Lea Surovcová strana 2 z 2

Příběh Matěje Křižky ze Zlína je dalším z těch, které při náborech přilákaly do registrů dárců kostní dřeně nové lidi. Devítiletý školák se potýká se vzácnou poruchou krvetvorby. Vhodná dárkyně se pro něj našla ve Spojených státech amerických a chlapec už má transplantaci úspěšně za sebou.

Jeden ze tří seniorů v Česku je podle statistik digitálně vyloučený. Tedy nemá internet, chytrý telefon či neumí například použít eRecept ani komunikovat s úřady on-line. Týká se to přibližně 700 tisíc lidí. Další statisíce sice digitální pomůcky mají, ale neumí je efektivně využívat. Zájem o digitální kurzy proto roste.

Nedostatečné znalosti o půjčkách, malá orientace v rizicích a narůstající potíže se splácením. Nový průzkum agentury Behavio pro projekt „Neplať úroky“ ukázal, že do dluhových pastí se stále častěji dostávají nejen nízkopříjmové domácnosti, ale i mladí lidé a příslušníci střední třídy. Nejrizikovější jsou přitom půjčky od nebankovních společností. Situaci potvrzují právníci, poradny i sociální pracovníci.

Odpočinek a úlevu poskytuje rodinám s vážně nemocnými dětmi lůžkový hospic Dům pro Julii v Brně, první svého druhu v Česku. Jeho odlehčovacích pobytů, které trvají od jednoho do tří týdnů, využila také Petra Harásková se svojí osmnáctiletou dcerou Barborou, která nemluví, nechodí a sama nejí. „Tady nevytváří problémy, řeší je a vy odcházíte s pocitem, že bude vše v pořádku,“ chválí Harásková. Jak však poukazuje ředitelka hospicu Radka Vernerová, dětská paliativní péče není legislativně ukotvená a hospic stále řeší stabilní financování.

Na 21. červen nepřipadá jen nejdelší den v roce, ale také světový den věnovaný pacientům s amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). „Plavání je pro boj s nemocí absolutně nejlepší, protože se protáhnou všechny svaly,“ komentoval pacient Stanislav Řehoř během osvětové akce plavání ve Vltavě, které se každoročně účastní i lidé s touto vážnou chorobou. Nemoc se vyznačuje ochabováním svalstva, což lze podle Řehoře pohybem zpomalit. Dle svých slov proto dbá především na to, aby se nenudil a nic nevzdával.

Krajský soud v Ostravě začal projednávat případ vraždy nemocné seniorky. Obžalovaná je sociální asistentka, která podle spisu úmyslně zanedbávala své povinnosti, kvůli čemuž její známá zemřela. Násilí od blízkých osob čelí skoro třicet procent starších lidí, ukázal nový sociologický průzkum Masarykovy univerzity. Ten se zaměřil také na situaci v pobytových službách.

Nejzhoubnější nádor na mozku – glioblastom – zatím současná medicína neumí vyléčit. V některých případech ale lékaři využívají inovativní metodu TTF Optune, která dokáže život prodloužit. Pacienti si zatím drahou léčbu hradí sami nebo s pomocí dárců. To by se ale mohlo změnit, VZP začala tento týden o úhradách jednat.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ocenilo lidi, kteří neformálně pečují o nemocné. Je jich zhruba tři sta tisíc, asi polovinu tvoří blízcí chorých. První cenu získala Lucie Ovsenáková, která se stará o manžela s amyotrofickou laterální sklerózou. „Byla bych vděčná, kdyby pečující měli postavení pracujících,“ sdělila. O jeho posílení usiluje Fórum rodinné politiky, potřebu změny vidí i ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Onkologická pacientka Zora Šťastná se vydala na cestu osvěty. Zapojila se do projektu, jehož cílem je během osmi dnů urazit na kole osm set kilometrů napříč Českem. Na zastávkách na trase z Chebu do Třince šíří povědomí o paliativní péči. Doprovodná sbírka pak podpoří mimo jiné zařízení, kterými na své cestě přejíždějí. Dohromady by měli navštívit sedmnáct hospiců po celém Česku.

V Česku se poprvé udělovaly Ceny Charty Diverzity, organizované aliancí Byznys pro společnost. Oceněné firmy odstraňují bariéry a podporují zaměstnance bez ohledu na věk, pohlaví, národnost i další odlišnosti. Porota zároveň zmínila jejich pozitivní vliv na tuzemský pracovní trh i společnost jako celek. Ceny mají zviditelnit inspirativní přístupy v podnicích a sloužit jako vzor pro ostatní. Kromě dobrých podmínek na pracovišti bylo hlavním tématem i duševní zdraví.

Lékaři dávali Zoře Šťastné půl roku života. Navzdory tomu je v paliativní péči už tři roky. Prokázala se u ní mutace genu, který způsobuje opakovaně různé nádory. Poprvé onemocněla na střední škole. „Po dvaceti letech, kdy jsem byla v podstatě zdravá, se mi nádor v podvěsku znova vrátil. I doktoři zírali, že jsem se z toho vždycky vyhrabala,“ říká. O svém životě i chystaném cyklistickém závodu Osm dní pro paliativu, jehož se štafetově zúčastní se svými dcerami, mluvila v pořadu Události, komentáře ve čtvrtek, na který připadá Evropský den paliativní péče. Rozhovoru se zúčastnila i autorka reportáže Lea Surovcová.

Přírodní katastrofa, válečný konflikt nebo výpadek elektřiny. Nový projekt s názvem Corty má lidi naučit, jak přežít prvních dvaasedmdesát hodin. Spolupracovali na něm odborníci z řad psychologů, vyjednavačů, záchranářů a členů zásahových jednotek. Podle nich je totiž připravenost na mimořádné události nedostatečná. Ministerstvo vnitra zase chystá adaptaci finského modelu „72 hodin“, jehož součástí budou informační brožura a kampaň. Připraveny by dle resortu měly být do konce léta.

Letošní Cenu Olgy Havlové získal zakladatel a předseda spolku Lenox a šéf České federace Powerchair Hockey Lukáš Kroupa. Ocenění uděluje Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové (VDV) lidem, kteří se i přes svůj handicap věnují práci pro druhé. Cena veřejnosti připadla Haně Petrové za podporu zrakově postižených. Ceremoniál 31. ročníku udílení ocenění se konal v Míčovně Pražského hradu.

Tři sta tisíc lidí v Česku podřizuje svůj život členu rodiny, který by se kvůli nemoci o sebe sám nepostaral. Jde o domácí pečující, kteří se o blízké většinou starají bez nároku na odměnu i odborné průpravy. Podle lékaře Ferdinanda Poláka se objevily případy, kdy se pacienti museli vrátit do nemocnice, protože se o ně daný člověk již nemohl starat. „Byl nevyspalý, unavený, sám téměř zkolaboval. Pokud nic neuděláme se systémem, tak se to bude opakovat,“ varoval. I proto lékaři pomáhají rodinám zvládnout péči doma. Mnohé ale o pomoci neví. Odlehčit jim chce nová kampaň organizace Dech života s názvem Nestíhám žít, pečuji 24/7.

Nebyly mu ještě ani dva roky, když sjel na odrážedle do jezírka a začal se topit. Malého Jana Šipla oživovali půl hodiny. Na dva měsíce upadl do kómatu. Když se probral, měl poškozený mozek a nehýbal se. Nakonec dostal experimentální léčbu – transfúzi pupečníkové krve. Příběh chlapce zaujal před pěti lety a díky darům z řad veřejnosti absolvoval terapie v Česku i Americe. Dnes dělá pokroky a rodina se chystá na další kola léčení v zahraničí.

V posledních letech výrazně stoupl počet lidí s onemocněním kůže, zejména zhoubným melanomem. Lékaři ročně diagnostikují tento nádor u více než tří tisíc lidí. Do roku 2050 se očekává výrazný nárůst o čtyřicet procent. Mezi rizikové faktory patří nejen nadměrné slunění, ale i časté používání solárií nebo UV lamp na gelové nehty. Šance na úspěšné vyléčení zvyšuje včasné vyšetření. V příštích týdnech budou mít lidé opět možnost se nechat zdarma vyšetřit na náměstích po celé republice.

Špatné zacházení, podrývání důstojnosti, týrání, ale třeba i takzvané lékové násilí zažívá až čtyřicet procent lidí nad šedesát let. Naprostá většina o potížích s nikým nemluví. Stále nová data získávají odborníci z Centra pro výzkum stárnutí při Katedře sociologie Masarykovy univerzity. Podle nich patnáct procent obětí zůstává závislých na pomoci těch, kteří jim ubližují. Sociologové říkají, že pro ohroženou skupinu seniorů chybí záchytná síť. To potvrzují samy oběti i jejich blízcí.

Domovy pro seniory zavádějí paliativní péči, díky které klientům plní poslední přání – dožít ve známém prostředí. Pět let praxi testovaly desítky pobytových sociálních služeb. Kurzy prošlo přes dva tisíce zaměstnanců a vzniklo téměř šest set plánů péče v závěru života. V pobytových sociálních službách žije v jednu chvíli šedesát tisíc starších lidí. Zhruba čtyřicet procent z nich umírá mimo známé prostředí, což se díky pilotnímu programu daří měnit. V zapojených zařízeních podle vlastního přání zemřelo až sedmdesát procent seniorů.

U Památníku rozloučení na pražském Hlavním nádraží se setkaly jedny z posledních žijících Wintonových dětí. S blížícím se 80. výročím konce druhé světové války tam uctily památku svých rodičů i svého zachránce. Nicolas Winton v roce 1939 vypravil z okupovaného Československa osm vlaků. Před smrtí v koncentračních táborech tak zachránil 669 dětí. Památník vznikl v roce 2017.