Špatné zacházení, podrývání důstojnosti, týrání, ale třeba i takzvané lékové násilí zažívá až čtyřicet procent lidí nad šedesát let. Naprostá většina o potížích s nikým nemluví. Stále nová data získávají odborníci z Centra pro výzkum stárnutí při Katedře sociologie Masarykovy univerzity. Podle nich patnáct procent obětí zůstává závislých na pomoci těch, kteří jim ubližují. Sociologové říkají, že pro ohroženou skupinu seniorů chybí záchytná síť. To potvrzují samy oběti i jejich blízcí.
Pan Karel jezdí za svým otcem denně, bere ho na procházky nebo oběd a zároveň s ním řeší rodinné potíže. „Mám pocit, že otec je v baráku týraná osoba. Každou chvíli něco řešíme. Máme podklady už z před dvou let, že ta osoba napadala otce, že dostala vykázání a po dvou letech se nic neděje,“ tvrdí muž.
Od té doby se i podle dokumentů obracejí na policii a lékaře. K tomu 76letý senior prodělal mrtvici a o potížích se bojí mluvit. Přesto vyhledal pomoc v Bílém kruhu bezpečí, jeho šetření ho v názoru utvrdilo. „Bylo to na doporučení právníka. Pro mě je důležité to, že tam potvrdili i moje předtuchy a obavy, že můj otec je týraná osoba – fyzicky, psychicky i finančně,“ dodal Karel. Opakovaně se obrátil i na městský úřad, aby otci našel byt, ale zatím bez úspěchu.
Podobné případy zaznamenává v praxi i socioložka Lucie Vidovičová. Oběti podle ní často propadají sítem pomoci. „Neexistuje nikdo, u koho byste věděli, že se můžete obrátit s tímto problémem, hodně nám pomáhají intervenční centra, která jsou k dispozici ve všech krajských městech,“ popsala současný stav expertka.
Oběti mají pocit, že si za to mohou samy
Navíc škála pachatelů bývá širší. Od partnerů, dětí, vnoučat, sousedů až po zaměstnance v sociálních službách. „Velice těžce se o tom obětem mluví. Ať už z těch důvodů, že mají pocit, že si za to mohou samy. Nebo jim to často přijde i banální, že jim někdo něco sebere, rozbije. Nerozeznávají, že to už je za hranou,“ uvedla Vidovičová.
Na domácí násilí opakovaně upozorňují i seniorské organizace Elpida nebo Život 90. Lidé se mohou obrátit na jejich linky. „To se netýká jen toho, že doma někdo někomu ublíží fyzicky nebo ho zamkne v pokoji. Je to mnohem rozšířenější fenomén, kdy o starším člověku začnete pochybovat, o jeho schopnostech,“ sdělil Jaroslav Lorman z organizace Život 90.
Právě na linkách i ve službách získávali reálné příběhy seniorů. Jejich zkušenosti zaznamenali v projektu Slzy, které svět nevidí. Resort práce zase zřídil pracovní skupinu Bezpečí seniorů, kde se snaží hledat různé formy pomoci.
Násilí na seniorech se mnohdy odehrává v blízkých vztazích, necelá třetina lidí do 84 let má jednu i více zkušeností. S vyšším věkem zanedbávání nebo zneužívání ještě narůstá.
Zákon jednotně vymezuje domácí násilí
Násilné chování dopadá podle výzkumu také na kvalitu života obětí. Až polovina cítí pocit bezmoci i napětí. Zhruba třetina se potýká se strachem, nespavostí, depresemi a celkově se jejich zdravotní stav zhoršuje. I přesto většina takovýchto případů zůstává neohlášena. Pomoci by měl obětem zákon, který zavádí jednotnou definici domácího násilí – sem spadá jak psychické, tak fyzické i ekonomické. Nově prodlužuje dobu vykázání násilníka na čtrnáct dní.
Domácí násilí postihuje každého pátého člověka. Ochota pomoci obětem roste, deklaruje ji zhruba 60 procent dotázaných. Přes 70 procent obětí ale zároveň uvedlo, že jim nikdo nepomohl. Právě na toto cílí nová kampaň Podej ruku, kterou tento týden spustila organizace Pod svícnem.
„Panují mýty, že si za to oběť může sama, to si myslí více než 70 procent lidí. Často se setkáváme s tím, že okolí si myslí, že oběť pomoci nechce,“ doplnila spoluzakladatelka organizace Pod svícnem Michaela Studená.
Jak rozpoznat domácí násilí nebo na něj reagovat, lze najít nově na webových stránkách. Důležité je podle odborníků zůstat obětem nablízku. „Protože často to zvenku vidíme zcela jasně, ale ten, kdo je v té situaci, to tak nevnímá. Být připraven na to, že když řeknu kamarádce: to není správně – být připraven na odmítnutí ve smyslu hele, starej se o sebe,“ radí ředitelka organizace Acorus Jaroslava Chaloupková. Organizace radí blízkým i na nonstop lince.
