadu. Ukázalo se také, že každý obyvatel Prahy vyhodí ročně zhruba 26 kilogramů potravin. Ve školních jídelnách pak vzniká přes třicet procent gastro odpadu. Z toho téměř polovina na talířích žáků a další část jsou nevydané pokrmy. První školy se i proto zapojily do projektu Zachraň oběd, který darují potřebným. Data přicházejí i s doporučením, jak plýtvání předcházet.

Vážně nemocní tráví poslední chvíle života doma stále častěji, a to místo zbytečných převozů do nemocnic. Pomáhá jim v tom záchranná služba, která se ve všech krajích zapojuje do kurzů Centra paliativní péče. Stále více dispečerů a posádek díky nim umí takové pacienty poznat, mluvit s nimi i stabilizovat je v domácím prostředí.

Školáky čeká poslední týden prázdnin a zároveň vrcholí přípravy na výuku. Jde o obzvlášť náročné období pro nízkopříjmové rodiny. Podle průzkumu Asociace neúplných rodin čtyři z deseti rodičů nemají naspořeno vůbec nic, další mají prostředky jen na polovinu výbavy. „Je to jedno z nejexponovanějších období. Máme vysokou potřebu hlavně dětského oblečení – na tělocvik, školy v přírodě,“ uvádí ředitelka Klubu svobodných matek a Oděvní banky Andrea Kaňáková. V Diakonii zase finišují s přípravou sbírky pomůcek – Školákům od srdce. Zapojit se do ní mohou o víkendu dárci v některých obchodních řetězcích i prodejnách.

Dítě během těhotenství nebo krátce po porodu ztratila každá čtvrtá žena v Česku. Jenomže rodiče i jejich blízcí bývají často osamocení a chybí jim během těžkého životního období pomoc. Nejen na to upozorňuje organizace Dítě v srdci, která rozšiřuje své služby pomoci.

Jednotlivci i malé sousedské skupiny dokáží pozitivně změnit život ve svém okolí. I proto jim pomáhá projekt Dokážeme víc, v němž teď lze znovu žádat o peníze. Dohromady v Česku podpořil přes tři sta grantů za jednadvacet milionů korun, ze kterých místní upravili hřiště, altány, zahrady a hlavně místa setkávání.

Pracovníci českých registrů krvetvorných buněk stále častěji vyjíždějí za vhodnými dárci do zahraničí. Letos už kostní dřeň v tuzemsku dostalo zhruba čtyřicet lidí a většinou pocházela právě z ciziny. Navíc přibývá diagnóz, u kterých je možné tuto léčbu využít. V registru pražské nemocnice IKEM se momentálně chystají na deset výjezdů do zahraničí v září. Čtyři z toho budou letecky, a to do Ameriky, Velké Británie, Itálie a Izraele. „Mám 96 hodin, abych to vyzvednul a vrátil se zpátky. Zatím jsem to vždycky stihl. Ve chvíli, kdy naložím produkt, jsem zodpovědný za další lidský život,“ vysvětluje kurýr a zdravotnický záchranář Pavel Mládek. Nedávno se takto podařilo najít dárkyni v Americe pro Matěje Křižku ze Zlína, který už má po úspěšné transplantaci.